18 C 311/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Veroniky Sekerové a přísedících Terezy Tyburcové DiS. a Ing. Aleše Večerníka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro: žaloba na náhradu škody ve výši 274 303 Kč s přísl.

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 274 303 Kč s úrokem z prodlení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na náhradě nákladů řízení 109 153,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném úhrady částky 274 303 Kč. Uvedla, že žalovaný byl její zaměstnanec na pozici obchodního ředitele a v souvislosti s výkonem svého zaměstnání jí způsobil škodu přesahující částku 59 034,67 EUR, přičemž po žalovaném žádala náhradu této škody ve výši 4,5 násobku jeho průměrné mzdy (žalovaná částka). Škodu měl žalobkyni žalovaný způsobit tím, že porušil své povinnosti v souvislosti s prodejem secího stroje ESPRO [anonymizováno] [právnická osoba] s.r.o., a to a) když této dodal secí stroj přesto, že u žalobkyně platil striktní zákaz prodeje strojů a zařízení zájemcům, kteří měli vůči žalobkyni pohledávky po splatnosti; b) umožnil, aby [právnická osoba] s.r.o. prodala secí stroj v prosinci 2017 panu [jméno] [příjmení], který uhradil kupní cenu stroje přímo [právnická osoba] s.r.o.; c) nezajistil, aby žalobkyně vystavila [právnická osoba] s.r.o. fakturu za dodání stroje, a aby jí [právnická osoba] s.r.o. uhradila; d) nesdělil žalobkyni, že se stroj u [právnická osoba] s.r.o. již nenachází, čímž porušil svoji povinnost střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele a přijmout opatření k ochraně majetku zaměstnavatele, a to konkrétně tak že i. jako obchodní ředitel nevěděl, kde se jím spravovaný majetek žalobkyně nachází, co se s ním děje, zda nehrozí jeho poškození, ztráta, zničení či zneužití; ii. nezajistil, aby stroj, který byl předán [právnická osoba] s.r.o. výhradně k předvádění koncovým zákazníkům nebyl„ zašantročen“ způsobem, který znamenal ztrátu možnosti získat stroj zpět či získat úhradu jeho hodnoty; iii. nezajistil řádné a včasné inkaso za dodání stroje, neboť nezjistil od prosince 2017 do března 2019, že byl stroj [právnická osoba] s.r.o. prodán třetí osobě, ač o tom musel vědět od jednatele společnosti [právnická osoba]; iv. opakovaně ujistil pana [jméno] [příjmení], provádějící inventuru majetku žalobkyně nacházejícího se u [právnická osoba] s.r.o., že se stroj u této společnosti fyzicky nachází a pokud ne, že bude zapůjčen některému z potencionálních zákazníků. Pokud jde o vlastní škodu, žalobkyně uvedla, že secí stroj ESPRO [anonymizováno] pořídila v únoru 2016 za pořizovací cenu 65 150,16 EUR. Stroj byl zařazen do evidence majetku společnosti (nebyl skladovou zásobou) s pořizovací cenou 1 610 995,30 Kč. Skutečnost, že se stroj fakticky nenachází u [právnická osoba] s.r.o., kde měl být umístěn jako předváděcí stroj v konsignačním skladu žalobkyně, zjistila žalobkyně až v březnu 2019, po té, kdy zemřel jediný společník a jednatel této [právnická osoba] [příjmení]. Následně zjistila, že stroj byl touto společností prodán třetí osobě, přičemž tato uhradila jeho kupní cenu přímo [právnická osoba] s.r.o., aniž by byla žalobkyně informována o jeho prodeji. Měla tak za to, že škodou je ztracená hodnota stroje, kterou již žalobkyně nemůže obdržet, neboť [právnická osoba] s.r.o. je v konkursu. V důsledku porušení povinností žalovaného došlo přes zákaz prodeje k dodání stroje [právnická osoba] s.r.o., a pokud již k tomu došlo, porušením povinnosti žalovaného nebyla dodávka stroje řádně a včas žalobkyní vyfakturována, čímž došlo k jeho zcizení ve prospěch třetí osoby a jeho hodnota jí nebyla ze strany [právnická osoba] uhrazena. To, že škoda žalobkyni vznikla, zjistila až v březnu 2019, po té, kdy zjistila, že stroj byl prodán třetí osobě bez jejího vědomí.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žádnou povinnost zaměstnance vůči žalobkyni neporušil. Výslovně popřel, že by u žalobkyně existovala pravidlo, podle nějž bylo přísně zakázáno dodávat jakékoliv zboží [právnická osoba] s.r.o.. K dodání stroje došlo se souhlasem představenstva žalobkyně. Poukazoval na to, že stroj nebyl [právnická osoba] s.r.o. prodán, ale výlučně dodán do konsignačního skladu za účelem prohlédnutí potencionálními koncovými zákazníky. Zároveň v obchodních dohodách mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. byla sjednána výhrada vlastnictví. Poukázal, že se žalobkyně přihlásila do konkursního řízení na majetek [právnická osoba] s.r.o., přičemž v přihlášce pohledávka mimo jiné uvedla, že úpadce dvakrát, a to dne 27.6.2018 a 17.8.2018 potvrdil přímo žalobkyni, že stroj je ve vlastnictví žalobkyně a je umístěn v areálu úpadce, je o něj náležitě pečováno a slouží jako předváděcí stroj. Uzavřel, že pokud došlo k prodeji stroje, o němž nebyla žalobkyně informována, vznikla žalobkyni újma v důsledku protiprávního jednání [právnická osoba] s.r.o. a nikoliv žalovaného. Žalovaný rovněž rozporoval, že by byl od května 2018 vedoucím zaměstnancem, neboť v té době do společnosti nastoupil nový výkonný ředitel, který se stal jeho přímým nadřízeným. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení, neboť měl za to, že žalobkyně mohla zjistit, že se stroj nenachází u [právnická osoba] s.r.o., popřípadě, že není zapůjčen konkrétní třetí osobě na předvádění, pokud by řádně dne 27.6.2018 a dne 17.8.2018 provedla inventuru. Tedy nejpozději dne 17.8.2018 mohla zjistit, že jí vznikla škoda, přičemž žaloba byla podána dne 1.12.2021.

