18 C 322/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 100 266,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni , částka, spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši , částka, a nadále běžícím ve výši 18,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení , částka, , a to k rukám zástupce žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno a příjmení, , , tituly za jménem 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, Čeká spořitelna, a.s. (dále i jako „Banka“) vedla pro žalovaného běžný (sporožirový) účet. Dne , datum, uzavřela Banka s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ve formě kontokorentu, na základě níž mu poskytla úvěrový limit , částka, se sjednaným obchodním úrokem ve výši vyhlašované Bankou, která ke dni vzniku debetního zůstatku činila 18,9 % ročně z vyčerpané částky. Žalovaný se zavázal úvěr včetně úroků a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Zároveň se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu, a pokud by se tak stalo, zavázal se tento vyrovnat. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil, nevyrovnal nepovolený debet ani k výzvě Banky, proto Banka využila svého práva a převedla dne , datum, pohledávku na zaplacení celého kontokorentu na evidenční účet nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Banka požadovala po žalovaném uhradit částku , částka, a úrok z prodlení ve výši , částka, . Následně žalovaný uhradil Bance dne , datum, částku , částka, .Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila tato , částka, a skládala se z částky , částka, na neuhrazené jistině, obchodního úroku vyčísleného ke dni , datum, ve výši , částka, a úroku z prodlení vyčísleného ke dni , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala úhradu obchodního úroku ve výši 18,9 % z nesplacené jistiny běžícího od , datum, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % z neuhrazené jistiny běžící od , datum, .Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s předvoláním k jednání ve věci samé dne , datum, , a to do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro něj byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb). Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů. Proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne , datum, se Česká spořitelna, a.s. zavázala pro žalovaného vést běžný účet č.ú. , číslo, . Z nepodepsané přílohy k rámcové smlouvě o finančních službách k účtu č. , č. účtu, se podává, že Banka k účtu vydala pro žalovaného platební kartu a poskytla mu službu internetového bankovnictví SERVIS 24, a zřídila rovněž žalovanému spořicí účet. Obsahem přílohy nebyla žádná ujednání o úvěru či úvěrovém rámci.

6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného má soud za prokázané, že účet byla žalovanému otevřen ke dni , datum, a že na tento účet byla žalovanému počínaje měsícem listopad 2017 do února 2018 připisována mzda ve výši , částka, , resp. , částka, , resp. , částka, a , částka, . Z žádné z plateb uvedených na účtu nelze dovodit, že jde o platbu za bydlení či jiné pravidelné náklady (včetně plateb za jídlo, cestovné do zaměstnání apod.), když žalovaný prostředky na účtu vybíral zejména v hotovosti. Z výpisu za měsíc březen 2018 se podává, že Banka začala na výpisech evidovat kontokorent s úvěrovým limitem , částka, , splatným ke dni , datum, . Zároveň, že celý úvěrový limit byl žalovaným vyčerpán již v průběhu měsíce března 2018. Následně již žalovanému na běžný účet nepřicházel žádný příjem a docházelo pouze ke zvyšování nepovoleného debetu o připsané poplatky za přečerpaný úvěr a úroky z úvěru. Rovněž z předložené platební bilance vyplývá, že Banka neevidovala až do zesplatnění úvěru žádnou jeho splátku.

7. Z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta vypracované Bankou má soud za osvědčené, že Banka na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne , datum, (bez uvedení požadované výše úvěru) provedla posouzení úvěruschopnosti. Vycházela z výše příjmu žalovaného , částka, , když tato částka odpovídala i příjmům uvedeným na výpisech z běžného účtu žalovaného. K jeho osobě nezjistila žádné údaje (např. osobní stav, počet vyživovaných osob, druh bydlení, vzdálenost bydliště od zaměstnání apod…). Za situace, kdy žalovaný nebyl dotazován na výši svých výdajů, vycházela Banka z normativních nákladů na bydlení jedné osoby a měla tak za to, že jeho nutné životní výdaje činí , částka, . Za situace, kdy měla za to, že splátka nového úvěru by měla činit , částka, (přičemž z listiny nelze dovodit, jak Banka k výši splátky dospěla, když žalovaný měl uhradit celou částku 100 000Kč do jednoho roku, což by odpovídalo měsíční splátce nejméně , částka, ), měla za to, že při příjmu , částka, po úhradě splátky úvěru ve výši , částka, zbude žalovanému na úhradu jeho životních potřeb , částka, , tedy částka dostatečná.Rovněž Banka ověřila ke dni , datum, v databázích bankovních a nebankovních informací, že žalovaný nemá jiný úvěr a nejsou o něm jiné negativní poznatky.

