18 C 285/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o určení nepřípustnosti prodeje zástavy

I. Žaloba, aby soud určil, že prodej zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě vyhlášené žalovanou č. 2) na základě dražební vyhlášky č. [rok], ze dne [datum], jejímž předmětem jsou nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně: -) pozemek p. č. St. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, evidovaná výměra 275 m2, způsob ochrany – rozsáhlé chráněné území, součástí je stavba: [obec] [anonymizována dvě slova], [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. č. St. [anonymizováno] -) pozemek p. č. St. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, evidovaná výměra 41 m2, způsob využití – společný dvůr, způsob ochrany – rozsáhlé chráněné území, na pozemku stojí stavba: [obec] [anonymizována dvě slova], společný dvůr -) pozemek [parcelní číslo] – trvalý travní porost, evidovaná výměra 266 m2, způsob ochrany – rozsáhlé chráněné území -) pozemek [parcelní číslo] – trvalý travní porost, evidovaná výměra 1802 m2, způsob ochrany – rozsáhlé chráněné území -) pozemek [parcelní číslo] – ostatní plocha, evidovaná výměra 91 m2, způsob využití – neplodná půda, způsob ochrany – rozsáhlé chráněné území vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek] (okres [okres]), část [územní celek], [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] je nepřípustný, se zamítá.

II. Návrh, aby byla žalobkyně povinna složit jistotu do úschovy soudu na způsobenou škodu ve výši 500.000 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované č. 1) náklady řízení ve výši 23.142,46 Kč, k rukám zástupce žalované č. 1), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalované č. 2) náklady řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 27. 12. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by bylo určeno, že prodej zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě vyhlášené 2. žalovaným na základě dražební vyhlášky č. [rok] ze dne [datum], jejímž předmětem jsou nemovité věci ve vlastnictví žalobce, v žalobě přesně specifikované, zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], je nepřípustný. Žaloba podaná ve smyslu ustanovení § 46b odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, byla zdůvodněna tím, že prodej nemovitostí ve vlastnictví žalobce a současně také zástavce je nepřípustný, když 1. žalovaný a dlužník (míněno obligační), jsou propojenými osobami, které působí ve vzájemné součinnosti. Z tohoto důvodu pak účelem jednání první žalované (obligačního i zástavního dlužníka) není vymáhat dluh na dlužníkovi, ale domáhat se výlučně zpeněžení nemovitostí ve vlastnictví žalobce. Jednání žalované 1) je proto v rozporu s dobrými mravy a také v rozporu se zásadou jednat v právním styku poctivě a současně jednáním žalované 1) a dalších s ním spřízněných osob došlo k porušení obecných principů občanského práva, dle kterých nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo ze zjevného zneužití práva, kterému nenáleží právní ochrana. Žalobkyně uvedla, že předmětem uspokojení jsou nároky vzniklé ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou 1) a společností [právnická osoba], a to ve výši jistiny 5.000.000 Kč, smluvních úroků ve výši 1 % měsíčně, zákonných úroků z prodlení a smluvních úroků z prodlení ve výši 0,5 % denně, kdy spolu se smlouvou o úvěru byla uzavřena i smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem k zajištění pohledávky.

2. První žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítla její zamítnutí, když měla za to, že pouze vykonává své zástavní právo, a to v souladu se zástavní smlouvou, když o započetí výkonu zástavního práva informovala žalobkyni dopisem ze dne 10. 9. 2020, doručeným žalobkyni dne 14. 9. 2020 a dlužníkovi dne 15. 9. 2020. Tvrzení žalobkyně považovala za zcela nerelevantní k předmětu řízení. Dle první žalované je to naopak žalobkyně, kdo se snaží zdržovat prodej zástavy a působí žalované škodu.

3. Druhá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, aniž by to blíže odůvodnila.

4. Žalobkyně v průběhu řízení rozšířila své námitky, když jednak doplnila, že jednáním mimo jiné bývalého jednatele skupiny [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a dalších, bylo vyvedení majetku ze skupiny [anonymizována dvě slova], a to prostřednictvím umělého navyšování pohledávek, ale i navyšováním zástavních práv a ručení, tedy zajišťováním pohledávek v nadhodnocené výši. Žalobkyně popřela existenci vykonatelného rozhodnutí jako zákonné podmínky pro konání veřejné nedobrovolné dražby. Žalovaná 1) současně neprokazuje, že by ji dlužník dlužil nějaké finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru, ani neprokazuje skutečnou existenci vykonatelného rozhodnutí. Notářský zápis není dle žalobkyně způsobilým titulem, neboť smlouva o úvěru ze dne [datum] umožnila čerpání částky 11.800.000 Kč, avšak žalovaný poskytl dlužníkovi pouze 5.000.000 Kč (4.000.000 Kč dne [datum] a 1.000.000 Kč dne [datum]). Následně v březnu 2020 byl sepsán notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti na celou částku 11.800.000 Kč, tedy v rozporu s faktickou výší čerpání. Podmínkou sepsání notářského zápisu je pak existující právní vztah a pohledávka. Z tohoto důvodu je proto notářský zápis nevykonatelný a nemůže být titulem k provedení dražby. Sama žalovaná 1) podala dne [datum] rozhodčí žalobu, v níž se domáhala úhrady částky 5.000.000 Kč s příslušenství, což znovu vypovídá o faktické výši úvěru. Samotná smlouva o úvěru je konsenzuální, proto představuje pouze příslib-možnost poskytnutí peněz, nikoliv faktický stav. Žalobkyně popřela, že by žalovaného požádala o čerpání úvěru způsobem předvídaným smlouvou, tj. emailem, a že by ji žalovaná 1) takové finanční prostředky poskytla. Z předložených rozhodčích nálezů nelze dovodit výši úvěru, neboť v rozhodčím řízení nebyl nárok žalované 1) zkoumán ani prokázán. Žalobkyně dále zdůraznila subsidiaritu zástavního práva. Žalobkyně je sice zástavním dlužníkem, není však obligačním dlužníkem. Žalovaný 1) však nikdy neměla zájem na plnění dluhu ze strany dlužníka, ale toliko její snahy vždy vedly ke zpeněžení zástavy. Žalobkyně dále sporovala splatnost dluhu zajištěného zástavním právem, a to s ohledem na znění smlouvy o úvěru, která sjednává splatnost úroků z úvěru vždy k 25. dni v měsíci, počínaje 25. 11. 2020, ač splatnost jistiny byla sjednána do 31. 5. 2020. Žalobkyně považuje zpeněžení zástavy za rozporné s dobrými mravy, a to s ohledem na skutečnost, že dluh je zajištěn zástavními právy na nemovitostech v hodnotě 11.630.000 Kč, dalšími zástavami na jiných nemovitostech, jakož i ručitelským prohlášením ze dne [datum]. Dluh ze smlouvy je tak nepřípustně a nedůvodně přezajištěn ve prospěch žalovaného a je tak v nepoměru s hodnotou jeho zajištění. Navíc dlužník proklamoval, že disponuje finančními prostředky, které by k úhradě tvrzené pohledávky zcela postačovaly. Žalobkyně v jednání směřujícím k výkonu zástavního práva viděla krácení práv věřitelů a zvýhodňování věřitelů, tedy jednání rozporné se zákonem. Žalobkyně popsala genezi vývoje dluhu s akcentem na výše uvedený notářský zápis, i převod obchodního podílu dlužníka společnost [právnická osoba] dne [datum], vlastněnou bratrem jednatele žalované 1). Žalovaná namítla, že výkon zástavního práva vedený žalovanou 1) je v rozporu s dohodou smluvních stran v zástavní smlouvě, když smluvní strany se dohodly na jiném způsobu realizace zástavního práva, a to nabytím vlastnického práva do vlastnictví věřitele. Žalovaná tak postupuje v rozporu se zástavní smlouvou, kterou navíc žalobkyně považuje za neplatnou pro rozpor s ustanovením § 1309 odst. 1 občanského zákoníku Zástavní smlouva totiž dle žalobkyně zajišťuje závazky do neomezené výše, což zakládá její absolutní neplatnost.

