18 C 277/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 : Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro návrh na vydání platebního rozkazu o zaplacení částka Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni , částka, s 15% úrokem ročně od 4. 8. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 21.9.2023 domáhala uložení povinnosti žalované k úhradě částky , částka, spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaná dne , datum, způsobila jako18 C 277/2023řidička osobního vozidla dopravní nehodu při níž zranila pana , jméno FO, , který následně svým zraněním podlehl. Žalovaná od dopravní nehody ujela, neposkytla poškozenému první pomoc a po té, kdy byla o 1 hodinu později zadržena, u ní bylo při dechové zkoušce zjištěno požití alkoholu. Žalobkyně dále uvedla, že vozidlo, řízené žalovanou při dopravní nehodě, u ní bylo pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Z tohoto titulu žalobkyně vyplatila pozůstalým náhradu nemajetkové újmy v celkové výši , částka, a dále částku , částka, jako náhradu škody za poškozený fotoaparát Fujifilm X-T4. Vyplacené částky žalobkyně následně požadovala uhradit po žalované na základě svého zákonného regresního nároku, neboť žalovaná porušila své zákonné povinnosti, když způsobila dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, tuto nenahlásila a odjela od ní.

2. Žalovaná v řízení uvedla, že si je vědoma svého pochybení, odkázala, že byla za dopravní nehodu odsouzena k nepodmíněnému výkonu trestu a že si je vědoma i regresního nároku žalobkyně. Namítala však, že pokud jde o částky vyplacené pozůstalým, jsou tyto výrazně vyšší než částky běžně přiznávané, to vše za situace, kdy již pozůstalým vyplatila prostřednictvím jejich zmocněnce část nemajetkové újmy v průběhu trestního řízení, a to v rozsahu prostředků, které měla k dispozici. V současné době není schopna uhradit více, neboť je ve výkonu trestu, nebyla zatím zařazena do pracovní činnosti a nemá ani jiný majetek, z něhož by mohla nárok žalobkyně, alespoň částečně, uhradit. Dále namítala, že pokud jí je známo, nebylo v trestním řízení uvedeno, že by měl poškozený v době nehody u sebe fotoaparát, a že by došlo k jeho poškození či zničení.

3. Na základě provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav.

4. Rozsudkem Okresního soudu pro Prahu západ č. j. 17 T 10/2023-1061 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 10 To 279/2023-1089 byla žalovaná uznána vinnou z přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku, přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinu neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 trestního zákoníku, jichž se měla dopustit (ve stručnosti) tím, že „dne , datum, kolem 13:29 hodin řídila, majíce po předchozím požití alkoholických nápojů nejméně 3,30 promile alkoholu v dechu, ve stavu, kdy nebyla schopna bezpečně ovládat řízení motorového vozidla, po silnici II. třídy č. , číslo, , v katastru obce , adresa, , ve směru jízdy , obec, , osobní automobil tovární značky Škoda Fabia, registrační značka , SPZ, , a v kilometru , číslo, této komunikace nesledovala situaci v silničním provozu a zezadu narazila do cyklisty , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, , narozeného , datum, , jedoucího na elektrokole značky Focus při pravém okraji komunikace, ve směru jízdy , obec, , který byl v důsledku střetu s osobním automobilem odhozen vpravo do silničního příkopu, načež bez zastavení pokračovala v řízení vozidla po různých pozemních komunikacích v , obec, ….., přičemž cyklista , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, utrpěl v důsledku střetu s jí řízeným vozidlem …… kdy neurologický nález při vyšetření mozku odpovídal nevratnému povšechnému poškození mozkových vláken (axonů) bílé mozkové hmoty, s poškozením důležitých orgánů - mozku a krční míchy, a následkům těchto zranění i přes poskytnou odbornou péči ve zdravotnickém zařízení dne , datum, podlehl ….“. V trestním řízení nebylo shledáno spoluzavinění poškozeného na dopravní nehodě či následcích dopravní nehody.

