18 C 288/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 8. 2021 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku 5 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu za neuhrazené slevy za koncová zařízení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu nebo její dodatek o poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně, se kterými žalovaný vyslovil podpisem smlouvy výslovně souhlas. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran, a žalovaný se zavázal za tyto služby, včetně služeb třetích stran, řádně platit ceny vyúčtované dle všeobecných podmínek ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Žalobkyně rovněž poskytla žalovanému na základě kupních smluv koncová zařízení, za něž se žalovaný zavázal hradit splátky vyúčtované žalobkyní dle splátkového kalendáře, a to po dobu 24 měsíců na základě podmínek [příjmení] [příjmení], kdy pro případ porušení podmínek se žalovaný zavázal doplatit žalobkyni částku odpovídající vyčerpané slevě. Žalovaný své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran hradit vystavená vyúčtování, včetně splátek za koncová zařízení. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobkyni doúčtovanou slevu ke koncovým zařízením ve výši 5 000 Kč. Jelikož dlužná částka nebyla uhrazena ani na základě zaslané předžalobní upomínky, domáhala se žalobkyně jejího zaplacení spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši, a to ode dne 8. 10. 2020 až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy č. OMS [číslo] ze dne 23. 7. 2019 ve znění dodatku ze dne 24. 7. 2019, jejichž nedílnou součástí jsou platná znění všeobecných podmínek, platná znění ceníku služeb a obchodní podmínky marketingového programu [příjmení] [příjmení] za měsíc červenec 2019, soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli shora uvedenou účastnickou smlouvu a dodatek k této smlouvě, kdy se žalovaný zavázal za služby žalobkyně platit sjednanou cenu řádně a včas, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou na celkem dvě telefonní čísla – [číslo] a [číslo], kdy v ní byly přesně specifikovány služby, za které se žalovaný zavázal platit. Z podmínek k programu [příjmení] [příjmení], obsažených ve smlouvě i jejím dodatku, má soud za prokázané, že si účastníci dohodli pro případ porušení těchto podmínek, tj. nehrazení tarifu po dobu 24 měsíců ve smluvené výši, ztrátu nároku na poskytnutou podmíněnou slevu koncového zařízení.

6. Ze stvrzenky [číslo] ze dne 23. 7. 2019, vystavené žalobkyní a podepsané žalovaným, má soud za dokázané, že dne 23. 7. 2019 převzal žalovaný od žalobkyně koncové zařízení Huawei Y5 2018 – černý, kdy celková hodnota tohoto zařízení činila 2 795 Kč a kdy po odečtení podmíněné slevy ve výši 2 500 Kč měl žalovaný uhradit částku 295 Kč za toto koncové zařízení.

7. Ze stvrzenky [číslo] ze dne 24. 7. 2019, vystavené žalobkyní dne 24. 7. 2019 a podepsané oběma smluvními stranami, vyplývá, že dne 24. 7. 2019 obdržel žalovaná od žalobkyně koncové zařízení Huawei Y5 2018 – modrý, kdy jeho celková hodnota činila 2 795 Kč a kdy po odečtení podmíněné slevy ve výši 2 500 Kč měl žalovaný uhradit žalobkyni pouze částku ve výši 295 Kč.

8. Z vyúčtování [číslo] ze dne 6. 9. 2019 za zúčtovací období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019, splatného dne 23. 8. 2019, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku ve výši 681,45 Kč za poskytnuté O2 služby. Z vyúčtování [číslo] ze dne 6. 10. 2019 za zúčtovací období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019, splatného dne 23. 9. 2019, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku ve výši 1 286,30 Kč za poskytnuté O2 služby a za nedoplatky za minulá období. Z vyúčtování [číslo] ze dne 6. 11. 2019 za zúčtovací období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019, splatného dne 23. 10. 2019, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku ve výši 1 467,80 Kč za poskytnuté O2 služby a za nedoplatky za minulá období.

9. Žalovaný porušil marketingová pravidla programu [příjmení] [příjmení], když se dostal do prodlení tří shora uvedených vyúčtování, následkem čehož došlo k naplnění rozvazovacích podmínek programu. Žalobkyně tak vystavila dne 23. 9. 2020 žalovanému doklady, jimiž doúčtovala původně poskytnuté slevy, a to doklad [číslo] – vrubopis se splatností do 7. 10. 2020 znějící na částku 2 500 Kč jako doplatek za koncové zařízení a dne 17. 9. 2020 doklad [číslo] – vrubopis se splatností do 1. 10. 2020 znějící na částku 2 500 Kč jakožto doplatek za koncové zařízení (viz doklad [číslo] a [číslo]). Celkem tedy žalovaný dlužil žalobkyni částku 5 000 Kč.

10. Z upomínky ze dne 27. 10. 2020 a z upozornění ze dne 10. 6. 2021, včetně dodejky, vyplývá, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek neuhradil, odeslala žalobkyně žalovanému dne 22. 7. 2021 výzvu k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínku, včetně dodejky, která byla žalovanému doručena dne 29. 7. 2021. Žalobkyně tak splnila podmínku uvedenou v § 142 a o. s. ř. pro přiznání nároku na náhradu nákladů řízení.

11. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

12. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

13. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

14. Podle § 1746 o.z. mohou strany uzavřít takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

15. Podle § 548 o.z. lze vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná v celém rozsahu a že je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat tento nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za zjištěné, že na základě platně sjednaného závazkového vztahu, zde smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, upravené v § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, žalobkyně poskytovala žalovanému v souladu se všeobecnými podmínkami služby třetích stran a žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni jejich cenu. Dále má soud za to, že podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, žalobkyně s žalovaným uzavřela řádně shora uvedená kupní ujednání, na jejichž základě žalovanému prodala koncová zařízení, za které se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu poníženou o podmíněnou slevu za podmínek marketingového programu [příjmení] [příjmení]. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou služeb poskytovaných mu žalobkyní, využila tato svého práva a ukončila smlouvy žalovaného, kdy v důsledku ukončení smluvního vztahu došlo k naplnění rozvazovací podmínky za níž byly žalovanému poskytnuty slevy na koncová zařízení a zároveň se tak stala splatnou i část kupní ceny ve výši původně poskytnuté slevy. Žalovaný byl tak povinen zaplatit žalobkyni částky ve výši 5 000 Kč na nedoplatku podmíněných slev kupních cen koncových zařízení. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, soud jej přiznal ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení, tj. od 8. 10. 2020 (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni náhradu za 2 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), tj. za výzvu žalovanému k plnění a za písemné podání ve věci samé paušální náhradu vždy ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky, neboť se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 600 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.