3. V řízení soud na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav.

4. Žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne 31.10.2012 zaměstnancem žalobkyně, a to na pozici produktového manažera. Na základě dodatku k pracovní smlouvě ze dne 31.10.2014 začal pro žalobkyni vykonávat práci na pozici obchodní ředitel (viz. pracovní smlouva – čl. 7 a Dodatek č. 1 k pracovní smlouvě – čl. 9).

5. Žalobkyně zakoupila secí stroj ESPRO [anonymizováno] (dále i jako„ Stroj“) a zaevidovala ho do svého majetku (viz. objednávka na Stroj a faktura ze jeho dodávku – čl. 17, výpis z účtu žalobkyně za únor 2016 a platební příkaz včetně rozpisu hrazených položek – čl. 81 až 82). Uvedený Stroj žalobkyně vedla jako svůj dlouhodobý majetek zařazený do evidence ke dni 24.2.2016. Pro Stroj byla zavedena paní [jméno] [příjmení] (zaměstnankyní externí účetní firmy) do systému Karta dlouhodobého majetku. Ze soudu předloženého otisku karty z informačního systému žalobkyně vyplývá, že v systému žalobkyně bylo evidováno místo umístění [příjmení], a to konkrétně„ [číslo] [anonymizována dvě slova]“. Stroj byl následně z majetku společnosti vyřazen, a to ke dni 16.8.2019 z důvodu„ nenalezený stroj – zpronevěra [právnická osoba]). Na kartě je rovněž uvedena odpovědná osoba, a to konkrétně žalovaný (viz. karta dlouhodobého majetku – čl. 18).

6. Z dodacího a předávacího listu zapůjčeného stroje ze dne 24.4.2017 (čl. 10) ve spojení s výslechem svědka, [jméno] [příjmení] (vedoucí skladu a logistiky žalobkyně) má soud za prokázané, že svědek vyhotovil uvedenou listinu (vyplnil jí). Na základě této listiny byl Stroj včetně specifikovaného příslušenství dodán do [právnická osoba] s.r.o., a to za účelem vystavení v místě prodeje (konsignace). Termín zápůjčky vyplněn není. Listina obsahuje podpis svědka [jméno] [příjmení] a razítko [právnická osoba] s.r.o. s podpisem, jako potvrzení převzetí Stroje.

7. Žalobkyně dále v řízení předložila dodací a předávací list zapůjčeného stroje, který je kopií listiny popsané v předchozím odstavci, avšak bez razítka a podpisu přebírajícího za [právnická osoba], obsahující ručně psanou poznámku„ 20.6.17 dovezeno s kompletní výbavou na přestavu“ (čl. 11), k níž žalovaný uvedl, že důvodem byla skutečnost, že Stroj byl přivezen ze [právnická osoba] s.r.o. zpět k žalobkyni, a to za účelem dovybavení stroje další elektronikou za účelem jejího odzkoušení a následným předváděním zákazníkům.

8. Z objednávky přijaté č. [číslo] [číslo] [rok] [anonymizováno] datem dodání 28.8.2017 (čl. 12) ve spojení s výpovědí svědka ing. [jméno] [příjmení] (produktový manažer žalobkyně) má soud za prokázané, že uvedená objednávka se vystavovala jako potvrzení přijetí objednávky na dodání stroje či zařízení učiněné dealerem či zákazníkem žalobkyně. Tedy skutečnosti, že objednávka byla zadána do systému žalobkyně. Listina sama byla generována systémem žalobkyně. Z listiny je mimo jiné zjistitelné, kdo konkrétně zadání objednávky do systému provedl (v projednávaném případu to byl právě žalovaný), co je předmětem dodávky (zde Stroj se specifikovaným příslušenstvím), kdo je odběratelem pro žalobkyni (zde [právnická osoba] s.r.o.) a datum dodání stroje (zde 28.8.2017). Naopak nelze zjistit, kdy byla objednávka fakticky vystavena. Pokud je na listině v kolence Objednávka kupujícího č. uvedeno„ Osobně [jména]“ uvedl žalovaný, že jde o poznámku učiněnou žalovaným jako rozlišovací znak jednotlivých obchodních případů, v uvedené věci z ní vyplývá, že objednávku provedl jednatel společnosti [právnická osoba] [příjmení], který je rovněž v dané věci odběratelem, a koncovým zákazníkem bude pan [příjmení], který byl zákazníkem [právnická osoba] s.r.o.

9. Následně měl být [příjmení] podle dodacího a předávacího listu nového stroje dodán dne 21.9.2017 [právnická osoba] (čl. 13). Listinu vyplňoval svědek [jméno] [příjmení], s tím, že uvedl, že pokyn k fyzickému dodání stroje musel obdržet od produktového manažera, který mu rovněž sdělil, kam a kdy má být stroj dopraven, vlastní dopravu pak zajišťoval svědek. Kdo byl konkrétní osobou, která mu pokyn k zajištění dopravy stroje dala, si s odstupem času nevybavil. Na listu je výslovně uvedeno, že stroj je určen na prodej a koncovým zákazníkem je p. [příjmení], [obec] u [obec].

10. Soudu byla předložena faktura [číslo] ze dne 4.12.2017, splatná 14.12.2017, vystavená [právnická osoba] s.r.o. jako dodavatelem na odběratele [jméno] [příjmení], jejímž předmětem je dodání Stroje s výrobním číslem shodným s výrobním číslem stroje pořízeného žalobkyní a dodaného [právnická osoba] s.r.o. (čl. 14). K uvedené faktuře žalovaný uvedl, že jde o fakturu, kterou se podařilo zajistit po té, kdy zemřel jednatel a společník STAKa, pan [příjmení], a to přímo od koncového zákazníka, tedy pana [příjmení] na jaře 2019. Zároveň uvedl, že on sám o prodeji Stroje nebyl panem [příjmení], ani jeho zaměstnanci informován.

11. Ze shodných prohlášení účastníků ve spojení se svědeckými výpověďmi má soud za prokázané, že žalobkyně má stanoven hospodářský rok odlišně od roku kalendářního, a to od 1.9. do [číslo], a že před koncem každého hospodářského roku probíhaly inventury včetně inventury majetku žalobkyně. Provedením inventury byli pověřeni konkrétní pracovníci žalobkyně, kterým bylo určeno, jaké konkrétní věci u jaké zákazníka či v jakém skladu mají v rámci inventury prověřit.

12. Z potvrzení stavu dlouhodobého majetku s datem inventury 27.6.2018 (čl. 15) má soud za prokázané, že kontrolou Stroje v rámci inventury byl pověřen pan [jméno] [příjmení], který ji rovněž vykonal, což stvrdil svým podpisem pod prohlášení, že„ umístění a stav výše uvedeného dlouhodobého majetku, byly fyzicky ověřeny“. Listina je rovněž podepsána jednatelem [právnická osoba] s.r.o., který připojil svůj podpis k prohlášení, že„ uvedený dlouhodobý majetek je umístěn v areálu naší společnosti. Je o něj náležitě pečováno, je zabezpečen proti zcizení a je používán jako předváděcí stroj.“ Shodná listina, se shodnými prohlášeními a podpisy byla vystavena i s datem provedení inventury dne 17.8.2018 (čl. 16). Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na jaře 2018 nastoupil k žalobkyni jako krizový manažer, a to na základě mandátní smlouvy. Jeho úkolem byla mimo jiné stabilizace hospodaření společnosti. V rámci své činnosti mimo jiné zjistil, kde jdou největší problémy v odběratelsko dodavatelských vztazích, přičemž identifikoval jako společnost s největšími závazky po splatnosti vůči žalobkyni právě [právnická osoba] s.r.o.. Zároveň šlo i o společnost, která měla na konsignačním skladu značné množství strojů žalobkyně. V rámci své činnosti a kontroly reálného stavu společnosti, jejího majetku a zásob se s vedením společnosti dohodl na mimořádné inventuře na červen 2018, s tím, že provedení inventury u [právnická osoba] s.r.o. si vyžádal přímo svědek. Uvedl, že se dostavil do [právnická osoba], zkontroloval seznam strojů, které měla společnost v konsignaci. Část strojů se však na místě nenacházela. Jednatel [právnická osoba] s.r.o., pan [příjmení], mu však výslovně sdělil, že stroje jsou zapůjčeny u jednotlivých zákazníků. S touto informací jednatel [příjmení] podepsal inventární protokoly, které rovněž stvrdil i svědek aniž by dále řešit jejich faktické umístění a fyzickou kontrolu, shodně jako pravdivost tvrzení jednatele. Dále pak svědek řešil otázku úhrady závazků STAKa vůči žalobkyni. Pokud jde o řádnou inventuru ze srpna 2018, uvedl svědek, že je pravdou, že byl inventurou opětovně pověřen on, má však za to, že ji fyzicky provedl pan [jméno] [příjmení]. Nedovedl však vysvětlit, proč by jí provedl někdo jiný, a pokud tomu tak bylo, proč podepsal inventurní protokoly. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi výslovně popřel, že by někdy došlo k situaci, že by fyzicky provedl inventuru u zákazníka a inventurní protokol pak podepsal někdo jiný.

13. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně přihlásila dne 17.5.2021 do konkursního řízení úpadce [právnická osoba] s.r.o. svoji pohledávku 5 834 231,70 Kč, a to v rozsahu 1 073 577 Kč na neuhrazených fakturách za dodané zboží a v rozsahu 3 791 361,58 Kč na náhradě škody za 5 kusů nevrácených (a prodaných) strojů a jejich příslušenství, jejíž součástí byla dílčí pohledávka č. [anonymizováno] ve výši 1 585 116,78 Kč z titulu náhrady škody způsobené žalobkyni úpadcem v důsledku prodání secího stroj ESPRO [anonymizováno] z vlastnictví žalobkyně, s tím, že uvedený stroj byl u úpadce pouze v úschově za účelem jeho předvádění zákazníkům, zároveň žalobkyně poukazovala na sjednanou výhradu vlastnictví v obchodních smlouvách uzavřených mezi žalobkyní a úpadcem. Pohledávka žalobkyně byla v insolvenčním řízení uznána a insolvenční řízení není zatím ukončeno, tedy není známa výše uspokojení žalobkyně v uvedeném řízení (viz. přihláška pohledávky na čl. 48, protokol z přezkumného jednání na čl. 53, doplnění přihlášky na čl. 59 a zpětvzetí popěrného úkonu ze strany insolvenčního správce na čl. 63).

14. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný byl jejím vedoucím pracovníkem, což žalovaný výslovně popíral pro období od dubna, resp. května 2018, kdy měl k žalobkyni nastoupit pan [jméno] [příjmení]. Žalobkyně nejprve při jednání dne 22.3.2022 uvedla k dotazu soudu, kdo je pan [jméno] [příjmení] (viz. str. 5 protokolu z jednání na čl. 66), že jde o zaměstnance žalobkyně, který byl v dubnu 2018 resp. květnu 2018 přijat na pozici výkonného ředitele. Následně podáním ze dne 1.4.2022 sdělila, že pan [příjmení] nastoupil k žalobkyni jako její externí konzultant na příkazní smlouvu a místo výkonného ředitele bylo neobsazeno až do rou 2019, kdy se stal pan [příjmení] zaměstnancem společnosti. Na podporu svých tvrzení předložila organizační schéma a příkazní smlouvu.

