18 C 27/2026

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A., adresa žalobce, zapsaná ve Vnitrostátním soudním rejstříku,sč. zápisu spisová značka, jednající v ČR prostř. Jméno žalobce A., organizační složka, IČO IČO žalobce B sídlem Adresa žalobce B zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 198.522,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 198.522,25 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.730,57 Kč, s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 198.522,25 Kč od 11. 12. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 35.323,86 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 198.522,25 Kč od 11. 12. 2025 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 42.463,30 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 11. 12. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 198.522,25 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.730,57 Kč, s úrokem ve výši 6,9 % z žalované částky od 11. 12. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z této částky za stejné období a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 35.323,86 Kč s tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr ve výši 226.200 Kč. Žalovaný se pak zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 6,9 % ročně v pravidelným měsíčních splátkách. Ještě před poskytnutím úvěru byla ověřena schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí a žalobkyně nezjistila žádné skutečnosti, které by zakládaly pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek a žalobkyně proto v souladu s článkem 6.1.1. písm. a) podmínek od smlouvy odstoupila. Dlužná částka ke dni 10. 12. 2025 činila 198.522 Kč na jistině, 6.730,57 Kč na úrocích a 35.323,86 Kč na úrocích z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nesplacené jistiny nejpozději dne 18. 12. 2024, a proto je kapitalizované příslušenství požadováno od tohoto data. Přes opakované výzvy a přes předžalobní upomínku ze dne 26. 11. 2025, žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 14. 5. 2026 doplnila, že pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalovaný hradil na poskytnutý úvěr řádně téměř 1,5 roku, čímž potvrdil, že byl schopen úvěr splácet a že vyhodnocení úvěruschopnosti muselo být vyhodnoceno správně. Žalobkyně prověřovala výši jeho závazků a platební morálku žalovaného z dalších informačních zdrojů, nezávislých na žalovaném. Žalobkyně dále vycházela z interních databází. Žalovaný nebyl v insolvenčním řízení a dle jeho příjmů, stability a pravidelnosti, dovodila žalobkyně jeho příjmovou i výdajovou stránku. Po prověření příjmů a výdajů potom žalobkyně se skóringovým modelem provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska demografických dat a behaviorálních dat.

4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 23. 2. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.

5. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru, ze smlouvy o vedení účtu, ze smlouvy o hotovostním úvěru, z výzev vč. dokladu o doručení, z historie úvěru, z transakční historie, z podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů a pro vedení účtu a z předžalobní upomínky vč. dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: žalovaný požádal o hotovostní úvěr ve výši 247.600 Kč za účelem konsolidace, kdy ke své osobě uvedl, že má střední vzdělání s maturitou, je svobodný, bydlí u rodiny, nemá žádné děti. Pracoval u zaměstnavatele právnická osoba., na dobu neurčitou od září 2016, s příjmem 23.000 Kč. Náklady na bydlení činily 3.000 Kč. Konsolidovány měly být 4 další závazky a celková hodnota konsolidovaných úvěrů měla dosáhnout částky 215.508 Kč se splatností na 60 měsíců. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy zjistila, že z celkového počtu 4 nezajištěných splátkových úvěrů činí suma dlužných částek celkem 240.838 Kč, s celkovou výší splátek 11.109 Kč měsíčně. Žalovaný měl pouze jednu jedinou splátku po splatnosti. Žalobkyně dále pro žalovaného vedla na základě smlouvy ze dne 7. 3. 2023 běžný účet. K uzavření smlouvy o hotovostním úvěru „hodnota“ došlo dne datum. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 226.200 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úroky a další příslušenství. Úvěr byl poskytnut za účelem splacení tří závazků u dvou společností, právnická osoba a právnická osoba, v celkové výši 221.973,24 Kč s tím, že smlouva uvádí konkrétní výši jednotlivých závazků. Úvěr měl být splacen nejpozději do 17. 3. 2031, a to v 96měsíčních splátkách, splatných vždy k 17. dni v měsíci po 3.638,20 Kč dle harmonogramu splátek. Tato výše splátky odpovídala splátce při sjednání pojištění. Žalovaný se dále zavázal hradit ve prospěch banky poplatky a ceny za zvláštní služby a úkony, dle sazebníku poplatků. RPSN dle smlouvy činila 12,38 %, pokud bylo sjednáno pojištění. Celkem tak žalovaný měl uhradit 349.463,49 Kč. Banka byla oprávněna v případě prodlení se splněním peněžitých dluhů z úvěrového vztahu, především vypovědět smlouvu, nebo požadovat okamžité vrácení jistiny a splacení všech pohledávek, jakože i další sankce. Dopisem ze dne 18. 10. 2024 nazvaným „Poslední výzva k uhrazení částky“, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné pohledávky ve výši 9.287,19 Kč, do 7 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že pokud nedojde ve lhůtě k zaplacení, je tento dopis současně odstoupením od smlouvy. Žalovaný si písemnost v úložní lhůtě nevyzvedl. Dle historie úvěru žalovaný čerpal úvěr dne 23. 3. 2023, první úhradu provedl dne 17. 5. 2023 a to včetně úhrady pojistného, v měsíční výši 565,50 Kč. Žalovaný zpočátku úvěr splácel relativně řádně, k poslední úhradě jistiny došlo dne 19. 8. 2024, následné platby, které byly ze strany žalovaného provedeny, byly určeny na úhradu pojistného. Dlužná jistina tak činila 198.522,25 Kč a od 19. 8. 2024 na ni nebyla provedena žádná úhrada. Průběh splácení je zřejmý také z platební historie. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 26. 11. 2025, s upozorněním na soudní řešení věci.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 226.200 Kč, který byl v částce 221.973,24 Kč určen ke konsolidaci předchozích závazků žalovaného a ve zbývající zanedbatelné výši nebyl účelově vázán. Šlo o úvěr spotřebitelský, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet. Žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zjistila údaje o jeho osobě, a to jak na stránce příjmové, tak na stránce výdajové, kdy především hodnotila jeho splátkovou historii ve vztahu k předchozím úvěrům. Současně zjistila, že předchozí splátkové zatížení přesahovalo 11.000 Kč měsíčně, v případě konsolidace však nynější splátka úvěru dosahovala třetinové výše, což nepochybně bylo ku prospěchu žalovaného. Soud tak má za to, že žalobkyně těmto zákonným požadavkům dostála.

11. Svým povinnostem nedostál žalovaný, když od srpna 2024 přestal úvěr prakticky splácet, resp. platil pouze pojištění, a to do prosince 2024, avšak následně již nezaplatil ničeho. Banka proto využila oprávnění daného smlouvou a úvěrovými podmínkami a od smlouvy odstoupila. Bylo tak povinností žalovaného celý úvěr vrátit, k čemuž však nedošlo. Pokud jde o výši jednotlivých nároků, ta vyplynula z předložených listin, právo na vrácení jistinu úvěru a splacení úroků vyplývá přímo z výše citovaného ustanovení § 2395 občanského zákoníku, povinnost platit zákonné úroky z prodlení s ohledem na prodlení žalovaného vyplývá z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, když je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek i celého úvěru po odstoupení od úvěrové smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužných částek tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 7.942 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 9.060 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 450 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, náleží ji i alikvótní část 21 % DPH ve výši 5.991,30 Kč. Náklady řízení celkem činí 42.463,30 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobce.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).