18 C 260/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení Kč 15.912 s přísl.

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 10 924 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 7.9.2024 do zaplacení.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni 3 481 Kč se smluvní pokutou 1 507,65 Kč; obchodním úrokem ve výši 44,39 % ročně z nesplacené jistiny, tj. z částky 11 808,34 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 18.5.2024 do 11.06.2024 ve výši 343,09 Kč a nadále běžící ve výši 14,75 % p.a z částky 11 808,34 Kč od 12.06.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18.05.2024 dosáhne částky 30 988,00 Kč; úrokem z prodlení ve výši 14.75 % ročně z částky 14 405 Kč od 18.5.2024 do 6.9.2024; úrokem z prodlení 2 % ročně z částky 3 481 Kč od 7.9.2024 do zaplacení,se zamítá.

III. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 292 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady v záhlaví označené částky s tím, že jde o nedoplatek poskytnutého úvěru. Uvedla že dne 14.12.2023 uzavřela s žalovaným elektronickou smlouvu o úvěru č. , hodnota, pod obchodním názvem „Razdva půjčka“ pomocí prostředků komunikace na dálku, který ji uvedeného dne podepsal svým jménem a jedinečným kódem. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokovou sazbou 44,39 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 538 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru žalovanému ověřila jeho schopnost úvěr splácet, a to ověřením jeho předchozí úvěrové historie v databázích SOLUS a NRKI, na základě informací získaných od žalovaného a dále vnitřním skóringem – hodnocením klienta. Žalovaný svůj závazek k úhradě úvěru řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně přistoupila dne 16.5.2024 po předchozím upozornění k zesplatnění celé neuhrazené části úvěru. Žalovaný uhradil do zesplatnění na předmětný úvěr pouze 1 076 Kč.Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky ve výši 13 107,42 Kč představující dlužnou jistinu 11 808,34 Kč a dlužný obchodní úrok do zesplatnění ve výši 1 299,08 Kč, a dále smluvní pokutu ve výši 498 Kč sestávající z částky 2x 249 Kč za prodlení s úhradou splátky číslo 3 a 4 po dobu delší 30 dní. Žalobkyně rovněž požadovala uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši 800 Kč, sestávající z částky 4 x 200 Kč za každou ze 4 splátek č. 1 až 4, s níž se žalovaný ocitl v prodlení po dobu delší 15 dní. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 13 107,42 Kč od 18.5.2024 do 9.9.2024 v kapitalizované výši 1 507,65 Kč. Žalobkyni rovněž požadovala úhradu obchodního úroku ve výši 44,39 % ročně z nesplacené jistiny, tj. z částky 11 808,34 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 18.5.2024 do 11.06.2024 ve výši 343,09 Kč a nadále běžící ve výši 14,75 % p.a z částky 11 808,34 Kč od 12.06.2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18.05.2024 dosáhne částky 30 988 Kč. Žalobkyně požadovala uhradit i zákonný úrok z prodlení běžící od 18.5.2024 do zaplacení z částky 14 405 Kč (tj. z jistiny, obchodního úroku naběhlého do dne zesplatnění a smluvních pokut naběhlých do zesplatnění). Žalobkyně uvedla, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k dobrovolnému plnění, žalovaný na ni nereagoval, a proto se obrátila na soud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalovanému doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem poté, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 28.10.2024. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru produktu Razdva půjčka.cz soud zjistil, že uvedený návrh měl podle texu žalovaný podepsat 14.12.2023 v 13:25:10, kdy je v textu vypsáno jméno žalovaného a vyznačen Jedinečný kód , číslo, . Pod takto vyznačeným podpisem je uveden text „Klient podepisuje a činí Nabídku (a zároveň tedy podepisuje Smlouvu) tak, že na své osobní stránce v Klientské zóně vyplní do příslušného podpisového okna vztahující se k této Nabídce (Smlouvě) své jméno, příjmení a jedinečný kód, který mu byl za tímto účelem Poskytovatelem zaslán prostřednictvím SMS zprávy na telefonní spojení Klienta uvedené v záhlaví Smlouvy.“.Za žalobkyni je smlouva akceptována textem „Akceptační doložka. Tato Nabídka (smlouva) byla ze strany Poskytovatele akceptována dne“ s uvedením data 14.12.2023 za , právnická osoba, , a.s. a ručně vyvedený podpis bez označení osoby podepisujícího.Smlouva byla soudu předložena s tvrzením, že byla uzavřena jako elektronická prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Dokument obsahující smlouvu byl předložen ve formátu PDF a neobsahuje žádný elektronický podpis. Uvedený dokument měl být podle vlastností vytvořen 25.1.2018. Změněn byl dne 14.12.2023 ve 14:26:04 hod.Na základě uvedené smlouvy měl žalovaný požádat o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč, oproti svému závazku vrátit částku ve výši 25 824 Kč v 48měsíčních splátkách po 538 Kč.Oznámení o schválení úvěru bylo vyhotoveno rovněž jako samostatný elektronický dokument obsahující základní parametry úvěru s datem 14.12.2023, číslem účtu pro splátky a splátkovým kalendářem (viz oznámení ze dne 14.12.2023). Dokument Oznámení o schválení úvěru byl předložen ve formátu PDF, neobsahuje žádný elektronický podpis, podle vlastností dokumentu byl vytvořen 5.1.2018 a změněn dne 14.12.2023 ve 13:26:04 hod.K předmětnému úvěru žalobkyně vypracovala i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz. Předsmluvní formulář), a to opět jako elektronický dokument ve formátu PDF, který neobsahuje žádný elektronický podpis, podle vlastností dokumentu byl vytvořen 25.1.2018 a změněn dne 14.12.2023 ve 13:24:34 hod.