5. Žalovaná 1) k doplnění uvedla, že žalovaná 1) na základě smlouvy o úvěru poskytla dlužníkovi celkem 11.00 Kč, a to ve formě postupného čerpání. Dlužník dne [datum] uznal svůj dluh vůči žalované 1) ve výši 33.765.886,85 Kč vyčíslený ke dni [datum]. Dle notářského zápisu je navíc vedeno i exekuční řízení soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad] – [město] pod sp. zn. [spisová značka], dle pověření [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. Rozhodčí nález na částku 5 milionů korun se vztahuje k jiným subjektům, a neprokazuje tak výši čerpání. Navíc tento rozhodčí nález byl v rámci exekučního řízení přezkoumán a byl shledán způsobilým exekučním titulem. Stejný rozhodce pak dne [datum rozhodnutí] vydal rozhodčí nález [číslo jednací] ve vztahu k částce 11.00 Kč s příslušenstvím a se smluvními pokutami. Subsidiarita zástavního práva dle žalované 1) znamená, že zástavní právo může být realizováno až poté, co nebyl dluh řádně a včas splněn. Navíc z odborné literatury vyplývá, že zástavní věřitel se může domáhat uspokojení ze zástavy i předtím, než by musel vymáhat osobní plnění po dlužníkovi. K splatnosti zajišťovaného dluhu došlo dle smlouvy dne 31. 5. 2020. Datum uvedené ve smlouvě ve vztahu k úrokům, tj. 25. 11. 2020 je chybou v textu, kdy mělo být správně uvedeno 25. 11. 2019. Na jisto to bylo postaveno notářský zápisem i fakticitou splácení úroků. Žalovaná 1) nepovažuje výkon zástavního právo za rozporný se dobrými mravy, neboť hodnota dluhu, jak byla vyčíslena v exekučním řízení, kde převyšovala k září 2021 včetně nákladů exekuce částku 48 milionů korun, což naopak nepřevyšuje hodnotu zajištěných nemovitostí zjištěnou dražebníkem. Pokud by i byla hodnota zástavy vyšší, pak se musí hyperocha vydat zástavnímu dlužníkovi v souladu s ustanovením § 1370 občanského zákoníku. Přesto je zřejmé, že dluh není přezajištěn. K tvrzenému rozporu výkonu zástavního práva se zástavní smlouvou žalovaná 1) uvedla, že ustanovení § 1359 odst. 1 občanského zákoníku dává na výběr tři možnosti uspokojení zástavního věřitele, a to postup dle smlouvy, zpeněžení zástavy prodejem ve veřejné dražbě a zpeněžení v rámci soudního prodeje zástavy. Žalovaná 1) tak byla oprávněna i dle smlouvy realizovat zástavní právo formou prodeje ve veřejné dražbě, když současně splnila svou povinnost žalobce - zástavce i dlužníka o tom informovat, což učinila v podání ze dne 10. 9. 2020. K neplatnosti zástavní smlouvy žalovaná 1) uvedla, že stávající právní úprava oproti dřívější umožňuje vymezit soubor zajištěných pohledávek i poukazem na právní důvod vzniku, např. odkazem na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Rozhodné tak je, aby byla zástavní pohledávka určena především určitě. Žalovaná 1) navrhla, aby byla žalobkyně zavázána složit jistotu ve výši 500.000 Kč do úschovy soudu, a to za účelem zajištění škody, která vznikne, pokud je na první pohled zřejmé, že podáním žaloby dochází k zneužití práva. Jedná se o škodu, která vznikla zástavnímu věřiteli oddálením prodeje zástavy.