15. Z organizačního schématu žalobkyně (viz. čl. 80) soud zjistil, že toto není datováno, žalobkyně tvrdila, že by mělo jít o schéma platné k 31.8.2018. Organizační struktura je nastavena tak, že představenstvu společnosti je přímo podřízen výkonný ředitel, jemuž podléhají obchodní a výrobní ředitel. Pozice výkonného ředitele nebyla obsazena, pozici obchodního ředitele zastával žalovaný, jemuž byli podřízeni pouze 4 produktoví manažeři a markentingová specialistka. Pozice technického ředitele byla obsazena ing. [příjmení]. V organizační struktuře není zachyceno žádné ekonomické, účetní či fakturační oddělení, ani zaměstnanci vykonávající tyto činnosti. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že fakturantkou byla paní [příjmení] (ta v organizační struktuře není uvedena), která podléhala hlavní účetní (která rovněž není v organizační struktuře uvedena) a jejich nadřízenou byla finanční ředitelky, členka představenstva [jméno] [příjmení]. Ke způsobu přijímání organizačního schématu žalobkyně uvedla, že nebylo přijímáno žádným formalizovaným způsobem, a že fakticky bylo vyhotovováno pro potřeby auditu společnosti jako popis faktického stavu. Žalovaný rozporoval, že by šlo o organizační schéma platné k 31.8.2018, neboť v té době již pan [příjmení] vykonával funkci výkonného ředitele a zároveň byla výkonnému řediteli přímo podřízena marketingová specialistka, které již nadále nebyla podřízenou žalovaného.

16. Z Příkazní smlouvy uzavřené mezi žalobkyni a panem [jméno] [příjmení] ze dne 16.4.2018 (viz. čl. 76) soud zjistil, že jde o rámcovou smlouvu na základě níž měl pan [příjmení] pro žalobkyni konat blíže nespecifikované služby, v blíže nespecifikovaném rozsahu, a to za odměnu stanovenou za 1 dne práce v rozsahu nejméně 8 hodin ve výši 5 800 Kč, s tím, že konkrétní úkoly měly být zadávány samostatnými, dílčími, zadáními, která soudu nebyla předložena.

17. Ze smlouvy o prodeji výrobků uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. ze dne 1.9.2014 (čl. 127 a násl.) má soud za prokázané, že se [právnická osoba] zavázala nakupovat výrobky žalobkyně svým jménem a na svůj účet. K prodeji mělo dojít na základě písemných objednávek potvrzených žalobkyní, s tím, že k uzavření smlouvy dojde, pokud žalobkyně objednávku písemně potvrdí. Kupní smlouva byla uzavřena již doručením potvrzené objednávky [právnická osoba] s.r.o., k uzavření kupní smlouvy nebylo výslovně vyžadováno uzavření samostatné písemné smlouvy. STAKO bylo povinno sdělovat žalobkyni jména a kontakty na konečné uživatele. V čl. 3 citované smlouvy byla sjednána výhrada vlastnického práva žalobkyně k výrobkům až do doby zaplacení celé kupní ceny. Součástí smlouvy byla i příloha č. 2 uzavíraná pro každý hospodářský rok. Z dodatků platných v hospodářském roce 2016 2017 (čl. 138) a 2017 2018 (čl. 141) shodně vyplynulo, že nedodržení splatnosti smluv se považuje za podstatné porušení smlouvy, a že při opakovaném nedodržení splatnosti může žalobkyně změnit jednostranně obchodní podmínky, popřípadě smlouvu vypovědět s výpovědní 3 denní lhůtou. Zároveň bylo dohodnuto, že pokud celkové závazky vůči žalobkyni překročí 5 mil. Kč, může žalobkyně požadovat úhradu kupní ceny dodávaných výrobků před dodáním zboží.

18. Z výplatních pásek žalovaného (viz. čl. 19) má soud za prokázané, že žalovaný za měsíc duben 2017 obdržel hrubou mzdu 59 000 Kč za 160 hodin práce, za měsíc květen 2017 hrubou mzdu 55 088 Kč za 168 hodin práce a za měsíc červen 2017 mzdu 48 772 Kč za 136 hodin práce.

19. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného dne 15.11.2021 k úhradě náhrady škody v žalované částce (viz. čl. 21 a 22), neboť měla za to, že žalovaný dodal Stroj [právnická osoba] s.r.o. přes zákaz dodání jakéhokoliv zboží dlužníkům žalobkyně, neboť nezajistil uzavření platné kupní smlouvy a nepokusil se dosáhnout u [právnická osoba] s.r.o úhrady ceny Stroje. Žalovaný na předžalobní výzvu reagoval prostřednictvím své právní zástupkyně odmítnutím tvrzeného nároku (viz. čl. 23), poukázal, že dodávky STAKu se děly se souhlasem představenstva žalobkyně, přičemž zároveň poukazoval, že ze strany žalobkyně byl stroj STAKu dodán pouze do konsignačního skladu a nikoliv na prodej a rovněž poukazoval na sjednanou výhradu vlastnictví žalobkyně, která by bránila platnému převodu vlastnického práva ze [právnická osoba] s.r.o. na třetí osobu.

20. V řízení vypovídal svědek [jméno] [příjmení], výkonný ředitel žalobkyně. Uvedl, že pro žalobkyni začal pracovat na jaře 2018 jako krizový manager na IČO. U žalobkyně byl od počátku na denní bázi, nevěděl, jak byla zaměstnancům představena jeho pozici ve firmě. Od počátku se účastnil porad představenstva i firemních porad. Po té co začal chodit na porady představenstva, přestal na tyto porady chodit žalovaný. Tím, kdo sděloval zaměstnancům úkoly, které vzešly z představenstva, byl právě svědek. Svědek zaměstnance rovněž úkoloval, řídil a kontroloval.