6. Z výpisu interního informačního systému žalobkyně soud zjistil, že návrh úvěrové smlouvy včetně předsmluvní informace byl vložen do webového rozhraní klientské zóny dne 14.12.2023 v 11:31 hod, oznámení o schválení úvěru bylo rovněž vloženo do klientské zóny téhož dne v 13:26 a smlouva o úvěru byla vložena rovněž téhož dne v 13:

25. Z předloženého otisku interních dat je zjevné, že záznamy o právních úkonech nejsou evidovány posloupně, když údaje o vložených dokumentech neodpovídají časové posloupnosti jejich vložení.

7. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla prokázánu totožnost žalovaného.

8. Z výpisu z bankovního účtu vedeného , právnická osoba, . za měsíc srpen, září, říjen a listopad 2023 má soud za prokázané, že na jméno žalovaného je u této banky veden účet, na nějž byla žalobkyní poukázána částka 12 000 Kč. Na uvedený účet byla žalovanému připisována mzda od společnosti , právnická osoba, . ve výši mezi 30 686 Kč až 36 662 Kč.Z bankovního účtu byly spláceny nejméně 3 resp. čtyři půjčky společnostem , právnická osoba, , , právnická osoba, ,, právnická osoba, a blíže neoznačenému subjektu. Každý měsíc odcházela z účtu částka 10 500 Kč bez bližšího označení.Každý měsíc pak jsou na běžném účtu žalovaného desítky plateb spojených se sázkami a jiným hazardem ve výši vyšších desítek tisíc korun měsíčně (v částkách 2x až 3x převyšující mzdu žalovaného.

9. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI soud zjistil, že tato společnost provedla vyhodnocení kredibility žalovaného ke dni 14.12.2023 z níž vyplývá, že žalovaný měl závazky z úvěrových instrumentů u tří společností mimo žalobkyni v celkové výši závazků 458 109 Kč s dluhy po splatnosti ve výši 3 276 Kč.

10. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 14.12.2023 vystavené platební bránou , právnická osoba, . má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému částku ve výši 12 000 Kč, a to na účet shodný s účtem vedeným na jméno žalovaného u , právnická osoba, s. (viz. bod 8 tohoto rozsudku).

11. Z karty klienta – bilance má soud za prokázané, že žalobkyně vedla evidenci úvěru poskytnutého žalovanému, včetně záznamů o provedených platbách žalovaného, a že u žalovaného eviduje úhradu na úvěrovou smlouvu č. , hodnota, ve výši 1 076 Kč.

12. Z výzev k zaplacení ze dne 12.4.2024 a 13.5.2024 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila pro žalovaného výzvy s upozorněním na prodlení s úhradou konkrétních splátek úvěru, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, včetně uplatnění nároku na poplatky za odeslání výzvy k úhradě dlužných splátek. Doklad o odeslání upomínek či jejich doručení soudu nebyl předložen.

13. Z oznámení ze dne 16.5.2024 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovaného a vyzvala ho k úhradě částky ve výši 14 405 Kč, avšak již z výzvy ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalovanému.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 19.8.2024 ve spojení s podacím archem ze dne 19.8.2024 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu.

15. Na základě shora uvedených důkazů má soud za zjištěné, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč, poté, co ověřila jeho identitu a po té, co si žalovaný u žalované zřídil na jejím webovém rozhraní klientský účet. Zároveň má soud za prokázané, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 1 076 Kč.

16. Po právní stránce soud věc hodnotil podle níže uvedených zákonných ustanovení.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

18. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

20. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

21. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

22. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

23. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

24. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

25. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

28. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“29. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

31. Podle §122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 24.4.2020 vzniká věřiteli u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

32. Podle § 2991 odst. 1 o.z. podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by s žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu právě ve znění předloženém soudu, tj. smlouvu datovanou podpisem žalovaného dne 14.12.2023 a akceptované s datem 14.12.2023.

36. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž smlouva nebyla uzavřena v listinné podobě, ale podobě elektronické. K platnosti smlouvy je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

37. Z provedeného dokazování však soud nemá za prokázané, že by žalovaný smlouvu v předloženém znění uzavřel, neboť soudu předložená smlouva – elektronický dokument ve formátu PDF neobsahuje žádný elektronický podpis žádného z účastníků. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení článku 26 eIDAS).

38. Smlouva obsahuje sice písemný záznam o podpisu smlouvy žalovaným jedinečným číselným kódem. Ze smlouvy však není možné zjistit, kdy a kdo tento kód do textu smlouvy vložil. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně žalovanému uvedený jedinečný kód vygenerovala a odeslala a kdy se tak stalo. Nelze ani přehlédnout, že návrh úvěrové smlouvy včetně předsmluvní informace měli být do klientské zóny žalovaného vloženy dne 14.12.2023 v 11:31 hodin, avšak soudu předložené dokumenty byly změněny ještě poté, kdy měly být zpřístupněny žalovanému, a to konkrétně Formulář pro standardní informace byl změně ještě v 13:24:34 a soudu předložený Návrh smlouvy ve 14:26:04 hodin. Nelze ani přehlédnout, že žalobkyní akceptovaná smlouva o úvěru měla být dle jejích záznamů vložena do klientské zóny již v 13:25 ač soudu předložený dokument obsahující akceptační doložku žalobkyně byl ještě následně změněn ve 14:26:04 hod. Jaké písemnosti byly tedy vloženy žalobkyní do klientské zóny žalovaného a jaké případně žalovaný odsouhlasil nebylo v řízení prokázáno. Naopak bylo v řízení prokázané, že nemohlo jít o elektronické dokumenty předložené soudu.

39. V každém případě číselný jedinečný kód generovaný žalobkyní není elektronickými daty. Kód byl zasán jako variabilní symbol platby provedené žalobkyní ve prospěch účtu žalovaného, soudu nebyl předložen žádný důkaz o tom, kdy a kým byl tento kód využit. Ze smlouvy předložené žalobkyní nevyplývá, kdy a jak k ní byl kód připojen, a že poté, kdy k ní byl tento kód připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. I pokud by bylo prokázáno, že kód skutečně použil žalovaný k podpisu úvěrové smlouvy, není z předloženého dokumentu zjistitelné, že jím podepsal právě předložený dokument právě v předloženém znění. Obdobně v případě žalobkyně smlouva vůbec elektronicky podepsána nebyla, na místě podpisu žalobkyně je vložen vlastnoruční podpis blíže neidentifikované osoby, přičemž jak a kým byl na smlouvu připojen, není zjistitelné. Soud tak nemá za prokázané, že by účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu ve znění předloženém soudu. Tedy žalobkyně neprokázala, že by mezi ní a žalovaným vznikl úvěrový vztah s jí tvrzeným obsahem.

