18 C 299/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 20 031,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 14 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 6. 6. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 928 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 228 Kč od 18. 12. 2023 do 5. 6. 2024 spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 14 300 Kč od 18. 12. 2023 do za spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 928 Kč od 18. 12. 2023 do zaplacení a částky 1 803,30 Kčzamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 964,26 Kč k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 6. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 18 228 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 19. 10. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 14 300 Kč, a to bezhotovostně. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr do 18. 11. 2023. Žalovaná však neuhradila ničeho a dostala se do prodlení se zaplacením úvěru. Žalovaná částka je představována jistinou ve výši 14 300 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 870 Kč, poplatkem za službu „Informační sms servis“ ve výši 58 Kč a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z jistiny od 19. 12. 2023 do 18. 3. 2024 (tedy za dobu prvních 90 dní trvání prodlení) ve výši 1 803,30 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 10. 2023 ve spojení s popisem základních vlastností spotřebitelského úvěru soud zjistil, že se dle ní měla žalobkyně zavázat žalované poskytnout úvěr ve výši 14 300 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit do 18. 11. 2023 spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 3 870 Kč a poplatkem za službu „informační sms servis“ ve výši 29 Kč měsíčně. RPSN úvěru činila 1743,16 %. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 1 rok.Soudu byla předložena smlouva v písemné formě, a to v elektronické podobě ve formátu PDF. Z vlastností elektronického dokumentu předloženého soudu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 19. 10. 2023.Smlouva neobsahuje ujednání o smluvní pokutě.Grafická podoba dokumentu obsahuje v místě podpisu žalobkyně vlastnoruční podpis blíže nespecifikované osoby. Pod čl. X je uvedeno následující: „Já, , Jméno žalované, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji.“ a dále pod podpisem neoznačené osoby: „Podepsáno elektronicky dne 2023-10-19, Věřitel|Dlužník, Za , právnická osoba, .“.K popsanému dokumentu je připojen jeden elektronický podpis, a to kvalifikovaný podpis osoby , jméno FO, , tedy osoby odlišné od žalované i od žalobkyně (jež by používala elektronickou pečeť či elektronický podpis vydaný pro zaměstnance žalobkyně).

6. Z písemnosti označené „, Anonymizováno, .pdf“ v níž není žalovaná označena, není označena ani číslem úvěrové smlouvy, není žalovanou podepsána, soud zjistil, že obsahuje informace pro úvěrované částečně se shodující s obsahem informací, které zákon shrnuje pod společný označení „standardní informace o spotřebitelském úvěru“. V uvedeném dokumentu je popsán důsledek prodlení dlužníka s úhradou splátky spočívající v oprávnění žalobkyně požadovat zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky.

7. Ze sazebníku poplatků účinných ode dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že lze jako volitelnou službu čerpat službu prolongace, a to „, Anonymizováno, “, „, Anonymizováno, “ nebo „, Anonymizováno, “, kdy tyto služby jsou zpoplatněny poměrnou částí poplatku za poskytnutí úvěru, a to jednou třetinou, polovinou, či stejnou částkou jako činil poplatek.

8. Z výpisu BankID ve spojení s autorizací ověření totožnosti a kopií druhé strany občanského průkazu, má soud za osvědčené, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy osvědčenu existenci a totožnost žalované prostřednictvím jejíbankovní identity.

9. Z listiny označené žalobkyní Identifikované příjmy soud zjistil, že obsahuje seznam dat a kreditních položek na účtu vedeném , právnická osoba, . č.ú. , č. účtu, za období od 8.3.2022 do 21.2.2023, kdy součet kreditních položek v jednotlivých měsících se liší více než dvojnásobně. Mezi kreditními položkami je každý měsíc několik položek v řádu jednotek stokorun a zároveň nelze dovodit, zda některá z kreditních položek je pravidelně vyplacený příjem (např, mzda či sociální dávka). Právní důvod jednotlivých kreditních položek ani jejich zdroj nelze z předložené listiny zjistit. Právní důvod plateb tak není zjevný a nelze z těchto plateb bez dalších informací dovodit, že jde o příjem žalované.Z předloženého dokumentu není možné zjistit jakékoliv výdaje žalované.

