18 C 282/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B o zaplacení částky 19 760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku 17 790 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 760 Kč od 6. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 760 Kč od 13. 3. 2022 do 5. 6. 2025, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 6. 2025 domáhala zaplacení částky 19 760 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) prostřednictvím webového rozhraní „, www stránky, “ dne 1. 11. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž mu byl poskytnut úvěr v celkové výši 39 640 Kč, který se zavázal vrátit nejpozději dne 1. 11. 2023. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný však svůj závazek nesplnil, a to ani na základě výzvy k plnění. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025 na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 3. 2025 mezi ní jako postupníkem a společností , právnická osoba, ., jako postupitelem. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 39 460 Kč v platbách dne 1. 11. 2021 částku 19 700 Kč a dále 19 760 Kč, převodem na bankovní účet žalovaného. V upomínce ze dne 12. 3. 2022 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 13. 3. 2022. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 2. 6. 2025. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni 19 700 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 19 760 Kč nejpozději splatné dne 12. 3. 2022 spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru.Věřitel posuzoval úvěruschopnost na základě údajů sdělených žalovaným. Úvěruschopnost ověřoval věřitel mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně 90 % rozdílu výdajů a příjmů. K prověření úvěruschopnosti klient původnímu věřiteli poskytl výpis z bankovního účtu odp společnosti Kontomatik. Úvěruschopnost byla prověřena formou elektronického dálkového přístupu nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází a v neposlední řadě ze sdělení a dokladů klienta, ze kterých vyplývají jeho příjmy i výdaje.Smlouva byla uzavřena v prostředí uživatelského profilu žalovaného, chráněného heslem, na stánkách právní předchůdkyně žalobkyně. Do prostředí uživatelského profilu, chráněného heslem má přístup pouze osoba, která profil založila a heslo vložila při registraci. Vygenerování návrhu smlouvy proběhlo na základě žádosti úvěrovaného o úvěr v jím zadané výši úvěrového rámce. Následným odesláním návrhu smlouvy úvěrovaným úvěrujícímu v prostředí uživatelského profilu, chráněného heslem byl podepsaný návrh doručen úvěrujícímu. Přičemž žádost o uzavření smlouvy byla na webové stránce označena tlačítek ,,Podpis“ smlouvy. Kliknutím na tlačítko ,,Podpis“ úvěrovaný odešle podepsaný návrh smlouvy úvěrujícímu. Odesláním žádosti o uzavření smlouvy úvěrovaný vyjádřil souhlas s tím, že smlouva byla uzavírána prostřednictvím webových stránek. Stisknutím tlačítka ,,Podpis“ na webových stánkách v prostředí uživatelského profilu, chráněného heslem vyjádřil vůli uzavřít s úvěrujícím smlouvu. Úvěrovaný žádost o uzavření smlouvy přijal jako návrh o uzavření smlouvy a následně informoval úvěrovaného v prostředí uživatelského profilu, chráněného heslem o přijetí návrhu.Žalovaný čerpal finanční prostředky nejprve ve výši 19 700 Kč, které uhradil dne 9. 12. 2021 a znovu čerpal finanční prostředky dne 10. 12. 2021 ve výši 19 760 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v podané žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2021 vyplývá, že uvedenou smlouvou se měla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dnes , právnická osoba, .) zavázat poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, nezajištěný s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) s úvěrovým limitem ve výši 19 760 Kč, doba trvání smlouvy měla činit 24 měsíců, s roční úrokovou sazbou 457,50%, úvěr měl být poskytnut na jeho bankovní účet a žalovaný se měl zavázat tento úvěr spolu s příslušenstvím vrátit do 1. 11. 2023. Úvěr měl být splácen měsíčně, 9. den v měsíci nebo následující pracovní den alespoň v minimální částce k zaplacení, ve výši 10 % z použité částky plus veškeré úroky a penále nashromážděné během doby čerpání úvěru, nejméně však 500 Kč.Uvedená smlouva byla soudu předložena jako elektronický dokument PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 1. 11. 2021 v 10:25:43 hodin, tedy v den uzavření smlouvy a byl upraven rovněž dne 1. 11. 2021 v 10:25:43 hodin. K dokumentu není připojen žádný elektronický podpis.Z všeobecných obchodních podmínek, verze 1, zejména z č. l. 4. vyplývá proces uzavírání smlouvy. Není zřejmé, kdy nabyly účinnosti.

6. Z čestného prohlášení klienta ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný měl uvést, že je svobodný, počet závislých osob včetně žalovaného činí 1 osobu, čistý měsíční hlavní příjem činí 46 100 Kč, zdroj příjmu je uveden: ,,salary“, měsíční výdaje na domácnost činí 4 000 Kč a měsíční splátky jiných úvěrů činí 8 000 Kč. K čestnému prohlášení není připojen žádný (tj. vlastnoruční ani elektronický) podpis.

7. Z odpovědi , právnická osoba, . ze dne 20. 10. 2025 k žádosti o zjištění vlastníka účtu ve spojení s Potvrzením o provedené platbě 1. 11. 2021 a 9. 12. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému na jeho bankovní účet č.ú. , č. účtu, dne 1. 11. 2021 částky 18 000 Kč a 1 700 Kč, dále poukázala dne 9. 12. 2021 částku 19 760 Kč.

8. Z tvrzení žalobkyně má soud za osvědčené, že žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr dne 9.12.2021 částku 21 670 Kč.

9. Z otisku emailu odeslaného právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému dne 12.3.2022 soud zjistil, že tato měla uvedeným emailem zesplatnit poskytnutý úvěr a požadovala uhradit celkem částku 40 295,09 Kč (nesplacenou jistinu ve výši 19 760 Kč a naběhlý smluvní úrok ve výši 20 535,09 Kč). Zda zpráva byla odeslána na email právě žalovaného nelze z předloženého dokumentu zjistit, shodně, jako zda mu byla doručena.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025 ve spojení se smlouvou ze dne 27. 3. 2025 ve spojení se seznamy postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky odeslaného původním věřitelem dne 2. 6. 2025 spolu s platebními instrukcemi žalobkyně, včetně podacího lístku ze dne 2. 6. 2025, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla úvěrující postoupena na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která ji dále postoupila na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému řádně oznámena.

11. Z jiných, než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly pro věc rozhodné.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 6. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne má soud osvědčené, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celého nezaplaceného úvěru včetně jeho příslušenství s odůvodněním, že žalovaný porušil svůj závazek z úvěrové smlouvy.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

23. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy a jaký byl její obsah.

24. V řízení žalobkyně předložila písemnou úvěrovou smlouvu vytvořenou v elektronické podobě dne 1. 11. 2021 k níž však není připojen žádný elektronický podpis. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně právě tuto smlouvu předložila žalovanému a že by právě žalovaný tuto smlouvu právě v předloženém znění přijal. Tedy z předloženého dokumentu nelze dovodit ani obsah tvrzené sjednané smlouvy ani tvrzenou vůli stran smlouvu sjednat.

25. Pokud se žalobkyně dovolávala toho, že žalovaný vyslovil svůj souhlas s textem smlouvy, tak jak byl soudu předložen, kliknutím na tlačítko „podpis“ ve webovém rozhraní uživatelského účtu právní předchůdkyně žalobkyně, neosvědčila, že by k uzavření smlouvy za pomoci technických prostředků došlo způsobem umožňujícími určení jednající osoby a způsobem umožňujícím zachycení obsahu jejího jednání, a že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

26. Pro úplnost soud poznamenává, že i pokud by žalobkyně prokázala vznik úvěrové smlouvy a její obsah, neprokázala svá tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když tvrzení týkající se posuzování úvěruschopnosti žalovaného nebyly žádným způsobem doloženy.

27. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. 18 C 282/2025-8 ze dne 7. 10. 2025, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. Žalobkyně k tomuto uvedla, že úvěruschopnost ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, dále uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 4 860 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dotazy do evidencí nijak neprokázala. Neuvedla, z jakých informací vycházela, ani a zda byly posuzovány příjmy a výdaje žalovaného. Soud uvádí, že z prohlášení žalovaného, přiloženého k důkazům, vyplývá, že jeho čistý měsíční hlavní příjem měl činit 46 100 Kč, zdroj příjmu je uveden: ,,salary“, tedy mzda, měsíční výdaje na domácnost činí 4 000 Kč a měsíční splátky jiných úvěrů činí 8 000 Kč. Zároveň žalobkyně ani neuvedla, zda byly zjišťovány od žalovaného výše jeho mandatorních výdajů ani zda byly ověřeny (např. z nájemní smlouvy, SIPO, vyúčtování energií apod.). Nebylo prokázáno, že informace o příjmech žalovaného byly ověřeny, např. pomocí výplatních pásek apod. Je velice nepravděpodobné, že by skutečné výdaje žalovaného na domácnost činily v r. 2021 pouze 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně předložila pouze nepřehledný výpis účtu žalovaného ze služby Kontomatik, ze které nebylo možné učinit žádné skutkové zjištění a kopii občanského průkazu žalovaného.

28. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tedy že s péčí řádného hospodáře prověřila příjmy a výdaje žalovaného tak, aby měla za osvědčené, že je žalovaný schopen úvěr uhradit, když prověřovala pouze to, zda se žalovaný již dříve nedostal do platební neschopnosti. To vše za situace, kdy jí je ustanovením § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uložena povinnost uchovávat po dobu 5 let doklady, z nichž ověřovala úvěruschopnost žalovaného. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.

29. Ze shora uvedených důvodů v řízení nebylo prokázáno, že soudu předloženou smlouvu žalovaný uzavřel a v jakém textovém znění tak případě učinil, tedy že vyslovil souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu. Vzhledem k tomu, že naopak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částky 18 000 Kč, 1 700 Kč a 19 760 Kč, které je tento povinen vrátit. Žalovaný na dluh uhradil dle sdělení žalobkyně částku 21 670 Kč (žalovaný sám pak vyšší úhradu netvrdil), čímž i nadále jeho bezdůvodné obohacení částku odpovídající nesplacené jistině ve výši 17 790 Kč, které je povinen vydat. Soud tedy z uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba je v rozsahu nesplaceného bezdůvodného obohacení ve výši 17 790 Kč důvodná. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na jeho zaplacení ve výši 11,75 % ročně od 6. 6. 2025, tj. ode dne následujícího po uplynutí tří pracovních dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy k úhradě částky žalovanému, tj. po dni, kdy ve smyslu ustanovení § 573 o.z. má zásilka za doručenou (když doručení dřívější výzvy k úhradě dluhu nebyla v řízení prokázána) do zaplacení (výrok I. rozsudku) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů.

30. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části ohledně části úroku z prodlení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 760 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, která žalobkyni v řízení zastupoval.