18 C 258/2025

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 28.992 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20.000 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení a na nákladech řízení částku 535,50 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaná povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 20. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se co do částky 8.992 Kč, tvořené poplatkem za poskytnutí úvěru a úrokem, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8.992 Kč od 27. 4. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20.000 Kč od 27. 4. 2024 do 15. 6. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 20.000 Kč od 16. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 14. 7. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 28.992 Kč se zákonným úrokem z prodlení z téže částky od 27. 4. 2024 do zaplacení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč se splatností nejpozději do 26. 4. 2024. Předmětem žaloby byla jistina úvěru ve výši 20.000 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8.400,22 Kč a úrok ve výši 591,78 Kč. Po ověření úvěruschopnosti žalované, a to lustrací v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, došlo prostřednictvím webového rozhraní prostředky komunikace na dálku k uzavření smlouvy. K tvrzením o zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně nenavrhla žádné důkazy, což uvedla přímo v žalobě. K vyplacení smlouvy došlo téhož dne. Přes upomínky a předžalobní upomínku ze dne 7. 6. 2025 žalovaná nezaplatila ničeho. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požádala žalobkyně, aby byl nárok v části jistiny posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Ze strany žalované dosud nebylo uhrazeno ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.

3. Soud nařídil jednání na den 22. 1. 2026, z něhož se žalobkyně řádně omluvila, žalovaná se k jednání dostavila a jednání tak proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

4. U jednání žalovaná uvedla, že dlužnou částku nijak nezpochybňuje, potvrdila přijetí jistiny ve výši 20.000 Kč na svůj účet, avšak nemá finanční prostředky na její jednorázovou úhradu a požádala proto o možnost splátek po 1.000 Kč měsíčně. Popsala, že při vyřizování úvěru vyplnila formulář, žádné doklady však k žádosti neposílala. Šlo už o její druhý úvěr v pořadí, předtím čerpala 200.000 Kč od , právnická osoba, , ale protože nebyla schopná splácet splátky, vzala si úvěr v této věci. Nedomyslela, že nic nevyřešila. Naopak první exekuce proti ní byla nařízena koncem roku 2024, kdy ji byl obstaven účet a nedostala se tak ke svému důchodu. Proto také nebyla schopna hradit náklady na bydlení. V současné době je ji z důchodu exekučně srážena částka kolem 10.000 Kč. Jsou proti ní vedeny 4 exekuce, celková dlužná částka by měla činit cca 120.000 Kč. Mimo exekuce má další splátky. Syn ji přislíbil, že ji pomůže se splácením.

5. Z formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, z informací o majiteli běžného účtu, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, včetně sazebníku, z potvrzení o provedení transakce, z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

6. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, mezi , právnická osoba, . jako poskytovatelem a žalovanou jako úvěrovanou došlo dne , datum, prostředky komunikace na dálku, kdy se úvěrující zavázal poskytnout úvěrované úvěr jiný než na bydlení, a to úvěr spotřebitelský, bezúčelový ve výši 20.000 Kč při úrokové sazbě 36 % ročně do 26. 4. 2024, čemuž odpovídal kapitalizovaný úrok ve výši 591,78 Kč a RPSN 9.059,1 %. Úvěr byl splatný jednorázově, kdy při řádném splácení měla být uhrazena částka 28.992 Kč, která zahrnovala také poplatek za sjednání úvěru ve výši 8.400,22 Kč. Smlouva byla podepsána prostřednictvím elektronického kódu. Úvěr byl vyplacen na běžný účet žalované dne 27. 3. 2024.7. , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne , datum, dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, a to k rámcové smlouvě ze dne , datum, , na základě které bylo postoupeno na postupníka celkem 217 ks pohledávek v celkové hodnotě převyšující 5.700.000 Kč, které byly specifikovány v seznamu postupovaných pohledávek. V tomto seznamu je uvedena i pohledávka za žalovanou, identifikována číslem smlouvy, jejím jménem, příjmením, rodným číslem a výší dlužné částky, která v případě žalované činila 28.992 Kč. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 7. 6. 2025 a téhož dne byla datována také předžalobní upomínka, která byla dne 7. 6. 2025 také odeslána žalované. V rámci upomínky byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 61.047,68 Kč do 3 dnů.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovanou byla řádně identifikována, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 20.000 Kč na dobu 30 dnů za sjednaný poplatek a úrok. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků úvěr splácet, a to jak k ochraně samotných dlužníků, tak i věřitelů, a také k ochraně celé společnosti před zadlužováním. Z tvrzení samotné žalované sice vyplynulo, že vyplnila žádost o úvěr se svými majetkovými poměry, tu však žalobkyně nedoložila, stejně jako nedoložila, že by snad tvrzení žalované byly jakkoliv ověřovány. Sama žalovaná připustila, že si tento úvěr vzala proto, že nebyla schopná splácet úvěr předchozí. Právě snaha o předejití takovým situacím, kdy dlužníci řetězí své dluhy a ocitají se v kruhu, je smyslem jejich ochrany dané zákonem č. 257/2016 Sb. Z uvedeného tak soud dovodil, že původní věřitel nedostál svým povinnostem pramenícím z citovaného zákona a že tedy nastávají následky předvídané ustanovením § 87 odst. 1 téhož zákona, tedy neplatnost, a to neplatnost absolutní. Za této situace tak i v duchu návrhu žalobkyně žalobkyni náleží toliko jistina úvěru, na kterou žalovaná nezaplatila ničeho. Žaloba je tak důvodná co do jistiny i co do příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, avšak s ohledem na charakter nároku, nyní počítaného ode dne doručení výzvy, resp. ode dne sdělení o postoupení pohledávky, které obsahovalo výzvu k zaplacení ve lhůtě 3 dnů a při zohlednění doručení, tedy až ode dne 16. 6. 2025. To je den, kdy se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. K tomuto datu pak byl stanoven úrok z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl.

15. S ohledem na již uváděnou neplatnost smlouvy tak bylo nutné žalobu zamítnout co do nároků majících původ v neplatné smlouvě, tedy co do poplatku, úroku a částečně co do příslušenství, počítaného z jiných období, a v jiné výši, jak bylo vysvětleno výše (viz výrok II.).

16. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., přičemž se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu. Žalovaná částka s kapitalizovaným příslušenstvím ke dni rozhodování soudu činila 36.435,37 Kč (100 %), žalobkyně byla úspěšná co do částky 21.453,15 Kč (59 %) a neúspěšná co do částky 14.980,72 Kč (41 %), náleží ji proto náhrada nákladů řízení v poměru 18 %. Výše odměny vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni by proto při plném úspěchu náležel zaplacený soudní poplatek ve výši 1.160 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náležela by mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 315 Kč. Náklady řízení by celkem při plném úspěchu činily 2.975 Kč, poměru 18 % však odpovídá částka 535,50 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. S ohledem na tvrzené exekuce, o jejichž existenci soud ví ze své úřední činnosti, i další poměry žalované, bylo žalované umožněno splácet dlužnou částku, včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení ve splátkách po 1.000 Kč, když tato částka je částkou, kterou je žalovaná v tuto chvíli schopna hradit. Zlepší-li se do budoucna majetkové poměry žalované, nic nebrání tomu, aby splácela v částkách vyšších, čímž se jí sníží výše úroků z prodlení. Soud však povolil splátky pod ztrátou jejich výhody, což znamená, že nezaplatím některé ze splátek řádně, tj. ve stanovené výši, nebo včas, tj. v určeném termínu, v němž již částka musí být připsána na účet žalobkyně, by se dluh stal znovu jednorázově splatným.