21. Uvedl, že pokud jde o [právnická osoba] s.r.o., řešili tuto společnost pravidelně, řešil se rozsah závazků společnosti a jak tyto závazky snížit. Na jaře 2019 mu žalovaný volal na dovolenou, že jednatel společnosti [příjmení] zemřel. Snažili se proto získat zpět stroje, které byly u této společnosti v konsignaci, a při té příležitosti nedohledali 4 až 5 strojů v celkové hodnotě mez 4 až 5 miliony korun, mezi nimi byl i secí stroj ESPRO [anonymizováno]. Následně se jim povedlo zjistit, že stroje byly prodány, aniž by to bylo žalobkyni sděleno, povedlo se jim získat i faktury vystavené [právnická osoba]. Na základě uvedených zjištění učinila žalobkyně obchodní rozhodnutí, že nebude žádat o vrácení strojů konečné zákazníky, jimž byly stroje [právnická osoba] s.r.o. bez vědomí a souhlasu žalobkyně prodány.

22. Ke způsobu prodejů strojů žalobkyně svědek uvedl, že ten se v průběhu času měnil a formalizoval. Měl za to, že pokud byly stroje dávány do konsignace, domlouval podmínky konsignace příslušný produktový manažer, přičemž nezjistil, že by v období roku 2017 a 2018 byly podmínky konsignace zaznamenávány do systémů společnosti. Po dohodnutí podmínek konsignace dostal vedoucí skladu a logistiky, pan [příjmení], od produktového manažera pokyn kam bude stroj dovezen. Konkrétní podmínky dopravy pak dojednával pan [příjmení] přímo s dealerstvím. Pan Kuchař rovněž vystavoval převodku, kterou podepisoval v momentě, kdy stroj opouštěl sklad žalobkyně. Zároveň zaznamenal do interního elektronického systému ABRA změnu místa umístění stroje (změnu skladu). Obdobný průběh byl i při prodeji stroje jen s tím rozdílem, že vedoucí skladu a logistiky obdržel od produktového manažera informaci, že nejde o zapůjčení stroje, ale jeho prodej. Vedoucí skladu pak vystavoval dodací list, který po té, co byl podepsán kupujícím, respektive dopravcem, sloužil jako podklad pro fakturaci. Pokud jde o fakturaci, uvedl, že dnes probíhá automaticky po té, kdy je do systému vložen dodací list s příslušným příznakem. Jak fakturace fungovala v roce 2017, nevěděl, avšak v té době ještě automatické vydávání faktur nefungovalo, faktura musela být vystavena fakturantkou. Uvedl, že k předání stroje zákazníkovi dochází u žalobkyně vždy před tím, než je vystavena faktura.

23. Uvedl, že si není vědom, že by u žalobkyně byl nastaven kontrolní systém, jímž by bylo odhaleno, že existuje dodací list, k němuž však nebyla vystavena příslušná faktura. Rovněž uvedl, že na kartě dlouhodobého majetku se vystavení dodacího listu uvedeného majetku nijak neprojeví. Měl za to, že odepsání majetku v důsledku prodeje by prováděla účetní. Respektive, že tato skutečnost by se měla projevit v elektronickém systému žalobkyně, avšak není zobrazena v tiskové sestavě karty dlouhodobého majetku.

24. Pokud jde o kontrolu a prověřování strojů zařazených do majetku společnosti, měl svědek za to, že u žalobkyně nedochází k pravidelné kontrole jejich stavu, k tomu dochází zpravidla jedno ročně při inventuře.

25. Pokud jde o omezení prodeje vůči zákazníkům, dealerům, žalobkyně s dlouhodobými závazky po splatnosti uvedl, že někdy v létě 2018 představenstvo rozhodlo o tom, že jim přestane dodávat. Po té, co byla informace zaslána dealerům, nastala bouřlivá reakce z jejich strany. Výslovně uvedl, že k rozhodnutí, že se [právnická osoba] s.r.o. přestane dodávat, nikdy nedošlo, má za to, že se jí stroje a zařízení dodávali ještě i na začátku roku 2019, a to po té, co byla uhrazena předem dohodnutá část závazků společnosti po splatnosti.

26. Uvedl, že ač ze strany [právnická osoba] s.r.o. bylo shodným způsobem zcizeno v rozporu se smlouvou více strojů, pouze u jediného stroje byla řešena odpovědnost konkrétní osoby, a to žalovaného v nyní projednávané věci.

27. V řízení byl slyšen svědek [jméno] [příjmení], který působí u žalobkyně jako vedoucí skladu a logistiky. Jeho úkolem bylo mimo jiné zajištění veškerého pohybu strojů včetně expedice do dealerské sítě, převoz do konsignačních skladů apod. Potvrdil, že vyplňoval oba v řízení předložené Dodací a předávací listy zapůjčeného stroje (viz. bod 6 a 7 tohoto rozsudku) a rovněž i Dodací a předávací list nového stroje (viz. bod 9 tohoto rozsudku). 28. žaPokyn k nakládání se stroji dostal vždy od produktového manažera, šlo o informaci jaký konkrétní stroj, dokdy a kam má být dodán. Na základě pokynu vystavil příslušný dodací list a jeho činnost skončila momentem naložení stroje na vozidlo přepravce a podpisem dodacího listu. Skutečnost, že stroj byl odeslán a kam zaznamenával i do informačního systému společnosti.

29. Pokud šlo o listinu Dodací a předávací list nového stroje (viz. bod 9 rozsudku), uvedl, že z něj vyplývá, že stroj měl být dodán již za účelem vlastního prodeje [právnická osoba] s.r.o. a měl jí být následně vyfakturován. Z listiny vyplývá, že stroj měl být pravděpodobně prodán následně konečnému zákazníkovi. Po té, co stroj odešel od žalobkyně, založil svědek dodací lsti do šanonu a informaci zadal do systému. Dodací listy či jiné informace se jinam (např., fakturačnímu oddělení) nepředávaly. To že má být vydána faktura měla zjistit fakturantka z interního systému, přesný mechanismus nevěděl.

30. Na podrobnosti prodeje secího stroje ESPRO [anonymizováno] si již s odstupem času nevzpomněl. Uváděl, že skutečnost, že se stroj již u žalobkyně nenachází, byla zjevná okamžikem, kdy byl stroj odvezen, neboť jde o velký stroj, jehož přítomnost resp. nepřítomnost na dvoře žalobkyně nelze přehlédnout.