40. Na okraj soud uvádí, že i pokud by měl existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, neprokázala žalobkyně, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když neprokázala, že by měla pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného k dispozici alespoň základní údaje osobě žalovaného, jeho příjmech, pravidelných výdajích sociálním a rodinném zázemí, které by mohla porovnat. Je sice pravdou, že žalobkyně měla z výpisů z běžného účtu žalovaného prokázanou výši jeho příjmů, avšak nikoliv výši jeho pravidelných výdajů. Ač žalobkyně nejméně ze zprávy NRKI zjistila, že má žalovaný závazky nejméně ve výši téměř 500 000 Kč, nezjistila výši splátek těchto závazků. Rovněž žalobkyně nezjistila žádné údaje o výši nutných výdajů žalovaného zejména na bydlení, dopravu do práce, kolika osobám poskytuje výživu či přispívá na výživu ze svého příjmu, jaké má náklady na pojištění, spoření, výdaje na svoji obživu apod. Jak žalobně naložila se zjištěními vyplývajícími z výpisů z běžného účtu žalovaného, že se žalovaný aktivně účastní sázek a jiných hazardních her s výší sázek 2x až 3x přesahující jeho příjem ze mzdy, tedy zjevně vykazující znaky závislosti na hazardu, v řízení žalobkyně neuvedla. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně je povinna uchovávat záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, tedy měla by být schopna tvrdit a prokázat z jakých konkrétních ověřených údajů vycházela při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného a rovněž jakými konkrétními úvahami byla při posouzení úvěruschopnosti vedena.

41. Z tvrzení a listin předložených žalobkyní má pak soud za prokázané, že před poskytnutím úvěru žalovanému si tato nezjistila výši jeho výdajů a neprovedla jejich řádné posouzení, tedy nedošlo ze strany žalobkyně k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což by mělo v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku za následek absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy.

42. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nemá za prokázané uzavření úvěrové smlouvy tvrzené žalobkyní, posuzoval soud, zda se žalovanému od žalobkyně dostalo nějakého plnění, které by byl povinen vrátit. Soud má za prokázané, že žalobkyně poukázala žalovanému na jeho bankovní účet částku 12 000 Kč. Za situace, kdy není prokázán právní důvod této platby, má soud za prokázané, že ze strany žalobkyně šlo o plnění bez právního důvodu, popřípadě o plnění na základě neplatné smlouvy, a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 12 000 Kč ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., které je povinen vrátit. Žalovaný dle karty klienta vedené žalobkyní uhradil žalobkyni v souvislosti s tvrzeným úvěrem částku 1 076 Kč. Úhradu jiné částky žalovaný v řízení netvrdil. Ke dni podání tak žalovaný byl i nadále povinen vrátit žalobkyni částku 10 924 Kč (12 000 - 1 076).

43. Splatnost bezdůvodného obohacení vzniká na základě výzvy věřitele adresované dlužníkovi. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vrácení částky (neboť doložila pouze oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16.5.2024, nikoliv však, že by tato výzva byla doručena či alespoň prokazatelně odeslána žalovanému). Za této situace soud vyšel z toho, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému doručena až předžalobní výzvou ze dne 19.8.2024 (doručenou ve smyslu ustanovení § 573 o.z. dne 22.8.2024) v níž byla žalovanému stanovena lhůta k plnění v délce 15 dnů, která uplynula dne 6.9.2024. Ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení i s úhradou bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení, a to ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 . Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. výrok I.).

44. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, když neměl za prokázanou existenci úvěrové smlouvy, tj. ani dohod o výši obchodního úroku z úvěru ani smluvní ujednání o smluvních pokutách či nákladech spojených s prodlením se splácením úvěru (výrok II).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 292 Kč, přičemž tato částka představuje 37 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 912 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 740 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 11. 2024 náhrada 1 012 Kč za 74 ujetých km (dle mapy.cz) v částce 612 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 252 Kč ve výši 892,92 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za podání soudu, jímž doplňovala svá žalobní tvrzení zejména k úvěruschopnosti žalovaného, když i z dřívějších rozhodnutí soudu jí musí být zjevné,, že jde o základní náležitost žaloby k prokázání vzniku platné uvěrové smlouvy, tedy uvedený úkon nemá za účelně vynaložený.