6. Z e-mailové komunikace, z notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], z doručenky do datové schránky, z výpisu z katastru nemovitostí, z dražební vyhlášky č. [rok], [anonymizováno] oznámení o započetí výkonu zástavního práva ze dne 19. 3. 2020, ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne [datum], z oznámení o započetí výkonu zástavního práva ze dne [datum], včetně dokladu o doručení, z návrhu na zápis poznámky o započtení výkonu zástavního práva ze dne 30. 9. 2020, z oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné, včetně dokladů o odeslání, z oznámení o nekonání dražby nedobrovolné č. [rok] ze dne [datum], z notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok], ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], včetně dodatku [číslo] ze dne [datum], ze smlouvy o převodu podílu ze dne [datum], z ručitelského prohlášení ze dne [datum], ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví], z potvrzení o provedení tuzemských odchozích úhrad, z výpisu z účtu [příjmení] [příjmení] za období od 28. 11. 2019 – 10. 6. 2020, z rozhodčího nálezu ze dne [datum], z rozhodčího nálezu ze dne [datum], z ručitelského prohlášení ze dne [datum], z uznání dluhu ze dne [datum], z vyčíslení soudního exekutora, z usnesení č. j. [číslo jednací], z vyčíslení soudního exekutora, z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], z vyrozumění o zahájení exekuce, z protokolu o jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady, z rozhodčí žaloby o zaplacení částky 5 000.000 Kč s příslušenstvím, z vyhlášky č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], z rozsudku OS [obec] č. j. [číslo jednací] soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

7. Žalobkyně je mimo jiné vlastníkem pozemků zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Bruntál, pro [územní celek] a [katastrální uzemí], a to konkrétně: pozemek p. č. St. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, evidovaná výměra 275 m2, způsob ochrany – rozsáhlé chráněné území, součástí je stavba: [obec] [anonymizována dvě slova], [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. č. St. [anonymizováno], pozemku p. č. St. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, evidovaná výměra 41 m2, pozemku [parcelní číslo] – trvalý travní porost, evidovaná výměra 266 m2, pozemku [parcelní číslo] – trvalý travní porost, evidovaná výměra 1802 m2, pozemku [parcelní číslo] – ostatní plocha, evidovaná výměra 91 m2. 8. [právnická osoba] jako úvěrující a [právnická osoba] jako úvěrovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, dle které měl úvěrovaný zájem získat od úvěrujícího částku ve výši 11.800.000 Kč ve formě rámcového úvěru a úvěrující hodlal poskytnout úvěrovanému finanční prostředky v této výši. V souladu s touto smlouvou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému na jeho žádost finanční prostředky do výši 11.800.000 Kč formou postupného čerpání a úvěrovaný se zavázal splatit půjčené finanční prostředky včetně úroku. Smluvní strany se dohodly, že podpis smlouvy bude považován za žádost o čerpání úvěru ke dni podpisu této smlouvy až do výše, jak je uvedeno výše po částech, a to tak, že úvěrující zašle úvěrovanému ve formě e-mailové zprávy sdělení o připravenosti poskytnutí jednotlivé částky ze strany úvěrující a následného e-mailového potvrzení a žádosti o zaslání připravené částky ze strany žalované. Žádosti budou posílány na e-maily uvedené v záhlaví smlouvy. Smlouvou bylo dohodnuto, že bude sjednáno zajištění zástavním právem k nemovitostem ke smlouvě přímo uvedeným. Úvěrovaný se zavázal úvěrujícímu splatit jistinu úvěru v plné výši do 31. 5. 2020, a to bezhotovostním převodem, případně kdykoliv před dnem splatnosti. Úvěrovaný se dále zavázal zaplatit úvěrujícímu, vždy k 25. dni v měsíci, počínaje 25. 11. 2020 úrok ve výši 1 % z aktuální výše úvěru, a to bezhotovostním převodem. Pro případ prodlení úvěrovaného s hrazením úvěru a úroku byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 500.000 Kč a zákonný úrok z prodlení. V případě prodlení s úhradou jistiny delší než 7 dnů ode dne splatnosti pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z nesplacené výše úvěru a v případě prodlení s hrazením úroku taktéž smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z nesplacené výše splatného úroku.

9. Dle dodatku [číslo] ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] byla účastníky nově sjednána splatnost jistiny úvěru do 30. 6. 2020 namísto původní splatnosti. Pokud nebude jistina úvěru cela splacena do 30. 6. 2020, toto ustanovení o změně splatnosti dle tohoto dodatku pozbývá účinnosti a jistina úvěru bude splatná dle původního znění smlouvy. Dále došlo ke změně kontaktních údajů úvěrovaného. 10. [právnická osoba] jako zástavní věřitel a [právnická osoba] jako zástavní dlužník a [anonymizována čtyři slova] jako zástavce uzavřeli dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, kdy všichni účastníci této smlouvy úvodem prohlásili, že téhož dne uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 11.800.000 Kč, kterou se dlužník zavázal splatit včetně úroků a příslušenství ve stanovených lhůtách a v níž zástavce prohlásil, že je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] a na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] a [územní celek]. Článek VI. smlouvy upravuje realizaci a zánik zástavního práva. V článku VI.1 se uvádí, že v případě, že se stane splatný celý dluh zástavního věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru a nebudou-li zajišťované pohledávky zástavního věřitele nebo jejich část uhrazeny a včas a to ani v dodatečné přiměřené lhůtě stanovené zástavním věřitelem, je zástavní věřitel oprávněn nabýt zástavu do svého vlastnictví, a to za cenu, která bude stanovena po splatnosti dluhu k okamžiku propadnutí zástavy v souladu s úvěrem na základě znaleckého posudku. Cenu zástavy je zástavní věřitel zástavnímu dlužníku povinen v souladu s úvěrem oznámit do dvou měsíců ode dne uplatnění práva na nabytí zástavy do vlastnictví. Hodnota zástavy přesahující závazek zástavce vůči zástavnímu věřiteli, případně zástavci, zástavní věřitel je povinen převyšující výtěžek z prodeje zástavy vyplatit zástavci do 15 dnů ode dne zpeněžení zástavy či nejpozději do 5 dnů ode dne přepisu vlastnického práva předmětu zástavy zástavce na zástavního věřitele. Dle odst. 2 pak započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi a v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí. Zástavní věřitel zajistí zápis započetí výkonu zástavního práva také v katastru nemovitostí. Zástavní věřitel může zástavu zpeněžit nejdříve po uplynutí 30 pracovních dnů poté, co započetí výkonu zástavního právo zástavnímu dlužníkovi oznámil. Dle článku XIII.8 téže smlouvy, pokud jakýkoliv závazek vyplývající z této smlouvy, avšak netvořící její podstatnou část, je nebo se stane neplatným, nebo nevymahatelným jako celek nebo jeho část, je plně oddělitelný od ostatních ustanovení této smlouvy a taková neplatnost nebo nevymahatelnost nebude mít žádný vliv na platnost a vymahatelnost jakýchkoliv ostatních závazků z této smlouvy. Smluvní strany se zavazují v rámci této smlouvy nahradit formou dodatku k této smlouvě tento neplatný nebo nevymahatelný oddělený závazek takovým novým platným a vymahatelným závazkem, jehož předmět bude v nejvyšší možné míře odpovídat předmětu původního odděleného závazku. Veškeré otázky smlouvou neupravené se řídily příslušnými obecně závaznými právními předpisy. 11. [příjmení] [příjmení] požádal emaily ze dne 4. 11. [číslo] o čerpání první, resp. druhé části úvěrového rámce, ve výši dva krát 2.000.000 Kč na email [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení]. Obdobně pak tatáž osoba jednající za investiční skupinu [anonymizována dvě slova] požádala emaily ze dne 27. 11. 2019 o poskytnutí další části úvěru ve výši dva krát 1.000.000 Kč, celkem tak bylo v průběhu listopadu 2019 čerpáno 6.000.000 Kč.

12. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] vyplynulo, že z účtu [právnická osoba] byly ve prospěch účtu č. [bankovní účet] provedeny tyto odchozí platby: dne [datum] ve výši 2.000.000 Kč s poznámkou čerpání úvěru dle smlouvy ze dne [datum] [příjmení] residence x [anonymizována dvě slova]

1. část, dne [datum] ve výši 2.000.000 Kč s poznámkou čerpání úvěru dle smlouvy ze dne [datum] [příjmení] residence x [anonymizována dvě slova]

2. část, dne [datum] ve výši 1.000.000 Kč s poznámkou čerpání úvěru dle smlouvy ze dne [datum] [příjmení] residence x [anonymizována dvě slova]

3. část, dne [datum] ve výši 1.000.000 Kč s poznámkou čerpání úvěru dle smlouvy ze dne [datum] [příjmení] residence x [anonymizována dvě slova]

4. část, dne [datum] ve výši 5.000.000 Kč ale na účet č. [bankovní účet] s poznámkou čerpání úvěru dle smlouvy ze dne [datum] [příjmení] residence x [anonymizována dvě slova]

5. část.

13. Z dílčí historie běžného účtu žalované 1) plyne, že byly ze strany [právnická osoba] s.r.o. provedeny tyto splátky úroků: dne 29. 11. 2019 ve výši 20.000 Kč (s poznámkou úroky 11- 2019), dne 13. 1. 2020 ve výši 50.000 Kč (s poznámkou úroky 12- 2019), dne 16. 1. 2020 ve výši 10.000 Kč (s poznámkou úroky 12- 2019), dne 28. 1. 2020 ve výši 60.000 Kč (s poznámkou úroky 1- 2020) a dne 20. 2. 2020 ve výši 60.000 Kč (s poznámkou úroky 2- 2020).

14. Notářským zápisem ze dne [datum] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], sepsaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec] mezi [právnická osoba] jako věřitelem a osobou oprávněnou a společností [právnická osoba] jako dlužníkem a osobou povinnou došlo k uzavření dohody o splnění pohledávky se svolením k vykonatelnosti notářského zápisu ve smyslu ustanovení § 71b zákona č. 358/1992 Sb. Účastníci tohoto notářského zápisu učinili nesporným, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se společnosti [právnická osoba] jako úvěrující zavázala poskytnout společnosti [právnická osoba] jako úvěrované úvěr ve výši 11.800.000 Kč a společnost [právnická osoba] jako úvěrovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně v souladu se smlouvou o úvěru vrátit a zaplatit sjednaný úrok nejpozději do 31. 5. 2020 a dále uhradit případný úrok z prodlení a další nároky z ní vyplývající. [právnická osoba] prohlásila, že se zavazuje uhradit společnosti [právnická osoba] dluhy vyplývající ze smlouvy o úvěru, zejména jistinu úvěru ve výši 11.800.000 Kč, nejpozději do 31. 5. 2020, úroky z úvěru ve výši 1 % měsíčně jdoucí z vyčerpané a aktuálně vyčerpané dlužné částky úvěru od 25. 2. 2020 do zaplacení, v případě, že jistina a úroky nebudou řádně zaplaceny, pak jednorázovou smluvní pokutu ve výši 500.000 Kč, pro případ nezaplacení jistiny do 7. 6. 2020 také smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky úvěru (od 8. 6. 2020 do zaplacení a v případě prodlení s úhradou úroku z úvěru smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky úvěru od 26. 3. 2020 do zaplacení. V článku III. pak strany notářského zápisu učinily tento notářský zápis přímo vykonatelný, když toto ustanovení obsahovalo dohodu o svolení vykonatelnosti, kde jsou označeny osoby povinné, osoby oprávněné, skutečnosti, které zakládají pohledávku s odkazem na smlouvu o úvěru ze dne [datum] a také předmět a doba plnění, kdy je uvedena jistina ve výši 11.800.000 Kč, splatná do 31. 5. 2020, úroky z úvěru ve výši 1 % měsíčně, všechny tři zmiňované smluvní pokuty a úrok z prodlení. [právnická osoba] jako dlužník a osoba povinná souhlasila a svolila k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu, pokud nesplní řádně a včas své dluhy vyplývají ze smlouvy o úvěru ze dne [datum].

15. Dne [datum] bylo sepsáno ručitelské prohlášení mezi [právnická osoba], zastoupeným jednatelem [jméno] [příjmení], jako úvěrujícím a [anonymizována tři slova] – [právnická osoba], zastoupeným jednatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako ručitelem 1, [právnická osoba], zastoupeným jednatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako ručitelem 2, [právnická osoba], zastoupeným jednatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako ručitelem 3 a [právnická osoba], zastoupeným jednatelem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako ručitelem 4, v němž je odkazováno znovu na smlouvu o úvěru ze dne [datum] ve spojení s vykonatelný m notářským zápisem ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka]. Ručitelé závazně prohlásili úvěrujícímu, že jestliže Úvěrovaný nesplní jakoukoliv svou pohledávku specifikovanou ve smlouvě, pak ručitelé bezpodmínečně a v plné výši uspokojí úvěrujícího, a to včetně příslušenství a smluvních pokud. Ručitelské prohlášení obsahuje rozhodčí doložku, která zakládá pravomoc [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

16. Dne [datum] došlo ze strany společnosti [právnická osoba] zastoupeného jednatelem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], k uznání dluhy co do důvodu a výše, a to dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], ve spojení s vykonatelným notářským zápisem sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], sepsaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec] když výše dluhu činila ke dni 4. 5. 2021 celkem 33.765.886,58 Kč a skládala se z jistiny ve výši 11.00 Kč, úroků ve výši 1.106.630,14 Kč, úroků z prodlení ve výši 1.018.630,14 Kč, smluvních pokut ve výši 16.830.000 Kč a nákladů exekuce ve výši 3.810.626,30 Kč.

17. Žalovaná č. 1) oznámila započetí výkonu zástavního práva dle smlouvy o úvěru ze dne [datum], resp. smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne [datum] a sdělila dlužníkovi, že je dle zástavní smlouvy oprávněna za podmínek stanovených v zákoně o veřejných stavbách při realizaci svého zástavního práva formou dražby nedobrovolné zpeněžit předmětné nemovitosti, jestliže na tento záměr upozorní zástavce a dlužníka nejpozději 30 dnů předem, což tímto učinila, kdy uvedla, že ke zpeněžení zástavy dojde formou nedobrovolné dražby. Oznámení o započetí výkonu zástavního práva bylo zasíláno jak zástavnímu dlužníkovi a doručeno dne 14. 9. 2020, tak obligačnímu dlužníkovi, když k doručení došlo dne 15. 9. 2020 [právnická osoba] zaslala [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum] návrh na zápis poznámky o započetí výkonu zástavního práva. Dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], bylo oznámeno uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné obsahující obdobné údaje ve vztahu k účastníkům a k předmětu dražby. Žalovaná č. 2) vydala dne [datum] dražební vyhlášku o elektronické dražbě nedobrovolné č. [rok], kde jako navrhovatel figuruje žalovaná 1), jako dlužník [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a jako vlastník předmětu dražby a zástavce žalobkyně. Dražba se dle této dražební vyhlášky měla konat [datum] v 11.00 hod., přičemž předmětem dražby byl soubor věcí nemovitých v dražební vyhlášce specifikovaných. Odhad ceny předmětu dražby činil 5.200.000 Kč dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], [příjmení] ze dne [datum]. Dne 27. 1. 2021 pak bylo vydáno oznámení o nekonání dražby nedobrovolné č. [rok] z důvodu podání žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy.

18. Notářským zápisem sepsaným dne [datum] pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem ve [obec], došlo na základě právního jednání společnosti [právnická osoba], jako jediného společníka společnosti [právnická osoba], k odvolání [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] z funkce jednatele společnosti a současně ke změně zakladatelské listiny společnosti rezidence [právnická osoba] Novým jednatelem se stal [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

19. Jednatelem a současně společníkem společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované]. 20. [právnická osoba] jako převodce a [právnická osoba] jako nabyvatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o převodu podílu ve smyslu § 207 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, na základě které převodce převedl na nabyvatele podíl na společnosti [právnická osoba] o velikosti 100 %, jemuž odpovídá zcela splacený vklad ve výši 10.000 Kč tak, aby se nabyvatel stal jediným společníkem společnosti, a to za sjednanou úplatu.

21. Dopisem jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] adresovaným společnostem [právnická osoba] a [anonymizována tři slova] - [právnická osoba] a také [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], bylo sděleno, že sice na jednu stranu žádají konkrétní nabídky na vyplacení ze zástavního práva zapsaného na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], ale na druhou stranu neposkytují součinnost k řešení vzniklé situace. Bylo sděleno, že pro tyto účely bylo do advokátní úschovy složeno 9.000.000 Kč. Dále pisatel sděloval, že jednáním skupiny [anonymizováno] a pana [příjmení] v podobě podaných žalob proti dražbám nemovitostí v k. ú. [anonymizováno] a k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] dochází k zamezení uspokojení věřitele [příjmení] residence a k znemožnění úhrady pohledávek.

22. Rozhodčím nálezem ze dne [datum] rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], sp. zn. Roz [anonymizováno] [rok], který nabyl právní moci téhož dne, ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalovaným: 1) [anonymizována tři slova] – [právnická osoba], 2) [právnická osoba], 3) [právnická osoba], 4) [právnická osoba], byli všichni čtyři žalovaní zavázáni společně a nerozdílně zaplati žalobci částku 5.000.000 Kč se smluvními úroky ve výši 1 % měsíčně z částky 4.000.000 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení a z částky 1.000.000 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.000.000 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, se smluvní pokutou z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 5.000.000 Kč od 8. 6. 2020 do zaplacení a se smluvními pokutami ve výši 0,5 % denně z dlužných smluvních úroků, přesně specifikovaných, od jejich splatnosti do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu.

23. Rozhodčím nálezem ze dne [datum] rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], sp. zn. Roz [anonymizováno] [rok], který nabyl právní moci téhož dne, ve věci žalobce [právnická osoba] proti žalované [právnická osoba], byl žalovaný zavázán k zaplacení částky 11.00 Kč se smluvními úroky ve výši 1 % měsíčně z částky 6.000.000 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení a z částky 5.000.000 Kč od 30. 5. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11.00 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, se smluvní pokutou z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 11.00 Kč od 8. 6. 2020 do zaplacení a se smluvními pokutami ve výši 0,5 % denně z dlužných smluvních úroků, přesně specifikovaných, od jejich splatnosti do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu.

24. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinné [právnická osoba], bylo změněno usnesení soudního exekutora tak, že exekuční návrh oprávněné na zřízení exekutorského zástavní práva na nemovitých věcech ze dne [datum] pro smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 5.000.000 Kč od 8. 6. 2020 do zaplacení, z částky 50.000 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, z částky 50.000 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení, z částky 50.000 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, z částky 50.000 Kč od 26. 6. 2020 do zaplacení, z částky 50.000 Kč od 26. 7. 2020 do zaplacení a z částky 50.000 Kč od 26. 8. 2020 do zaplacení, se nezamítá, když exekuční řízení bylo vedeno a základě Rozhodčího nálezu rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum], sp. zn. Roz [anonymizováno] [rok].

25. Podle ustanovení § 1309 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.

26. Podle ustanovení § 1311 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.

27. Podle ustanovení § 1311 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu.

28. Podle ustanovení § 1312 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.

29. Podle ustanovení § 1313 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu.

30. Podle ustanovení § 1359 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem.

31. Podle ustanovení § 1362 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi; v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí.

32. Podle ustanovení § 1365 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujedná-li se, jak zástavní věřitel zástavu zpeněží, může věřitel kdykoli během výkonu zástavního práva jeho způsob změnit tak, že zástavu prodá ve veřejné dražbě nebo že ji zpeněží podle jiného zákona. Změnu způsobu výkonu zástavního práva věřitel zástavnímu dlužníkovi včas v písemné formě oznámí.

33. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.

34. Podle ustanovení § 46b odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná. 2) V případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této dražební vyhlášce, v němž budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby, které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto případě nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dodatku k dražební vyhlášce. 3) Žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. 4) Veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3; je-li v této lhůtě podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto. 5) Ten, kdo podal bezdůvodně žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, jestliže zástavní věřitel uplatnil právo na náhradu této škody v průběhu řízení o žalobě před soudem prvního stupně; na návrh zástavního věřitele může soud již v průběhu řízení rozhodnout o tom, že je povinen složit do úschovy u soudu zálohu až do výše možné náhrady škody. Ustanovení věty první o zástavním věřiteli se použije obdobně též pro dražebníka.

35. Podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení a) na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem, b) na základě písemné žádosti navrhovatele, c) je-li dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby, d) je-li smlouva o provedení dražby nebo zástavní smlouva neplatná, dojde-li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby nebo nelze-li podle podmínek sjednaných ve smlouvě o provedení dražby dražbu provést, e) nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15, § 40 odst. 1 a 2 a § 44, f) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka, nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu14a), není-li navrhovatelem insolvenční správce, g) byl-li nařízen výkon rozhodnutí soudem nebo orgánem veřejné správy prodejem předmětu dražby nebo jeho části nebo vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby nebo jeho části; to neplatí v případech, kdy byl podkladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelný notářský zápis, který byl sepsán v posledních 3 měsících před konáním dražby, h) došlo-li ke střetu dražeb a má-li být provedena dříve navržená dražba (§ 42), i) došlo-li ke střetu dražeb a nelze zjistit, která ze smluv o provedení dražby byla dříve účinná, a nedojde-li k dohodě mezi navrhovateli dražeb, j) došlo-li po uzavření smlouvy o provedení dražby k zániku předmětu dražby nebo takovému poškození, v jehož důsledku hodnota předmětu dražby nepokryje náklady dražby, k) bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu nebo orgánu státní správy zakázáno s předmětem dražby nakládat, l) zanikne-li živnostenské oprávnění dražebníka.

36. Podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

37. Předně považuje soud za vhodné úvodem uvést, že se názor na přípustnost žalob na nepřípustnost dražeb upravený v ustanovení § 46b zákona o veřejných dražbách v odborné literatuře liší a lze se tak setkat s vícero názory.

38. Například v komentáři, jenž je součástí programu ASPI se k tomuto ustanovení uvádí, že ustanovení o žalobě na nepřípustnost prodeje zástavy se stalo s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle názoru autorů tohoto komentáře obsoletním, neboť nedošlo k převzetí § 166 zák. č. 40/1964 Sb., podle kterého bylo možné do jednoho měsíce od doručení oznámení o veřejné dražbě podat žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Autoři tohoto komentáře vycházejí z toho, že jednak § 46a stále odkazuje na zvláštní právní předpis, který nyní neexistuje, dále z toho, že § 46b o institutu žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nic konkrétního nestanoví (s výjimkou označení žalovaných a lhůty, v níž je možné žalobu podat) a není tedy zřejmé, kdo je oprávněn takovou žalobu podat, a konečně z toho, že existence tohoto institutu již postrádá jakýkoli smysl. Podle § 1364 občanského zákoníku je totiž zástavní věřitel oprávněn započít výkon zástavního práva teprve po uplynutí 30 dnů poté, co započetí výkonu zástavního práva oznámil zástavnímu dlužníkovi, případně po uplynutí 30 dnů poté, co bylo započetí výkonu zástavního práva zapsáno do veřejného seznamu. Toto omezení se uplatní i pro jiné způsoby výkonu zástavního práva, které jsou podle občanského zákoníku nyní možné, a je zřejmé, že jeho účelem je především umožnit zástavnímu dlužníkovi bránit se neoprávněnému výkonu zástavního práva. Podle autorů tohoto komentáře zde není žádný objektivní důvod neumožnit zástavním dlužníkům bránit se případné veřejné dražbě již v tomto okamžiku. Není zde ani objektivního důvodu pro poskytování dvojí ochrany zástavním dlužníkům a jejímu štěpení v dva různé okamžiky (poprvé po oznámení o započetí výkonu zástavního práva a podruhé po oznámení o dražbě).

39. I z dostupné judikatury publikované v tomto právním systému plyne, že tato se vztahuje toliko otázce legitimace k podání takových žalob a rozlišení žalob na nepřípustnost dražeb a neplatnost žalob s ohledem na stav průběhu dražby.

40. Naopak autor komentáře k zákonu o veřejných dražbách (A. Rašovský - C.H.Beck, 1.vydání, 2018, strana 501 a násl.) k řízení o určení nepřípustnosti veřejné dobrovolné dražby uvádí, že je řízením sporným, které je zahájeno podáním žaloby, kdy se jedná se o zvláštní typ určovací žaloby, u níž žalobce není povinen prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Ač zákon v tomto směru mlčí, je dovozováno, že typickým žalobním tvrzením žalobce musí být některý z důvodů pro upuštění od dražby nebo pro neplatnost dražby.

41. Ke smyslu zmíněného institutu se pak vyjadřuje podrobně Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1163/2018, v němž vysvětluje, že institut žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy byl v ustanovení § 166 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zakotven zákonem č. 367/2000 Sb., účinném ke dni 1. 1. 2001. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nově institut žaloby na nepřípustnost prodeje zástavy neupravil. Skutečnost, že je zájmem, aby tento institut dále přetrval, byla vyjádřena v zákoně č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, tím, že v části třicáté první Čl. XXXVI bodu 3. stanovil, že v zákoně č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění prováděcích předpisů, se za § 46a vkládá nový § 46b. Přebírá se tím (obsahově) úprava uvedená dříve v ustanovení § 166 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který tuto problematiku nesystematicky upravoval, což uvádí i důvodová zpráva k zákonu č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy má jednoznačně preventivní účel. Vzhledem k poměrně rozsáhlým a nežádoucím důsledkům vyslovení neplatnosti již provedené dražby má taková žaloba již před konáním dražby eliminovat ty případy, které by následně vedly k jejímu zneplatnění. Zároveň však musí být zajištěno, aby nedocházelo k účelovému opakovanému podávání těchto žalob. Tomu slouží zákonem stanovená lhůta, v níž jedině je možno žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podat tak, aby také nastaly její zákonem předvídané účinky. Lhůta k podání žaloby je prekluzivní.

42. Žaloba tak byla podána včas u soudu, čímž došlo k založení jeho místní příslušnosti, ač mohla být podána i u soudu jiného.

43. Pokud jde o námitky vznesené žalobkyní, pak k nim soud uvádí:

44. Pokud jde o první námitku rozporu s dobrými mravy, která je spatřována hned v několika okolnostech, považuje soud za vhodné připomenout, že pokud jde o různé změny v označení společností, v osobách jednatelů a převody majetku, docházelo k nim na obou stranách, i u žalobkyně, která v průběhu tohoto řízení také změnila jednatele, což sebou neslo komplikace, a to včetně již prvotní komplikace, kdy žaloba byla podepsána zcela odlišným subjektem, než který žalobu podal. Proto mnohost subjektů, kteří mají souvislost s projednávanou kauzou, jakož i jejich propojení, které věc významně znepřehledňuje, lze shledat na straně žalobkyně i žalované 1). Na druhou stranu však z uvedeného bez dalšího dovodit, že sama skutečnost, že se změnil jednatel a vlastník společnosti dlužníka znamená, že jsou tím zkrácena práva kohokoliv. V tomto směru nebylo tvrzeno nic konkrétního mající prvky jednání, které není aprobováno v jednání právnických osob.

45. Předně se žalobkyně domáhala porušení zásady subsidiarity zástavního práva. V této souvislosti však soud souhlasí s názorem žalované 1), vycházející z právní teorie, že subsidiaritou zástavního práva je míněno toliko to, že zástavní právo může být realizováno až poté, co není plněn dluh, což však v tomto projednávaném případě nebylo porušeno. Tato zásada dle názoru soudu naopak neznamená, že by vždy předem musely být činěny pokusy o plnění ze strany dlužníka, a teprve pokud by nevedly k uspokojení, mohly by dojít k realizaci zástavního práva. Nad to listinu, kterou žalobkyně mínila prokázat, že dlužník měl k dispozici finanční prostředky za účelem úhrady dluhu svého věřitele, soud vyhodnotil tak, že se jednak vztahuje ke zcela jinému zajištění, pravděpodobně ve vazbě na zcela jinou smlouvu, v jiném katastrálním území než je [obec] [anonymizována dvě slova] či [anonymizováno] (šlo o [obec]), kde však navíc dlužník žádá, aby nebylo bráněno ze strany žalobkyně i dalších osob v prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě, neboť tím trpí jeho věřitel.

46. Žalobkyně dále namítala neexistenci dluhu vůči žalované 1), resp. jeho výši a jeho splatnost. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že dluh má původ ve smlouvě o úvěru ze dne [datum], ve znění dodatku [číslo] přičemž žalované 1) se především zprávami banky podařilo prokázat poskytnutí částky 11.00 Kč ve prospěch dlužníka, a to formou postupného čerpání nejprve v listopadu 2019 a pak také v květnu 2020. K čerpáním z listopadu 2019 byly doloženy i emaily, které v souladu se smlouvou dokreslují postup při žádání o jednotlivá čerpání. Konečně notářský zápis a především pak uznání dluhu ze strany dlužníka potvrzují existenci zajištěného dluhu a to včetně jeho příslušenství a smluvních pokut sjednaných ve smlouvě o úvěru. Žalobkyně nedoložila důkazy, které by potvrzovaly opak. Předložené rozhodčí nálezy totiž o uvedeném nevypovídají. Poslední rozhodčí nález je však již na částku 11.00 Kč. Skutečnost, že po ručitelích bylo vymáháno méně, než je uváděná dlužná částka v tomto řízení ještě neprokazuje, že dluh existoval v nižší výši. Věřitel má právo vymáhat své právo i v nižší míře, je pouze na něm, v jakém řízení a v jaké výši svůj nárok uplatní. Nadto byl i rozhodčí nález proti ručitelům shledán způsobilým exekučním titulem, stejně jako notářský zápis, jak plyne z usnesení [název soudu]. Z textu smlouvy, jakož i z dalších důkazů, jednoznačně vyplývá, že splatnost jistina byla sjednána ke dni 31. 5. 2020. Byl-li tento datum zpochybňován s ohledem na datum splatnosti úroků sjednaných ve smlouvě (25. 11. 2020), pak lze přisvědčit tomu, že s ohledem na další důkazy, především na dílčí výpis z účtu žalované 1), notářský zápis i uznání dluhu, je jednoznačné, že se jedná o překlep, když dlužník platil úroky z úvěru už od listopadu 2019, což je ostatně i logické ke všem okolnostem sjednání smlouvy, především ve vztahu k datu čerpání a konečné splatnosti.

47. Žalobkyně dále zpochybnila existenci exekučního titulu a jeho způsobilost. Titulem pro vedení veřejné dražby je notářský zápis obsahující svolení k přímé vykonatelnosti. Jde tak o titul, se kterým výslovně počítá ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách. Předložený notářský zápis dle názoru soudu splňuje veškeré zákonné náležitosti tak, jak to předpokládá příslušné ustanovení § 73b notářského řádu. Pokud jde o materiální stránku notářského zápisu, lze odkázat na výše uvedené ve vztahu k poskytnuté výši úvěru.

48. Namítala-li žalobkyně neplatnost zástavní smlouvy pro její neurčitost co do výše zajištěné pohledávky, pak soud má za to, že žalobkyní předložená rozhodnutí se vztahují k typově jiným případům, kdy existuje vícero smluv, splatných i do budoucna, což může zakládat neurčitost, především se ale vztahují ale ke staré právní úpravě. V tomto projednávaném případě je však jednoznačně dáno, že zajištěny jsou všechny nároky pramenící toliko z jedné smlouvy o úvěru, která je jasně označena. V tomto směru má soud zástavní za platnou a námitku žalobkyně za nedůvodnou. Žalobkyně v souvislosti se zástavní smlouvou namítala, že nebyl dodržen postup jí předvídaný pro případ realizace zástavního práva. V této souvislosti však soud odkazuje na ustanovení § 1359 odst. 1 a § 1365 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterých má zástavní věřitel možnost, vedle způsobu realizace sjednaného smlouvou, využít i další možnosti v podobě veřejné dražby, či soudního prodeje zástavy, přičemž pouze na jeho uvážení je, který z uvedených postupů zvolí. Sjednaná úprava by pouze výlučným zněním mohla vyloučit tyto další možnosti, což se však nestalo. Naopak dle názoru soudu, sjednaný postup se jeví být neurčitým a ne zcela dotažený do všech detailů. Jeho případná neplatnost by však neměla vliv na neplatnost celé smlouvy, jak vyplývá ze závěrečných ustanovení smlouvy. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že si žalovaná 1) zvolila jako způsob realizace zástavního práva prodej ve veřejné dražbě, v zákonných lhůtách o tom informovala všechny dotčené subjekty, včetně katastrálních úřadů, a postupovala tak v souladu se smlouvou i výše citovanými ustanovení občanského zákoníku vztahujícími se k úpravě realizace zástavního práva.

49. Žalobkyně také namítala, že je dluh přezajištěn, když zástavou jsou dva soubory nemovitostí a na úvěru bylo vyplaceno pouze 5.000.000 Kč. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že zajištěný dluh, především pokud jde o jeho příslušenství a smluvní pokuty, tuto částku výrazně převyšuje, jak ostatně vyplývá z vyčíslení dluhu v rámci exekučních řízení vedených pro tutéž pohledávku, případně z uznání dluhu ze strany dlužníka.

50. Vzhledem k tomu, že soud neshledal žádnou z námitek žalobkyně důvodnou, zamítl žalobu v celém rozsahu.

51. Pokud jde o návrh žalované 1) směřující k zavázání žalobkyně ke složení zálohy na náhradu škody, neshledal soud tento návrh důvodný. Jak vyplývá z výše citované dikce ustanovení § 46b odst. 5 zákona o veřejných dražbách, lze podat tento návrh v případě bezdůvodných žalob. Takovými žalobami se však míní žaloby na první pohled bezdůvodné, které nejsou odůvodněné, kdy účastníci nespolupracují se soudem, jen účelově podají žaloby. Samotné podání žaloby je výkonem práva, který v obecné poloze liberuje původce tohoto jednání proti vzniklým (způsobeným) škodám. Smyslem § 46b odst. 5 totiž nemá být faktické omezení soudního přezkumu v případech, které jsou sporné, nejasné, případně je rozhodnutí o nároku závislé na mnoha předběžných otázkách. V tomto projednávaném případě však po převzetí zastoupení žalobkyně došlo k řádnému postupu při vedení sporu a námitky vznesené žalobkyní nebylo možné bez dokazování, jakož i podrobnější analýzy odmítnout. Nelze mít současně za to, že podání každé žaloby na nepřípustnost dražby, které se následně ukáže jako nedůvodné, splňuje zákonem zmiňované kritérium. Z tohoto důvodu soud návrhu žalované 1) nevyhověl.

52. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalované 1) a 2).

53. Výše náhrady nákladů řízení u žalované 1) vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náklady žalované 1) jsou tvořeny náklady právního zastoupení za pět úkonů právní služby po 2.500 Kč (převzetí věci, vyjádření ze dne 2. 2. 2021, účast u jednání dne 6. 9. 2021, vyjádření ze dne 30. 9. 2021, účast u jednání dne 3. 11. 2021) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) téhož předpisu a pět náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Zástupci dále náleží jízdné na trase [obec] – [okres] a zpět v délce 270 km vozem s průměrnou spotřebou 5,1 l /100 km, vyhláškovou cenou nafty 27,20 Kč, základním sazbou 4,40 Kč/km v částce 1.563 Kč, tj. 3.126 Kč u dvou jízd. Zástupci také náleží náhrada za ztrátu času za celkem 20 započatých půlhodin v souvislosti s cestou na dvě jednání soudu v celkové výši 2.000 Kč dle § 14 téže vyhlášky. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované 1) osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 4.016,46 Kč Náklady řízení celkem činí 23.142,46 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

54. Náklady žalované 2) vychází z vyhlášky č. 254/2015 Sb. a byly přiznány za jedno vyjádření ve věci.

55. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.