31. Uvedl, že na denní bázi byla společnost řízena výkonným ředitelem, tím byl dříve žalovaný, následně funkce nebyla obsazena, jeho pravomoc vykonával zejména žalovaný a na jaře 2018 nastoupil do funkce výkonného ředitele pan [příjmení], který od svého nástupu do společnosti společnost řídil, s ním se konzultovali veškeré záležitosti, on zadával úkoly dovnitř firmy.

32. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že byl do října 2021 zaměstnán u žalobkyně na pozici produktového manažera. Uvedl, že pokud jde o průběh práce a prodeje strojů a zařízení, které byly předmětem skladového hospodářství žalobkyně či v majetku žalobkyně nebyl žádný rozdíl. V majetku žalobkyně se nacházela na základě rozhodnutí představenstva taková zařízení, která byla prvořadě určena k předvádění potencionálním koncovým zákazníkům nebo určena k vystavení v konsignačních skladech dealerů.

33. Svědek uvedl, že se běžně účastnil inventur prováděných společností. Inventura byla prováděna na základě rozhodnutí společnosti. Byly určeny osoby, které provedou inventuru konkrétního segmentu. Pokud mělo dojít k inventuře stroje, který se nenacházel přímo u žalobkyně, byla osoba provádějící inventuru povinna dojet na místo, kdy měl stoj být (konsignačního skladu) a tam ho fyzicky zkontrolovat včetně jeho stavu, stroj měl vyfotit. Inventurní protokol měl být podepsán i ze strany zástupce konsignačního skladu. K upřesňujícímu dotazu, zda k focení docházelo vždy svědek uvedl, že tato praxe se začala uplatňovat někdy v průběhu jeho zaměstnání, není, však s odstupem času, schopen upřesnit od kdy tato povinnost nastala, měl za to, že to bylo spíše po té, kdy došlo ke krachu [právnická osoba] a problémům s tím spojeným.

34. Pokud jde o stroje v majetku společnosti, měl za to, že osoba uvedená na kartě dlouhodobého majetku jako osoba odpovědná byla uvedena osoba příslušného produktového manažera, neboť ten byl i tím, kdo zpravidla inicioval zařazení konkrétního stroje do majetku společnosti. S takovým majetkem pak pro produktového manažera nebyly spojeny žádné zvláštní úkoly či povinnosti, rozdíl od skladového hospodářství se projevil v některých administrativních postupech a výkazech výkonosti a zisku.

35. K vlastním prodejům uvedl, že po té, co byly sjednány podmínky pro prodej stroje a obchodní manažer obdržel, často neformální, objednávku od dealera, zadal v systému objednávku přijatou (označení listiny vždy začínalo písmeny„ OP“), což znamenalo, že objednávka byla žalobkyní přijata a zaregistrována. Z listiny je možné zároveň zjistit, kdy má být stroj dodán a kdy bude fakturován, kdo je odběratelem, co je předmětem dodávky včetně rozsahu příslušenství a cena, za níž bude stroj dodán. Vystavením objednávky přijaté činnost produktového manažera byla ukončena. Měl za to, že systém sám hlídal datum dodání i vystavení faktury. Pokyn k vystavení faktury produktový manažer nedával. Datum dodání uvedené na objednávce je zároveň datem, k němuž mělo být fakturováno. Že byla objednávka vystavena, mohl vidět kdokoliv, kdo měl příslušná oprávnění pro informační systém, tedy nejméně ostatní produktový manažeři, a vedení společnosti.

36. Uvedl, že má za to, že byl někdy pověřen i inventurou ve [právnická osoba] s.r.o., kdy si však již nevybavil, měl za to, že by to mělo být patrno z inventárních protokolů, neboť ty vždy byly podepisovány osobou, která inventuru fyzicky provedla, tedy i jím. Vyloučil, že by někdy provedl inventuru a přitom nepodepsal inventurní protokol, respektive, že by ho podepsal někdo jiný.

37. Ke [právnická osoba] s.r.o. uvedl, že i tento dealer byl v jeho portfoliu. S ohledem na finanční problémy této společnosti byly ve společnosti nastaveny nějaké limity spolupráce. Výši limitů ani období, v němž byly uplatňovány, si svědek nevybavil. Výslovně popřel, že by byl někdy vydán zákaz obchodování s touto společností, a to i proto, že šlo o velkého partnera s velkým obratem. Obecně byl u žalobkyně nastaven systém červených vykřičníků, který znamenal, že jde o odběratele, jemuž musí být dodávka schválena představenstvem společnosti. Pokud byl u odběratele červený vykřičník, mohl produktový manažer vystavit pro zákazníka objednávku přijatou, avšak k fakturaci mohlo dojít až po schválení představenstvem. Nebyl si vědom toho, že by žalovaný v postavení obchodního ředitele mohl rozhodnout o fakturaci samostatně, nebo že by měl jiný limit vyžadující souhlas představenstva. Zda měla [právnická osoba] s.r.o. finanční problémy již v roce 2017 nevěděl, byl si jistý, že v roce 2018 již problémy měla. Pokud měla společnost červený vykřičník, nebránilo to dodávkám do konsignačního skladu.

38. K osobě pana [jméno] [příjmení] uvedl, že k žalobkyni nastoupil na jaře 2018, a že jim byl představen jako výkonný ředitel, jako osoba nadřízená obchodnímu a výrobnímu řediteli. Pan Kopecký řídil chod společnosti na denní bázi, úkoloval zaměstnance, vedl pravidelné porady.

39. Soud zamítl provedení důkazů výslechem účastníků (včetně členů představenstva žalobkyně) a svědka ing. [příjmení] (bývalého produktového manažera žalobkyně), neboť měl níže uvedený skutkový závěr za dostatečně prokázaný. Pokud jde o navrhované účastnické výslechy, nebyla v řízení uvedena taková skutková tvrzení, která by nemohla být prokázána jinak než účastnickým výslechem.