10. Z listiny Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . soud zjistil, že žalobkyně evidovala u žalované čistý měsíční příjem ve výši 14 243 Kč (dle tvrzení žalobkyně měl být doložen výpisem z účtu a případnými dalšími blíže neidentifikovanými způsoby).Žalovaná měla před poskytnutím úvěru žalobkyni sdělit, že její čistý měsíční příjem činil 15 500 Kč. Zdroj příjmů žalobkyně nezjišťovala (mzda, příjmy z podnikání, příjmy z dávek apod.). Počet členů domácnosti žalované měl být 3 osoby, z nichž dvě osoby měli mít příjem. U žalované byly zjišťovány výdaje na bydlení, které měly činit 4 600 Kč. Výdaje nebyly ničím doloženy, nebyla ani zjištěna forma bydlení – nájemní vlastní, byt či dům, není ani zjevné, o jaký druh výdaje jde, či zda v uvedené částce jsou uvedeny i výdaje spojené s nájmem SIPO, energie apod. Dále měla žalovaná uvést, že její další výdaje činí 6 000 Kč a ostatní nezbytné výdaje 1 000 Kč, aniž byly blíže specifikovány co do svého účelu, např. jídlo, léky apod. Jiné výdaje žalované žalobkyně nezjišťovala.Výdaje na splátky dalších půjček, činily 1 200 Kč, přičemž nebyla doložena výše splátek úvěrů, ani výpis z NRKI či BRKI.Při posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z čistého příjmu z toho, že minimální náklady žalované činí 7 780 Kč a při finanční rezervě 600 Kč činí disponibilní příjem žalované nejméně 18 000 Kč. Rovněž je zde uvedeno, že se doporučuje 11 prodloužení – zjevně splatnosti úvěru.

11. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 21. 10. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila na účet patřící žalované dne 19. 10. 2023 částku 14 300 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Když jde zároveň o účet shodného čísla jako účet z nějž měl pocházet seznam kreditních obratů na účtu popsaný v odstavci 9 tohoto rozsudku.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2024, včetně podacího lístku ze dne 31. 5. 2024, vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

16. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý17. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

19. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

20. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

21. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

22. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

24. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

25. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

28. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

29. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

30. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

33. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 16. 10. 2024, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovanou, a že tvrzený prostý elektronický podpis byl na smlouvu připojen právě žalovanou, a to takovým způsobem, aby bylo možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny. Na citovanou výzvu žalobkyně nereagovala.

34. Pokud jde o úvěruschopnost žalované, uvedla žalobkyně v podané žalobě, že nejprve zjistila u žalované počet členů domácnosti a těch, kteří mají rovněž příjem, pravidelné měsíční výdaje, ověřené čisté příjmy. Dále žalobkyně ověřila, zda žalovaná neprochází následujícími registry: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, výpisem neplatných dokladů, výpisem hledaných osob Policií ČR, výpisem politicky aktivních osob, výpisem katastrálního rejstříku (ke kontrole adresy), výpisem z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Dále žalobkyně uvedla, že v souladu s metodikou schválenou ČNB provedla lustraci žalované v registru NRKI, BRKI a dalších registrech a při ověřování příjmů vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtů a výplatních pásek.K prokázání svých tvrzení žalobkyně nepředložila ničeho.Pokud jde o výdaje žalované, ty žalobkyně neověřovala vůbec, ač jen náklady na bydlení se v závislosti na místě bydlení, druhu bydlení, jeho velikosti, energetické náročnosti mohou lišit i o desítky tisíc měsíčně.Žalobkyně rovněž ani přes výzvu nedoložila, že by provedla jí tvrzené prověření veřejných i neveřejných databází včetně databází klientských informací.Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že nelze připustit úvahu žalobkyně, že by úvěrované postačovala na krytí jejích životních potřeb, včetně jí vyživované osoby (když uvedla, že ve společné domácnosti jsou pouze dvě soby s vlastním příjmem) částka 7 780 Kč, tedy částka odpovídající přibližně životními minimu dvou osob v roce 2023 (v závislosti na tom, v jakém věku byla druhá osoba). Uváděné výdaje žalované tak nemohou zahrnovat veškeré výdaje žalované na stravu, bydlení, drogerii, ošacení, případně cestu do zaměstnání apod.). Žalobkyně neprokázala, že by prověřovala úvěrovou angažovanost žalované. Rovněž nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že příjmy žalované umožňují bezproblémové splácení úvěru, když ověřený měsíční příjem žalované bez zohlednění jakýchkoliv výdajů, byl nižší, než částka, kterou měla žalovaná žalobkyni vrátit. Bez povšimnutí pak nelze ponechat ani fakt, že žalobkyně již v prověření úvěruschopnosti uvedla, že doporučuje 11 prodloužení. Tedy žalobkyně si byla vědoma skutečnosti, že žalovaná nebude schopna v termínu splatnosti úvěr splatit. Dalších 11 prodloužení by pak dle ceníku žalobkyně znamenalo pro žalobkyni nárok na úhradu částku v objemu až několika desítek tisíc korun.

35. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, tedy žalobkyně neprokázala, že by splnila svoji zákonnou povinnost před poskytnutím úvěru řádně prověřit úvěruschopnost žalované. To vše za situace, kdy jí je ustanovením § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uložena povinnost uchovávat po dobu 5 let doklady, z nichž ověřovala úvěruschopnost žalované. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.

36. Soud rovněž nemá za prokázané, jaká konkrétní práva a povinnosti byly mezi žalobkyní a žalovanou sjednány, tj. jaký byl obsah smlouvy o úvěru.

37. Žalobkyně uvedla, že smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny v písemné formě v elektronické podobě. Ve smyslu § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se vyžaduje u smlouvy o spotřebitelském úvěru písemná forma, přičemž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, ve smyslu § 561 o.z.

38. V projednávané věci soudu byla předložena smluvní dokumentace ve formátu PDF, která obsahuje vlastnoruční podpis žalobkyně, nikoliv však žalovaného. Podle § 562 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

39. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

40. Soudu předložená smluvní dokumentace – tj. soudu předložený PDF dokument sice obsahuje elektronický podpis, avšak nikoliv podpis některého z účastníků, respektive nejméně žalované.

41. Soud nemá uzavření smluv za prokázané ani elektronickými prostředky komunikace na dálku. Aby byla platně uzavřena smlouva prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, musí systém, v němž k uzavírání smlouvy dochází naplňovat definici písemnosti jednání, tedy aby byly v takovém systému prováděny záznamy systematicky, posloupně a byly chráněny proti změnám. Žalobkyně však neprokázala (ani přes výzvu soudu – viz. usnesení č. j. , spisová značka, ze dne 16. 10. 2024), že by prováděné záznamy byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám. Ostatně ani takové záznamy ze systémů k důkazu neoznačila a nepředložila.

42. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí žalobkyně prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.

43. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla dne 19. 10. 2023 na bankovní účet žalované částku 14 300 Kč, kterou byla povinna vrátit. Žalovaná v řízení netvrdila ani nepoukázala, že by na předmětný úvěr čehokoliv uhradila, tedy neuhrazené bezdůvodné obohacení činí 14 300 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovanou povinnou uhradit úrok z prodlení v zákonné výši. Bezdůvodné obohacení je dle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. splatné na výzvu věřitele. Soud vyšel z toho, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalované doručena v předžalobní výzvě ze dne 31. 5. 2024, odeslané týž den. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaná výzvu obdržela, vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalované dne 5. 6. 2024, a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s úhradou zbývajícího bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

44. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních úroků, smluvní pokuty a částečně rovněž v rozsahu zákonného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok II.).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 964,26 Kč, přičemž tato částka představuje 42,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,39 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,61 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 802 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 031,30 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.