18 C 33/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované doručovací adresa adresa žalované o zaplacení 26 961,30 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 8 087 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 2 408,28 Kč a nadále běžícím ve výši 29 % ročně z částky 5 263,35 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 676,67 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 5 263,35 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 536,16 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 9 874,3 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 2 972,47 Kč a nadále běžícím ve výši 29,55 % ročně z částky 10 940,44 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 357,14 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 1 940,44 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, <b>se zamítá.</b>

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 26 961,30 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) postupně smlouvu o zápůjčce a následně úvěrovou smlouvu. Smlouva o zápůjčce [číslo] byla uzavřena dne 29. 8. 2019. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 12 162 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 649 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 7. 2020. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 8. 5. 2020. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu nesplacené zápůjčky úhrady částky 5 263,35 Kč na jistině, na dlužném poplatku 2 823,65 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 2 408,28 Kč a nadále běžícího ve výši 29 % ročně z částky 5 263,35 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 676,67 Kč a nadále běžícím ve výši 8,25 % ročně z částky 5 263,35 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Druhou smlouvu, tj. Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřela žalovaná dne 4. 3. 2020. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 431 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 3. 2021. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 8. 5. 2020. Žalobkyně se tak domáhala po žalované z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 10 940,44 Kč na jistině, na dlužném poplatku celkem 7 933,86 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 2 972,47 Kč a nadále běžícího ve výši 29,55% ročně z částky 10 940,44 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 893,30 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 10 940,44 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 29. 8. 2019, na základě které byla žalované poskytnuta částka 17 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti se zápůjčkou ve výši 12 162 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 29 162 Kč v 45 týdenních splátkách po 649 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o zápůjčce ze dne 29. 8. 2019, včetně smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce). Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila na předmětnou zápůjčku celkem 21 075 Kč, kdy poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne 8. 5. 2020.

6. Z karty zákazníka zpracované pro žalovanou a žalovanou podepsanou dne 29. 8. 2019 má soud za prokázané, že si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, a že další příjem domácnosti je ve výši 35 000 Kč, aniž by uvedla zdroj tohoto příjmu. Uvedla, že bydlí v nemovitosti, jejímž je spoluvlastníkem, a že má tři nezaopatřené děti. Je vdaná. Její odhadované měsíční výdaje činily 6 000 Kč.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 4. 3. 2020, má soud za prokázané, že žalované byla poskytnuta po sedmi měsících od uzavření první smlouvy částka 12 000 Kč, která byla v rozsahu 4 225 Kč použita na úhradu dřívějšího závazku žalované vůči právní předchůdkyni žalobkyně vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. Zbývající částku ve výši 7 775 Kč obdržela žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s úvěrem ve výši 10 400 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 22 400 Kč v 52 týdenních splátkách po 431 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 3. 2020, včetně smluvních podmínek). Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila na předmětný úvěr částku ve výši 3 000 Kč, přičemž poslední splátku uhradila dne 8. 5. 2020.

8. Z karty zákazníka zpracované pro žalovanou a žalovanou podepsanou dne 4. 3. 2020 má soud za prokázané, že si právní předchůdkyně žalobkyně opětovně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem pochází i nadále z rodičovského příspěvku ve výši 7 600 Kč. Domácnost měla mít další příjem ve výši 17 000 Kč, zdroj příjmu není uveden. Bydlí v nemovitosti, které je spoluvlastníkem, i nadále je vdaná a má tři nezaopatřené děti. Její odhadované měsíční výdaje měly být 5 000 Kč.

9. Žalovaná měla právní předchůdkyni žalobkyně hradit na základě první smlouvy o zápůjčce částku cca 2 760 Kč měsíčně a po uzavření druhé smlouvy cca 1 830 Kč měsíčně. Celkem tak měla žalovaná hradit po uzavření druhé smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně částku cca ve výši 4 590 Kč měsíčně.

10. Z poštovní poukázky typu B ze dne 7. 1. 2020 a z poštovní poukázky typu B ze dne 7. 2. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná obdržela za měsíc prosinec 2019 a leden 2020 rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně.

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovanou, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 30. 1. 2022, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 24. 2. 2022.

12. Z výzvy k plnění ze dne 6. 6. 2022 a podacího lístku ze dne 7. 6. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splněné své povinnosti.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle ustanovení § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2391 odst. 1 věta prvá citovaného zákona).

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

19. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

20. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávky, která by měly svůj právní základ v platné smlouvě o zápůjčce [číslo] platné smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenými mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou.

21. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, a to před poskytnutím zápůjčky i úvěru. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalované obsažené ve smlouvách, tj. že jí uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalované ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 a 7 o.z. jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu výlučně karty zákazníka podepsané žalovanou. Z těchto karet zákazníka má soud za prokázané, že žalovaná sdělila nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalované, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalované nebo její jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, popřípadě dalších rejstřících klientských informací. Rovněž z žádného soudu doloženého důkazu nevyplynulo, jakým způsobem bylo vyhodnoceno, že v rozmezí sedmi měsíců jsou uváděny žalovanou zcela rozdílné údaje, na základě nichž mělo dojít k vyhodnocení úvěruschopnosti žalované. K ověření údajů poskytnutých žalovanou byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovanou budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.

22. Žalobkyně sice tvrdí, že u žalované byla ověřena výše jejího příjmu. Je pravdou, že z poštovní poukázky typu B za měsíc leden a únor 2020 měla právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením druhé smlouvy, tj. smlouvě o spotřebitelském úvěru, doloženo, že žalovaná pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 6000 Kč. Jiný zdroj příjmu ani jeho výše, ať jižmělo jít o příjem žalobkyně či jejího manžela doložen nebyl. To vše za situace, kdy je zjevné, že příjem žalované ve výši 7 600 Kč nemůže objektivně postačovat ke krytí ani základních životních nákladů žalované a jejích tří dětí.

23. Obdobně pokud jde o výši nákladů žalované. Pokud je v kartě zákazníka uvedeno, že žalovaná má tři děti a bydlí ve vlastní nemovitosti, je zcela zjevné, že její měsíční náklady na úhradu životních nákladů jejích, jejích tří dětí a energií v domě, v němž s nimi žije (i pokud by jiné náklady spojené s vlastnictvím a provozem domu nehradila), budou vyšší než uvedená částka 6 000 resp. 5 000 Kč měsíčně. Výši výdajů žalované nebyla žádným způsobem prověřována či podrobena kritickému hodnocení. Obdobně nelze přehlédnout, že v kartě zákazníka není uvedena interní splátka žalované na dřívější závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a to přesto, že ze skutečnosti, že druhou smlouvou o spotřebitelském úvěru je doplácena smlouva o zápůjčce, která musela být dle svého čísla uzavřena dříve než nyní žalovaná smlouva o zápůjčce. Obdobně ani v případě uzavírání Smlouvy o spotřebitelském úvěru není uvažováno se splátkou žalované na Smlouvu o zápůjčce, která je předmětem tohoto řízení.

24. Z výše uvedeného a za situace, kdy je zjevné, že ověřené příjmy žalované nemohly postačovat na úhradu nutných životních nákladů žalované a jejích tří nezaopatřených dětí, byla dána více než oprávněná obava, že žalovaná nebude schopna závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně hradit. Pokud pak nebyl řádně osvědčen další příjem rodiny a objektivizovány výdaje rodinné domácnosti žalované, uzavírá soud, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím ani jedné ze smluv s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěrů dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 29. 8. 2019 a smlouva o úvěru [číslo] ze dne 4. 3. 2020 jsou ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatné.

25. Za situace, kdy jsou smlouvy neplatné, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 29. 8. 2019 v hotovosti částku 17 000 Kč. Žalovaná na tuto zápůjčku před podáním žaloby uhradila celkem 21 075 Kč, kdy tedy uhradila nad rámec své bezdůvodné obohacení vůči žalobkyni. Soud tak nárok žalobkyně zamítl výrokem I.

26. Soud má rovněž za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 4. 3. 2020 v hotovosti částku 12 000 Kč. Žalovaná na tento úvěr uhradila před postoupením pohledávky na žalobkyni celkem 3 000 Kč, tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 9 000 Kč včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 536,16 Kč a nadále běžícího ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení (výrok II.).

27. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření dvou shora uvedených smluv, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok III.).

28. Výrokem IV. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.