40. Z výše uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně, a to od 31.10.2014 na pozici obchodního ředitele, přičemž v roce 2017 byl přímo řízen představenstvem žalobkyně. Na jaře 2018 (duben či květen) byla obsazena funkce výkonného ředitele, a to [jméno] [příjmení], který se tak stal přímo nadřízeným žalovanému. Žalovanému nepodléhali v organizační struktuře jiní zaměstnanci než produktoví manažeři a po blíže nespecifikovanou dobu i marketingová specialistka. [právnická osoba] byl v září 2017 dodán secí stroj ESPRO [anonymizováno] určený k prodeji koncovému zákazníkovi, a to po té, co byla [právnická osoba] s.r.o. potvrzena její objednávka vystavením Objednávky přijaté č. [číslo] [číslo] [rok], kterou vystavil žalovaný. [právnická osoba] prodala uvedený stroj koncovému zákazníkovi v prosinci 2017, aniž by uhradila kupní cenu stroje a přesto, že byla mezi ní a žalobkyní sjednána výhrada vlastnictví stroje žalobkyně do doby jeho úplné úhrady. Soud má rovněž za prokázané, že u žalobkyně v roce 2018 proběhly dvě inventury, kdy předmětem inventury byl i secí stroj ESPRO [anonymizováno], který měl být dle karty dlouhodobého majetku umístěn v konsignačním skladu [právnická osoba] s.r.o., přičemž žalobkyní inventurou pověřený [jméno] [příjmení] při obou inventurách potvrdil, že stroj fyzicky zkontroloval v konsignačním skladu.

41. Po právní stránce soud věc hodnotil za použití ustanovení § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), dle něhož nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

42. Podle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

43. Podle § 620 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

44. Podle § 629 o.z. trvá promlčecí lhůta tři roky.

45. Podle § 249 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen„ škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

46. Podle § 301 písm. d) zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

47. Podle § 302 písm. g) zákoníku práce jsou vedoucí zaměstnanci dále povinni g) zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

48. Podle § 11 zákoníku práce se vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

49. Ze skutkových zjištění ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že žalovaný byl vedoucím pracovníkem žalované, a to nejméně od 31.10.2014, a nepřestal jim být ani po nástupu pana [jméno] [příjmení] do funkce výkonného ředitele, neboť i po té, byl nadřízeným pracovníkem pro ostatní produktové manažery. Je tak zaměstnancem, jenž byl vůči žalobkyni povinen chovat se nejen tak, aby nedocházelo k újmě žalobkyně a ochraňovat její majetek (§ 301 ZP), ale k jeho povinnostem patřilo i přijímat opatření k ochraně jejího majetku (§ 302 ZP). Zákon však stanoví pouze citovaná obecná pravidla, které je třeba aplikovat na konkrétní pracovně právní vztah, neboť tyto povinnosti se vztahují právě k jeho náplni práce a k jeho pracovním úkolům. V řízení nebyl prokázán rozsah pracovní náplně žalovaného, když pracovní náplň pozice obchodní ředitel nebyla stanovena. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi povinnosti žalovaného patřilo zajištění obchodních příležitostí pro žalobkyni, komunikace s dealery, vytváření podmínek podpory prodeje strojů a zařízení žalobkyně. V řízení nebylo prokázáno, že by do kompetencí žalovaného patřilo nastavení vnitřních informačních systémů, účetní a fakturační oddělení, vedení skladu, finanční kontrola. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud naopak za prokázané, že finanční otázky řešila členka představenstva [jméno] [příjmení], která rovněž řídila práci hlavní účetní, tj. zprostředkovaně i práci fakturantky.

50. Žalobkyně uvedla, že žalovaný porušil své povinnosti, pokud přes striktní zákaz prodeje strojů a zařízení zájemcům, kteří měli vůči žalobkyni pohledávky po splatnosti, dodal secí stroj ESPRO [anonymizováno] [právnická osoba] s.r.o. Žádná taková instrukce žalobkyně či rozhodnutí v řízení předložena nebyla. Uvedené tvrzení žalobkyně bylo v řízení vyvráceno, když svědci, shodně vypověděli, že žádný takový zákaz vydán nikdy nebyl, naopak s tímto subjektem bylo obchodováno až do smrti jeho jediného jednatele a společníka. Žádný ze svědků pak nebyl schopen stanovit ani období, od kdy se společnost dostala do ekonomických problémů a od kdy tak mohla být fakturace dodávek této společnosti podmíněna souhlasem představenstva. Nelze přehlédnout, že k dodání stroje dle Dodacího a předávacího listu nového stroje došlo již v září 2017, přičemž svědci problémy datují s největší pravděpodobností do roku 2018. Rovněž ze smlouvy o prodeji výrobků uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. vyplynulo, že hranice, kdy může být vůči společnosti uplatněn požadavek na úhradu kupní ceny před dodáním zboží je hranice závazků ve výši přesahující 5 milionů korun, žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by závazky [právnická osoba] s.r.o. vůči ní přesáhly v září 2017 tento limit.

51. Pokud žalobkyně měla za porušení pracovních povinností žalovaného, že nezajistil řádné vystavení faktury na dodaný stroj a inkaso ceny stroje, má soud za prokázané, že úkolem produktového manažera nebylo (obdobně jako obchodního ředitele) zajištění fakturace, neboť k tomu mělo docházet automaticky na základě údajů obsažených v Objednávce přijaté ve spojení s dodacím a předávacím listem. Zároveň nelze přehlédnout, že otázky účetnictví, fakturace a tím i finanční kontroly byly přímo řízeny členkou představenstva [jméno] [příjmení].

