18 C 262/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro žaloba o výživné pro neprovdanou matku

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně od 1.7.2024 do 17. 1. 2026 částkou 3 000 Kč měsíčně, a to do 15. dne v měsíci, za nějž se výživné hradí, počínaje měsícem listopad 2024.Dlužné výživné za období od 1.7.2024 do 17.11.2024 ve výši 15 000 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobkyni ve splátkách po 1 000 Kč spolu s běžným výživným.

II. Žalovaný je povinen žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit na náhradě nákladů řízení 22 264 Kč k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta A, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně soudní poplatek ve výši 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25.7.2024 domáhala po žalovaném úhrady příspěvku na výživu neprovdané matky. Uvedla, že se jí dne , datum, narodil syn , jméno FO, . Otcovství žalovaného k nezletilému bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů. Žalobkyně dále uvedla, že s žalovaným vedli společnou domácnost, kterou byla nucena opustit pro násilné chování žalovaného k ní i synovi. Žalovanému byla Okresním soudem v , obec, uložena povinnost přispívat na výživu syna částkou 3 000 Kč měsíčně. Na její výživu však žalovaný v době podání návrhu nepřispíval. Jediným příjmem žalobkyně, která se celodenně stará o syna, je rodičovský příspěvek ve výši 10 200 Kč měsíčně.

2. Žalovaný uvedl, že mu není známo, že by měl přispívat na výživu žalobkyně. Pokud je to pravda, rád by tu udělala, ale nemá z čeho. Přišel o práci, o níž mluvil u soudu v , obec, , a novou se mu podařilo najít až v listopadu 2024, je tak připraven plnit svoji povinnost, a to v rozsahu 2 000 Kč měsíčně, neboť vyšší výživné by ohrozilo jeho schopnost plnit výživné vůči synovi či hradit své životní náklady.

3. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že se žalovaným žila ve společné domácnosti po část svého těhotenství a po narození syna. Tu však byla nucena opustit pro násilnické chování žalovaného k ní i k nezletilému. Ze společného bydliště se i se synem odstěhovala ke svému dědečkovi, kterému přispívá na bydlení částkou 3 000 Kč měsíčně. Jednou za půl roku hradí poplatek za svoz odpadu ve výši 960 Kč. Jejími dalšími výdaji jsou náklady na výživu syna, zejména hygienické potřeby (včetně plen) a příkrmy. Náklady na syna činí nejméně 4 -5 000 Kč měsíčně. Zároveň byla nucena vynaložit s nastupujícím podzimem a zimou náklady na zimní oblečení pro syna a zakoupit novou autosedačku, aby mohla syna vozit k lékaři. Ona sama má běžné výdaje odpovídající jejímu věku, navíc hradí 300 Kč měsíčně na své léky, a rovněž své penzijní připojištění v částce 100 Kč měsíčně. Dále má v důsledku těhotenství a mateřství oslabenou imunitu, padají jí vlasy apod. a lékař jí doporučil pravidelnou konzumaci vitamínových a výživových prostředků. Ty si však nemůže dovolit, neboť její příjem nepostačuje ani na pokrytí potřeb syna a nákladů na bydlení. Dále hradí splátky telefonu ve výši 200 Kč, který si od ní nechal zakoupit žalovaný s tím, že splátky jí bude hradit, což se však nestalo. Má staré auto, které využívá k cestě k lékaři a za nákupy, v souvislosti s jeho vlastnictvím hradí povinné ručení ve výši 1 400 Kč čtvrtletně a náklady na naftu asi 300 Kč měsíčně.Její příjem je tvořen rodičovským příspěvkem, měla přiznán příspěvek na dítě, ten jí však v době jednání soudu nebyl vyplácen. Jiné dávky státní sociální podpory nepobírá. Nemá žádné úspory ani jiný hodnotnější majetek. Finančně jí částečně vypomáhají prarodiče ze strany matky, kteří jí občas nakoupí.

4. Žalovaný uvedl, že si nebyl vědom své vyživovací povinnosti vůči žalobkyni. Zdůraznil, že hradí výživné pro jejich společného syna, avšak, že přišel o práci, o níž hovořil před Okresním soudem v , obec, , který rozhodoval o výši výživného pro syna. Nové zaměstnání nalezl až v listopadu 2024, kdy nastoupil na dohodu o provedení práce v Albertu v , obec, . Myslí si, že by si mohl vydělat okolo 15 000 Kč čistého, záleží, jak bude mít naplánovány směny. V délce směn je limitován příjezdy a odjezdy hromadné dopravy do místa jeho bydliště, když jinou možnost dopravy nemá. Nemá žádné úspory ani hodnotnější majetek. Pokud je na něj registrován osobní automobil, jde o automobil, který byl zničen již před několika lety při dopravní nehodě, když řídil jako nezletilý, automobil však nebyl vyřazen z evidence, neboť nedoložil jeho likvidaci.Bydlí v bytě pronajatém obcí , adresa, za snížené nájemné, neboť v minulosti pro obec pracovala jeho babička (v obecních lesích), on jí pomáhal, a proto má tuto výhodnější nabídku bydlení.

5. Z rodného listu vydaného Magistrátem města , obec, soud zjistit, že účastníci jsou rodiče , jméno FO, , narozeného dne , datum, .

6. Ze spisu vedeného Okresním soudem v , obec, pod sp.zn. , spisová značka, , zejména rozsudku ve věci samé ze dne 26.6.2024 čj. , spisová značka, , čestného prohlášení dědečka žalobkyně, zprávy úřadu práce ČR a Dohody o provedení práce má soud za prokázané následující skutečnosti. Účastníci ukončili své společné soužití koncem měsíce června 2024. Od , datum, byla žalovanému stanovena rozsudkem soudu vyživovací povinnost k nezl. , jméno FO, ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně od té doby žije spolu s nezletilým v domě svého dědečka, kterému přispívá na náklady spojené s provozem domu a na energie částkou 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyni byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 9 400 Kč měsíčně. Dále byl žalobkyni přiznán přídavek na dítě ve výši 830 Kč měsíčně, který jí však v důsledku rozstěhování s žalovaným a rozhodováním o výši výživného na nezletilého , jméno FO, nebyl vyplácen do doby doložení pravomocného rozsudku. Měl by jí však být vyplacen i zpětně. Žalovaný byl v uvedené době zaměstnán na Dohodu o provedení práce u obce , adresa, se sjednanou odměnou 112,50 Kč za hodinu odvedené páce při práci v obecním lese.

7. Ze zprávy obce , adresa, ve spojení s potvrzení zaměstnavatele a nájemní smlouvou soud zjistil, že žalovaný je i nadále u této zaměstnán na základě Dohody o provedení práce, přičemž poslední práce mu byla zadána v červnu 2024, kdy si vydělal 2 582 Kč čistého. Žalovaný bydlí v suterénním bytě o velikosti 1+kk s nájemným ve výši 721 Kč měsíčně. Dále hradí náklady na služby spojené s nájmem (voda, odvoz odpadu) a zálohu na energie. Celkové náklady na bydlení se dle žalovaného pohybují ve výši cca 3 400 Kč měsíčně.

8. Z Dohody o provedení práce ze dne 11.11.2024 má soud za prokázané že od uvedeného dne do 31.12.2024 je žalovaný zaměstnán na pozici práce na pokladně/práce na úseku v rozsahu maximálně 300 hodin za odměnu ve výši 169 Kč za 1 odpracovanou hodinu. Ze zprávy úřadu práce ze dne 19.11.2024 má soud za osvědčené, že úřad práce v současné době nabízí dvě pracovní pozice v oboru truhlář (tj. v souladu se vzděláním žalovaného) s příjmem 35 000 až 45 000 Kč měsíčně hrubého.

9. Z výpisu z evidence vozidel má soud za osvědčené, že žalovaný je evidován jako vlastník vozidla Peugeot 206 rok výroby 2000, který nebyl do dnešního dne vyřazen z evidence.

10. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění vyživovací povinnosti ke své osobě jako neprovdané matce přípisem svého právního zástupce ze dne 19.6.2024 odeslaného dne 21.6.2024.

11. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 920 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy dle odst. 1 platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu 2 let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

12. Dle § 922 odst. 2 o.z. lze výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

13. Dle § 913 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

14. V daném případě bylo v řízení shodnými tvrzeními účastníků (i výpověďmi účastníků) a dále rozsudkem příslušného opatrovnického soudu prokázáno, že nesezdaní účastníci, kteří žili až do června 2024 ve společné domácnosti, jsou rodiče nezletilého syna, narozeného , datum, .

15. Žalobkyně tak obecně splňuje podmínky pro přiznání výživného dle ust. § 920 o.z. pro neprovdanou matku, neboť není provdána za otce dítěte - žalovaného a výživné požaduje v souladu s ust. § 922 odst. 2 o.z. i zpětně, ne však déle než dva roky od porodu dítěte. Žalobkyně požaduje touto žalobou pouze a výhradně výživné neprovdané matky ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1.7.2024, tj. od ukončení vedené společné domácnosti účastníků dále.

16. Účelem daného ustanovení zákona je zajistit matce neprovdané za otce jí narozeného dítěte alespoň minimální výživu, a to pouze na fixně danou dobu maximálně dvou let od narození dítěte. Důvodem přiznání tohoto výživného pak není neschopnost matky samostatně sebe (a dítě) živit, ale skutečnost, že v souvislosti s narozením dítěte pravidelně dochází k dočasnému nebo trvalému snížení příjmů matky, je proto žádoucí, aby otec dítěte matce toto snížení kompenzoval poskytováním výživného v přiměřeném rozsahu, když nelze spravedlivě požadovat, aby veškeré negativní zejména finanční dopady narození dítěte nesla pouze matka. Je proto společensky žádoucí, aby se tyto dopady přiměřeně rozdělily (a aby je spravedlivě pocítily) oba rodiče (byť to pro oba může dozajista znamenat poměrné snížení jejich životní úrovně).

17. V daném případě je matka nezletilého nemajetná, celodenně se stará o nezletilého syna účastníků a je tak s ohledem na jeho věk vyloučeno, aby si své příjmy navýšila. Pokud jde o příjmy žalovaného, ten byl sice po většinu času bez řádného příjmu, když teprve v měsíci listopadu 2024 začal pracovat v prodejně Albert. Žalovanému však v přijetí zaměstnání nebránila žádná objektivní skutečnost, ale pouze neochota postavit se ke svým povinnostem, když své příjmy ponechával do značné míry náhodě a nechával se podporovat od své babičky. Ze zprávy úřadu práce pak má soud za prokázané, že tento eviduje dvě pracovní místa vhodná pro žalovaného, když nejméně jedno z nich je v místě dosažitelném hromadnou dopravou (když soud přihlédne k obraně žalovaného, že část zaměstnání není schopen přijmout, neboť nemá spojení, které by mu umožňovalo dostat se do zaměstnání včas, popřípadě nemá spoj, kterým by se dostal domu z odpoledních směn), tedy že žalovaný je schopen si vydělat okolo 35 000 Kč měsíčně hrubého. Za situace, kdy náklady na bydlení obou účastníků jsou obdobné, ale žalovaný je schopen zajistit si vyšší příjem, než jakého dosahoval, soud uzavřel, že je namístě přiznat žalobkyni příspěvek na výživu od žalovaného, když výši, kterou žalobkyně požaduje, považuje soud s ohledem na zjištěné majetkové poměry účastníků za přiměřenou. Současně soud výplatu výživného omezil na dobu stanovenou shora citovaným § 920 odst. 1 o.z. do doby, kdy nezletilý , jméno FO, dosáhne 2 let věku. Zároveň soud uložil žalovanému uhradit dluh na výživném, který mu vznikl za dobu od 1.7.2024 do 17.11.2024 (tj. včetně výživného splatného za měsíc listopad 2024) ve výši 15 000 Kč ve splátkách po 1 000 Kč, když uzavřel, že žalovaný, pokud bude pracovat a své místo si udrží, by měl být schopen splátku hradit, když nižší splátka by zároveň vedla k situaci, že dlužné výživné by splácel ještě i poté, kdy jeho vyživovací povinnost vůči žalobkyni zanikne dovršením dvou let věku syna.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 264 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 000 Kč (celková výše přiznaného výživného za 19 měsíců) sestávající z částky 3 380 Kč za každý z pěti úkonů (/převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a 2x účast u jednání soudu) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 400 Kč ve výši 3 885 Kč. Při určení výše náhrady nákladů soud vycházel z obsahu spisu, když jiné náklady (cestovné) nebyly žalobkyní u soudu uplatněny, ač jejich vyúčtování bylo v závěrečném návrhu avizováno.

19. Pokud jde o povinnost uhradit soudní poplatek, je žalobkyně podle § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, jako navrhovatelka osvobozena od placení soudního poplatku. Tato povinnost podle § 2 odst. 3 zákona přechází na žalovaného podle výsledku řízení. Podle § 6 odstavec 3 zákona ve spojení s položkou 7 Sazebníku zákona činí soudní poplatek 570 Kč (výživné za 19 měsíců po 3 000 Kč = 57 000 Kč * 1%). (výrok III.).

20. Rozsudek je podle § 162 odst. 1 o.s.ř. předběžně vykonatelný, protože přiznává výživné neprovdané matce; tedy žalovaný musí začít platit nejpozději v měsíci, kdy mu bude rozsudek doručen, a to běžné výživné i splátky dluhu.