5. Z oznámení o škodní události má soud za prokázané, že žalobkyni, jako pojišťovně poskytující pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla Škoda Fabia, registrační značka , SPZ, , vlastněného pojištěným , jméno FO, , byla ohlášena pojistná událost ze dne , datum, popsaná v předchozím odstavci rozsudku, s tím, že poškozeným je mimo jiné i , jméno FO, .18 C 277/20236. Po úmrtí poškozeného , jméno FO, vyzvaly pozůstalé osoby prostřednictvím svého zmocněnce žalobkyni k poskytnutí odškodnění za nemajetková újmu, která jim byla způsobena duševními útrapami při zvlášť závažném ublížení na zdraví osoby blízké (tj. útrapami spojenými se zraněním a léčením poškozeného) a duševními útrapami při následným úmrtí poškozeného, k němuž došlo po 5 měsících od nehody, přičemž každý z pozůstalých zároveň doložil své prohlášení o újmě v jeho osobní sféře a svých vztazích s poškozeným. Výši nemajetkové újmy pak jednotliví poškození odvozovali od Metodiky k náhradě nemajetkové újmy a částky odvozené od průměrné nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předcházející kalendářní rok, tj. rok 2021, kdy základním východiskem nemajetkové újmy za úmrtí osoby blízké je částka , částka, .Konkrétně šlo o manželku , tituly před jménem, , jméno FO, , dceru , jméno FO, , syna , jméno FO, nevlastního syna , jméno FO, , bratra poškozeného , jméno FO, a vnuky poškozeného , jméno FO, a , jméno FO, . O náhradu nemajetkové újmy požádali i nezletilý vnuci poškozeného, , jméno FO, a , jméno FO, , když jejich nároky nebyly předmětem projednávané žaloby.Pozůstalá manželka , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž požádala o náhradu věcné škody za zničené elektrokolo (jež nebyla předmětem této žaloby) a za zničený fotoaparát tov. Zn. Fujifilm X –T4 v hodnotě cca 50 tis. Kč, s tím, že uvedený fotoaparát měl mít poškozený , jméno FO, v době dopravní nehody u sebe.Všichni pozůstalí dále požadovali úhradu nákladů svého zastoupení zmocněncem při uplatnění svých nároků u pojišťovny. (viz. výzvy k zaplacení odškodného a náhrady škody každého z pozůstalých, prohlášení každé pozůstalé oběti o dopadech ublížení na zdraví poškozeného , jméno FO, a jeho následného úmrtí na její život, včetně plných mocí udělených zmocněnci a vyčíslení nákladů zastoupení).

7. Na základě samostatných Dohod o výplatě pojistného plnění uzavřených mezi žalobkyní jako pojistitelem a každým z níže uvedených poškozených, jako oběti trestného činu, ze dne 3.5.2023 byla těmto vyplacena nemajetková újma z titulu odčinění duševních útrap spojená se zvlášť závažným ublížením na zdraví a duševních útrap spojených s následným úmrtím poškozeného , jméno FO, a náhrada nákladů jejich zastoupení při uplatnění nároku na náhradu škody. Níže uvedené částky byly vyplaceny na úschovní účet jejich zástupce dne 4.5.2022 (viz. bankovní příkaz k úhradě):Výše vyplacenénáhrady za vztah k nemajetkovéosoba právnípoškozenému újmyzastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, manželka , částka, , částka, , tituly před jménem, , jméno FO, dcera , částka, , částka, , jméno FO, syn , částka, , částka, , jméno FO, nevlastní syn , částka, , částka, , jméno FO, bratr , částka, , částka, , jméno FO, vnuk , částka, , částka, , jméno FO, vnuk , částka, , částka18 C 277/2023Poskytnutí pojistného plnění bylo zároveň žalobkyní oznámeno zástupci poškozených a pojištěnému (viz. oznámení ze dne 3.5.2023).

8. Z čestných prohlášení , jméno FO, ze dne 20. 4. 2023 a , jméno FO, z 21. 4. 2023 má soud za osvědčené, že tito jako dědici po poškozeném , jméno FO, souhlasili s tím, aby škoda na fotoaparátu Fujifilm byla vyplacena k rukám pozůstalé manželky jako součást společného jmění manželů. Částka ve výši , částka, , jako náhrada škody na uvedeném fotoaparátu byla vyplacena dne 28.4.2023 (viz. bankovní příkaz k úhradě a oznámení o výplatě pojistného plnění ze dne 27.4.2023). Z žádného z předložených důkazů nebylo zjištěno, že by poškozený , jméno FO, měl uvedený fotoaparát u sebe v době nehody ani, že by byl předmětný fotoaparát poškozen, popřípadě v jakém rozsahu.

9. Žalobkyně se obrátila na žalovanou se svým regresním nárokem přípisy ze dne 5.5.2023 a následně předžalobní výzvou ze dne 20.7.2023, jimiž jí na jí známé adresy sdělila, že v návaznosti na jí zapříčiněnou dopravní nehodu vyplatila jako pojistitel vozidla, které žalovaná řídila v době nehody, odškodění za nemajetkovou újmu pozůstalým příbuzným částku , částka, a na nákladech jejich právního zastoupení částku , částka, , a dále na náhradě škody za poškozený fotoaparát Fujifilm částku , částka, ,. Zároveň žalobkyně uvedenými přípisy odůvodnila svůj regresní nárok ustanoveními § 10 odst. 1 písm. b), c) a i) zákona o povinném ručení, a požadovala, aby jí žalovaná nahradila co za ní plnila, neboť žalovaná neohlásila dopravní nehodu jejímž byla účastníkem, odjela z místa nehody a v době nehody řídila vozidlo pod vlivem alkoholu.