52. Rovněž v řízení bylo vyvráceno, že by žalovaný opakovaně ujistil výkonného ředitele [jméno] [příjmení] o tom, že Stroj je stále v držení [právnická osoba] s.r.o. a pokud se nenachází přímo v konsignačním skladu, je zapůjčen zákazníkovi, když toto tvrzení svědek, [jméno] [příjmení] v řízení nepotvrdil.

53. Pokud žalobkyně namítala, že žalovaný měl zabránit prodeji stroje [právnická osoba] s.r.o. konečnému zákazníkovi, panu [jméno] [příjmení], neuvedla, jak by toho měl být žalovaný objektivně schopen, pokud nebyl osobou s rozhodovacími pravomocemi ve [právnická osoba] s.r.o. Prodala-li [právnická osoba] s.r.o. Stroj, který jí nepatřil, neboť za něj neuhradila dohodnutou kupní cenu, porušila svůj smluvní závazek a za jeho porušení je odpovědná ona.

54. Pokud měla za to, že to byl žalovaný, kdo měl zjistit, že se Stroj u [právnická osoba] s.r.o. nenachází, má soud za prokázané, že žádná povinnost kontrolovat stroje v konsignačních skladech nebyla ve společnosti stanovena, s výjimkou pravidelných inventur ke konci hospodářského roku. Inventurou byl však pověřen vždy konkrétní zaměstnanec. V uvedeném případě dokonce 2x sám výkonný ředitel [jméno] [příjmení], který nejprve dne 27.6.2018 a následně dne 17.8.2018 potvrdil na inventurním protokolu, že Stroj fyzicky zkontroloval a jeho umístění a stav odpovídá evidenci žalobkyně.

55. Soud má za prokázané, že u žalobkyně došlo k systémovému pochybení, kdy z v řízení nezjištěného důvodu nedošlo od září 2017 ke zjištění, že Stroj byl dodán na základě kupní smlouvy (uzavřené dle Smlouvy o prodeji výrobků okamžikem doručení Objednávky přijaté) odběrateli a nedošlo k automatické fakturaci. Vystavení Objednávky přijaté eviduje informační systém žalobkyně (viz. žalobkyní předložená listina), žalobkyně rovněž předložila vystavený Dodací a předávací list nového stroje. Proč tedy nedošlo ke svědky popisovanému automatickému vystavení faktury a zanesení údaje o prodeji do karty dlouhodobého majetku (přičemž k žádné takové činnosti nebyl žalovaný povinen) v řízení prokázáno nebylo. Zda nalezení a odstranění takového systémového selhání bylo předmětem pracovních úkolů žalovaného, v řízení prokázáno nebylo, resp. jde o činnost, která by náležela finančnímu vedení společnosti, přičemž z provedeného dokazování nevyplynulo, že by takovéto činnosti patřily do pracovní náplně žalovaného.

56. I pokud došlo k systémovému selhání, mělo toto selhání být zjištěno nejpozději v rámci řádné inventury ke konci hospodářského roku, tj. dne 17.8.2018 (soud ponechává stranou, že toto mělo být zjištěno už při mimořádné inventuře dne 27.6.2018). Pokud pak výkonný ředitel v rozporu se skutečností uvedl, že Stroj fyzicky zkontroloval včetně jeho umístění a stavu, aniž připojil jakoukoliv poznámku či provedl další ověření, je datum inventury okamžikem, kdy žalobkyně mohla zjistit, že má ve svém majetku evidován Stroj, který však již není na konsignačním skladu a byl prodán. Konec hospodářského roku je rovněž bezpochyby obdobím, kdy mělo dojít ke zjištění, že je v systémech žalobkyně vystavena Objednávka přijatá, k níž však není vystavena řádná faktura.

57. Spočívá-li tvrzená škoda žalobkyně v tom, že neutržila cenu Stroje prodaného v září 2017 v důsledku jednání či opominutí žalovaného a žalovaný vznesl námitku promlčení, má soud za prokázané, že i pokud by žalovaný odpovídal za porušení svých pracovních povinností, byl by nárok na náhradu škody proti jeho osobě promlčen, a to v 3 leté subjektivní lhůtě, neboť žalobkyně mohla zjistit, že Stroj je prodaný a nikoliv vyfakturovaný a uhrazený při inventuře v červnu resp. srpnu 2018. Byla-li žaloba podána až dne 1.12.2021, byla podána po uplynutí promlčecí lhůty.

58. Pro úplnost soud uvádí, že i pokud by nebyl nárok promlčen, za situace, kdy žalobkyně neprokázala jí předloženými důkazy, že by existoval v září 2017 zákaz prodeje strojů a zařízení [právnická osoba] s.r.o., mohla by škoda na její straně vzniknout pouze tehdy, pokud byla finanční situace [právnická osoba] s.r.o. v uvedené době taková, aby umožňovala faktickou úhradu ceny Stroje. Tedy, že by v případě, že by byl Stroj řádně a včas vyfakturován by skutečně k úhradě jeho ceny došlo.

59. Z výše uvedených důvodů žalobkyně v řízení neprokázala, že by jí vznikla škoda, za níž dopovídá žalovaný, resp. že by tato pohledávka nebyla promlčena, proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.).

60. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 109 153,88 Kč Tyto náklady sestávají z a) nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 274 303 Kč sestávající z částky 9 420 Kč převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 9 420 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 2. 2022, 9 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 3. 2022, 9 420 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 4. 2022, 28 260 Kč (3 x 9 420 Kč) za účast na jednání soudu (v trvání od 9:00 do 13:15 hod) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 5. 2022 a 18 840 Kč (2 x 9 420 Kč) za účast na jednání soudu (v trvání od 13:00 do 15:46) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 6. 2022 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., b) cestovní náhrady v celkové výši 2 729,82 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 3. 2022 náhrada 893,26 Kč za 70 ujetých km v částce 493,26 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., 3. 5. 2022 náhrada 893,26 Kč za 70 ujetých km v částce 493,26 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 6. 2022 náhrada 943,30 Kč za 70 ujetých km v částce 543,30 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a c) daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 90 209,82 Kč ve výši 18 944,06 Kč.