18 C 284/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 39 680 Kč s příslušenstvím

I. Řízení, jímž se žalobkyně domáhala úhrady kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 023,17 Kč a úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 991 Kč od 19.12.2020 až do zaplacení, úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 2 658,59 Kč a úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 2 515,13 Kč od 19.12.2020 až do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 7 490 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 7 490 Kč v kapitalizované výši 7 614,11 Kč za období od 2.2.2008 do 18. 12. 2020, ve výši 7,25% ročně od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a za dobu od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 20 880 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 19 034,14 Kč za období od 2.2.2008 do 19.12.2020 a a se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 364,87 Kč ve výši ve výši 7,25% ročně od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a za dobu od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 350 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 4 350 Kč v kapitalizované výši 4 351,99 Kč za období od 29.3.2008 do 18. 12. 2020, ve výši 7,25% ročně od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a za dobu od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

V. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 6 960 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 6 115,18 Kč za období od 2.2.2008 do 19.12.2020 a a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5969 Kč ve výši ve výši 7,25% ročně od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a za dobu od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 39 680 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), postupně dvě smlouvy o půjčce. První Smlouvu o zápůjčce [číslo] uzavřel dne 19. 1. 2007. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 1. 2008. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku hradil dne 10. 12. 2007. Právní předchůdkyně žalobkyně tak evidovala ke dni splatnosti půjčky, tj. ke dni dohodnuté splatnosti půjčky, dlužnou jistinu 16 727,59 Kč a na dlužném poplatku částku 12 392,41 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani následně již ničeho neuhradil, se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky ze dne 11. 10. 2011 úhrady částky 16 727,59 Kč na jistině, na dlužném poplatku 12 392,41 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 29 306,84 Kč a nadále běžícího zákonného úroku z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení. Druhou Smlouvu o zápůjčce [číslo] uzavřel dne 16. 3. 2007. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 3. 2008. Žalovaný nesplácel řádně a včas, poslední splátku hradil dne 10. 12. 2007, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která ke dni 21. 3. 2008 činila na dlužné jistině 6 668,63 Kč a na dlužném poplatku 4 891,37 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani následně již ničeho neuhradil, se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky vedle dlužné jistiny a dlužného poplatku úhrady kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 11 490,34 Kč a nadále běžícího zákonného úroku z prodlení od 19.12.2020 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a své stanovisko nezměnila ani ve svém následném písemném doplnění žaloby. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o půjčce [číslo] dne 19. 1. 2007, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 20 880 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 50 880 Kč v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o půjčce ze dne 19. 1. 2007 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z prohlášení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný na předmětnou půjčku do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil 22 510 Kč.

6. Žalovaný následně po dvou měšcích uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne 16. 3. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 6 960 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. (Smlouva o půjčce ze dne 16.3.2007 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Z prohlášení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný na předmětnou půjčku do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradil 5 650 Kč.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným, a to s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6.1.2021, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podacího lístku ze dne 1. 2.2021.

8. Z výzvy k plnění ze dne 29.7.2021 a podacího lístku ze dne 30.7.2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splněné své povinnosti.

9. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2007, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle § 657 občanského zákoníku platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

11. Podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle § 41 vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Ve smyslu ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávek došlo dne 18.12.2020, je třeba na daný vztah nutno aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1.1.2014. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Soud nejprve ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád zastavil řízení v rozsahu, v němž vzala žalobkyně svým podáním ze dne 15.12.2021 zpět (výrok I.).

15. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku II. a IV. tohoto rozsudku.

16. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným jí žalovaný nárok, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ v platné smlouvě o půjčce [číslo] [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.

17. V projednávaném případě měl žalovaný a původní věřitel sjednat postupně dvě smlouvy o půjčce, kdy žalovaný měl v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku 30 000 Kč a částku 10 000 Kč) a dále poplatek ve výši 20 800 Kč, resp. 6 960 Kč v případě druhé smlouvy o půjčce. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 206,8 %. Občanský zákoník v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením § 3 občasného zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován a nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 čj. 21 Cdo 1484/2004 (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ 18. Sama žalobkyně ve svém podání z 16. 12. 2021 uvedla, že běžná úroková míra půjček poskytovaných obyvatelům s dobou splatnosti od 1 roku do 5 let vyplývající ze systému České národní banky - ARAD – Systém časových řad v lednu 2007 činila 14,59 % ročně a v březnu 2007 pak 14,42% ročně. Sjednaný úrok ve výši 206,8 % ročně pak je více než 13 krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu ustanovení § 41 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že však v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení občanského zákoníku a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládalo ustanovení § 497 ve spojení s § 502 odst. 1 obchodního zákoníku ve vztahu k úvěru.

19. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalovanému povinnost na základě uzavřené smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 30 000 Kč, do sjednaného data. Pokud žalovaný dle tvrzení žalobkyně na předmětnou půjčku uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 22 510 Kč, činí nesplacená výše půjčky 7 490 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobkyni, neboť tato zároveň prokázala, že na ní pohledávky za žalovaným přešly na základě smlouvy o postoupení pohledávky, spolu s úrokem z prodlení počínaje dnem splatnosti půjčky, když žalovaná požadovala úhradu úroku z prodlení až od pozdějšího data (2. 2. 2008), přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení až od tohoto ve výši stanovené v souladu nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok II.).

20. Obdobně v případě částky 10 000 Kč poskytnuté žalovanému na základě druhé smlouvy o půjčce svědčí žalovanému povinnost tuto částku vrátit do sjednaného data. Pokud žalovaný dle tvrzení žalobkyně na předmětnou půjčku uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 5 650 Kč, činí nesplacená výše půjčky 4 350 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobkyni, neboť tato zároveň prokázala, že na ní pohledávky za žalovaným přešly na základě smlouvy o postoupení pohledávky, spolu s úrokem z prodlení počínaje dnem splatnosti půjčky, když žalovaná požadovala úhradu úroku z prodlení až od pozdějšího data (29.3.2008), přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení až od tohoto ve výši stanovené v souladu nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok IV.).

21. Protože nebylo prokázáno, že by byl platně sjednán souhrnný poplatek z půjčky, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a na to navazujících úroků z prodlení) žalobu zamítl (výrok III. a V.).

22. O náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.