10. Soud zamítl provedení důkazu fakturou na fotoaparát a inzeráty na prodej shodných fotoaparátů a objektivů k fotoaparátu, neboť neměl za prokázané, že při dopravní nehodě došlo k jeho poškození. Zároveň zamítl i provedení důkazu záznamem z dopravní nehody, fotodokumentací z místa nehody a obžalobou, neboť skutečnosti, že k nehodě došlo a kdo tuto zavinil byly prokázány k důkazu provedenými trestními rozsudky (viz. odstavec 4 tohoto rozsudku).

11. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jej „o.z.“), dle něhož kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

12. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále rovněž jako „zákon o povinném ručení“), má vlastník a provozovatel povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za provoz vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích a tato povinnost musí být splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

13. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

14. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.18 C 277/202315. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný podle písmene citovaného ustanoveníb) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění,c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody,i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud za aplikace shora uvedeného zákonného ustanovení, že žalobkyně má za žalovanou oprávněný regresní nárok na úhradu částky , částka, představující žalobkyní vyplacenou náhradu za nemajetkovou újmu poškozených pozůstalých a náhradu nákladů za jejich právní zastoupení (výrok I.).

17. V řízení bylo prokázáno, a žalovaná to ani nezpochybňovala, že žalovaná dne , datum, zavinila dopravní nehodu při níž poškozený , jméno FO, utrpěl zvlášť závažné poškození zdraví, kterému následně podlehl. Žalovaná v době dopravní nehody řídila automobil pod vlivem alkoholu a od dopravní nehody ujela, aniž by jí ohlásila. V řízení nebylo prokázáno, že by k dopravní nedohodě došlo spoluzaviněním poškozeného či by v důsledku zavinění poškozeného došlo k závažnějšímu následku nehody. Dále bylo prokázáno, že automobil, který řídila žalovaná, byl pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pojištěn u žalované, a že tato vyplatila za poškozenou (dle § 6 zákona o povinném ručení) pozůstalým po poškozeném náhradu za nemajetková újma z titulu odčinění duševních útrap spojená se zvlášť závažným ublížením na zdraví a duševních útrap spojených s následným úmrtím poškozeného , jméno FO, a náhradu nákladů jejich zastoupení při uplatnění nároku na náhradu škody zmocněncem v rozsahu uvedeném v odstavci 7. tohoto rozsudku (§ 9 zákona o povinném ručení).

18. Za situace, kdy bylo prokázáno, že žalovaná řídila pojištěné vozidlo pod vlivem alkoholu, z místa nehody ujela a nehodu nenahlásila, vznikl žalobkyni nárok na náhradu toho, co za pojištěného (tj. vlastníka či provozovatele vozidla uvedeného v pojistné smlouvě) plnila ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 psím b), c) a i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Pokud se žalovaná bránila tím, že částky vyplacené na nemajetkové újmě jednotlivým pozůstalým jsou vysoké a neodpovídají ustálené rozhodovací praxi, uvádí soud, že částky uváděné žalovanou jsou částky, které byly vypláceny za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinného do 31.12.2013, kdy základní částka vyplácená pozůstalému parteroví byla skutečně ve výši 450 000 Kč. Od účinnosti nového občanského zákoníku, tj. od 1.1.2014 bylo upuštěno, od stanovení konkrétní částky náhrady, ale tato náhrada se stanovuje v souladu s Metodikou nejvyššího soudu ČR pro každý rok samostatně a to v návaznosti na průměrnou nominální mzdu na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za předcházející kalendářní rok. V posuzovaném případě pak pro rok 2022 tato základní částka činila při úmrtí osoby blízké 756 780 Kč. V posuzovaném případě pak soud hodnotil i skutečnost, že poškozený v důsledku dopravní nehody způsobené žalovanou utrpěl zvlášť závažné poškození zdraví, v jehož důsledku se stal závislý na celodenní péči lékařského zařízení a až následně po 5 měsících od nehody zemřel. Jednotliví pozůstalí tak mají nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené duševními18 C 277/2023útrapami spojenými nejen se samotným úmrtím poškozeného, ale i se samotným poškozením zdraví poškozeného, jeho léčením, a to vše za situace, kdy jeho , podezřelý výraz, stav predikoval špatné vyhlídky na uzdravení, resp. zlepšení zdravotního stavu, a následně jeho poškození zdraví vedlo k jeho úmrtí. Vyplacené náhrady byly řádně odstupňovány v návaznosti na stupeň příbuzenství a vzájemný vztah poškozeného a jednotlivých pozůstalých, tak jak je popsali ve svých prohlášeních, které nebyla v řízení zpochybněna. Soud proto při stanovení výše jednotlivých náhrad obsažených v dohodách mezi žalobkyní a pozůstalými neshledal žádné pochybení či nepřiměřenost. Z uvedených důvodů přiznal žalobkyni nárok na náhradu za vyplacené částky v celém rozsahu.

19. Pokud jde o částku náhrady ve výši , částka, za právní pomoc jednotlivým pozůstalým v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody, resp. nemajetkové újmy, která jim v souvislosti se zvlášť závažným poškozením zdraví a následným úmrtím pana , jméno FO, vznikla, neshledal soud rovněž důvod pro její nepřiznání. V řízení bylo doloženo, že každý z poškozených udělil advokátovi, , tituly před jménem, , jméno FO, , plnou moc, a pověřil ho uplatněním nároků mimo jiné vůči žalobkyni, jako pojistiteli povinného ručené vozidla, jež způsobilo dopravní nehodu. Odměna byla u každého z poškozených vypočtena jako mimosmluvní odměna odvozená od výše vyplacené náhrady (nikoliv požadované náhrady, které byly vyšší než náhrady poskytnuté na základě dohody mezi pozůstalými a žalobkyní) za dva úkony právní pomoci (převzetí zastoupení a výzva k úhradě nemajetkové újmy) snížená o 20% s ohledem na zastoupení více osob týmž advokátem. Tedy odměna nevybočuje z ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.

20. Soud žalobkyni přiznala rovněž nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V posuzovaném případě žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jí požadovaných částek, a to přípisem ze dne 5.5.2023 a následně i předžalobní výzvou ze dne 20.7.2023, odeslanými žalované na žalobkyni známé adresy. Úrok z prodlení přiznal soud ode dne 4.8.2023, tj. ode dne, kdy uplynula lhůta stanovená žalobkyní žalované k dobrovolnému splnění povinnosti, a to ve výši 15 % ročně z dlužné částky.

21. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť s ohledem na výši částky a skutečnost, že žalovaná je v současné době ve výkonu trestu, nebylo možné stanovit výši splátek dlužné částky, tak aby dluh byl uhrazen ve lhůtě podstatně nepřekračující jeden rok. Účastníci se v otázce splatnosti dluhu a rozložení splátek do dalšího časového období pokusili dohodnout, avšak s ohledem na výkon trestu odnětí svobody žalovanou a skutečnost, že žalovaná nebyla do doby rozhodnutí soudu ani zařazena k výkonu práce, se dohodu nepovedlo uzavřít, když žalovaná neměla žádný příjem, z něhož by svůj závazek mohla hradit.

22. Soud naopak nepřiznal žalobkyni nárok na úhradu částky 47 200 Kč představující vyplacenou náhradu škody za poškozený fotoaparát Fujifilm (výrok II.). V řízení nebylo prokázáno, že by poškozený , jméno FO, měl v době dopravní nehody tvrzený fotoaparát u sebe, a že by v důsledku nehody došlo k jeho poškození. Žalobkyně dokládala tuto skutečnost prohlášením manželky obsaženým v žádosti, jíž uplatnila nárok nejen na nemajetkovou újmu, ale i nárok na náhradu věcné škody. Uplatněná věcná škoda měla spočívat v náhradě za zničené jízdní kolo (toto nebylo předmětem tohoto soudního řízení) a dále předmětný fotoaparát s objektivy.18 C 277/2023Z žádného dalšího provedeného důkazu však nevyplynulo, že by poškozený měl fotoaparát u sebe, a že by došlo k jeho poškození, a to ani z popisu skutku, jak byl převzat do odsuzujícího rozsudku (v němž jev případě poškozeného , jméno FO, uvedena jako věcná škoda pouze škoda způsobená na elektrokolu). Žalobkyně po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neoznačila žádné další důkazy k prokázání poškození fotoaparátu. S odkazem na uvedené nebylo v řízení prokázáno, že by v důsledku dopravní nehody způsobené žalovanou došlo ke vzniku škody spočívající v poškození fotoaparátu, proto soud žalobu v uvedeném rozsahu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v převážné míře úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., z částky , částka, jako náhrady za ztrátu času za jednání dne 28.11.2023, které se nekonalo podle § 14 odst. 2 a.t., náhrada za cestovné v částce , částka, podle § 13 a. t. (z místa sídla advokáta k soudu a zpět ke dvěma nařízeným jednáním veřejnou dopravou) a náhrada za ztrátu času na cestě k soudu a zpět v trvání 8 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .