18 C 335/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 2.654 USD s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu žaloby, v níž se žalobce domáhal úhrady částky 2 604 USD s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 4. 2023 do zaplacení jako nákladů za ubytování v apartmánu na Floridě, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen do 14 dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobci částku 50 USD s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 4. 2023 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen uhradit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení 32 397,46 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného , Jméno advokáta, .

1. Žalobce se žalobou ze dne 7.11.2024 domáhal uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 2 654 USD. Uvedl, že si žalovaný u žalobce na území ČR objednal pro sebe a svou rodinu pobyt v termínu od 3. března do 14. března 2023 v resortu , adresa, , Spojené státy americké, který v dané době byl v hodnotě obvyklé v daném místě ve výši 2 604 USD. Dále žalovaný převzal od žalobce na území ČR částku 2 500 USD, kterou se zavázal při svém pobytu v USA vložit v hotovosti na americký účet. Žalovaný však z uvedené částky na účet vložil pouze 2 450 USD a 50 USD si ponechal a ani je žalobci přes opakované výzvy nevrátil.Následně doplnit, že apartmán, v němž žalovaný realizoval svůj pobyt v USA je ve vlastnictví americké společnosti jejímž je vlastníkem a jejímž jménem jedná. K výzvě soudu, aby doplnil svá tvrzení na základě, jakých skutečností vznikla žalovanému povinnost uhradit právě žalobci částku 2 604 USD za pobyt v termínu od 3. do 14. 3. 2023 v resortu , adresa, , žalobce svá tvrzení nedoplnil a následně vzal žalobu v rozsahu v němž se domáhal úhrady částky 2 604 USD s úrokem z prodlení za ubytování v apartmánu na Floridě zpět.Žalobce se dále po prvním jednání ve věci samé domáhal změny žaloby, s tím, že nadále nepožaduje z titulu předané částky 2 500 USD žalovanému v hotovosti pouze 50 USD, ale požaduje úhradu celé předané částky. Soud tuto změnu žaloby nepřipustil, neboť měl za to, že stav řízení takovou změnu žaloby neumožňuje, neboť by si vyžádala poučení žalobce ze strany soudu o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, což však s ohledem na nepřítomnost žalobce u nařízeného jednání nebylo možné.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, měl za to, že jde o šikanózní nároky, které nemají základ v jejich reálných dohodách, ale jde o způsob, jímž se žalobce snaží řešit jejich jiné obchodní vztahy. K věci samé opak uvedl, že se s žalobcem skutečně dohodli na možnosti využití ubytování v apartmánu, který patří žalobcově společnosti, avšak nikoliv za cenu, kterou žalobce uvedl, ale pouze za náklady, které mu uhradil. K přijaté částce 2 500 USD uvedl, že je pravdou, že od žalobce přijal hotovost, avšak nikoliv ve výši 2 500 USD, ale 2 300 USD, kterou uložil na žalobcem sdělený účet v USD spolu s částku 150 USD za pobyt v apartmánu žalobcovi společnosti. Pokud pak ve svém písemném prohlášení uvedl, že převzal částku 2 500 USD, šlo o chybu v psaní, měl na mysli částku 2 300 USD, k níž přidal částku 150 USD a celou částku 2 450 USD složil na žalobcem označený účet. Přijetí částky žalobce potvrdil přímo v žalobě.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav.

4. Žalovaný ve svém prohlášení ze dne 16.6.2023 týkajícího se jeho pobytu v USA mimo jiné pod bodem 5) prohlášení uvedl, že „Jsem s vědomým a po vzájemné dohodě s , Jméno žalobce, za výše uvedený pobyt a dobu zaplatil celkovou částku 150,- USD jako celkové fixní náklady za tento app v uvedeném termínu a tyto jsem složil spolu s dalšími 2500 USD, na účet , Jméno žalobce, v , právnická osoba, . Po 2 výzvách ke sdělení částky za pobyt byla tato zmíněná částka jednoduše vypočtena na základě sdělení , Jméno žalobce, , že platí údajně za apartmán 400 USD měsíčně, mám si tedy vydělit počet dnů pobytu a tuto částku složit na jeho účet v USA. Výsledná částka je cca. 129 USD. Zmíněch 2500 USD ve vlastnictví , Jméno žalobce, jsem osobně obdržel od , Jméno žalobce, v Praze i s prosbou o složení na zmíněný účet v USA.“Prohlášení bylo soudu předloženo v elektronické podobě ve formátu PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 16.6.2023 a téhož dne k němu žalovaný připojil svůj kvalifikovaný elektronický podpis, přičemž po jeho připojení nedošlo ke změně dokumentu.

5. Z otisku obrazovky počítače s náhledem internetového bankovnictví „, adresa, “ na blíže neidentifikovatelný bankovní účet soud zjistil, že na tento byla dne 23.2.2023 připsána částka 2 450. Z náhledu nelze zjistit kdo a za jakých okolností vklad provedl.Žalobce k této platbě ve svých žalobních tvrzení a při jednání soudu uvedl, že jde o část z částky 2 500 USD, kterou měl žalovaný složit na jím označený účet v USA.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 30.10.2024 má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vypracoval pro žalovaného předžalobní výzvu, v níž se domáhá úhrady žalovaných částek. Doručení či alespoň odeslání výzvy v řízení prokázáno nebylo.

7. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem manželky žalovaného, neboť žalovaný v řízení uvedl, že při předání dolarů, které měl následně vložit na účet sdělený mu žalobcem nebyl nikdo přítomen. Uvedl, že by manželka mohla vypovídat k okolnostem za nichž byly částka vložena na účet žalobce v USA, popř. okolnostem pobytu v USA. Tedy obsahem jejího výslechu mohou být okolnosti podstatné pro toto řízení, které jsou jí známy pouze z doslechu od žalovaného.

8. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o.z.“), se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 1908 o.z. zaniká závazek splněním dluhu. Podle § 2435 o.z. podá příkazník příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

9. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

10. Soud podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. výrokem I. zastavil za souhlasu žalovaného řízení v rozsahu v němž vzal žalobce svoji žalobu zpět, tj. v rozsahu nároku na úhradu nákladů za ubytování v apartmánu na Floridě.

11. Předmětem řízení zůstal žalobcem uplatněný nárok na vrácení 50 USD, kterou žalovaný převzal jako součást přijaté sumy 2 500 USD za účelem splnění příkazu žalobce složit ji v hotovosti na účet v USA sdělený mu žalobcem. V řízení bylo zejména písemným prohlášením žalovaného prokázáno, že od žalobce obdržel částku 2 500 USD (když žalovaný neprokázal, že by obdržel částku nižší) s příkazem vložit ji na účet v USA, který mu žalobce označil. Žalovaný však na předmětný účet vložil pouze částku 2 450 USD. Za situace, kdy žalovaný splnil příkaz žalobce pouze částečně (co do částky 2 450 USD), byl povinen plnění příkazu žalobci vyúčtovat a částku, kterou převzal za účelem splnění příkazu, mu v rozsahu, v němž příkaz nesplnil vrátit. Žalovaný částku 50 USD nevrátil, proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Zároveň žalovanému uložil v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. povinnost spolu s dlužnou částkou uhradit i úrok z prodlení ode dne 1.4.2023, když k tomuto datu byl již žalovaný z USA zpět (dle prohlášení žalovaného popsaného v odstavci 4 tohoto rozsudku trval jeho pobyt v USA do 14.3.2023) a byl tedy povinen provést vyúčtování příkazu a pokud tak neučinil, byl s vrácením částky v prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil v délce požadované žalobcem, tj. v délce 15 dnů, když tato lhůta neodporuje ustanovení § 160 o.s.ř. (výrok II.).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 32 397,46 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 300 Kč sestávající z částky 3 620 Kč každý ze čtyř úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, účast u soudního jednání dne 21.1.2025 a 7.5.2025 a podání ve věci samé ze dne 19.2.2025 a dne 19.3.2025ú včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč za právní pomoc vynaloženou do 31.12.2024 dle § 13 odst. 4 a. t. a včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč vynaloženou za právní pomoc vynaloženou po 1.1.2025 dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 6 574,76 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 1. 2025 náhrada 3 287,38 Kč za 266 ujetých km v částce 2 087,38 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 5. 2025 náhrada 3 287,38 Kč za 266 ujetých km v částce 2 087,38 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 774,76 Kč ve výši 5 622,70 Kč (výrok III.).

13. Pro úplnost soud uvádí, že žalovanému přiznal náhradou nákladů pouze v rozsahu, v němž jde o náklady účelně vynaložené v souvislosti s bráněním jeho práva. V případě podání žalovaného ze dne 21.1.2025 soud neshledal účelnost tohoto písemného podání, když jím je opakována argumentace samotného žalovaného z podání ze dne 16.12. 2024. Pokud jde o porady žalovaného s jeho právním zástupcem, soud nemá za osvědčené, že tyto porady byly účelné ve spojení s předmětem řízení v rozsahu přesahujícím jednu hodinu. Pokud jde o poradu ze dne 16.1.2025, nelze přehlédnout, že mezi převzetím zastoupení a prvním jednáním ve věci nedošlo k žádné skutkové ani procesní změně, tedy soud má tuto poradu, i v rozsahu trvání přes jednu hodinu, za součást úkonu převzetí věci a příprava zastoupení ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a.t.. Obsahem druhé porady ze dne 14.2.2025 mělo být projednání žaloby (což je bezpochyby předmětem i převzetí zastoupení a přípravy jednání) a příprava na jednání (v té době však ještě neuplynula ani koncentrační lhůta, tedy nebyl zjevný rozsah doplnění tvrzení a důkazů ze strany žalobce). V neposlední řadě, pokud délka porady přesáhla jednu hodinu proto, že zástupce musel seznamovat žalovaného s průběhem předchozího jednání a názorem soudu, nelze přehlédnout, že tak činil proto, že se žalovaný jednání soudu neúčastnil. V takovém případě nelze mít náklady na takovouto část porady za účelně vynaložené za něž náleží náhrada. Soud uzavírá, že nesporuje délku porad žalovaného s jeho zástupcem, ale nemá za osvědčené, že by tyto porady v délce přesahující jednu hodinu byly účelnými ve vztahu k předmětu řízení a průběhu sporu.