8. Banka v důsledku nevyrovnání nepovoleného debetu na běžném účtu žalovaného, přes opakované upomínky, vypověděla žalovanému přípisem ze dne , datum, smlouvu o účtu včetně na něj navázaných dohod. Zároveň žalovaného vyzvala k úhradě částky , částka, . Z žalobních tvrzení má soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, uhradil Bance částku , částka, .

9. Soudu bylo rovněž předloženo oznámení o úrokových sazbách Banky účinné od , datum, , dle něhož roční úrok z nepovoleného debetu se vypočte jako součet REPO sazby ČNB + 7%.

10. Následně Banka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila s účinností ke dni , datum, pohledávku za žalovaným na žalobkyni (viz. smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek, dohoda o úplatě ze dne , datum, a potvrzení o úhradě kupní ceny ze dne , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, (viz. oznámení o postoupení pohledávky včetně předžalobní výzvy ze dne , datum, a podací lístek z téhož dne).

11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, ve spojení s podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolnému splnění jeho závazku před podáním žaloby.

12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Právní předchůdkyně žalobkyně, Česká spořitelna, a.s., umožnila žalovanému přečerpat zůstatek na jeho běžném účtu o částku , částka, . Žalovaný uhradil Bance před postoupením pohledávky na žalobkyni dne 18.9.219 částku , částka, .

13. N základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

21. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Podle § 94 a 95 zákona o spotřebitelském úvěru musí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, poskytnout informace výslovně uvedené v těchto ustanovováních. Informace se poskytují v souladu s ustanovením § 95 písemně na formulářích uvedených v příloze k zákonu o spotřebitelském úvěru.

24. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

27. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

28. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu částky , částka, , neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi Českou spořitelnou a.s. a žalovaným.

29. Předně žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně, tj. Česká spořitelna, a.s., uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, tím méně o jakém obsah. Již výpisy z účtu je vyvráceno tvrzení žalobkyně, že by smlouva o kontokorentním úvěru měla být uzavřena dne , datum, , když Banka poprvé eviduje poskytnutý úvěrový rámce na výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc březen 2018 a rovněž záznam o posouzení úvěruschopnosti žalovaného nemohl vzniknout dříve než ke dni , datum, , kdy byl činěn dotaz do databází klientských bankovních nebankovních informací. Pokud by pak smlouva o úvěru měla být z března 2018, jak nasvědčují označené důkazy, nebyla soudu žádná smlouva předložena, tím méně její obsah. Žalobkyně existenci smlouvy a obsah smluvních ujednání neprokázala ani po poučení soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.

30. Za situace, kdy nebylo prokázáno, že by mezi Bankou a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, ale bylo prokázáno, že žalovaný využil možnosti poskytnuté mu bankou a přečerpal svůj běžný účet o částku , částka, , vzniklo mu bezdůvodné obohacení v této výši ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., neboť k jejímu užití neměl žádný právní důvod. Toto bezdůvodné obohacení je pak povinen Bance vrátit, a to k výzvě věřitele. Pokud byl záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného vyšší než , částka, , vznik tento v důsledku účtování poplatků a úroků spojených s tvrzeným úvěrem, na jejichž úhradu však Bance pro neexistenci platné úvěrové smlouvy nevznikl nárok.

31. Soud má za prokázané, že žalovaný uhradil částku , částka, , tedy výše jeho bezdůvodného obohacení činí , částka, . K úhradě dluhu byl prokazatelně vyzván v oznámení o postoupení pohledávky jež obsahovala i příslušnou platební instrukci, ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, kdy byla listina doručena žalovanému, vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla adresátu třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalovanému dne , datum, a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve zbytku pak nárok na úhradu úroku z prodlení za dobu přede dnem uplynutí lhůty k úhradě bezdůvodného obohaceni soud zamítl. , adresa, k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.)

32. Protože nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu ve zbývajícím rozsahu (obchodního úroku, poplatků, smluvních pokut, nákladů na vymáhání) zamítl (výrok II.).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 72,2 % z jejich celkové výšen (rozdíl úspěchu v řízení a úspěchu žalovaného). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .