18 C 339/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro vypořádání SJM

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště v Berouně, a to: pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, .Všechny uvedené nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

II. Žaloba, aby žalobkyně byla povinna vydat žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši 221 900 Kč, se zamítá.

III. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje:

1. Rodinný dům čp. , číslo popisné, stojící na pozemku parc.č. , hodnota, zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště v Berouně.

2. Nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště v Berouně, a to: pozemek parc.č. , hodnota pozemek parc.č. , hodnota, .

3. Movité věci:a) Osobní automobil Škoda Octavie 5E rok výroby 2015, RZ , SPZ, ;b) Motocykl JAWA 250 typ 11 – Pérák – bez technického průkazu, bez výrobního čísla;c) Motocykl ČEZET 125-150C - bez technického průkazu, bez výrobního čísla;d) Motocykl JAWA 90 Manet - bez technického průkazu, bez výrobního čísla;e) Nábytková sestava zařízení ložnice ze dřeva, dekor olše, a toi) manželská postel se zadním čelem, 2 zdravotními rošty, 2 matracemiii) 5 skříněk o výšce cca 100 cm, a to 1 ks komody se 2 dvířky a šuplíky uprostřed, 2 ks komoda se šuplíky, 2 skříňky s dvoukřídlými dveřmiiii) 2 noční stolkyiv) 2 závěsné poličky;f) Stavební materiál nezabudovaný ke dni rozvodu manželství do domu čp. , číslo popisné, v kat.úz. , adresa, , a to:PopisMnožstvíParapet z umělého materiálu dekor mramor světle šedý2 ksOtopné těleso RADIK KLASIK 22-900/7002 ksStavební deska sádrokartonová RB 12,5 mm20 ksDeska sádrokartonová RBI 12,5 mm5 ksPodkladová deska V 100 E1 16 mm PERO DR15 ksPodkladová deska E1 10 mm PERO DR15 ksDveře vnitřní prosklené s kováním6 ksDveře vnitřní plné s kováním1 ksObložkové zárubně ke dveřím7 ksArbiton Secura podložka 2 mm/16,5 m23 balArbiton Secura zvukově izolační podložka 6 mm5 balDřevěná podlaha dvojvrstvá 1092x207x15 mm, dekor dub family, baumax18 balDřevěná podlaha trojvrstvá 1092x207x15 mm, dekor jasan rustic, baumax15 balIV. Do majetku žalobkyně se přikazují pohledávky za finančními institucemia) na výplatu zůstatku na účtu vedeném na jméno žalobkyně u mBank s.a., číslo účtu:i) , č. účtuii) , č. účtuiii) , č. účtuiv) , č. účtuv) , č. účtuvi) , č. účtuvii) , č. účtu, ;b) na výplatu zůstatku na účtu vedeném na jméno žalobkyně u , právnická osoba, ., číslo účtu:i) , č. účtuii) , č. účtu, ;c) na výplatu zůstatku na účtu vedeném na jméno žalobkyně u , právnická osoba, ., číslo účtu , č. účtu, ;d) na výplatu zůstatku na účtu vedeném na jméno žalobkyně u , právnická osoba, . číslo smlouvy , hodnota, ;e) na výplatu nároků žalobkyně z životního pojištění žalobkyně u , právnická osoba, .V. Do majetku žalovaného se přikazují pohledávky za finančními institucemia) na výplatu zůstatku na účtu vedeném na jméno žalovaného u , právnická osoba, ., číslo účtu , č. účtu, ;b) na výplatu zůstatku na účtu vedeném na jméno žalovaného u , právnická osoba, . číslo smlouvy , hodnota, ;c) na výplatu pojistného plnění od , právnická osoba, . v důsledku totální škody na vozidle , jméno FO, , RZ , SPZ, ve výši 58 000 Kč.VI. Zamítá se žaloba, aby byli jako součást společného jmění manželů vypořádány1. Nemovitosti v k.ú. , adresa, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště v Berouně, a to: bytová jednotka č. , hodnota, vymezená v pozemku parc.č. st. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. , číslo popisné, zapsaná na LV č. , hodnota, , včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 656/30359 na společných částech nemovitosti, tj. na parcele parc.č. st. , hodnota, , jejíž součástí je budova čp. , číslo popisné, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, , včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 1/94 na pozemku pro parkování, tj. pozemku parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, .

2. Stavební materiál nezabudovaný ke dni rozvodu manželství do domu čp. , číslo popisné, v kat.úz. , adresa, , a to:PopisMnožstvíDeska sádrokartonová RBI 12,5 mm5 ksPodkladová deska E1 10 mm PERO DR1 ksParotěsná fólie DS Alu (reflexní)1 ksIzolace tepelná Rockwool Steprock HD 20 mm3 balArbiton Secura zvukově izolační podložka 6 mm1 balArbiton Optima Max 2 mm½ roleLaminátová podlaha 7x194x1286 mm, světlá, spíž1,8 balKamenná vlna Rockmin press 100 mm12 m23. Závazek k úhradě nedoplatku zápůjčky ve výši 50 000 Kč poskytnuté žalobkyni zaměstnavatelem , název, , adresa, , v.v.i. dne 13.7.2018.VII. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala náhrady prostředků společného jmění manželů ve výši 50 000 Kč vynaložených žalovaným bez souhlasu žalobkyně na pořízení piana Scholz.VIII. Zamítá se žaloba, jíž se žalovaný domáhal vypořádánía) vnosu ze svého výlučného jmění na pořízená majetku ve společném jmění manželů představovaném zabudovaným stavebním materiálem do domu účastníků čp. , číslo popisné, získaným z demolice provozní budovy , název, v kat. úz. , adresa, ;b) vnosu ze svého výlučného jmění na pořízená majetku ve společném jmění manželů představovaném stavebními součástmi zhotovenými otcem žalovaného;c) vnosu ze svého výlučného jmění na pořízená majetku ve společném jmění manželů představovaném zhodnocením domu účastníků čp. , číslo popisné, po rozvodu manželství spočívající v pokračování výstavby domu, jeho úpravami a terénních úpravami v rozsahu 19 655 Kč.IX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu na zrušenému vypořádaném podílovém spoluvlastnictví nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a vypořádaném společném jmění manželů částku 6 685 028 Kč, a to do 15 dní od právní moci tohoto rozsudku.X. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 38 399 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně, advokátky , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně podala, dne 22. 10. 2020 žalobu, jíž se domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Uvedla, že manželství účastníků trvalo od 24. dubna 1998 do 22. 10. 2019. Konkrétně žádala, aby byly vypořádány nemovitosti ve vlastnictví účastníků v katastrálním území , adresa, , a to včetně nemovitostí ve spoluvlastnictví účastníků. Dále v žalobě označených motocyklů, movitých věcí a finančních prostředků na účtech účastníků uvedených v žalobě. Následně uplatnila k vypořádání i své vnosy na pořízení majetku ve společném jmění manželů. Rovněž požadovala vyrovnání odklonu finančních prostředků žalovaným.

2. Žalovaný ve svém podání uvedl, že je pravdou, že účastníci si po zániku jejich manželství nevypořádali společný majetek, poukázal na to, že předmětem vypořádání by měly být i další věci jím označené. Žalovaný zároveň uplatnil nárok na úhradu svých vnosů na společné jmění manželů a nárok na úhradu odklonu finančních prostředků ze strany žalobkyně. Rovněž požadoval vyrovnání finančních prostředků na pořízení nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví manželů, když měl za to, že právní důvod, pro nějž uhradil za žalobkyni část kupní ceny jejího podílu odpadl.

3. Po provedeném přípravném jednání soud připustil změnu žaloby, na základě níž předmětem řízení bylo vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků a společného jmění manželů, dále vydání bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně (z plnění, jehož důvod odpadl), a to v rozsahu uvedeném v usnesení zdejšího soudu čj. 18 C 339/2020-466 ze dne 1.9.2022.TVRZENÍ ÚČASTNÍKŮ A SKUTKOVÁ ZJIŠTĚNÍ4. Z oddacího listu účastníků (viz. čl. 511/2.strana) ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 2.10.2019 čj. 10 C 130/2019-32, který nabyl právní moci dne 22.10.2019 (viz. čl. 510), má soud za prokázané, že manželství účastníků trvalo od 24.4.1998 do 22.10.2019.Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa5. Z kupní smlouvy ze dne 2.4.1997 (čl. 94, shodně čl. 136) ve spojení s výpisem listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (čl. 97, shodně čl. 139) má soud za prokázané, že účastníci nabyli před uzavřením manželství do svého spoluvlastnictví pozemkové parcely parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to každý s podílem o velikosti ½ (pozn. soudu parcela parc.č. , hodnota, vznikla oddělením z parcely parc.č. , hodnota, jako stavební parcela pod domem postaveným účastníky).

6. Z prohlášení účastníků ve spojení se snímkem z pozemkové mapy (čl. 331 jako součást znaleckého posudku) má soud za prokázané, že předmětné nemovitosti tvoří jeden funkční celek rodinného domu čp. , číslo popisné, se zahradou, tj. s nemovitostmi ve společném jmění manželů, tak jak jsou popsány v odstavci 20 a 21 tohoto rozsudku.Vydání bezdůvodného obohacení žalobkyně ve výši 221 900 Kč ve prospěch žalovaného7. Účastníci nejprve v řízení shodně uvedli, že ve vztahu k nabytí pozemkových parcel parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, neuplatňují žádné vzájemné nároky, a že se na úhradě kupní ceny podíleli rovným dílem, tak jak odpovídá jejich stejnému spoluvlastnickému podílu.

8. Žalovaný se přes shora uvedené prohlášení začal před koncentrací řízené, v souvislosti se zrušením a vypořádáním pozemkových parcel pořízených do podílového spoluvlastnictví účastníků, domáhat po žalobkyní úhrady částky 221 900 Kč, kterou za ní uhradil na kupní ceně jejího spoluvlastnického podílu původní pozemkové parcely parc.č. , hodnota, v kat.úz. , adresa, .

9. Uvedl, že před uzavřením manželství s žalobkyní do svého spoluvlastnictví zakoupili pozemkovou parcelu parc.č. , hodnota, v kat.úz. , adresa, , neboť na ní chtěli postavit společný dům v němž by společně žili jako rodina. Pozemky zakoupili kupní smlouvou popsanou v odstavci 5 tohoto rozsudku, a to každý spoluvlastnický podíl o velikosti ½. V kupní smlouvě je uvedeno, že kupní cena činila 20 000 Kč, šlo však o cenu fiktivní. Fakticky účastníci uhradili prodávajícím na kupní ceně částku 541 200 Kč v hotovosti. Zdůraznil, že se to tehdy dělalo, že ve smlouvě byla jiná částka, než jakou skutečně kupující uhradili. Účastnici dne 2.4.1997 podepsali s prodávajícími kupní smlouvu a pak jeli společně do , obec, do České Spořitelny, kde žalovaný vyzvedl ze své vkladní knížky č. , hodnota, částku 492 500 Kč, a ještě na pobočce spořitelny ji předal prodávajícím, kteří oproti vyplacení částky předali účastníkům podepsané exempláře kupní smlouvy a návrh na vklad vlastnického práva k pozemkové parcele.

10. Každý z účastníků tak měl podle velikosti svého spoluvlastnického podílu uhradit na kupní ceně prodávajícím částku 270 600 Kč. Žalobkyně však na tuto částku uhradila pouze 48 700 Kč. Připustil, že je pravda, že částku 492 500 Kč na kupní cenu uhradil po dohodě s žalobkyní, avšak tato dohoda byla limitována svým účelem, tj. založením rodiny s žalobkyní a postavením domu za účelem společného života. Měl proto za to, že by měl soud postupoval dle analogie legis v souladu s ustanovením § 742 odst. 2 o.z., tedy, že by měl při vypořádání zohlednit, že žalovaný na pořízení majetku vynaložil více než byl povinen. Respektive měl za to, že důvod, pro nějž vynaložil na kupní cenu pozemku více než byl povinen dle velikosti svého podílu, odpadl rozpadem manželství. Měl za to, že by bylo nespravedlivé, aby žalobkyně těžila z navýšení hodnoty pozemku ke dni vypořádání, když žalovaný uhradil více než 90% jeho pořizovací ceny.

11. Žalobkyně popřela, že by okolnosti uzavření kupní smlouvy k předmětným pozemkům byly jiné, než jak vyplývá z kupní smlouvy. Připustila, že faktická kupní cena byla vyšší než cena uvedená v písemném vyhotovení smlouvy, s odstupem času si již její výši nebyla schopna vybavit, proto nebyla schopna učinit její výši uváděnou žalovaným nespornou. Uvedla, že každý z účastníků uhradil přesně ½ sjednané a uhrazené kupní ceny. Výslovně však popřela, že by kupní cena byla uhrazena v jiných podílech než odpovídajících jejich spoluvlastnickému podílu. Popřela, že by v době uzavření kupní smlouvy neměla k dispozici finanční prostředky na úhradu kupní ceny, neboť měla úspory ze spoření mladých od rodičů a své úspory ze zahraničních stáží.

12. Žalobkyně zároveň v rámci své obrany, pro případ, že by soud shledal nárok žalovaného oprávněným vznesla námitku promlčení.

13. Z kupní smlouvy ze dne 2.4.1997 (čl. 94, shodně čl. 136) soud zjistil, že kupní cena byla sjednána dohodou smluvních stran ve výši 20 000 Kč, která byla dle prohlášení prodávajících uhrazena k jejich rukám v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouva byla dle ověřovací doložky advokáta podepsána všemi účastníky dne 2.4.1997.

14. Z vkladní knížky žalovaného vedené na jeho jméno , právnická osoba, (čl. 419- 421) soud zjistil že zůstatek na vkladní knížce ke dni 27.3.1997 činil 489 Kč. Následně byla na vkladní knížku vložena dne 27.3.1997 částka 150 000 Kč27.3.1997 částka 48 500 Kč27.3.1997 částka 289 743,70 Kč27.3.1997 částka 3 799,60 Kč, a to samostatnými úložkami. Následně dne 2.4.1997 (tj. v den podpisu kupní smlouvy) byla z knížky vybrána částka 492 500 Kč.K jednotlivým úložkám žalovaný uvedl, že částka 150 000 Kč byla půjčkou do sestry , jméno FO, , částku 48 500 Kč měl doma v hotovosti a částku 289 743,70 Kč získal tak, že ze svého devizového účtu vybral tam uložené libry, které po konverzi vložil na vkladní knížku. Původ částky 3 799,60 Kč si již nevybaví. Proč byla částka ukládána v jeden den čtyřmi samostatnými úložkami si již nebyl schopen vybavit.

15. Ve svém podání ze dne 10.3.2021 (čl. 67, konkrétně na čl. 73) žalovaný uvedl, že si na koupi pozemku v , adresa, vypůjčil od , jméno FO, v březnu 1997 částku 150 000 Kč. Smlouvu o půjčce pak žalovaný dle svých tvrzení použil jako doklad k čerpání části úvěru poskytnutého účastníkům ze stavebního spoření na základě úvěrové smlouvy ze dne 10.3.2000, když tato uhradila na účet , jméno FO, dne 15.12.2002 na základě předložené smlouvy o půjčce částku 150 000 Kč. Součet částek, o nichž žalovaný tvrdí, byť na odlišných místech soudního spisu, že byly použity na úhradu kupní ceny, činí více než žalovaným tvrzenou kupní cenu 541 200 Kč (tj. 492 000 Kč vybraných z jeho vkladní knížky a 150 000 Kč od , tituly před jménem, , jméno FO, , tj. 642 000 Kč). Přičemž v problematickém součtu není počítáno s částkou, kterou dle tvrzení žalovaného uhradila přímo žalobkyně, tj. s částkou 48 700 Kč. Uvedený rozpor nebyl schopen žalovaný při jednání soudu vysvětlit.

16. Svědkyně , jméno FO, (čl. 664), sestra žalovaného, uvedla, že si vybavuje, že žalovaný přišel s tím, že si vyhlídl pozemek v , adresa, . Neví kolik pozemek stál, nebyla do koupě pozemku ani dalších podrobností vůbec zasvěcena. Vybavuje si, že jí někdy v té době bratr pořádal o půjčku, má tak za to, že to bylo na úhradu kupní ceny. Vybavuje si, že mu nějaké prostředky půjčila, myslí si, že to mohlo být 300 000 Kč, ale neví. Neví, zda byl bratr v té době ženatý, neví, zda pozemek kupoval sám nebo s žalobkyní. Neví, jak jí byla půjčka vrácena, ani to, zda byla vrácena najednou nebo po částech, ale ví, že jí ji bratr vrátil na účet.

17. Z výpisu z , právnická osoba, . vedeného na jméno žalobkyně ve spojení s doklady o výběru a konverzi částek (čl. 720 až 722, částečně shodně na čl. 547) má soud za prokázané, že tato měla nejméně v roce 1998 devizový účet vedený v německých markách, který ke dni 31.7.1998 zanikl.Z oznámení o zůstatcích vystaveného IPB ke dni 31.12.1998 (čl. 210) soud zjistil, že tato banka evidovala k uvedenému dni na vkladovém účtu vedeném na jméno žalobkyně částku 535 388,44 Kč.Ze zprávy , právnická osoba, . ke svému dotazu (čl. 482 a čl. 486) soud zjistil, že banka jako právní nástupce IPB již s ohledem na uplynutí 10leté archivační lhůty, není schopna předložit výpisy z účtu č. , hodnota, vedeného na jméno žalobkyně (pro účely ověření, zda žalobkyně měla finanční prostředky na úhradu kupní ceny pozemku již v době úhrady kupní ceny).

18. Žalovaný po poučení podle § 118a odst. 3 neoznačil další důkazy k prokázání výše kupní ceny pozemků v , adresa, a způsobu úhrady jeho ceny, resp. zdrojům z nichž byla uhrazena.

19. Po provedeném dokazování tak soud konstatuje, že má za prokázané, že účastníci nabyli pozemkovou parcelu parc.č. , hodnota, (dnes parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, ) v kat. úz. , adresa, do svého spoluvlastnictví, a to každý z nich spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2. Výše skutečně uhrazené kupní ceny nebyla v řízení prokázána. Zároveň nebylo prokázáno, že by účastníci uhradili kupní cenu jinak než rovným dílem.Vypořádaní společného jmění manželůA. AKTIVA1.1 Nemovitosti ve společném jmění účastníků v katastrálním území , adresa20. Účastníci učinili v řízení nesporným, že rodinný dům čp. , číslo popisné, zapsaný na LV č. , hodnota, jako součást pozemkové parcely parc.č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, (čl. 97, shodně čl. 139) byl postaven až po uzavření manželství, když jeho výstavba začala až v roce 2000, a to na základě stavebního povolení vydaného rovněž v roce 2000 a jeho hrubá stavba byla dokončena v roce 2003 či 2004 (viz. prohlášení na čl. 215/2. strana a čl. 593/2. strana).Soud má dále prokázáno, že stavební povolení na výstavbu rodinného domu účastníků bylo vydáno Městským úřadem v , obec, dne 31.3.2000 pod čj. , číslo jednací, (čl. 85), jímž byla povolena výstavba rodinného domu ve tvaru L o velikosti 1+5 o jednom podzemním a dvou nadzemních podlaží. Dům pak byl kolaudován rozhodnutím Městského úřadu v , obec, ze dne 3.12.2018 čj. , číslo jednací, (čl. 88), které nabylo právní moci dne 28.12.2018. Z kolaudačního rozhodnutí vyplývá, že byla kolaudována pouze 1. etapa výstavby, a to jedno podzemní podlaží a 1. nadzemní podlaží. Předmětem kolaudace nebylo 2. nadzemní podlaží.

21. Z výpisu z katastru nemovitostí z LV č. , hodnota, pro kat.úz. , adresa, (viz. čl. 96 a shodně čl. 142) ve spojení se dvěma samostatnými kupními smlouvami ze dne 22.6.1998 (čl. 90 a shodně na čl. 128, čl. 92 a shodně na čl. 132) má soud za prokázané, že účastníci za trvání manželství nabyli do svého společného jmění pozemkovou parcelu parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, .

22. Z prohlášení účastníků ve spojení se snímkem z pozemkové mapy (čl. 331 jako součást znaleckého posudku) má soud za prokázané, že nemovitosti popsané v odstavci 5, 20 a 21 rozsudku tvoří jeden funkční celek rodinného domu čp. , číslo popisné, se zahradou.

23. Nemovitosti popsané v odstavci 5, 20 a 21 rozsudku byly v řízení oceněny soudním znalcem , jméno FO, , a to postupně dvěma znaleckými posudky. První z nich byl vypracován k výslovné žádosti účastníků (jako podklad pro mimosoudní jednání účastníků) v rámci přípravy jednání dne 5.2.2022 dle stavu k lednu 2022 (posudek č. , hodnota, na čl. 295), kterým byla stanovena obvyklá cena nemovitostí jako celku stanovena na 12 500 000 Kč (tj. jak nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví i společném jmění účastníků).Druhý znalecký posudek byl vypracován týmž znalcem v průběhu řízené ve věci samé, a to dne 30.4.2024 dle stavu ke dni 2.4.2024 (posudek č. , hodnota, na čl. 854 spisu), kterým byla stanovena obvyklá cena nemovitostí na 12 840 000 Kč.

24. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ve spojení s výpovědí znalce před soudem (čl. 1046) soud dále zjistil, že při ocenění znalec vycházel ze stavu nemovitostí jako celku ke dni vypracování znaleckého posudku. Cenu stanovil poté, co provedl obhlídku nemovitostí za přítomnosti obou účastníků a jejich právních zástupců, zjistil velikost posuzovaného domu orientačním měřením a na základě účastníky předložené stavební dokumentace. Cenu stanovoval porovnávací metodou, a to na základě znalcem zjištěných realizovaných prodejů obdobných nemovitostí ve stejné či obdobné lokalitě, tj. na základě skutečně dosahovaných cen nemovitostí v daném místě a čase.

25. Znalec se v citovaném znaleckém posudku rozsáhle vyjádřil jak k námitkám žalovaného proti posudku, který vypracoval v roce 2022 (viz. odstavec 23 tohoto posudku) a rovněž k vadám nemovitostí vznášených žalovaným při obhlídce nemovitostí v roce 2024. Na svých závěrech při svém znaleckém výslechu v plném rozsahu setrval.

26. Znalec při jednání soudu potvrdil, že jím stanovená obvyklá cena nemovitostí jako celku zohledňuje vady nemovitostí způsobené jednak nedokončeností stavby (např. nedokončení podkroví domu, neosazením okapních plechů, nedokončená pokládka dlažby, nedokončené venkovní úpravy včetně správného vyspádování části terénu směrem od domu), jednak jejím užíváním a stářím (např. potřeba výměny kotle a zásobníku na teplou vodu, opravy odchlipující se dlažby, modernizace či opravy domovní čistírny odpadních vod, potřeba nových nátěrů některých oken, výměna tlakového spínače domácí vodárny) a rovněž projevenými možnými konstrukčními vadami (např. vlhnutí omítky zadní stěny garáže). Znalec při stanovení ceny zohlednil skutečnost, že dům v současnosti není napojen na veřejný vodovod a kanalizaci. Dům je napojen na vlastní zdroj pitné vody. Zároveň jsou vodovod a kanalizace přivedeny na hranice pozemků účastníků, a i nadále je zachována možnost dům na ně připojit. Znalec v této souvislosti opakovaně konstatoval, že část poruch nemovitosti, na něž žalovaný poukazoval, je dána běžným užíváním domu, odpovídajícím stářím domu a rovněž zanedbání běžné údržby.

27. Ve svém znaleckém posudku uvedl, že zohlednil nedokončenost nemovitostí, tj. domu včetně venkovních úprav a namítané závady domu (tj. včetně potřeb oprav a výměny nefunkčních technologických součástí domu), a to prostřednictvím redukčních koeficientů. Ponížení cen znalcem je přitom vyšší než kolik dle kvalifikovaného odhadu znalce budou činit náklady na jejich odstranění (viz. str. 65 posudku). Tento rozdíl je dle znalce potřebnou rezervou na náklady potřebné k odstranění závad.

28. Znalec dále ve znaleckém posudku zhodnotil a u jednání soudu potvrdil, že stanovená cena odpovídá stavu nemovitostí ke dni vypracování znaleckého posudku, tj. zohlednil rovněž úpravy nemovitostí provedené žalovaným po právní moci rozvodu (do doby, výslovného zákazu dalších prací a úprav ze strany žalobkyně – srovnej odstavec 112 tohoto rozsudku). Zároveň pak stanovit i částku, o niž se cena nemovitostí v důsledku provedených úprav změnila, když uvedl, že jde o navýšení obvyklé ceny nemovitostí o 35 000 Kč.

29. K obvyklé ceně nemovitostí uvedl, že není přímo ovlivněna použitým stavebním materiálem v podzemním podlaží domu z demolice správní budovy , název, (viz. odstavec 73 a násl. tohoto rozsudku).Nárůst ceny posuzované nemovitosti mezi rokem 2022 a 2024 je dle znalce dán faktickým růstem cen pozemků v dané lokalitě, a na to navazujících cen celých nemovitostí. K námitkám žalovaného pak rovněž poukázal na to, že hodnota jím posuzované nemovitosti je cca ze 2/3 tvořena hodnotou pozemků, tj. hodnotou lokality v níž je nemovitost umístěnya a pouze z 1/3 hodnotou vlastní stavby domu.

30. Na základě vypracovaného znaleckého posudku a výslechu znalce, nevzbuzujících podstatné pochybnosti o jeho správnosti, soud v řízení zjistil obvyklou cenu rodinného domu se zahradou na adrese , adresa, , tj. nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, , ve výši 12 840 000 Kč.

31. Žalobkyně k dotazu soudu ohledně využití domu v případě, že jí bude přikázán, uvedla, že má zájem se do něj nastěhovat a užívat ho prozatím sama. Uvedla, že má k domu silný citový vztah, trápí jí jeho zanedbaný stav. Má v úmyslu odstranit důsledky zanedbané údržby a chtěla by ho i dokončit.

32. Žalovaný k využití domu, pokud by mu byl přikázán, uvedl, že ho bude i nadále užívat pro uspokojení svých bytových potřeb a bytových potřeb společné dcery účastníků , jméno FO, . S dcerou hovořil i o budoucím užívání domu, kdy mají zájem dům dobudovat tak, aby ho mohl užívat jak žalovaný, tak dcera se svojí budoucí rodinou. Uvedl, že dům není koncipován jako dvougenerační, ale umí si představit takové stavební úpravy, aby poskytoval soukromý dvěma spřízněným rodinám.1.2 Bytová jednotka č. , hodnota, v katastrálním území , adresa33. Žalovaný navrhl vypořádání bytu pod adresou , adresa, , který pořídila žalobkyně z prostředků ve společném jmění účastníků, a to proti jeho vůli. Vlastnické právo k bytu bylo zapsáno na dceru účastníků , jméno FO, . Přes jím uvedená tvrzení měl za to, že byt je ve společném jmění účastníků, neboť měl za to, že jednání směřující k uzavření kupní smlouvy, její uzavření i úhrada kupní ceny jsou zastřeným právním jednáním, jehož pravým účelem bylo získání bytové jednotky do dispozice žalobkyně. Zdůraznil, že žalobkyně chtěla, aby bytovou jednotku zakoupili účastníci jako investici, což žalovaný opakovaně a důrazně odmítl. Svůj odmítavý postoj zopakoval i v realitní kanceláři, kam odjel s žalobkyní na její naléhání, za účelem podpisu rezervační smlouvy, kterou výslovně odmítl podepsat.Dále uvedl, že s nápadem na pořízení bytové jednotky žalobkyně přišla v roce 2017 a koupě se realizovala v roce 2018. Žalobkyně poté, co žalovaný odmítl uzavřít rezervační smlouvu a výslovně uvedl, že nemá zájem o koupi bytu, vyčkala zletilosti dcery , jméno FO, (, datum, ) a nechala jí dne 5.6.2018 uzavřít vlastní kupní smlouvu. Kupní cenu uhradila z prostředků společného jmění účastníků bez souhlasu žalovaného. V červnu 2018 pak žalobkyně opustila společnou domácnost a nastěhovala se do uvedeného bytu.Žalovaný zároveň uvedl, že dopisem ze dne 12.12.2019 prostřednictvím svého právního zástupce vznesl námitku neplatnosti právního jednání žalobkyně, a to s užitím peněz na koupi bytové jednotky či jejich darováním dceři , jméno FO, za účelem úhrady kupní ceny bytu.Pro případ, že by soud měl za to, že byt není ve vlastnictví účastníků, navrhoval, aby soud vypořádal byt, resp. prostředky na jeho zakoupení a zařízení, jako odklon prostředků ze společného jmění žalobkyní.

34. Žalobkyně k uvedené bytové jednotce uvedla, že má za to, že není součástí společného jmění manželů. Je pravdou, že jednotka byla pořízena za trvání manželství, a to z prostředků společného jmění, avšak byla pořízena pro dceru , jméno FO, oběma účastníky a jí darována, poté, co žalovaný odmítl, aby účastníci byt nabyli do svého společného jmění manželů. Výslovně uvedla, že šlo o dar účastníků dceři, resp., že žalovaný s užitím finančních prostředků na úhradu kupní ceny bytu pro jejich dceru výslovně souhlasil (přál si ho). Zdůraznila, že žalovaný se na pořízení bytu aktivně podílel (zejména jeho výběru a konzultacích při přebírání bytu). Nemůže tak jít ani o odklon prostředků ze společného jmění účastníků. Důvodem pořízení bytu pro dceru , jméno FO, byla dohoda účastníků, že budoucí bytové potřeby dcery , jméno FO, účastníci uspokojí pořízeným bytem a bytové potřeby dcery , jméno FO, budou uspokojeny dobudováním samostatné bytové jednotky ve 2. nadzemním podlaží domu účastníků v , adresa, .

35. Z kupní smlouvy ze dne 5.6.2018 uzavřené prodávajícím , právnická osoba, . a kupující , jméno FO, (čl. 53) soud zjistil, že na základě této smlouvy koupila dcera účastníků bytovou jednotku č. , hodnota, vymezenou v pozemku parc.č. st. , hodnota, , jehož součástí je budova čp. , číslo popisné, , tj. byt o velikosti 2+kk o podlahové ploše 65,6 m2 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 656/30359 na pozemcích ve smlouvě vyjmenovaných a spoluvlastnického podílu o velikosti 1/94 na pozemcích určených pro parkování výslovně uvedených v kupní smlouvě, a to za cenu 2 472 288 Kč. Celá kupní cena byla uhrazena před podpisem vlastní kupní smlouvy.

36. Z výpisů z běžných a spořících účtů vedených na jméno žalobkyně u , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, . má soud za prokázané, že celá kupní cena byla uhrazena v několika splátkách právě žalobkyní (čl. 528 až 538), když první platbu uhradila dne 5.10.2017 a poslední dne 5.6.2018, tj. v den podpisu kupní smlouvy.

37. Z přípisu právního zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobkyně ze dne 12.12.2019 soud zjistil, že se účastníci pokoušeli před podáním žaloby vypořádat své společné jmění manželů. V citovaném přípisu pak právní zástupce žalovaného sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že se jeho klient dovolává neplatnosti právního jednání spočívajícího ve vynaložení finančních prostředků na koupi předmětné bytové jednotky, neboť k jejich užití ať již ve formě půjčky dceři , jméno FO, či daru v její prospěch, nedal souhlas, když zároveň nejde o obstarání běžných potřeb rodiny (příloha č. 12 přílohové obálky žalovaného).

38. Z emailu žalobkyně žalovanému ze dne 18.10.2017 (a jeho opakovaného zaslání dne 20.10.2017) (čl. 629) má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného informovala o tom, že realitní kanceláři sdělila, že byt bude pořizován pro obě dcery účastníků. Zároveň žalobkyně konstatuje, že mu informaci posílá proto, aby opět neřekl, že něco nepodepíše, když zároveň říká, že je mu to jedno. V témž emailu ho informuje, že s ohledem na to, že jsou manželé, byl by k pořízení bytu potřebný vždy jeho souhlas, a pokud ho nedá, musela by být koupě zrušena. Rovněž ho informuje, že si bude muset vzít úvěr ze stavebního spoření, neboť na pořízení bytu nechce použít úspory dětí. Tedy, zjevně nejméně ke dni 18.10.2017 si byla vědoma, že souhlas žalovaného s pořízením bytu nemá.Reakce na email žalovaným nebyla soudu předložena žádným z účastníků. Soudu nebyl předložen žádný jiný písemný důkaz, z něhož by vyplynulo stanovisko žalovaného ke koupi bytu a úhradě kupní ceny.

39. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a realitní kanceláří zprostředkovávající prodej realitního projektu, jehož součástí byla i sporná bytová jednotka, z období od 18.10.2017 do 24.1.2018 (čl. 621 až 624), že žádný z emailů není od či pro žalovaného a žalovaný není ani adresátem kopie emailových zpráv. Na několika místech žalobkyně zmiňuje, že koupi a jednotlivé kroky konzultuje s manželem, jeho potvrzení však z žádného z emailů nevyplývá.V emailu ze dne 18.10.2017 (čl. 628) žalobkyně pro realitní kancelář uvádí, že se s manželem dohodla, že byt bude zakoupen pro obě dcery (15 a 17 let) a že by zároveň mělo být pro jistotu zřízeno věcné břemeno pro žalobkyni. Dne 22.10.2017 (čl. 627/2.strana) žalobkyně uvádí, že si myslela, že koupí byt s manželem a následně ho darují dcerám, ale že manžel chce, aby byt koupili rovnou obě dcery. Žádá proto, aby právní oddělení navrhlo co nejjednodušší řešení. Dne 1.11.2017 (čl. 630) žalobkyně sděluje realitní kanceláři, že poté, co obdrželi s manželem informaci, že koupě bytu na dcery je spojena s opatrovnickým soudem, mají za to, že by věc byla komplikovaná. Manžel, že nechce mít na sebe cokoliv napsaného, proto se dohodli, že byt bude napsán pouze na žalobkyni, a že nebude v SJM účastníků (přitom o 14 dní dříve píše žalovanému, že nebude-li souhlasit, musí se koupě zrušit, protože jsou manželé a tím pádem musí souhlasit – odstavec 38 tohoto rozsudku).Žalobkyně s realitní kanceláří v emailech dále řešila termín před přejímky bytové jednotky stavebně technické prohlídky, když potvrzovala termín před přejímky bytu a zároveň uváděla, že přijde i s dcerou a urgovala návrh smlouvy o smlouvě budoucí (čl. 623). Dne 9.1.2018 uvádí žalobkyně realitní kanceláři, že kupujícím bude dcera , jméno FO, a zasílá její nacionále (čl. 622), téhož dne v reakci na zaslání předkupní smlouvy urguje přepis smlouvy na dceru , jméno FO, a rovněž uvádí, že smlouvu projde s manželem, avšak že není jisté, že on bude chtít cokoliv podepsat, že vše nechal na žalobkyni (čl. 621/2. strana). Následně dne 24.1.2018 potvrzuje termín k podpisu smlouvy o smlouvě budoucí na 5.2.2018, s tím, že manžel termín potvrdil (čl. 621).

40. Z emailů ze dne 27.9.2017 a 3.10.2017 (658 až 659) má soud za prokázané, že k dotazu žalobkyně realitní kancelář zajistila sdělení ohledně vedení dešťových svodů. Ze situačního plánku 1. a 2. patra domu, v němž je umístěna sporná bytová jednotka (čl. 624/2. strana), má soud za osvědčené, že žalobkyně měla k dispozici uvedené situační plány, že si k nim dělala poznámky týkající se technických dotazů k domu (zateplení, konstrukce stropů, způsob stanovení konkrétního parkovacího míst, způsobu vytápění, typů oken, výši příspěvků do fondu oprav apod.).

41. Z výslechu svědkyně , jméno FO, (čl. 708), mladší dcery účastníků, soud zjistil, že se u nich doma o možnosti koupit byt v Berouně hovořilo, že ji žalobkyně měla za výhodnou investici. Neví však, jak probíhala debata o možné koupi bytu mezi rodiči, to nevnímala, má za to, že se to před ní neřešilo. Rodiče spolu již dlouho téměř nekomunikovali. Vybavila si, že jí a sestře , jméno FO, žalobkyně sdělovala, že až se rozvede s žalovaným, že s ní budou bydlet v bytě v , obec, . Zároveň však uvedla, že mezi rodiči byla napjatá situace již celu řadu let a argument rozvodu používala žalobkyně zcela běžně rovněž několik let, a proto není schopná říct, zda se byt kupoval v době, kdy bylo zjevné, že manželství rodičů míří k ukončení rozvodem, ale zároveň v době, kdy byla realizována koupě bytu již zároveň vnímala, že jsou vztahy hodně vyhrocené.Uvedla, že byla s maminkou na prohlídce předmětného bytu, a to v době, kdy žalobkyně řešila, který konkrétní byt v domě bude chtít koupit a rovněž v době, kdy se byt přebíral, a to na výslovné přání žalobkyně. Na prohlídce bytu nebyla nikdy ani sestra , jméno FO, ani žalovaný.Svědkyně uvedla, že ona celou situaci okolo koupi bytu vnímala tak, že se žalobkyně rozhodla, že byt koupí, že žalovaný s tím nesouhlasil a odmítal s žalobkyní ve věci koupi bytu komunikovat. Situaci s rodiči však výslovně neřešila, reprodukovala své pocity a závěry z toho, co se doma před ní odehrávalo.Výslovně uvedla, že oba rodiče jí nezávisle vyprávěli o situaci, kdy měli jet podepsat smlouvu do realitní kanceláře, tam skutečně žalovaný dojel, ale výslovně odmítl smlouvy podepsat a měl říct, že s koupí nesouhlasí.Dále uvedla, že hned po koupi bytu se tam nastěhovala sestra , jméno FO, , která byla tehdy v posledním ročníku gymnázia. Bydlela tam sama, postupně se do bytu začala přesouvat i žalobkyně, bylo to nejprve občas, postupně si tam vozila věci a někdy po Novém roce 2019 začala v bytě i přespávat nejprve jeden den v týdnu a postupně častěji. Trvale v bytě začala žít asi od léta 2020. Ví, že část zařízení bytu kupovala přímo sestra, byla s ní vybírat např. jídelní stůl, v Ikea.

42. Z výslechu , jméno FO, (čl. 783), starší dcery účastníků, soudu zjistil, že vnímala, že rodiče chtějí investovat nějaké peníze, a že se to mělo řešit pořízením bytu pro svědkyni a její sestru, ukázalo se však, že problém je, že jsou nezletilé, a proto se byt koupil na ni. Vyrovnání sestry se před ní neřešilo. Neví, jak se uhradila kupní cena, měla za to, že jí zaplatili rodiče.Výslovně uvedla, že se cítí být vlastníkem bytu. Výslovně rovněž uvedla, že náklady spojené s užíváním bytu hradí žalobkyně, a to jako součást výživného pro svědkyni.Že se řešilo pořízení bytu vnímala několik měsíců, řešilo se to třeba u večeře, má za to, že rodiče věci diskutovali i nad nějakými plány. Má za to, že žalovaný proti pořízení bytu nic nenamítal, ale že věc nechával na žalobkyni, že říkal, že na to nemá čas. Nevěděla, že by otec odmítl podepsat nějaké listiny ve vztahu k bytu. Sama nebyla přítomna žádným úkonům spojeným s pořízením bytu, včetně jeho převzetí.Uvedla, že měla za to, že vztahy rodičů byly dobré až do léta 2018, pokud vnímala nějaký nesoulad, měla za to, že jde o běžné manželské rozepře. Má za to, že v létě se vyhrotili vztahy v celé rodině, a proto se (po návratu z dovolené, na níž byla se sestrou a žalobkyní) tajně odstěhovala do čerstvě pořízeného , obec, bytu. Byt byl nezařízený, odstěhovala si tam postel a osobní věci, nebyla tam ještě ani kuchyň. Většinu zařízení si pořídila sama. Uvedla, že byt zařizovala pouze pro sebe, neboť je malý a nemůže v něm žít více osob. Popřela, že by v bytě měla v úmyslu žít žalobkyně, popřípadě žalobkyně se svědkyní a její sestrou po rozvodu manželství účastníků.

43. Z nahrávky předložené žalobkyní (čl. 592 – „smlouva leden prohlidka zavad.waw“), pořízené v nezjištěném čase bez vědomí žalovaného, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému předkládala nějakou smlouvu a chtěla, aby se na ní podíval, což žalovaný odmítl. Pak se s ním pokusila řešit prohlídku (pravděpodobně bytu), zda tam nejsou nějaké závady, což žalovaný opětovně negoval, že neví, co a proč by tam měl řešit. Z nahrávky je zjevné, že o pořizování bytu věděl, nelze z ní však dovodit jeho souhlas s pořízením bytu. Rovněž není možné zjistit, kdo by měl být nabyvatelem bytu a z jakých prostředků by měl být hrazen, a tím ani souhlas žalovaného s vynaložením prostředků na jeho pořízení. Z nahrávky je rovněž zjevný již existující nesoulad účastníků a minimální vzájemná komunikace účastníků v době pořízení nahrávky.

44. Žalobkyně k procesu pořizování bytu navrhla provedení důkazu výslechem , jméno FO, , zaměstnance realitní kanceláře, která zprostředkovávala prodej developerského projektu, jehož součástí byla i sporná jednotka, avšak realitní kancelář již fakticky na trhu nepůsobí a realitního makléře se nepodařilo žádným způsobem ztotožnit, proto soud návrh na jeho výslech zamítl.1.3 Movité věci:a) Osobní automobil Škoda Octavie 5E rok výroby 2015, RZ , SPZ45. Žalobkyně navrhovala jako součást společného jmění manželů vypořádat i osobní automobil Škoda Octavie 5E rok výroby 2015, RZ , SPZ, , k němuž uvedla, že ho žalovaný koupil před rozvodem manželství.

46. Žalovaný namítal, že předmětné vozidlo není ve společném jmění manželů, neboť ho sice pořídil za trvání manželství, avšak ze svých výlučných prostředků, které obdržel darem od svých rodičů, a to výslovně za účel pořízení předmětného automobilu.

47. Z faktury č. , hodnota, ze dne 13.9.2019 (čl. 598) ve spojení s osvědčením o registraci vozidla (čl. 599) a malým technickým průkazem (čl. 113) má soud za prokázané, že žalovaný ještě za trvání manželství pořídil od společnosti , právnická osoba, ) osobní automobil Škoda Octavia 1,6 TDI, RZ , SPZ, , a to za kupní cenu 207 499 Kč. Z faktury soud rovněž zjistil, že automobil měl být předán žalovanému dne 13.9.2019 v 19:25:32.

48. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, (příloha č. 15 přílohové obálky žalovaného) má soud za prokázané, že žalovaný uhradil kupní cenu bezhotovostně ve dvou splátkách z uvedeného účtu, a to dne 13.9.2019 zálohu ve výši 10 000 Kč a dne 15.9.2019 na účet prodávající společnosti 207 499 Kč.

49. Z písemné darovací smlouvy ze dne 24.8.2019 (čl. 49) uzavřené mezi žalovaným jako obdarovaným a jeho rodiči , jméno FO, a , jméno FO, jako dárci, soud zjistil, že tito darovali svému synovi částku 280 000 Kč, a to v hotovosti s tím, že se žalovaný zavázal předmět daru použít na nákup osobního automobilu. Zároveň žalovaný v textu smlouvy potvrdil převzetí hotovosti při podpisu smlouvy. Podpisy účastníků na darovací smlouvě nejsou ověřeny.

50. K využití prostředků z daru žalovaný uvedl, že je skutečně získal v hotovosti, neboť rodiče nemají bankovní účet. Pro automobil si jel večer po práci a nechtěl mít u sebe větší sumu peněz, proto jeho cenu uhradil bezhotovostně. Prostředky z daru si ponechal doma, neboť , právnická osoba, nemá kamenné pobočky a není tak možné vložit hotovost na účet. Z výpisu z bankovního účtu popsaného v odstavci 48 tohoto rozsudku pak soud zjistil, že žalovaný předmět daru do zániku manželství účastníků (tj. do 19.10.2019) na svůj bankovní účet nevložil.

51. Ze shodných prohlášení účastníků má soud za prokázané, že uvedený automobil do jeho pořízení do současnosti užívá výlučně žalovaný. Účastníci rovněž učinili nesporným, že hodnota vozidla pro účely vypořádání je rovna jeho ceně při pořízení, a to s ohledem na skutečnost, že bylo pořízeno bezprostředně před zánikem manželství, tj. 207 499 Kč.b) Motocykl JAWA 250 typ 11 – Pérák – bez technického průkazu, bez výrobního čísla;c) Motocykl ČEZET 125-150C - bez technického průkazu, bez výrobního čísla;d) Motocykl JAWA 90 Manet - bez technického průkazu, bez výrobního čísla;52. Ze shodných prohlášení účastníků jde o tři historické motocykly v původním stavu (viz. čl. 195, shodně přílohová obálka žalobkyně), které si pořídil za trvání manželství žalovaný, a i nadále je má ve svém držení. Stav motocyklů ke dni zániku manželství byl účastníky shodně odsouhlasen tak, že odpovídal fotografiím založeným v soudním spise na čl. 195 (čl. 616).

53. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne 26.1.2024 (čl. 805) soud zjistil, že obvyklá cena motocyklů ve stavu ke dni zpracování posudku činila: Motocykl JAWA 250 typ 11 – Pérák 52 000 Kč Motocykl ČEZET 125-150C 43 000 Kč Motocykl JAWA 90 Manet 24 000 Kč.Tedy celková hodnota motocyklů činila 119 000 Kč. Zároveň znalec uvedl, že oproti stavu ke dni zániku manželství na motocyklech chyběly díly výslovně popsané v posudku, které se daly v době pořízení posudku pořídit za 3 550 Kč. Znalec však zároveň neuvedl, že by chybějící díly měli vliv na jím stanovenou obvyklou cenu motocyklů.e) Nábytková sestava zařízení ložnice ze dřeva, dekor olše, a toi. manželská postel se zadním čelem, 2 zdravotními rošty, 2 matracemiii. 5 skříněk o výšce cca 100 cm, a to 1 ks komody se 2 dvířky a šuplíky uprostřed, 2 ks komoda se šuplíky, 2 skříňky s dvoukřídlými dveřmiiii. 2 noční stolkyiv. 2 závěsné poličky.

54. Ze shodných prohlášení účastníků má soud za osvědčené, že jde o nábytkovou sestavu pořízenou za trvání manželství z prostředků v SJM účastníků, a že ke dni zániku manželství se tato nachází v domě účastníků v , adresa, . Podrobný popis nábytkové sestavy je obsažen na čl. 524.

55. Účastníci shodně uvedli, že pro potřeby vypořádání společného jmění manželů je dnes nábytková sestava bez finanční hodnoty, avšak není odužívána a oba mají zájem na jejím získání do svého výlučného vlastnictví. Žalobkyně uvedla, že má zájem na jejím získání i v případě, že jí nebudou přikázány nemovitosti v , adresa, . Žalovaný uvedl, že má za to, že sestava byla pořizována pro potřeby domu v , adresa, a má tak za to, že by mu měla být přikázána spolu s vlastnictvím nemovitostí v , adresa, .f) Stavební materiál nezabudovaný ke dni rozvodu manželství do domu čp. , číslo popisné, v kat.úz. , adresa56. Žalobkyně se v řízení domáhala vypořádání stavebního materiálu, který účastníci pořídili za trvání manželství z prostředků v SJM účastníků, avšak který nebyl zabudován do domu účastníků v , adresa, (čl. fotografie na čl. 563-566, 603 – 606, CD s fotografiemi na čl. 723).

57. Žalovaný připustil, že účastníci ještě za trvání manželství pořídili stavební materiál, který do rozvodu manželství nebyl zabudován do domu čp. , číslo popisné, . Uvedl, že část materiálu pak zabudoval, když pokračoval ve výstavbě domu i po rozvodu manželství (do doby, kdy mu žalobkyně zakázala další činnost). Měl tak za to, že takový materiál není určen k vypořádání, neboť se stal součástí domu.

58. Předmětem sporu bylo konkrétně vypořádání stavebního materiálu uvedeného níže:PopisMnožství uplatněné žalobkyníMnožství odsouhlasené žalovaným čl. 489RozdílParapet z umělého materiálu dekor mramor světle šedý2 ksano0Otopné těleso RADIK KLASIK 22-900/7002 ksano0Stavební deska sádrokartonová RB 12,5 mm20 ksano0Deska sádrokartonová RBI 12,5 mm10 ksjen 5 ks-5 ksPodkladová deska V 100 E1 16 mm PERO DR15 ksano0Podkladová deska E1 10 mm PERO DR16 ksjen 15 ks-1 ksDveře vnitřní prosklené s kováním6 ks7 ks+1 ksDveře vnitřní plné s kováním1 ksano0Obložkové zárubně ke dveřím7 ks8 ks+1 ksParotěsná fólie DS Alu (reflexní)1 kszbytek 1 m-1 ksIzolace tepelná Rockwool Steprock HD 20 mm3 balzbytek-3 balArbiton Secura podložka 2 mm/16,5 m23 balano0Arbiton Secura zvukově izolační podložka 6 mm6 baljen 5 ks-1 balArbiton Optima Max 2 mm½ roleNe- ½ roleDřevěná podlaha dvojvrstvá 1092x207x15 mm, dekor dub family, baumax18 balano0Dřevěná podlaha trojvrstvá 1092x207x15 mm, dekor jasan rustic, baumax15 balano0Laminátová podlaha 7x194x1286 mm, světlá, spíž1,8 balzbytek-1,8 balKamenná vlna Rockmin press 100 mm12 m2ne-12 m259. Účastníci se nebyli schopni shodnout na množství nezabudovaného materiálu (viz. tabulka v předchozím odstavci). Rozpor účastníků ohledně odchylky jeho množství se nepodařilo odstranit ani provedeným dokazováním, když ani z předložených fotografií nebylo možné jednoznačně stanovit množství stavebního materiálu ve sporných položkách.

60. Po provedeném dokazování účastníci učinili nesporným, že kamenná vata Rockmin Press 100 mm byla pořízena až po zániku manželství žalovaným.

61. Účastníci dále učinili nesporným, že obvyklá cena nezabudovaného stavebního materiálu v rozsahu, na jehož existenci se shodli, činí 100 000 Kč.1.4 Pohledávky za finančními institucemi62. Účastníci navrhli k vypořádání zůstatky na účtech vedených na jméno každého z nich, a to ke dni zániku manželství, a zároveň označili jednotlivé finanční instituce u nichž byly účty ke dni zániku manželství vedeny. Ze zpráv jednotlivých finančních institucí a výpisů z účtu soud zjistil, že ve prospěch každého z účastníků byly finančními institucemi vedeny níže uvedené účty:

63. Ve výši zůstatku ke dni rozvodu manželství na účtech vedených na jméno žalobkyně:a) u , právnická osoba, . na jméno žalobkyně číslo účtu (čl. 242):i) , č. účtu, 19 282,17 Kč (čl. 248 a přílohová obálka žalobkyně)ii) , č. účtu, bez zůstatku (čl. 242)iii) , č. účtu, 800,04 Kč (čl. 244)iv) , č. účtu, bez zůstatku (čl. 242)v) , č. účtu, bez zůstatku (čl. 242)vi) , č. účtu, 2 063,21 Kč (čl. 247)vii) , č. účtu, bez zůstatku (čl. 242);b) u , právnická osoba, . na jméno žalobkyně číslo účtu i(čl. 239):i) , č. účtu, 3 262,41 Kč (čl. 235)ii) , č. účtu, 4 326,90 Kč (čl. 227);c) u , právnická osoba, a.s. na jméno žalobkyně, č.ú. , č. účtu, (čl. 258);d) u , právnická osoba, . na jméno žalobkyně č. smlouvy , hodnota, zůstatek 46 347,06 Kč (čl. 255)e) u , právnická osoba, , a.s. odkupní hodnota životního pojištění žalobkyně ve výši 155 Kč (čl. 224 a 271).

64. Celkem tak pohledávky žalobkyně za finančními institucemi určené k vypořádání činily ke dni rozvodu manželství 76 571,31 Kč.

65. Ve výši zůstatku ke dni rozvodu manželství na účtech vedených na jméno žalovaného:a) u , právnická osoba, . na jméno žalovaného, č.ú. , č. účtu, (příloha č. 15 přílohové obálky žalovaného);b) u , právnická osoba, . na jméno žalovaného č. smlouvy , hodnota, zůstatek 309 168,90 Kč (čl. 255);c) u , právnická osoba, . na pojistné plnění v důsledku totální škody na vozidle Octavie Combi, RZ , SPZ, ve výši 58 000 Kč, která byla po rozvodu manželství uhrazena žalovanému. Uvedené vozidlo bylo dle shodných prohlášení účastníků pořízeno za trvání manželství a k jeho zániku (totální škodě) došlo v důsledku dopravní nehody před zánikem manželství (velký technický průkaz – čl. 111 a shodně čl. 162, záznam o nehodě ze dne 13.7.2019 – čl. 42 a Informace o způsobu likvidace škodní události od , právnická osoba, - čl. 47).

66. Celkem tak pohledávky žalovaného za finančními institucemi určené k vypořádání činily ke dni rozvodu manželství 2 739 325,43 Kč.B. Pasiva67. Žalobkyně se rovněž domáhala vypořádání závazku, který převzala dne 13.7.2018, a to zápůjčky od svého zaměstnavatele , název, , adresa, , v.v.i. ve výši 50 000 Kč. Uvedla, že si byla nucena vzít zápůjčku za účelem krytí nákladů domácnosti po té, kdy se žalovaný přestal podílet na jejich úhradě.

68. Žalovaný uvedl, že převzetí půjčky neodsouhlasil ani o ní nevěděl. Měl za to, že již sama výše půjčky nepředstavuje běžné hospodaření či závazek vyplývající z obstarání každodenních potřeb rodiny.

69. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13.7.2018 soud zjistil, že zápůjčka byla žalobkyni poskytnuta na základě platné kolektivní smlouvy pro bytové účely, a že se tuto zavázala splácet ve 34měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně (čl. 386). Ke dni právní moci rozvodového rozsudku činila výše nesplacené zápůjčky 27 500 Kč (čl. 397).

70. Z rozsudku zdejšího soudu čj. 25 Nc 2198/2018-83 ze dne 2.4.2019 (čl. 607) ve spojení s protokolem z ústního jednání v téže věci ze dne 2.4.2019 (čl. 610) ve věci péče o nezletilou dceru účastníků , jméno FO, má soud za prokázané, že v řízení oba účastnici popsali rozdělení nákladů na bydlení a výživu svoji i společných dcer mezi oba účastníky. Žalobkyně v řízení existenci půjčky od zaměstnavatele neuvedla, ač byla výslovně na výši závazků dotazována.

71. Žalobkyně k opakovanému poučení soudu ve smyslu ustanovení § 118a ods.t 1 a 3 o.s.ř. , aby uvedla taková tvrzení a označila k nim důkazy, z nichž vyplyne, že žalovaný dal souhlas s převzetím uvedeného závazku od zaměstnavatele či že se jednalo o obstarání každodenních běžných potřeb rodiny ve smyslu § 710 písm. b) občanského zákoníku, svá tvrzení dále nedoplnila a žádné další důkazy neoznačila.C. Vnosy na společné jmění manželů z výlučného vlastnictví jednoho z manželů:3.1 Vnosy finančních prostředků účastníky72. Účastníci učinili při jednání soudu dne 2.3.2023 nesporným, že každý z účastníků vnesl ze svých výlučných prostředků na pořízení, tj. výstavbu, domu čp. , číslo popisné, v , adresa, finanční prostředky ve výši:a) žalobkyně ve výši 596 975,44 Kč,b) žalovaný ve výši 487 676 Kč.3.2 Stavební materiál ve výlučném vlastnictví žalovaného získaný před uzavřením manželství ze zbourané stavby provozní budovy , název, v kat.úz. , adresa, využitý na stavbu domu čp. , číslo popisné73. Žalovaný v řízení uplatnil nárok na vypořádání svého vnosu na společné jmění manželů, a to konkrétně níže uvedeného stavebního materiálu získaného darem od jeho otce z demolice bývalé provozní budovy , název, v kat.úz. , adresa, využitého na stavbu domu čp. , číslo popisné, , a to:MateriálMnožstvíV hodnotěŠkvárobetonové tvárnice, celkem 47.72 m3 zdiva (čistý objem)1 697 ks146 264 KčCihly plné o rozměru 29x14x6,5 cm, celkem 31.00 m3 zdiva (čistý objem)9 187 ks94 626 KčCihly duté, dvou děrové, o rozměru 29x14x6,5 cm, celkem 3.85 m3 zdiva (čistý objem)1 142 ks10 849 KčKazetové betonové panely o rozměrech 6m x1,5 m x 25 cm8 ks67 389 KčŽelezobetonové stropní desky o rozměrech 149/29/912 ks5 436 KčŽelezobetonové stropní desky o rozměrech 59/29/735 ks6 195 KčBetonové překlady RZP 119/7/24 P12 ks3 960 KčBetonové překlady RZP 149/7/24 P12 ks4 884 KčBetonové překlady RZP 239/7/24 P6 ks4 656 KčLomový kámen do základů4 m33 630 KčOcelová trubka 51×3 na sloupky plotu, délka 2 m, 21 kusů42 m'3 948 KčOcelová trubka 108×3 na rohové sloupky plotu, délka 2 m, 3 kusy6 m'1 215 KčOcelový profil I1602 ks po 13,5 m'11 526 KčZemnící pásek pozinkovaný, šířka 30 či 40 mm x 4 mm75 m'2 677 KčDveře plné, do suterénu, rozměr 60x197 cm, sololit1 ks1 140 KčDveře zasklené z 1/3, do suterénu, rozměr 80x197 cm, sololit7 ks13 356 KčKliky, štítky – bakelitové8 ks3 312 KčZámky8 ks1 600 KčOcelové zárubně ke dveřím do suterénu8 ks9 494 KčPrkna nehoblovaná, na bednění apod.3 m315 753 KčŽelezniční dřevěné pražce na přemostění příkopu, cena odhadem, nedají se legálně koupit15 ks3 750 KčHodnota vneseného materiálu413 986 Kč74. Uvedl, že jeho otec byl bývalým zaměstnancem lomů a byť byl v důchodu, věděl, že v rámci likvidace , název, v kat.úz. , adresa, se bude demolovat provozní budova. Věděl zároveň že účastníci mají v úmyslu stavět, a proto se dohodl se svým bývalým zaměstnavatelem, že by budovu sám zboural a za to si nechal získaný stavební materiál. Poté, co to dohodl, sdělil to žalovanému, s tím, že pokud demolici provedou bude materiál jeho. Uvedl, že je přesvědčen, že k dohodě s vlastníkem budovy došlo ještě před uzavřením manželství účastníků. Měl za to, že materiál na základě dohody s vlastníkem budovy získal demolicí jeho otec, který mu ho bezprostředně poté daroval a daroval ho výlučně jemu. Pokud jde o hodnotu vnosu, tu žalovaný stanovil v pořizovacích cenách obdobného stavebního materiálu ke dni rozvodu manželství, neboť má za to, že stavební materiál nestárne a vnosem je hodnota, kterou účastníci nemuseli vynaložit při stavbě domu na nákup materiálu a tato hodnota mu má být vrácena.

75. Žalobkyně k předmětnému nároku uvedla, že je pravdou, že stavební materiál na stavbu domu účastníků čp. , číslo popisné, byl získán částečně z demolice provozní budovy , název, . Popřela však, že by tento materiál byl žalovaným získán ještě před uzavřením manželství a zároveň zdůraznila, že materiál, tj. možnost získat ho z demolice, byla sjednávána ve prospěch obou účastníků. Nikdy se před ní nehovořilo o tom, že by to mělo být jinak. Zároveň zdůraznila, že to byla i ona sama, kdo se na demolici objektu podílel (a to v rozsahu odpovídajícím jejím fyzickým možnostem), a že demolice se částečně účastnila i její rodina.

76. Při svědecké výpovědi svědek , jméno FO, (čl. 662/2. str.), otec žalovaného, uvedl, že původně měli s manželkou za to, že syn si přistaví své bydlení k jejich domu ve , obec, . Tehdy chodil svědek pracovat do , právnická osoba, , v práci se zmínil, že chce stavět a bylo mu řečeno, že by se možná dalo domluvil na podniku, aby mu nechali zbourat budovu na , název, a materiál z ní si vzít. K tomu rovněž došlo. Pokud šlo o povolení demolice a ponechání si materiálu, měl za to, že žádná smlouva apod. k tomu uzavřena nebyla, prostě si jen plácli s mistrem. Syn jim však řekl, že chtějí s žalobkyní bydlet někde, kde je lepší spojení s Prahou. Když sešlo z toho, že by syn přistavoval k domu svědka, tak mu řekl, ať tedy materiál, který mohou získat z bouračky použije na dům, který bude stavět ve , obec, .

77. Demolovaná provozní budova , název, stála dle svědka určitě již před válkou, postupně se k ní přistavovalo zázemí pro zaměstnance, to už bylo po válce. Z bouračky odvezli vše, co si mysleli, že se jim bude při stavbě hodit. To, co se nehodilo, nechali na místě, a to pak likvidoval podnik. Vybaví si, že odvezli asi 3-4 velká nákladní auta materiálu (Liazky). Materiál se odvážel přímo na pozemek účastníků, který již v té době účastníci vlastnili.

78. Bouralo se jeden rok přes léto, bouralo se tehdy ručně. Bourací práce prováděl hlavně se synem, občas jim někdo pomáhal, ale nebylo to pravidelné. Snacha určitě s těžkými pracemi nepomáhala (podobně jako s těžkými pracemi na stavbě). Nevybavil si kdo jim příležitostně s bouráním a odvozem pomáhal.

79. K průběhu stavby domu ve , obec, uvedl, že dům stavěl se synem, že měl za to, že snacha nemá o samotnou stavbu příliš zájem. Upřesnil, že tím měl na mysli faktický průběh stavby, nikoliv majetkové poměry účastníkům, neřešil, zda pozemek a dům je jen syna nebo obou. Měl za to, že materiál dal synovi, nikdy však výslovně neřešil, zda ho dává jen synovi nebo účastníkům jako manželům, snaše nikdy neřekl, že by ho dával jen synovi a ani nikdy později se o tom nehovořilo.

80. Pokud pak později zhotovil do domu dveře, okna, skříň, dřevěné obklady, řešil to se synem nikoliv se snachou. K dotazu soudu pak upřesnil, že to zhotovoval pro oba manžele, ale se synem, a nikoliv se snachou, řešil, co je třeba vyrobit či s čím je potřeba na stavbě pomoct. Připustil, že nerozlišoval, syna a účastníky, byli spolu, syn stavěl, on se fakticky zajímal o stavbu, proto to řešil se synem, snacha řešila jiné věci než stavbu. Připustil tak, že pokud jde o stavbu, směřovala jeho pomoc, práce a dary vlastně vůči oběma účastníkům.

81. Ke svému vztahu k žalobkyni uvedl, že ji měl rád, byl rád, když se s ní syn rozhodl oženit. Měl však postupně jiné představy o tom, jak by měla fungovat jejich domácnost, měl za to, že snacha je příliš často v zahraničí a měl pocit, že syn musel zastávat její povinnosti v rodině. Byl to však jeho pocit, připustil, že účastníci tak byli dohodnuti, a že s tím syn byl srozuměn.

82. Pokud jde o majetkové vztahy v rodině, uvedl, že má ještě dvě dcery. Z nich stavěla pouze ta starší, a i té pomáhal a připustil, že pomoc dceři vnímal tak, že pomáhá nejen jí, ale i jejímu manželovi s kterým stavěla, byť ani u této dcery se to výslovně nikdy neřešilo.

83. Z výpovědi svědka , jméno FO, (čl. 664), který byl od roku 1994 ředitelem , právnická osoba, ., soud zjistil, že v 90.tých letech docházelo k ukončení těžby v některých lomech a na to navazující likvidaci technologie lomů. Mezi ně patřil i , název, . Ví, že došlo k odstranění provozní budovy v lomu, ale podrobnosti si již nevybaví, je to dlouho.

84. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, (čl. 664), sestry žalovaného, soud zjistil, že ví, že otec dohodl v lomu za jejich bydlištěm možnost zbourání provozní budovy s tím, že získaný materiál si mohou ponechat. Ví, že to řešil s bratrem (žalovaným), a že k bourání došlo někdy v létě, určitě to bylo o prázdninách. Práce prováděl v převážné míře žalovaný s otcem. Rovněž ví, že v jednom případě, kdy pomáhala nákladní auto (tatru) nakládat, že naložený materiál byl odvezen na pozemek ve , obec, . Neví, čí to byl pozemek, resp. zda patřil jen žalovanému či oběma účastníkům a rovněž neví, zda to bylo před nebo po uzavření manželství účastníků.

85. Uvedla, že si je vědoma toho, že možnost provést demolici objektu vyjednal otec pro bratra s úmyslem, aby získaný stavební materiál byl použit na výstavbu domu, který měl stavět se švagrovou. To že dům budou stavět společně se vědělo, nikdo to nesporoval. Úlohu švagrové (žalobkyně) však nikdo neřešil. Nikdy nebyla u toho, že by se před žalobkyní řešilo, že by materiál byl získán výlučně pro žalovaného, že by měl být výlučně jeho.

86. Dále uvedla, že z toho, co se říkalo v rodině nabyla dojmu, že o bourání, a i stavbu, se švagrová moc nezajímala, neprojevovala aktivitu, k čemuž upřesnila, že to vnímala tak, že se automaticky rozumí, že o tyto věci se stará žalovaný jako chlap, tedy že toto není záležitost a práce švagrové. Připustila, že v průběhu výstavby domu pak měli účastníci i děti, tedy, že se žalobkyně starala o ně, stejně jako o zahradu nebo při návštěvě o svědkyni, neboť ta na stavbu jezdila za nimi na návštěvu a nikoliv pracovat.

87. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, (čl. 666/2. strana), sestry žalovaného, soud zjistil, že ví, že účastnici uvažovali o tom, že spolu postaví dům. Následně našli pozemek v , adresa, , ví že hledali takový, který by umožňoval dobré spojení s Prahou. Nevybaví si, zda pozemek kupovali ještě před svatbou nebo až po ní.

88. Ohledně stavby si vybavuje, že když byla s manželem na návštěvě u rodičů, kde byl na návštěvě i bratr, říkal tatínek bratrovi (žalovanému), že se mu povedlo vyjednat zbourání nějakého domu v lomu, a že tak bude mít nějaký materiál do začátku stavby. Má za to, že u tohoto oznámení švagrová nebyla, má za to, že to léto byla v zahraničí, snad na postgraduálním studiu. Při oznámení nabyla dojmu, že směřuje vůči bratrovi, ostatně švagrová tam nebyla. Určitě se neřešilo, zda je to jen pro bratra nebo pro manžele, tj. účastníky. Celá situace na ní dělal dojem, že se očekává, že i rodiče žalobkyně něčím přispějí na budoucí stavbu. Není si vědoma toho, že by se někdy před žalobkyní řešilo, že materiál je jen pro bratra. Rozhodně v době, kdy se jednalo o možnosti získat materiál z bouračky bylo nepochybné, že stavět budou účastníci spolu.

89. Ví, že účastnici v době stavby domu již měli nejméně starší dceru, tj. ještě v době, kdy bydleli v pronajatém bytě v Praze. O průběhu samotné demolice ví jen z doslechu, obdobně jako o stavbě domu. Sama se jí neúčastnila, možná byl někdy pomoc její manžel, ale to si už nevybaví.

90. K dotazu soudu potvrdila, že i ona s manželem stavěli, a že jim otec žalovaného pomáhal s věcmi od dřeva. Potvrdila, že ani v jejich případě se explicitně neřešilo, že by pomoc a výrobky měli být jen její, a nikoliv jich jako manželů. Naopak uvedla, že „byli jsme manželé, tak to dělal pro nás“, stejně jako i tchán stavěl pro ně (manžele) a nikoliv jen pro svého syna (manžela svědkyně).

91. Z výslechu svědka , jméno FO, (čl.- 667/2.str.) soud zjistil, že je švagrem žalovaného. Uvedl, že vše je již hodně dlouho. Ví, že účastníci chtěli stavět a následně i spolu stavěli, zda již v té době byli manželé neví, byli spolu. Jak to bylo s koupí pozemku to neví, nebyla to jeho věc, rozhodně však ví, že o záměru stavět se v rodině hovořilo.

92. Vybaví si, že někdy v létě byli s manželkou na návštěvě u babičky s dědou (rodičů žalovaného), že se sedělo venku, a že děda přišel a sdělil žalovanému, že mu vyjednal možnost zbourat domeček v lomu na materiál do začátku. Doplnil, že babička to komentovala slovy „že pokud , jméno FO, zvládne přinést něco podobného, mají hnedle půlku baráku“. Švagrová (žalobkyně) u toho určitě nebyla, byla v zahraničí, kam často pracovně vyjížděla.

93. K rodinným zvyklostem potvrdil, že děda pomáhal stavět i jim, dělal pro ně věci od dřeva. Pokud šlo o to, zda to dělal pro manželku nebo pro ně jako manžele, svědek uvedl, že se to vůbec neřešilo, byli manželé, měli děti, věci tak dělal do jejich domu, nikdo nerozlišoval „já x ty x naše“. Měli dům, pokud to bylo potřeba do domu nikdo neměl potřebu řešit konkrétní vlastnictví.

94. Pokud jde o faktické zapojení žalobkyně do demolice a následné stavby domu uvádí, že podrobnosti neví, sám byl pomáhat jen párkrát, to tam žalobkyně nebyla, ale měla již děti, tak se asi starala o ně, navíc šlo o případy těžké manuální práce, proto přijel švagrovi a dědovi pomoc, šlo o práci pro chlapy.

95. Žalovaný po koncentraci řízení předložil Prozatímního povolení ze dne 1.7.1998 (čl. 1030) vystavené , právnická osoba, . žalovanému, k němuž uvedl, že tuto listinu objevil v pozůstalosti své matky, která zemřela po koncentraci řízení a zjevně ani matka již nevěděla, že ho má, proto ho nemohl předložit dříve. Z předložené listiny soud zjistil, že žalovanému bylo povoleno do doby vydání demoličního rozhodnutí příslušným stavebním úřadem, aby prováděl výslovně uvedené přípravné práce nemající charakter bouraní.

96. Soud zamítl provedení důkazu dopisem adresovaným žalovaným žalobkyni na její stáž ve Francii z července 1998 o průběhu demoličních prací (čl. 654 až 657), neboť listina byla soudu označena a předložena až po koncentraci řízení, a nejde o důkaz, kterým má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést (§ 118b o.s.ř.).

97. Výše uvedenými důkazy bylo prokázáno, že možnost provést demolici objektu a využít získaný materiál na stavu byla zajištěna otcem žalovaného za situace, kdy účastníci již tvořili pár, měli v úmyslu spolu stavět a za tím účelem spolu zakoupili stavební pozemek v , adresa, , na nějž byl následně získaný materiál navážen. Oznámení o této možnosti bylo provedeno před členy rodiny s výslovným poukazem, že jde o materiál na stavu právě domu účastníků, a že se očekávalo (nejméně s určitou nadsázkou), že i rodiče žalobkyně přispějí účastníkům na stavbu jejich společného domu obdobně.

98. Dále bylo prokázáno, že nikdo nikdy, včetně otce žalovaného, nesdělil žalobkyni, že by materiál a další věci (srovnej odstavec 103 tohoto rozsudku) zajištoval a zhotovoval otec žalovaného výlučně a pouze pro žalovaného, ač byla jeho partnerkou a následně i manželkou, a ač celá rodina věděla a byla si vědoma toho, že dům staví společně. Rovněž bylo prokázáno, že v rodině nikdo vůči žádnému z členů rodiny neřešil, že by byly věci pořizovány pouze pro potomka a z jejich vlastnictví byl partner potomka výslovně vylučován. Bylo prokázáno, že potomci a jejich partneři byli při předvídaném běhu věcí považováni za společenství v jehož prospěch jako celku je jednáno (pomocí na stavbě, výrobou věcí ze dřeva …).

99. V neposlední řadě zjištěný skutkový stav potvrzuje i žalovaným předložené prozatímní povolení ze dne 1.7.1998 (viz. odstavec 95 tohoto rozsudku), z nějž vyplývá, že bylo vystaveno až po uzavření manželství účastníků, a bylo vystaveno přímo ve prospěch žalovaného.

100. Naopak žalovaný neprokázal, že by jím uvedený stavební materiál byl jeho výlučným majetkem a tedy, že by mohl být vnosem žalovaného na pořízení domu čp. , číslo popisné, účastníků.

101. Na základě provedeného dokazování soud uzavírá, že ohledně demolice provozní budovy , název, provedenými důkazy bylo prokázáno, že souhlas s demolicí získal přímo žalovaný až po uzavření manželství, a že k demolici objektu došlo rovněž za trvání manželství účastníků. Tedy že žalovaný nabyl materiál přímo od vlastníka provozní budovy , název, , a to za trvání manželství.

102. S ohledem na tento skutkový závěr soud již neprováděl navržené důkazy směřující k prokázání, jaký konkrétní materiál a v jakém konkrétním množství byl do domu zabudován a jaká byla hodnota tohoto materiálu v době jeho použití na výstavbu domu, a navržené důkazy proto zamítl.Zároveň s odkazem na shora uvedený skutkový závěr soudu, soud nepřihlížel (neučinil z nich žádné skutkové závěry) k provedeným důkazům (čl. 54 shodně čl. 544, čl. 543/2.str. a shodně 544/2. str, 545 a čl. 548/2 str. a 549), jimiž mělo být prokázáno nabytí části stavebního materiálu na stavbu domu účastníků (o němž žalovaný tvrdil, že jde o materiál získaný demolicí provozní budovy , název, ) za trvání manželství koupí od 3. osob. Soud z uvedeného důvodu rovněž zamítl provedení důkazů výslechem těchto 3. osob za účelem žalovaným tvrzeného nepravdivého obsahu listin (fiktivnosti prodejů pro účely správního řízení).3.3 Stavební součásti ve výlučném vlastnictví žalovaného zhotovené otcem žalovaného pro žalovaného a zabudované do domu čp. , číslo popisné103. Žalovaný dále v řízení uplatnil nárok na vypořádání svého vnosu do společného jmění manželů, a to konkrétně níže uvedených stavebních součástí, které pro něj zhotovil jeho otec, a které byly následně zabudovány do domu účastníků čp. , číslo popisné, , tedy byly využity na nabytí majetku v SJM, konkrétně uplatnil nárok na úhradu hodnoty těchto součástí:a) Okna včetně kování, a to:Cena okno + kováníV garážiJednokřídlové 75×90Otevíravé, levé3 890 + 250Jednokřídlové 75×90Otevíravé a sklápěcí, pravé3 890 + 450V dílněDvoukřídlové 120×150Otevíravé5 990 + 250V prádelněJednokřídlové 60×90Otevíravé a sklápěcí, levé3 490 + 450Jednokřídlové 60×90Otevíravé, pravé3 490 + 250Ve sklepě se studnouJednokřídlové 90×90Otevíravé, pravé4 290 + 250V malém sklepěJednokřídlové 90×90Otevíravé, levé4 290 + 250Ve velkém sklepěJednokřídlové 90×90Otevíravé, pravé4 290 + 250Cena celkem33 620 + 2 400Cena36 020 Kčb) Dveře do vestavěné skříně v suterénu u schodiště, rozměr dveří 1 600×2 500mm v hodnotě 16 968 Kč.c) Dřevěné obložení dvou schodišťových stupňů v obývacím pokoji, materiál masivní dub, slepováno z malých lamel do parketového vzoru (délka stupňů 3 300 mm) v hodnotě 18 000 Kč.d) Obklad atypického schodiště do podkroví, 15 kosých stupňů, provedení stejné jako stupně v obývacím pokoji (masivní dub, slepováno z lamel) v 85 000 Kč.

104. Žalobkyně k předmětnému nároku uvedla, že je pravdou, že otec žalovaného vyrobil větší část žalovaným označených součástí domu. Popřela však, že by je vyrobil výlučně pro žalovaného, naopak vyrobil je pro oba účastníky jako manžele, a to přímo pro potřeby jejich společného domu.

105. Pokud jde o skutková zjištění odkazuje soud na obsah výpovědi otce žalovaného v rozsahu zejména odstavce 80, 79 a 82 tohoto rozsudku a dále výpovědi sester a švagra žalovaného, tj. zejména odstavec 85, 88, 92, 90 a 93 tohoto rozsudku, ke vztahům v rodině a běžnému chodu věcí.

106. Na základě uvedených výpovědí soud uzavírá shodně jako v případě uplatněného vnosu stavebního materiálu z , název, , že žalovaný neprokázal, že by jeho otcem zhotovené součásti domu byly jeho výlučným vlastnictvím, které využil na pořízení majetku ve společném jmění manželů (domu čp. , číslo popisné, ). Sám otec ve své výpovědi připustil, že předměty, vypořádání jejichž hodnoty se žalovaný domáhá, zhotovil proto, že to bylo potřeba, a že věděl, že účastníci staví společně, že jde o jejich společný dům, a že nikdy žalobkyni nesdělil, že tak činí výlučně pro svého syna, naopak výslovně připustil, že je zhotovoval vlastně pro oba.3.4 Vnos žalovaného na zhodnocení domu čp. , číslo popisné, po rozvodu manželství účastníků v hodnotě 54 655 Kč107. Žalovaný v řízení rovněž uplatnil nárok na náhradu toho, oč zhodnotil dům po rozvodu manželství tím, že pokračoval v jeho výstavbě, terénních úpravách pozemků k domu náležejících (zejména zahrady).

108. Uvedl, že poté, co manželka opustila společnou domácnost, pokračoval ve stavebních pracích na domě, neboť dům byl sice kolaudován, avšak pouze v rozsahu 1. podzemního a 1. nadzemního podlaží. Druhé nadzemní podlaží mělo před rozvodem manželství pouze částečnou stavební přípravu a on pokračoval v povolených stavebních pracích, když se zejména snažil v podkroví vybudovat místnost a příslušenství pro mladší dceru účastníků, která s ním zůstala po rozvodu manželství žít v domě účastníků. To vše za situace, kdy jediná uzavíratelná místnost v domě, v níž byl původně dětský pokoj dcer účastníků, byla již v roce 2019 zabrána a uzamčena žalobkyní (která však fakticky žila v bytě v , obec, , který zakoupila na jméno starší dcery účastníků) a nezletilá dcera tak byla nucena s žalovaným sdílet jediný propojený otevřený prostor (obývací pokoj s jídelnou), a to i na spaní.Dále pokračoval např. v obkladu vnější části domu obkladovými pásky, v terénních úpravách, stavebních přípravách pro zbudování terasy, terénních úpravách pozemků okolo domu apod., jak je v řízení podrobně popsal (zejména v podání ze dne 23.8.2022 na čl. 411 a při jednání soudu dne 26.1.2023), to vše do doby, kdy mu to žalobkyně svým přípisem zakázala (srovnej odstavec 112 rozsudku). Měl za to, že na uvedené vynaložil náklady nejméně ve výši 54 655 Kč.

109. Žalobkyně uvedla, že je pravdou, že žalovaný prováděl i po rozvodu manželství úpravy na domě a v jeho okolí, avšak že tak činil bez dohody s ní, tj. bez jejího souhlasu. Když nebyl ochoten respektovat, že si nepřeje, aby na domě cokoliv dělal, zejména proto, že měla za to, že to, co dělá, dům poškozuje a znehodnocuje, zaslala mu prostřednictvím své právní zástupkyně výslovnou výzvu k ukončení všech prací.

110. Účastníci se na rozsahu prací provedených žalovaným při jednání soudu dne 26.1.2023 částečně shodli. Žalobkyně v řízení doložila celou řadu fotografií dokumentujících stav nemovitosti k rozvodu manželství (zejména čl. 182-194, čl. 587 a násl.). Z takto zjištěného stavu nemovitostí k rozvodu manželství a stavu zjištěného při místním šetření pro účely vyhotovení znaleckého posudku o výši obvyklé ceny nemovitostí (viz. odstavec 24 tohoto rozsudku) vycházel znalec při stanovení toho, oč došlo výlučně činností žalovaného ke zhodnocení domu. Znalec uzavřel, že činnosti provedené žalovaným na domě lze nákladově ohodnotit částkou 60 000 Kč (cena materiálu a práce). Provedenými pracemi se obvyklá cena domu zvýšila o 35 000 Kč, tedy tato částka představuje zhodnocení domu v důsledku činnosti žalovaného.

111. Žalovaný doložil soudu ke svému tvrzní o svém vnosu do domu čp. , číslo popisné, a souvisejících pozemků jím sestavený položkový soupis nákupů materiálu (čl. 725 až 729). Zároveň soudu předložil i kopie účtů a nabývacích titulů k jednotlivým položkám seznamu (čl. 730758).Jednotlivé položky však nelze jednoznačně přiřadit k jednotlivým prováděným pracím. Část položek pak odpovídá spíše položkám potřebným k běžné údržbě nemovitosti či opravám užíváním opotřebených součástek (např. tlakový spínač - čl. 758), jiné lze spíše než k nákladům na zhodnocení přiřadit k nákladům spojeným s výměnami zámků a klíčů od vstupů do domu a na to navazujícím násilným otevřením domu v červnu a červenci 2022 (čl. 754) postupně oběma účastníky, jež byly řešeny i policií a zdejším soudem (čl. 768–782).

112. Z přípisu právní zástupkyně žalobkyně právnímu zástupci žalovaného ze dne 27.10.2020 (čl. 38 shodně na čl. 765/2.str.) má soud za osvědčené, že žalobkyně prostřednictvím právních zástupců tlumočila žalovanému odvolání svého souhlasu s pokračováním stavebních prací na domu, ač ke stavbě 2. nadzemního podlaží bylo prodlouženo stavební povolení do 31.12.2025, neboť má za to, že svojí činností žalovaný nemovitost poškozuje. Pokud tak neučiní, deklarovala své rozhodnutí věc řešit zákazem prostřednictvím předběžného opatření.

113. Soud zamítl provedení důkazu emaily mezi žalobkyní a jejím předchozím právním zástupcem, označené žalobkyní v podání ze dne 30.10.2023, neboť nebyly žalobkyní označeny ani předloženy v koncentrační lhůtě.D. Odklony ze společného jmění manželů:4.1 Odklony žalobkyně ze společného jmění manželů:

114. Žalovaný v řízení namítal, že žalobkyně před rozvodem manželství užila finanční prostředky ve společném jmění účastníků na pořízení bytové jednotky č. , hodnota, v kat.úz. , adresa, či jako dar , jméno FO, vázaný na úhradu kupní ceny bytové jednotky č. , hodnota, v kat.úz. , adresa, ve výši 2 493 788 Kč a následně ještě částku 139 708,08 Kč na pořízení kuchyňské linky do této bytové jednotky, když obě tyto částky vynaložila bez dohody s žalovaným a zároveň nejde o běžné hospodaření rodiny. Měl uvedené prostředky, pro případ, že neprokáže že bytová jednotka byla nabyta do společného jmění manželů, za odklon finančních prostředků, které je žalobkyně povinna do masy společného jmění manželů vrátit.Výslovně popřel, že by měl v úmyslu z prostředků účastníků pořídit byt, tím méně dceři , jméno FO, , s kterou měl již delší doby napjaté vztahy, neboť neplnila své povinnosti (zjistil, že zfalšovala jeho podpis na omluvence) a i poté dlouhodobě zanedbávala školu a školní povinnosti, když upřednostňovala svoji sportovní činnost.

115. Žalobkyně setrvala na tom, že prostředky vynaložila se souhlasem žalovaného na úhradu kupní ceny bytové jednotky pořízené za jeho souhlasu starší dceři účastníků , jméno FO, . Zdůraznila, že se tak dohodli s žalovaným, když nechtěl nabýt byt do svého vlastnictví, resp. společného jmění manželů. Zároveň uvedla, že se se žalovaným dohodli, že majetkový rozdíl vyrovnají mladší dceři tak, že získá podíl na domě účastníků ve , obec, , kde bude pro ni vybudována samostatná bytová jednotka v podkroví, tj. 2. nadzemním podlaží, neboť stavba domu byla povolena jako dům o dvou bytových jednotkách.

116. Z výpisů z účtů vedených na jméno žalobkyně soud zjistil, že celá kupní cena bytové jednotky byla uhrazena v následujících splátkách: 5.10.2017 – 50 000 Kč ze spořícího účtu u , právnická osoba, (čl. 538/2 a 236) 23.2.2018 – 90 000 Kč z účtu u , právnická osoba, (čl. 537 a 259) 23.2.2018 – 90 000 Kč ze spořícího účtu u , právnická osoba, (čl. 535, shodně 536 a 236) 23.2.2018 – 20 000 Kč z účtu u , právnická osoba, (čl. 534 a výpis z účtu přílohové obálky žalovaného) 23.2.2018 – 20 000 Kč z účtu u , právnická osoba, (čl. 534 a výpis z účtu přílohové obálky žalovaného) 5.6.2018 – 902 288 Kč z účtu u , právnická osoba, (čl. 530 a 259) 5.6.2018 – 990 000 Kč ze spořícího účtu u , právnická osoba, (čl. 528, shodně čl. 528 a na výpisu z účtu čl. 236/2).

117. Ze shora uvedených zjištění je zjevné, že žalobkyně uhradila první zálohu na byt, který měli dle jejího tvrzení v úmyslu účastníci pořídit do svého společného jmění manželů dne 5.10.2017. K dohodě účastníků o použití prostředků v jejich společném jmění na její úhradu nebylo v řízení ničeho prokázáno, a to ani po poučení žalobkyně podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.

118. Naopak z emailové korespondence popsané v odstavci 38 a 39 tohoto rozsudku soud zjistil, že již 18.10.2017 informuje žalobkyně žalovaného, že sdělila realitní kanceláři, že byt nebudou kupovat účastníci, ale jejich nezletilé dcery, a že požádala o přípravu změny smlouvy, a že mu tuto informaci posílá proto, aby znovu neřekl, že něco nepodepíše. Je tak zjevné, že již v době složení rezervačního poplatku nebyl mezi účastníky soulad ohledně pořízení bytu ani toho, pro koho má být pořízen. Do následné korespondence týkající se pořízení bytu již žalovaného nezahrnula vůbec, a to ani v kopii zpráv. Výslovně pak žalobkyně ve svém emailu ze dne 1.11.2017 adresovaném realitní kanceláři, že žalovaný nechce mít cokoliv na sebe napsaného (srovnej odstavec 39 tohoto rozsudku).Dále má soud za prokázané, že žalobkyně sjednala na den 5.2.2018 podpis smlouvy o smlouvě budoucí v realitní kanceláři, kam se sice žalovaný dostavil, avšak výslovně odmítl smlouvu podepsat a odmítl i koupi bytu (viz. výpověď dcery , jméno FO, odstavec 42 tohoto rozsudku, ale i tvrzení samotné žalobkyně). Přesto žalobkyně dne 23.2.2018 odesílá zálohu na kupní cenu ve výši 220 000 Kč. Na základě, jaké smlouvy tuto částku uhradila nebylo v řízení prokázáno, soudu byla doložena pouze vlastní kupní smlouva uzavřená dcerou účastníků (viz. odstavec 35 tohoto rozsudku).

119. Z výpovědi dcery , jméno FO, (srovnej odstavec 42 tohoto rozsudku) soud zjistil, že se tato považuje za výlučného vlastníka bytu, má za to, že jí ho pořídli rodiče, avšak neví, jak se hradila kupní cena, to jí nezajímalo. Neupřesnila, kdo a při jaké příležitosti jí sdělil, že jí rodiče kupují byt. Připustila, že snad měl být původně kupován pro obě sestry, ale pro nějaký problém s nezletilostí sestry ho dostala jen ona. Zda se sestře bude tato majetková hodnota nějak kompenzovat neví, nezajímalo jí to, nikdo to s ní neřešil. Ona sama nebyla přítomna žádným jednáním spojeným s realizací nabytí bytu, nikdy v bytě nebyla ani na prohlídce ani při jeho převzetí. Ví, že původní představa byla, že by mělo jít o investiční byt. Neví, že by otec odmítl podepsat nějaké dokumenty ve spojení s pořízením bytu. Má za to, že se rodiče o jeho pořízení běžně bavili, že společně studovali nějaké plány. Má za to, že se otec aktivně do koupi bytu zapojil, a to řešením technických věcí. Organizační věci řešila žalobkyně, jako vše u nich doma. Nebyla však schopna blíže jednání specifikovat, stejně jako úlohu otce v celé záležitosti. Výslovně popřela, že by zaznamenala odmítavou reakci otce na pořízení bytu či jeho pasivitu v této věci.

120. Připustila však zároveň, že s otcem měla od roku 2016 napjaté vztahy, byť měla za to, že je vše srovnáno, a to až do léta 2018. Pak mělo dojít k události, o níž výslovně a opakovaně odmítla hovořit, která jí přiměla k útěku z domova právě do pořízeného bytu, přestože v něm nebylo žádné zařízení a ani kuchyň a lednička. Pouze specifikovala, že k události mělo dojít ještě před dovolenou na níž byla se sestrou a s matkou a teprve po návratu domů utekla. Měla za to, že šlo o počátek září 2018, tj. počátek jejího maturitního ročníku. Od té doby se s otcem neviděla s výjimkou soudního jednání a vidět se s ním nechce.

121. Měla za to, že až do léta 2018 byly vztahy mezi jejími rodiči v pořádku. Teprve po svém odstěhování začala vnímat nesoulad mezi nimi. Neví, jak chtěli řešit svoji rozvodovou situaci, nebydlela s nimi, nezajímalo jí to. Výslovně uvedla, že si neumí představit, že by v bytě žila s žalobkyní a sestrou, neboť je velmi malý (poznámka soudu: z kupní smlouvy vyplývá, že byt je kolaudován jako 2+kk o velikosti 65,6 m2). Uvedla, že byt užívá sama, a že žalobkyně v bytě pouze někdy přespává, pokud nemůže být ve , obec, .

122. Další důkazy k prokázání svého tvrzení, že se účastníci dohodli na použití prostředků ze společného jmění manželů na pořízení bytové jednotky pro dceru , jméno FO, , přes poučení žalobkyně podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně neoznačila.

123. K pořízení kuchyně do bytové jednotky dcery účastníků za 139 708,08 Kč žalobkyně uvedla, že je pravdou, že ji zakoupila z prostředků ze společného jmění účastníků. Zdůraznila, že tak učinila v situaci, kdy dcera odešla pro neshody s žalovaným z bydliště účastníků do zcela nevybaveného bytu a bylo třeba, aby ho mohla slušně užívat. Měla tak za to, že jde o dar rodičů dceři nevymykající se z běžného hospodaření a zvyklostem rodiny.

124. Žalovaný shodně jako u bytu negoval jakýkoliv svůj souhlas s užitím prostředků na pořízení a zabudování kuchyňské linky do bytu s jehož pořízením nesouhlasil.

125. Účastníci v řízení učinili nesporným že částka v celkové výši 139 708,08 Kč odeslaná ve 3 splátkách z účtů vedených na jméno žalobkyně v průběhu října a prosince 2018 společnosti , právnická osoba, byla úhradou kupní ceny kuchyňské linky do předmětné bytové jednotky.

126. Jiné důkazy k prokázání souhlasu žalovaného s vynaložením prostředků ze společného jmění manželů na pořízení kuchyňské linky do bytu pro dceru , jméno FO, , přes poučení žalobkyně podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně neoznačila.4.2 Odklon žalovaného ze společného jmění manželů.

127. Žalobkyně v řízení namítala, že žalovaný před rozvodem manželství užil finanční prostředky ve společném jmění manželů na pořízení piana Scholz, výrobní číslo , hodnota, , ve výši 50 000 Kč bez dohody s ní a zároveň nejde o běžné hospodaření rodiny. Měla za to, že jde o odklon finančních prostředků, které je žalovaný povinen vrátit do masy společného jmění manželů. Měla za to, že dcera , jméno FO, žádné piano nepotřebovala, neboť měla možnost hrát na piano ve škole a rovněž na piano, které žalobkyně umístila do bytu starší dcery účastníků v , obec, (bytová jednotka popsaná v odstavci 35 tohoto rozsudku).

128. Žalovaný uvedl, že je pravdou, že využil prostředky společného jmění manželů k pořízení piana pro dceru , jméno FO, . Uvedl, že však šlo o náklad odpovídající hospodaření rodiny, neboť věci, které dcery využívaly ke svým koníčkům a sportům se jim v rodině pořizovaly vždy, a to i pokud náklady na jejich pořízení byly vyšší než běžně vynakládané. Zdůraznil, že piano koupil v situaci, kdy dcera , jméno FO, od útlého dětství hraje na piano, chodí do hudebky, má soukromého učitele. Pro ten účel bylo doma k dispozici piano patřící žalobkyni. Ta ho však ještě před rozvodem manželství odvezla z domu účastníků, čímž dcera ztratila možnost na něj cvičit. Bylo třeba situaci vyřešit, a proto dceři pořídil sporné piano, a to bezprostředně před tím, než jí ho daroval. Měl tak za to, že předmětnou částku vynaložil v souladu s pravidly běžného hospodaření účastníků.

129. Z darovací smlouvy ze dne 28.6.2019 (čl. 51) uzavřené mezi žalovaným a , jméno FO, , mladší dcerou účastníků, má soud za prokázané, že jí žalovaný daroval piano Scholz, výrobní číslo , hodnota, .

130. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, (čl. 708), dcery účastníků soud zjistil, že od malička hrála na piano, které měli doma. Od malička chodila do ZUŠ a i ke dni své výpovědi tam stále chodí. Někdy na počátku roku 2019, určitě to bylo ještě před soudním jednání, v němž se měly řešit její právní poměry po dobu po rozvodu manželství, odvezla žalobkyně piano do , obec, , do bytu, který je psán na sestru, čímž jí znemožnila na piano cvičit. Svědkyně uvedla, že do bytu neměla přístup, neměla od něj klíče, ty nedostala ani zapůjčené. V té době již v bytě bydlela její sestra, ale ta jí nemohla běžně byt zpřístupnit, neboť buď byla ve škole nebo častěji v Praze na tréninku, kam odjížděla rovnou ze školy. Dokonce i věci, které své sestře zajišťovala pro její přípravu na maturitu, si předávaly složitě po , obec, , když je pro ni nemohla nechat v bytě do nějž neměla přístup (špatně koordinovaly své rozvrhy a sestra často ani ve škole nebyla, neboť se svědkyně na ní ptali i učitelé). S matkou v té době měla napjatý vztah poté, co jí sdělila své rozhodnutí zůstat po rozvodu manželství účastníků v domě v , adresa, , což žalobkyně přes vysvětlování odmítla pochopit a akceptovat. Tento nesoulad se trochu obrousil časem, někdy v létě poté dostala od žalobkyně klíče od bytu, které jí však asi za 2 roky opět bez vysvětlení sebrala. Do bytu proto mohla chodit cvičit, pouze pokud si to předem domluvila s žalobkyní, bylo však třeba respektovat sousedy, tedy nemohla využívat prostředky piana naplno. Rovněž bylo těžké sladit čas, kdy jí žalobkyně umožnila na piano hrát (tj. v době kdy nebyla v zaměstnání v Praze) s dalšími povinnostmi svědkyně, a to nejen školními, ale i s dalšími kroužky a mimoškolní činností, kterou měla nejen v , obec, , ale i , obec, . Musela by se tak většinou do , obec, opět vracet večer, kdy již jednak nemohla hrát kvůli sousedům a následně ještě odjet domů do , adresa, vlakem. Občas cvičila na piano ve škole, kde jí to bylo umožněno, pokud nikdo nebyl v učebně hudební výchovy, a i zde musela respektovat výuku ve vedlejších třídách. Celou záležitost řešila i v lidušce, kde jí bylo doporučeno, aby si nástroj koupila. Když dostala od ladiče tip na starší nástroj za rozumné peníze, probrala tuto možnost s žalovaným a ten jí piano koupil.

131. Pokud jde o hospodaření rodiny, pořizování drahých dárků apod. uvedla, že si není vědoma toho, že by rodiče utráceli nějaké větší částky či že by se v rodině dávaly drahé dárky. Klavír byl pro ni rozhodně nejdražším dárkem, který kdy dostala. Dražšími dárky, které se jí či sestře pořizovaly, bylo sportovní vybavení a hudební nástroje. U ní to byl již zmíněný klavír, u sestry průběžně výbava, kterou potřebuje jako závodní kajakářka (např. speciální oblečení, či samotný kajak, na nějž si , jméno FO, i část přispívala), nebo nová příčná flétna.

132. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, (čl. 783), starší dcery účastníků, soud zjistil, že se do bytu v , obec, odstěhovala (utekla do něj) na začátku školního roku 2018. Pokud jde o klavír, ví že ho měli doma, obě sestry na něj hrály odmalička. Klavír pak byl do , obec, přestěhován v zimě nebo na jaře 2019, protože se měla žalobkyně bát, aby ho žalovaný nerozbil. Měla za to, že i poté, kdy se klavír přestěhoval, na něj sestra chodila cvičit do bytu v , obec, , neboť od bytu měla klíče a byt se nachází při cestě na nádraží. Nikdy jí však v bytě cvičit neviděla, měla za to, že sestra začala do bytu docházet až na jaře 2019 v souvislosti s přestěhováním klavíru. Nevěděla, kdo a kdy dal sestře klíče od bytu, ona to nebyla, pouze si myslí, že je měla, že jí je dala žalobkyně, stejně jako jí.

133. K hospodaření rodiny uvedla, že má za to, že rodiče své příjmy směřovali zejména do stavby domu a dovolených. Drahé dárky se v rodině nedávaly s výjimkou sportovního vybavení (lyže, kola, příspěvek na závodní kajak) a hudebních nástrojů (příčná flétna pro svědkyni).Doložení solventnosti účastníků134. Žalobkyně doložila svoji schopnost uhradit vypořádací podíl na vypořádání podílového spoluvlastnictví a společného jmění účastníků Prohlášením o zdroji svých prostředků (viz. čl. 1031 a čl. 1083) ve spojení s doklady osvědčujícími příslib zápůjčky od třetích osob včetně kopií výpisů z účtu o reálné existenci zůstatků na účtech zapůjčitelů (čl. 1032 až 1037, a 1084 až 1100). Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně má k dispozici 430 000 Kč na zůstatcích na bankovních účtech vedených na své jméno. Dále má příslib zápůjček ve výši 7 200 000 Kč, a to v částce 1 100 000 Kč od bratra se švagrovou a 6 180 000 Kč od kamarádů a kolegů. Dále žalobkyně doložila, že má sjednáno stavební spoření, na němž měla ke dni 31.12.2023 naspořeno 126 940 Kč.

135. K dotazu soudu ohledně představy o způsobu úhrady zápůjček ve výši cca 6 000 000 Kč, uvedla, že část ve výši 1,5 milionu Kč má v úmyslu splatit z překlenovacího úvěru ze stavebního spoření a na částku 2,5 milionů Kč má předjednanou hypotéku. Splátky těchto dvou úvěrů by dle žalobkyně činily asi 30 000 Kč měsíčně. Ohledně zbývající částky okolo 2 milionů Kč jí bylo řečeno, že věřitelé nebudou spěchat a myslí si, že je zvládne splatit v horizontu 3 let.

136. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně z , název, , adresa, a od , právnická osoba, (čl. 1038) soud zjistil, že příjem žalobkyně se pohybuje okolo 53 000 Kč měsíčně čistého.

137. Soud provedl na webových stránkách , právnická osoba, . simulaci výše splátky hypotéčního úvěru na částku 6 000 000 Kč na 16 let (tj. do 70 let věku žalobkyně, když na dobu delší se zatím hypotéční úvěry neposkytují) a zjistil, že výše splátky by činila v současné době 45 499 Kč (viz. čl. 1103).

138. Z přehledu zůstatků na bankovních účtech žalovaného vedených u , právnická osoba, . (čl. 1040 a čl. 1102) má soud za osvědčené, že žalovaný měl na svých účtech disponibilní zůstatky ve výši 6 310 000 Kč. Dále doložil výslovný souhlas zletilé dcery účastníků, , jméno FO, , s užitím prostředků z jejího stavebního spoření na úhradu případného vypořádacího podílu (čl. 1055). Z otisku informace o stavu účtu stavebního spoření má soud za osvědčené, že ke dni 31.10.2024 činil zůstatek na účtu stavebního spoření dcery , jméno FO, 725 Kč (čl. 1039 shodně čl. 1056 a čl. 1101).Zamítnutí důkazů139. Soud mimo výše uvedených provedených důkazů na svá skutková zjištění neaplikoval provedené důkazy zprávou zaměstnavatele žalobkyně (čl. 546) a mzdovými listy žalobkyně z roku 1998 (čl. 532) k prokázání, kdy a jak dlouho byla žalobkyně na zahraniční stáži v létě 1998, tj. v době provádění demoličních prací provozní budovy lomu , název, .

140. Soud zamítl kromě dříve uvedených návrhů na provedení dokazování i návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem , jméno FO, z roku 2022 (čl. 295), posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, z roku 2020 (čl. 41) a odborným odhadem ceny nemovitosti společnosti REMAX (čl.28), korespondencí právních zástupců účastníků před podáním žaloby, kupní smlouvou ze dne 31.3.2021 o prodeji pozemku parc.č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, ze SJM účastníků (čl. 102 a shodně čl. 145), velký technický průkaz k vozidlu bratra žalobkyně (čl. 208), výslechem realitního makléře , jméno FO, jehož se nepodařilo ztotožnit, výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, k průběhu výstavby domu v , adresa, , nahrávkou „fasáda 25list2018 jasne řekl“ (čl. 592), neboť se uvedené důkazy částečně nevztahují k předmětu řízení a částečně nemohou mít vliv na skutková zjištění soudu potřebná pro rozhodnutí ve věci.PRÁVNÍ POSOUZENÍ VĚCI SOUDEMZrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa141. Soud vznik a rozsah spoluvlastnictví účastníků k pozemkovým parcelám účastníků posuzoval podle právní úpravy účinné v době jejich nabytí, tedy podle úpravy zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále i jako „obč.zák.“), účinné do 31.7.1998.

142. Podle § 136 obč. zák. může být věc ve spoluvlastnictví více vlastníků. Spoluvlastnictví je podílové nebo bezpodílové. Bezpodílové spoluvlastnictví může vzniknout jen mezi manžely. Podle § 137 obč. zák. podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.

143. Pokud jde o zrušení spoluvlastnictví účastníků, dochází k němu po 1.1.2014, tj. za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o.z“), proto soud rozhodoval o zrušení a vypořádaní spoluvlastnictví podle tohoto zákona ve znění účinném ke dni rozhodnutí soudu.

144. Podle § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Přičemž podle § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům § 1147 o.z.).

145. V řízení bylo prokázáno, že účastníci před uzavřením manželství nabyli do svého spoluvlastnictví pozemkovou parcelu parc.č. , hodnota, z níž později oddělením vznikla stavební parcela parc.č. , hodnota, . Obě pozemkové parcely jsou zapsány na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . V řízení rovněž bylo prokázáno, že obě uvedené parcely jsou rozhodnutím vlastníků, tj. účastníků řízení, užívány, jako jeden funkční celek s dalšími nemovitostmi účastníků v jejich společném jmění manželů, a to jako rodinný dům čp. , číslo popisné, na stavební parcele parc.č. , hodnota, se zahradou tvořenou pozemky parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , vše v kat. úz. , adresa, .

146. Účastníci v řízení navrhli, aby spolu s vypořádáním jejich společného jmění manželů byly vypořádány i pozemkové parcely v jejich spoluvlastnictví, a to tak, aby i nadále byl zachován funkční celek v předchozím odstavci popsaného rodinného domu se zahradou. Soud proto v souladu s jejich návrhem spoluvlastnictví účastníků k pozemkové parcele parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, zrušil a oba pozemky přikázal výrokem I. do vlastnictví toho, komu ze zrušeného společného jmění manželů přikázal zbývající nemovitosti, tedy dům čp. , číslo popisné, a pozemky parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , tedy žalovanému (viz. odstavec 182 tohoto rozsudku).

147. Žalobkyni v důsledku přikázání jejího spoluvlastnického podílu žalovanému vznikl nárok na náhradu. Výši náhrady soud stanovil na základě znaleckého posudku , jméno FO, , když výši náhrady zohlednil ve výši vypořádacího podílu na nějž vznikl žalobkyni nárok z vypořádání podílového spoluvlastnictví i společného jmění manželů, viz. odstavec 260 tohoto rozsudku, neboť hodnota vypořádávaných nemovitostí byla stanovena za celek a jako celek je rovněž přikázal žalovanému.Vydání bezdůvodného obohacení žalobkyně ve výši 221 900 Kč ve prospěch žalovaného148. Žalovaný se v řízení domáhat po žalobkyni úhrady částky 221 900 Kč, o niž tvrdil, že ji v roce 1997 uhradil za žalobkyni na kupní cenu jejího spoluvlastnického podílu na pozemkové parcele parc.č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, prodávajícím. Úhradu provedl na základě dohody s žalobkyní, přičemž rozpadem manželství důvod úhrady odpadl, čímž mělo na straně žalobkyně vzniknout bezdůvodné obohacení.

149. Soud vznik tvrzeného bezdůvodného obohacení posoudil podle zákona účinného v době, kdy dle tvrzení žalovaného mělo dojít k odpadnutí důvodu pro nějž uhradil část kupní ceny, ač k její úhradě byla povinna žalobkyně, tj. podle občanského zákoníku účinného od 1.1.2014.Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

150. V řízení předně nebylo prokázáno, jaká byla skutečná kupní cena předmětné pozemkové parcely (v kupní smlouvě je uvedena částka 20 000 Kč, avšak žalovaný tvrdil, že její skutečná výše činila 541 200 Kč za celek), ani kolik který z účastníků na ni, resp. za svůj spoluvlastnický podíl, uhradil.Výši kupní ceny žalovaný odvozoval od tvrzení, že byla stanovena jako součin ceny 550 Kč za 1 m2 a výměry pozemku 984 m2. Žalobkyně popřela, že by cena pozemku byla takto stanovena, tj. že by činila 541 200 Kč.K prokázání svého tvrzení o výši kupní ceny a její úhrady žalovaný navrhl svoji vkladní knížku z níž v den uzavření kupní smlouvy, tj. 2.4.1997 vybral částku 492 500 Kč, o níž tvrdil (avšak opět neprokázal), že byla celá tvořena jeho výlučnými prostředky. Nelze zároveň přehlédnout, že celá vybíraná částka byla na vkladní knížku uložena bezprostředně před jejím výběrem dne 27.3.1997, a to čtyřmi samostatnými úložkami (v týž den), kdy jejich zdroj nebyl v řízení prokázán. Nejméně ohledně částky 150 000 Kč uvedl žalovaný v průběhu řízení rozdílná tvrzení, a to že šlo o půjčku od , jméno FO, (následně využitou i k odůvodnění čerpání úvěru ze stavebního spoření) a následně, že šlo o půjčku od sestry , jméno FO, (která si sice pamatovala, že bratrovi půjčovala peníze, měla za to, že pravděpodobně v souvislosti s koupí pozemku, výši částky si již nevybavila. O samotné kupní smlouvě a výši kupní ceny a ni o tom, zda pozemek kupovali oba účastníci či jen žalovaný, nic nevěděla). Rozpor v tvrzeních pak nebyl žalovaný k dotazu soudu schopen vysvětlit. V této souvislosti soud poukazuje i na to, že byla-li by pravdivá obě tvrzení, měl žalovaný k úhradě kupní ceny pozemku k dispozici částku podstatně vyšší, než kolik dle jeho tvrzení činila kupní cena obou spoluvlastnických podílů. Pokud následně ve svém závěrečném návrhu uvedl nová tvrzení týkající se půjčky od , jméno FO, , původu částky uložené na vkladní knížku a převzetí hypotéčního úvěru, jde o tvrzení uvedené po koncentraci řízení, tedy k nim soud nemůže ve smyslu ustanovení § 118 b o.s.ř. přihlížet (i pokud by byl v řízení prokázány, což se nestalo).Jiný důkaz k prokázání výše kupní ceny žalovaný nenavrhl a nevyplynula ani z jiných soudem provedených důkazů.

151. Prokázáno rovněž nebylo, že by byla částka vybraná z vkladní knížky žalovaného předána prodávajícím jako kupní cena pozemková parcely.

152. Žalovaný rovněž v řízení jím navrženými a provedenými důkazy neprokázal, že by s žalobkyní uzavřel dohodu, dle níž za ní uhradí jím tvrzenou část kupní ceny jejího podílu na pozemkové parcele parc.č. , hodnota, , a to pod podmínkou, že na této parcele postaví svůj společný dům a budou v něm vést svoji rodinnou domácnost. Takovouto dohodu žalobkyně popřela a její existenci nepotvrdil ani žádný z žalovaným označených svědků.

153. V neposlední řadě soud poukazuje i na to, že žalovaný na počátku řízení v průběhu přípravného jednání učinil nesporným, že podíly obou účastníků na pozemkové parcele parc.č. , hodnota, byly stejné, a že kupní cenu uhradili rovným dílem, tedy že vůči sobě nemají žádné nároky z titulu jejího pořízení.

154. Soud ze všech shora uvedených důvodů uzavřel, že žalovaný v řízení neprokázal, že by za žalobkyni v souvislosti s nabytím pozemkové parcely parc.č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, uhradil částku 221 900 Kč, a že právní důvod úhrady odpadl.

155. Z uvedených důvodů soud výrokem II. návrh žalovaného na její úhradu zamítl., a proto již žalobkyní v řízení vznesenou námitku promlčení neposuzoval.Vypořádaní společného jmění manželů156. Právní režim společného jmění manželů se řídí ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., pokud jde o věci a závazky nabyté či zcizené účastníky od uzavření manželství do 31.12.2013 a od 1.1.2014 se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb.

157. Pokud jde o majetek nabytý do 31.12.2013 platilo, že podle § 143 obč. zák. společné jmění manželů tvořía) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

158. Pro majetek nabývaný po 1.1.2014 platí podle ustanovení § 708 o.z. že to co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“).

159. Podle § 709 o.z. je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, coa) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

160. Podle § 710 o.z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledažea) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebob) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

161. Podle § 711 ods.t 2 o.z. se částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

162. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

163. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

164. Podle § 741 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.E. AKTIVA5.1 Nemovitosti ve společném jmění účastníků v katastrálním území , adresa165. V řízení bylo prokázáno, že účastníci za trvání manželství nabyli pozemkové parcely v kat. úz. , adresa, parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, .

166. Dále bylo v řízení prokázáno, že manželé za trvání manželství zahájili stavbu rodinného domu čp. , číslo popisné, umístěného na pozemkové parcele parc.č. , hodnota, , a to na základě stavebního povolení vydaného 31.3.2000 (srovnej odstavec 20 tohoto rozsudku). Účastníci učinili v řízení nesporným, že v průběhu roku 2003 či 2004 již existovala hrubá stavba domu. Dům byl kolaudován rozhodnutím Městského úřadu v , obec, , které nabylo právní moci dne 3.12.2018 (srovnej odstavec 20 tohoto rozsudku).

167. Stavba je v katastru nemovitostí zapsána jako součást pozemkové parcely parc.č. , hodnota, na LV č. , hodnota, (srovnej odstavec 20 tohoto rozsudku), a to v podílovém spoluvlastnictví účastníků.

168. Podle § 120 odst. 2 obč.zák. nebyla do 31.12.2013 stavba součástí pozemku.

169. S účinností od 1.1.2014 podle § 3054 o.z. stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba (superficiální zásada).Podle § 3055 odst. 1 o.z. platí, že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.Podle § 3058 odst. 1 o.z. stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvím téhož vlastníka, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena.

170. Soud se proto zabýval otázkou, zda dům čp. , číslo popisné, byl ke dni 1.1.2014 samostatnou věcí, a pokud ano, zda k tomuto datu měl shodné vlastníky, jako pozemek, na němž stál, tedy zda byl ve spoluvlastnictví účastníků nebo v jejich společném jmění.

171. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že ke dni 1.1.2014 dům již existoval jako samostatná nemovitá věc, neboť v té době již byly zbudovány svislé i vodorovné konstrukce včetně střechy (srovnej např. rozhodnutí R 44/1993, či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2554/2007). K jejich zbudování a tím vzniku samostatné věci došlo za trvání manželství, tedy stavba se stala ve smyslu ustanovení § 143 obč.zák. součástí společného jmění manželů. S ohledem tuto skutečnost, se stavba domu nemohla stát s účinností dni 1.1.2014 ve smyslu ustanovení § 3054 o.z. součástí pozemkové parcely na níž stála, neboť pozemek byl ve spoluvlastnictví účastníků a dům byl v jejich společném jmění, tedy stavba a pozemek měl v právním slova smyslu odlišné vlastníky. Zápis v katastru nemovitostí proto odporuje zjištěnému skutkovému stavu.

172. Z uvedeného důvodu má soud za prokázané, že zapsaný stav je v rozporu se stavem právním, tedy že jde o mylný zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí, a že dům čp. , číslo popisné, na stavební parcele parc.č. , hodnota, je součástí společného jmění manželů jako samostatná nemovitá věc.

173. Jak již soud uvedl výše, účastníci v řízení učinili nesporným, že dům čp. , číslo popisné, , a pozemkové parcely parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, a pozemkové parcely parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, zapsané na LV č. , hodnota, , vše v katastrálním území , adresa, jsou určeny k užívání jako jeden funkční celek rodinného domu čp. , číslo popisné, se zahradou. Z uvedeného důvodu soud vypořádání všech popsaných nemovitostí řešil jako jeden celek, tedy tak, aby byl určen jeden vlastník nemovitostí a druhému stanovena náhrada za nemovitosti jako celek. Tímto postupek pak bude naplněna i superficiální zásada vyjádřená v ustanovení § 3058 o.z.

174. Hodnota nemovitostí, obvyklá cena nemovitostí, jako celku (viz. odstavec 173 tohoto rozsudku) podle stavu nemovitostí ke dni rozhodnutí soudu, byla ke dni rozhodnutí soudu v řízení stanovena znaleckým posudkem , jméno FO, částkou 12 840 000 Kč (srovnej odstavec 24 až 30 tohoto rozsudku).

175. V řízení oba účastníci projevili zájem o nabytí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví. Oba účastníci v řízení doložili svoji solventnost (viz. odstavec 134 a 138 tohoto rozsudku).

176. Při úvaze, komu nemovitosti budou přikázány soud hodnotil zejména to, že předmětné nemovitosti užívá od roku 2019 v převážné míře žalovaný, který v domě rovněž poskytujte bydlení dceři účastníků , jméno FO, (která je stále nezaopatřeným dítětem účastníků). Soud dále vycházel z opakovaných námitek žalobkyně, že žalovaný svým jednáním (rozuměj, pokračováním ve stavebních pracích dle stavebního povolení) a nedostatečnou údržbou domu, dům znehodnocuje a výslovně mu nejméně dopisem ze dne 27.10.2020 (odstavec 112 tohoto rozsudku), a dle svých tvrzeních již nejméně ½ roku před tím, zakázala jakékoliv práce na domě. Pokud tedy má žalobkyně za to, že žalovaný svým jednáním porušoval pravidla při správně společné věci a nemovitost poškozoval, má soud za to, že by měl nést následky takového jednání a nemovitosti by měl získat on. V opačném případě lze očekávat, že by byly vyvolány další spory o náhradu škody způsobené žalovaným nejméně pro zanedbání údržby.

177. Rovněž soud přihlédl i ke způsobu vyrovnání vypořádacího podílu. Oba účastníci v řízení doložili svoji solventnost, tedy že mají připraveny či zajištěny dostatečné finanční prostředky na jeho uhrazení.

178. Z listin předložených žalobkyní vyplynulo, že má k dispozici cca 430 000 Kč svých výlučných prostředků a zbývající prostředky má zajištěny zápůjčkami od třetích osob. Zároveň žalobkyně uvedla, že tyto zápůjčky má v úmyslu uhradit v rozsahu 4 milionů korun z hypotéky a překlenovacího úvěru a zbývající cca 2 mil. Kč přibližně do 3 let, když má za to, že uvedené prostředky naspoří nebo se s věřiteli dohodne jinak. Za situace, kdy by žalobkyně měla vrátit zápůjčky ve výši okolo 6 milionů korun a na to si vzít úvěr, činila by splátka hypotéčního úvěru přibližně 45 000 Kč měsíčně. I pokud soud přihlédne k tvrzení žalobkyně, že by vracela pouze 4 mil. Kč a splátky hypotéčního úvěru a překlenovacího úvěru by činili okolo 30 000 Kč, má soud za to, že uvedená výše splátek není v současné době v možnostech žalobkyně. Při příjmu žalobkyně okolo 53 000 kč měsíčně a splátce 30 000 Kč, by žalobkyně měla k dispozici částku okolo 23 000 Kč měsíčně z níž však musí hradit výživné pro obě dcery účastníků, neboť obě stále studují, dále náklady na běžný provoz domu (energie, pojištění apod.). Ze zbývající částky by pak teprve uspokojovala své životní náklady. Nelze si představit, že by za této situace žalobkyni zbývaly prostředky na údržbu a dostavbu domu, a tvorbu úspor za účelem úhrady zbývajících zápůjček.

179. Naopak žalovaný má k dispozici své výlučné finanční prostředky ve výši cca 6 400 000 Kč a pouze zbytek úhrady vypořádacího podílu bude řešit využitím stavebního spoření zletilé dcery účastníků, která s ním žije v domě čp. , číslo popisné, a s využitím naspořených prostředků dala žalovanému výslovný souhlas.

180. Popsanou situaci soud vyhodnotil tak, že výsledem vypořádání nemá být vznik nových závazků účastníků, není-li jich pro vypořádání třeba. Za situace, kdy žalobkyně pro vypořádání musí získat prostředky ve výši okolo 6 milionů korun z cizích zdrojů, jejichž splacení žalobkyní by s ohledem na výši jejích příjmů bylo buď objektivně nemožné (bez prodeje předmětných nemovitostí) či by žalobkyně byla po dobu 16 let (do 70 let jejího věku) nucena vystačit na svoji obživu a provoz nemovitosti s částkou těsně nad hranicí existenčního minima a zároveň by tím bylo ohroženo plnění její vyživovací povinnosti vůči oběma dcerám účastníků.Naopak žalovaný doložil, že má k dispozici částku, která téměř celá pokryje výši vypořádacího podílu a k jeho úhradě si musí zajistit cizí zdroje pouze ve výši jednotek statisíců korun.

181. V neposlední řadě soud v souladu s § 741 písm. d) o.z. přihlédl i k zájmu dcery účastníků , jméno FO, , která v domě žije spolu s žalovaným, jako zájmu nezaopatřeného dítěte na zajištění jejích bytových potřeb.

182. Ze všech shora uvedených důvodů soud z vypořádávaného společného jmění manželů přikázal rodinný dům čp. , číslo popisné, s pozemky do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok III. bod 1 a 2).5.2 Bytová jednotka č. , hodnota, v katastrálním území , adresa183. Žalovaný v řízení navrhl vypořádání bytové jednotky č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, jako součásti společného jmění manželů. V řízení však nebylo prokázáno, že by tuto bytovou jednotku účastnicí do svého společného jmění nabyli.

184. Kupní smlouva na bytovou jednotku byla uzavřena dne 5.6.2018, tedy za účinnosti občanského zákoníku účinného do 1.1.2014. Aby věc byla součástí společného jmění manželů bylo podle § 709 o.z. třeba, aby jí za trvání manželství nabyl alespoň jeden z manželů. Kupní smlouvou ze dne 5.6.2018 (srovnej odstavec 35 tohoto rozsudku) bylo prokázáno, že předmětnou bytovou jednotku nabyla do svého vlastnictví starší dcera účastníků , jméno FO, , tedy osoba odlišná od účastníků.

185. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný výslovně koupi bytové jednotky manžely odmítl. Ostatně žalobkyně sama již necelé dva týdny po úhradě rezervační zálohy sděluje realitní kanceláři, že byt bude pořizován pro dcery (srovnej odstavec 38 a 39 tohoto rozsudku) a tuto informaci zaslala žalobkyně rovněž žalovanému (srovnej odstavec 38 tohoto rozsudku).

186. Soud se rovněž zabýval námitkou žalovaného, že kupní smlouva byla zastřeným právním úkonem, jehož účelem bylo nabytí bytové jednotky do vlastnictví žalobkyně. Z výpovědi dcery účastníků , jméno FO, (srovnej odstavec 42 tohoto rozsudku), vyplynulo, že se cítí být výlučným vlastníkem předmětného bytu, a že jí pořízení bytu bylo prezentováno jako pořízení bytu za investičním účelem pro ni a pro sestru. Následně však byl byt zakoupen pouze pro ni, neboť sestra byla v té době ještě nezletilá. Uvedla, že byt užívá jako vlastník od jeho pořízení, neboť se do něj bezprostředně po jeho pořízení nastěhovala (když utekla ze společného bydliště rodičů) a užívá ho do dnes. Rovněž uvedla, že je pravdou, že náklady spojené s užíváním bytu hradí žalobkyně, na základě dohody se svědkyní, když tímto způsobem plní vůči svědkyni část své vyživovací povinnosti.

187. Z žádného v řízení provedeného důkazu nevyplynulo, že by žalobkyni svědčilo takové právo, z něhož by bylo možné dovodit, že byt je dcerou pro ni držen jen „naoko“ (tj. že dcera , jméno FO, ve vztahu k bytu jedná sice svým jménem, avšak na účet žalobkyně a dle jejích pokynů), či že po skončení sporu mezi účastníky ho tato na žalobkyni bez dalších nároků převede.

188. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by se vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, za trvání manželství stal některý z manželů, či že by nabytí bytu dcerou , jméno FO, bylo zastřeným právním úkonem nabytí vlastnického práva pro žalobkyni, soud návrh na jeho vypořádání jako součásti společného jmění manželů zamítl (výrok VI. bod 1.).5.3 Movité věci:a) Osobní automobil Škoda Octavie 5E rok výroby 2015, RZ , SPZ189. Mezi účastníky bylo sporným, zda osobní automobil Škoda Octavie 5E rok výroby 2015, RZ , SPZ, , pořízený žalovaným před rozvodem manželství je součástí společného jmění účastníků či nikoliv. Žalovaný měl za to, že ač automobil pořídil za trvání manželství, pořídil ho ze svých výlučných prostředků, které získal darem od svých rodičů za účelem jeho pořízení.

190. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne 24.8.2019 uzavřel s rodiči písemnou darovací smlouvu na základě níž tito darovali žalovanému částku 280 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný ve smlouvě potvrdil (srovnej odstavec 48 tohoto rozsudku). Automobil, o nějž byl spor, žalovaný zakoupil dne 13.9.2019 v autobazaru AAA auto (srovnej odstavec 47 tohoto rozsudku) a jeho kupní cenu uhradil ve dvou bezhotovostních splátkách ze svého bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, (srovnej odstavec 48 tohoto rozsudku). Zároveň bylo prokázáno, že předmět daru žalovaný na svůj bankovní účet nejméně do právní moci rozvodu manželství nevložil (srovnej odstavec 50 tohoto rozsudku). Soud proto uzavřel, že sporný automobil byl pořízen z prostředků ve společném jmění manželů, a nikoliv z výlučných prostředků žalovaného, a proto je součástí společného jmění manželů určeném k vypořádání.

191. V této souvislosti neobstojí ani argumentace žalovaného, že kupní cenu automobilu ze svého účtu uhradil proto, aby neměl vysokou hotovost na její úhradu celý den u sebe v práci a při cestách po Praze, neboť pro automobil jel až večer po práci. Nelze přehlédnout, že prostředky měl žalovaný k dispozici již 3 týdny před pořízením vozidla, kdy je mohl vložit na svůj účet, a to nejen na pobočce, ale např. i prostřednictvím vkladového bankomatu. Pokud by soud přistoupil na argumentaci žalovaného, že kupní cenu automobilu uhradil z daru od rodičů, zkrátil žalovaný, který prostředky odeslané ze svého běžného účtu nerefundoval ve prospěch tohoto účtu, společné jmění manželů o odeslanou částku. Z pohledu výše vypořádacího podílu je tak bez důsledku, zda je v něm zohledněna hodnota vozidla, či užití finančních prostředků bez souhlasu žalobkyně v téže výši.

192. Účastníci v řízení učinili nesporným, že hodnota vozidla určená k vypořádání jejich společného jmění činí 207 499 Kč (srovnej odstavec 51 tohoto rozsudku).

193. Předmětné vozidlo pak soud přikázal žalovanému, neboť ten ho ode dne jeho pořízení výlučně užívá (výrok III. bod 3. písm. a)).b) Motocykl JAWA 250 typ 11 – Pérák – bez technického průkazu, bez výrobního čísla;c) Motocykl ČEZET 125-150C - bez technického průkazu, bez výrobního čísla;d) Motocykl JAWA 90 Manet - bez technického průkazu, bez výrobního čísla;194. Účastníci učinili nesporným, že tyto tři historické motocykly pořídil za trvání manželství žalovaný, a i nadále je má ve svém držení (srovnej odstavec 52 tohoto rozsudku).

195. Jejich obvyklá cena byla v řízení stanovena znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 119 000 Kč. Znalec v posudku uvedl, že oproti stavu ke dni zániku manželství na motocyklech chyběly díly výslovně popsané v posudku, které se daly v době pořízení posudku pořídit za 3 550 Kč, avšak neuvedl, že by chybějící díly měly vliv na jejich obvyklou cenu (srovnej odstavec 53 tohoto rozsudku). Soud proto vycházel z hodnoty motocyklů ve výši 119 000 Kč.

196. Motocykly soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, když tyto jsou jeho sběratelským zájmem, má je ve své dispozici a žalobkyně o jejich přikázání neprojevila zájem (výrok III. bod 3. písm.b), c) a d)).e) Nábytková sestava zařízení ložnice ze dřeva, dekor olše, a toi. manželská postel se zadním čelem, 2 zdravotními rošty, 2 matracemiii. 5 skříněk o výšce cca 100 cm, a to 1 ks komody se 2 dvířky a šuplíky uprostřed, 2 ks komoda se šuplíky, 2 skříňky s dvoukřídlými dveřmiiii. 2 noční stolkyiv. 2 závěsné poličky.

197. Účastníci v řízení učinili nesporným, že za trvání manželství nabyli ložnici skládající se z komponent uvedených v záhlaví tohoto odstavce (srovnej odstavec 54 tohoto rozsudku). Účastníci rovněž učinili nesporným, že tyto movité věci jsou bez finanční hodnoty, avšak nikoliv odužívané, proto se domáhají jejich vypořádání (srovnej odstavec 55 tohoto rozsudku).

198. O přikázání ložnice měli zájem oba účastníci, přičemž žalobkyně i v případě, že by nebyl rodinný dům, do nějž byla ložnice pořizována, přikázán do jejího vlastnictví. Soud přikázal ložnici do výlučného vlastnictví žalovaného, když vyšel ze shodných tvrzení účastníků, že tato byla pořizována do domu čp. , číslo popisné, a je v něm dodnes umístěna. Zároveň předmětné věci od rozvodu manželství užívá výlučně žalovaný, a je tak na něm, aby nesl případné důsledku jejich poškození aniž by tím byl vyvolán další spor mezi účastníky (výrok III. bod 3. písm.e)).f) Stavební materiál nezabudovaný ke dni rozvodu manželství do domu čp. , číslo popisné, v kat.úz. , adresa199. Účastníci se shodli, že za trvání manželství zakoupili stavební materiál určený na výstavbu domu čp. , číslo popisné, , který z části nebyl do rozvodu manželství do domu zabudován (srovnej odstavec 58 tohoto rozsudku). Nezabudovaný materiál je tak i nadále samostatnými movitými věcmi určenými k vypořádání.

200. Soud vypořádal stavební materiál v rozsahu na jehož existenci ke dni zániku manželství se účastníci shodli (výrok III. bod 3. písm.f)). Ve zbytku soud návrh na jeho vypořádání zamítl, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by v rozsahu uvedeném ve výroku VI. bod 2 ke dni rozvodu manželství existoval.

201. Účastníci v řízení učinili nesporným, že hodnota nezabudovaného stavebního materiálu v mezi nimi nesporném rozsahu činí 100 000 Kč.

202. Nezabudovaný materiál soud přikázal žalovanému, neboť mu přikázal do vlastnictví i dům čp. , číslo popisné, pro jehož stavbu byl materiál účastníky pořízen (výrok III. bod 3. písm.f)).5.4 Pohledávky za finančními institucemi203. V řízení bylo prokázáno, že ke dni rozvodu manželství bylo na jméno každého z účastníků vedeno několik bankovních účtů a dalších finančních produktů. V řízení byla zjištěna výše pohledávek každého z účastníků za finančními institucemi (srovnej odstavec 63 a 65 tohoto rozsudku).

204. Soud přikázal pohledávky za finančními institucemi tomu z účastníků, na jehož jméno byly vedeny (výrok 0. a V.).F. Pasiva205. Žalobkyně se v řízení domáhala vypořádání závazku, který převzala dne 13.7.2018, a to na základě zápůjčky od svého zaměstnavatele , název, , adresa, , v.v.i. ve výši 50 000 Kč. Uvedla, že si byla nucena vzít zápůjčku za účelem krytí nákladů domácnosti, tedy že jde o dluh přijatý při obstarání každodenních či běžných potřeb rodiny.

206. Podle § 710 o.z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledažea) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebob) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

207. V řízení soud zjistil, že žalobkyně převzala sporný závazek za trvání manželství, bez souhlasu žalovaného (srovnej odstavec 67 a 68 tohoto rozsudku).

208. Dále soud zjistil, že existenci závazku žalobkyně neuvedla ani v řízení o úpravě výchovy a výživy v té době nezletilé dcery účastníků , jméno FO, (v dubnu 2019), ač byla na výši závazků výslovně dotazována. Naopak v řízení popsala (shodně s žalovaným), v jakém rozsahu každý z nich nese náklady na výživu nezletilé a náklady na bydlení (srovnej odstavec 70 tohoto rozsudku).

209. Ve smlouvě o zápůjčce byl uveden účel zápůjčky „pro bytové účely“ (srovnej odstavec 69 tohoto rozsudku). V této souvislosti nelze přehlédnout, že zápůjčku si žalobkyně od svého zaměstnavatele vzala bezprostředně po té, co uhradila bez souhlasu žalovaného kupní cenu bytové jednotky č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, zakoupené dcerou účastníků , jméno FO, (srovnej odstavec 35, odstavec 116 a odstavec 243 tohoto rozsudku) ve výši 2 472 288 Kč.

210. Vzal-li by soud za prokázané tvrzení žalobkyně, že si předmětnou zápůjčku brala proto, že neměla v důsledku sporů s žalovaným prostředky na krytí běžných výdajů domácnosti (což v řízení prokázáno nebylo), učinila tak nikoliv proto, že by prostředky neměla, ale proto, že je v rozporu s pravidly hospodaření se společným jměním manželů bezprostředně před přijetím zápůjčky vynaložila na úhradu kupní ceny bytové jednotky. Tedy zápůjčku nepřijala při obstarání každodenních či běžných potřeb rodiny, a pokud tak učinila, učinila tak výlučně v důsledku svého protiprávního vynaložení prostředků společného jmění manželů (srovnej odstavec 243 tohoto rozsudku).

211. Soud z uvedených důvodů zamítl návrh na vypořádání předmětného závazku (výrok VI. bod 3.).G. Vnosy na společné jmění manželů z výlučného vlastnictví jednoho z manželů:

212. Podle ustanovení § 744 odst. 1 písm c) o.z. má každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.7.1 Vnosy finančních prostředků účastníky213. Účastníci učinili při jednání soudu dne 2.3.2023 nesporným, že každý z účastníků vnesl ze svých výlučných prostředků na pořízení, tj. výstavbu, domu čp. , číslo popisné, v , adresa, finanční prostředky ve výši:a) žalobkyně ve výši 596 975,44 Kč,b) žalovaný ve výši 487 676 Kč.7.2 Stavební materiál ve výlučném vlastnictví žalovaného získaný před uzavřením manželství ze zbourané stavby provozní budovy v , název, v kat.úz. , adresa, využitý na stavbu domu čp. , číslo popisné214. Žalovaný v řízení požadoval, aby mu byl nahrazen vnos z jeho výlučného majetku na pořízení rodinného domu čp. , číslo popisné, , spočívající ve stavebním materiálu, který získal do svého výlučného vlastnictví demolici provozní budovy , název, , a který byl následně zabudován do stavby domu čp. , číslo popisné, zejména do jeho 1. podzemního podlaží.

215. V řízení bylo prokázáno, že k demolici provozní budovy došlo v průběhu léta 1998, tedy za trvání manželství. Zároveň nebylo prokázáno, že by šlo o některou z výjimek ve smyslu ustanovení § 143 ost. 1 písm. a) obč. zák. tedy že by žalovaný nabyl majetek dědictvím nebo darem, či že by šlo o majetek nabytý žalovaným za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví, či věci, které podle své povahy slouží výlučně jeho osobní potřebě, či že by šlo o věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku.

216. Z dokazování má soud za prokázané, že možnost získat stavební materiál demolici provozní budovy zajistil otec žalovaného, a že tak učinil s úmyslem získat pro žalovaného stavební materiál původně na přístavbu domu ve vlastnictví rodičů žalovaného a později pro stavbu samostatného domu žalovaného a žalobkyně. Samotnou dohodu s vlastníkem stavby o demolici však i s odkazem na prozatímní povolení ze dne 1.7.1998 (srovnej odstavec 95 tohoto rozsudku) uzavřel již sám žalovaný (nikoliv jeho otec), a to za trvání manželství (tedy nabyl věci do společného jmění manželů).Soud v této souvislosti poukazuje i na svědecké výpovědi rodinných příslušníků, kteří se shodli na tom, že nikdo nikdy žalobkyni nesdělil, že by materiál na stavbu domu byl zajištěn jen ve prospěch žalovaného, a že k zajištění možnosti provést demolici a materiál si ponechat došlo v době, kdy se v rodině vědělo, že účastníci chtějí stavět spolu a za tím účelem spolu koupili parcelu ve , obec, . Matka žalovaného dokonce oznámení této možnosti žalovanému komentovala slovy „pokud , jméno FO, zvládne přinést něco podobného, máte hnedle půlku baráku“.

217. Soud tak uzavřel, že žalovaným označený stavební materiál nebyl v jeho výlučném vlastnictví, neboť byl nabyt žalovaným za trvání manželství a nejde o žádnou z výjimek upravených v ustanovení § 143 odst. 1 obč.zák., proto nemá nárok na nahrazení jeho hodnoty a tento návrh zamítl (výrok VIII. bod a)).7.3 Stavební součásti ve výlučném vlastnictví žalovaného zhotovené otcem žalovaného pro žalovaného a zabudované do domu čp. , číslo popisné218. Žalovaný se dále domáhal, aby mu byl nahrazen vnos z jeho výlučného majetku představovaný jím označenými stavební součástmi (okna vestavěné skříně, dřevěné obložení schodišťových stupňů), které pro něho zhotovil jeho otec, a jež byly následně zabudovány do domu účastníků čp. , číslo popisné, .

219. V řízení bylo prokázáno, že žalovaným označené věci (jež se staly součástí domu čp. , číslo popisné, ) byly otcem žalovaného zhotoveny za trvání manželství účastníků, a že byly zhotovovány výlučně pro potřeby předmětného domu.

220. Otec žalovaného v řízení připustil, že ač zhotovení jednotlivých věcí konzultoval výlučně se synem, věděl že dům staví oba účastníci společně, a že věci zhotovuje právě a jen pro potřeby tohoto domu. Připustil, že je vlastně zhotovoval pro oba účastníky jako manžele. Výslovně uvedl, že nikdy žalobkyni nesdělil, že by věci zhotovoval výlučně pro svého syna, tj. pro žalovaného.

221. Ze svědeckých výpovědí ostatních členů rodiny žalovaného vyplynulo, že otec žalovaného pomáhal se stavbou jak účastníkům, tak i své dceři. Dělal pro ně to, co uměl, tedy truhlařinu. Shodně uvedli, že se nikdy v rodině neřešilo „já x ty x naše“, byli rodina, pomáhali si dle potřeby. Nikomu není známo, že by někdo někdy řekl žalobkyni, že věci zhotovované otcem žalovaného nejsou vyrobeny pro ně oba, ale jen pro žalovaného, nikdy se o tom ani před žalobkyní nehovořilo.

222. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, shodně jako v případě stavebního materiálu z demolice, že bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že by jím označené stavební součásti zhotovené otcem žalovaného byly v jeho výlučným vlastnictví. S ohledem na to nemá žalovaný nárok na nahrazení jejich hodnoty a soud návrh na vypořádání jejich hodnoty zamítl (výrok VIII. bod b)).7.4 Vnos žalovaného na zhodnocení domu čp. , číslo popisné, po rozvodu manželství účastníků v hodnotě 54 655 Kč223. Žalovaný rovněž uplatnil svůj nárok na nahrazení toho, co vložil do domu účastníků po rozvodu manželství, když pokračoval v jeho výstavbě a terénních úpravách okolních pozemků.

224. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

225. Podle § 714 odst. 1 o.z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

226. Podle § 765 odst. 1 o.z. zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů nebo rozvedených manželů.

227. Soud má za prokázané, že dům účastníků čp. , číslo popisné, byl budován na základě stavebního povolení ze dne 31.3.2000, a že byl dokončen pouze částečně (srovnej odstavec 20 tohoto rozsudku), a že stavební povolení na dům (dokončení 2. NP) bylo prodlouženo do 31.12.2025 (srovnej odstavec 112 tohoto rozsudku), tedy, že účastníci ve stavbě domu pokračovali i po vydání kolaudačního rozhodnutí v roce 2018. Účastníci se shodli na tom, že žalovaný pokračoval ve stavební činnosti a terénních úpravách i po rozvodu manželství, a to do doby, než mu další činnosti žalobkyně přípisem ze dne 27.10.2020 zakázala (srovnej odstavec 112 tohoto rozsudku). Rozsah jím provedených stavebních prací a terénních úprav, byl zadokumentován zejména fotografiemi žalobkyně (srovnej odstavec 109 tohoto rozsudku). Úpravy prováděl žalovaný zejména svépomocí. Ze svých výlučných prostředků hradil převážně stavební a instalační materiál, který ke své práci potřeboval.

228. Vzhledem k tomu, že samotný seznam pořízeného materiálu nelze jednoznačně spojit s jednotlivými pracemi žalovaného a stanovit tak částku, kterou žalovaný ze svého výlučného vlastnictví vynaložil na pořízení společné věci (její zhodnocení), vyjádřil se k rozsahu zhodnocení domu činnostmi a úpravami provedenými po rozvodu manželství znalec , jméno FO, v rámci svého znaleckého posudku, jímž stanovil obvyklou cenu nemovitostí ve vlastnictví účastníků (srovnej odstavec 109 tohoto rozsudku). Znalec uvedl, že hodnota prací provedených žalovaným (pokud by byl prováděny dodavatelsky, tj. hodnota práce a materiálu), činí 60 000 Kč. Tyto práce se na hodnotě domu projevily zvýšením jeho hodnoty o 35 000 Kč.

229. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že žalovaný pokračoval ve stavbě domu a terénních úpravách v souladu s dohodou manželů a vydaným stavebním povolením, a to až do doby, kdy manželka svůj souhlas odvolala, tj. do konce října 2020. Jednal tedy v souladu s pravidly o nakládání s majetkem ve společném jmění manželů a má i z tohoto důvodu nárok na vyrovnání toho, co vnesl na pořízení (zhodnocení) společného majetku.

230. Princip nároku na vrácení vnosu je odrazem nároku na vydání toho, oč se majetkové společenství (společné jmění manželů) obohatilo. Za situace, kdy nelze jednoznačně doložit výši prostředků vynaložených žalovaným na pořízení domu a jeho úpravu po rozvodu manželství, vyšel soud z částky, o niž se hodnota nemovitostí výlučně jeho činností zvýšila. Uzavřel tak, že žalovaný má nárok na úhradu částky 35 000 Kč, jako částky, o níž se výlučnou činností žalovaného po rozvodu manželství obohatilo společné jměním účastníků. Uvedená částka se projevila ve výši stanoveného vypořádacího podílu (srovnej odstavec 258 tohoto rozsudku).H. Odklony ze společného jmění manželů:

231. Odklonem se rozumí nakládání s majetkem ve společném jmění manželů způsobem, který odporuje zejména ustanovení § 714 o.z., a ve svém důsledku vede ke zmenšení masy společného jmění manželů. Důsledkem porušení pravidel při správně společného jmění a nakládání s ním, je povinnost manžela vrátit do masy společného jmění to, co z ní v důsledku jeho protiprávního jednání ušlo.

232. Podle § 714 o.z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.8.1 Odklony žalobkyně ze společného jmění manželů:

233. Žalovaný v řízení požadoval, aby při vypořádání společného jmění účastníků soud zohlednil, že žalobkyně bez jeho souhlasu vynaložila finanční prostředky ve výši 2 493 788 Kč na úhradu kupní ceny bytové jednotky č. , hodnota, v kat. úz. , adresa, , kterou do svého vlastnictví získala dcera účastníků , jméno FO, . A dále částku 139 708,08 Kč na zakoupení a instalaci kuchyňské linky do předmětného bytu dcery.

234. Mezi účastníky nebylo sporným, že žalobkyně vynaložila žalovaným označené finanční prostředky z jejich společného jmění na uvedené účely.

235. Žalobkyně však měla za to, že veškeré prostředky vynaložila se souhlasem žalovaného, a tedy v souladu se zákonnými pravidly o nakládání se společným jměním. Uvedla, že bytovou jednotku pořizovali s žalovaným na základě vzájemné dohody pro dceru , jméno FO, , poté, kdy zjistili, že jejich původní úmysl, aby byt nabyly obě jejich dcery, vyžaduje odsouhlasení opatrovnickým soudem. Proto vyčkali zletilosti starší z dcer, která následně kupní smlouvu uzavřela, a to v době, kdy již celá kupní cena byla uhrazena žalobkyní. Zdůraznila, že žalovaný s pořízením bytu souhlasil, původně měli byt nabýt účastníci do svého společného jmění, ale pak si to žalovaný rozmyslel, že nechce být nikde veden, a proto se dohodli, že byt se napíše na dcery, resp. dceru , jméno FO, .

236. Soud nemá dohodu účastníků o vynaložení finančních prostředků z jejich společného jmění na pořízení bytové jednotky v , obec, za prokázanou. Soud nepochybuje o tom, že žalobkyně považovala pořízení bytu za dobrou investiční příležitost a způsob uložení či zhodnocení naspořených finančních prostředků. Nepochybuje ani o tom, že žalovaný byl o záměru žalobkyně informován. Zda informaci obdržel před tím, než žalobkyně uhradila první (rezervační) zálohu ve výši 50 000 Kč (tj. před 5.10.2017 – srovnej odstavec 116 tohoto rozsudku) či až poté, nebylo v řízení nijak prokázáno.

237. První doložená komunikace ohledně bytu mezi účastníky je email ze dne 18.10.2017, tj. 2 týdny po složení rezervační zálohy, kdy žalobkyně informuje žalovaného o tom, že sdělila realitní kanceláři, že byt bude zakoupen pro obě nezletilé dcery, přičemž již v tomto emailu konstatuje, že mu informaci posílá proto, aby znovu neřekl, že něco nepodepíše, když zároveň říká, že je mu to jedno. Již z uvedené zprávy (pomine-li soud, že další informace o průběhu komunikace žalobkyně s realitní kanceláří a vývoji rozhodnutí, kdo bude nakonec nabyvatelem bytu, žalovanému nezasílala ani nebyl účasten korespondence v kopii) vyplývá, že žalovaný souhlas nedal. Následně žalovaný dne 5.2.2018 výslovně odmítl v realitní kanceláři podepsat smlouvu o smlouvě budoucí. Přesto žalobkyně dne 23.2.2018 odeslala další zálohu na kupní cenu bytu ve výši 200 000 Kč. Zbývající část kupní ceny žalobkyně uhradila v den podpisu kupní smlouvy dceru , jméno FO, , tj. dne 5.6.2018.

238. Nelze přehlédnout, že z emailu ze dne 18.10.2017 adresovaného žalovanému vyplývá, že si žalobkyně byla plně vědoma toho, že vzhledem k tomu, že jsou manželé je k zakoupení bytu potřebný vždy jeho souhlas (srovnej odstavec 38 tohoto rozsudku) a že tento souhlas nemá. Dne 22.10.2017 pak žalobkyně informuje realitní kancelář, že byt bude koupen dcerami, a že pouze pro žalobkyni (proč jen pro ni v řízení nevyplynulo) by mělo být zřízeno věcné břemeno. Následně dne 1.11.2017 informuje žalobkyně realitní kancelář, že byt nebude nabýván dcerami (z důvodu komplikací spojených se souhlasem opatrovnického soudu) ani do společného jmění manželů, neboť s tím žalovaný nesouhlasí, ale výlučně žalobkyní (srovnej odstavec 39 tohoto rozsudku), a to přesto, že si již 14 dní před tímto pokynem realitní kanceláři byla vědoma, že byt do svého výlučného vlastnictví nemůže bez souhlasu žalovaného nabýt. Jen ze zpráv předložených samotnou žalobkyní, které sepsala v průběhu 2 týdnů je zjevné, že opakovaně měnila představy o tom, kdo bude kupujícím bytu, který chtěla pořídit, avšak že si po celou dobu byla vědoma neexistence souhlasu žalovaného s pořízením bytu.

239. Soud neuvěřil ani tvrzení žalobkyně, že se s žalovaným dohodla, že když nemá zájem o nabytí bytu společného jmění, že bude účastníky pořízen pro dceru , jméno FO, , a že dceři , jméno FO, bude majetková hodnota bytu vyrovnána tím, že pro ni bude účastníky vystavěna samostatná bytová jednotka v 2. nadzemním podlaží domu účastníků v , adresa, v souladu se stavebním povolením.

240. Takovouto dohodu nepotvrdila ani dcera , jméno FO, , která jinak měla za to, že byt pro ni rodiče pořídili a cítí se být jeho výlučným vlastníkem. Z její svědecké výpovědi nevyplynulo, že by však tuto informaci obdržela od žalovaného. Naopak uvedla, že ji vůbec nezajímalo, jak byla kupní cena uhrazena, a zda bude majetková hodnota sestře nějak kompenzována. Ostatně i z její svědecké výpovědi vyplynulo, že její vztahy s otcem byli již nejméně na jaře 2018 opět napjaté a vyvrcholili jejím útěkem z domu právě do pořízeného bytu, to vše v době, kdy nastupovala do maturitního ročníku. Byly napjaté do té míry, že raději bydlela v bytě bez kuchyňské linky, skříní, židlí, stolu, ale i ledničky či rychlovarné konvice, než by zůstala v domě účastníků. Za této situace je spíše pravděpodobnějším tvrzení žalovaného, že jeho vztahy s dcerou byli natolik problematické, že si neumí představit, že by jí daroval byt v hodnotě 2,5 milionu korun.

241. Soud rovněž neuvěřil tvrzení dcery , jméno FO, , že vztahy mezi účastníky (jejími rodiči) byly dobré až do doby, kdy se odstěhovala z domu ve , obec, , a že teprve poté začala vnímat rozpory mezi nimi. Soudu není jasné, jak mohla vnímat zhoršující se vztahy mezi rodiči a jejich komunikaci za situace, kdy sama uvedla, že od svého útěku z domova se viděla s žalovaným pouze 2x u soudu.

242. Soud nemá za hodnověrné ani tvrzení žalobkyně, že by mezi účastníky došlo k dohodě, že dar v podobě bytu pro dceru , jméno FO, bude dceři , jméno FO, kompenzován vybudováním samostatné bytové jednotky v jejich domě, který měl být dle stavebního povolení budován jako dvougenerační. Již samotné stavební povolení uvedené tvrzení žalobkyně vyvrací, neboť bylo vydáno pro stavbu rodinného domu ve taru písmene L o velikosti 1+5 o jednom podzemním a dvou nadzemních podlaží, když v prvním nadzemním podlaží mělo být umístěno zádveří, hala, kuchyň, jídelna, obývací pokoj, pracovna, sociální zařízení a schodiště a ve 2. nadzemním podlaží pak měla být umístěna hala se schodištěm, ložnice, 2x pokoj, 2x dětský pokoj a koupelna. Z popsaného rozvržení vnitřní dispozici domu je zjevné, že dům nikdy nebyl plánován a povolen jako dvougenerační o dvou samostatných jednotkách. Kolaudační rozhodnutí obsahuje pouze rozhodnutí o prodloužení stavebního povolení pro dostavbu 2. nadzemního podlaží do 31.12.2025 a neobsahuje rozhodnutí o změně stavby před kolaudací. Nelze ani přehlédnout, že i pokud by mezi účastníky takováto dohoda byla, sama žalobkyně jí zmařila odvoláním svého souhlasu s další stavbou domu v říjnu 2020 (srovnej odstavec 112 tohoto rozsudku). V této souvislosti nelze ani přehlédnout, že vztahy účastníků již v době pořizování bytu byli přinejmenším napjaté (srovnej odstavec 43 tohoto rozsudku), z výpovědi dcery účastníků , jméno FO, vyplývalo, že již v té době žalobkyně opakovaně hovořila o rozvodu (srovnej odstavec 41 tohoto rozsudku) a je tak nepravděpodobné, že by účastníci byli schopni bytovou jednotku pro dceru , jméno FO, zbudovat.

243. Soud proto uzavřel, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by k vynaložení finančních prostředků na úhradu kupní ceny bytové jednotky č. , adresa, pro dceru , jméno FO, měla souhlas žalovaného, proto je žalobkyně povinna tyto prostředky vrátit do masy společného jmění.

244. Pokud jde o finanční prostředky vynaložené na úhradu kupní ceny kuchyně do bytu dcery , jméno FO, , žalobkyně ani na základě výzvy soudu podle § 118a odst. 1 a 3 neuvedla konkrétní tvrzení k uzavření a obsahu dohody s žalovaným na využití finančních prostředků. Následně uvedla, že má za to, že pořízení kuchyňské linky do bytu dcery v hodnotě 139 708,08 Kč lze považovat za běžnou záležitost, a to zejména s odkazem na to, že dcera v bytě bydlela a bylo třeba, aby ho mohla užívat plnohodnotně.

245. Soud se s argumentací žalobkyně ohledně toho, že by vynaložení částky 139 tis Kč bylo běžným nakládáním s majetkem ve společném jmění, odpovídajícím poměrům rodiny nesouhlasí. Ze svědeckých výpovědí obou dcer účastníků vyplynulo, že rodina s výjimkou stavby domu v , adresa, nevynakládala vyšší částky, pokud nešlo o dovolenou (a i ty se snažili pořizovat co nejlevněji), potřebné sportovní vybavení či hudební nástroje. Ostatně i sama žalobkyně měla za to, že vynaložení částky 50 000 Kč na pořízení klavíru pro dceru , jméno FO, bylo výdajem, k němuž žalovaný potřeboval její souhlas. To že by žalovaný dal souhlas s vynaložením uvedené částky nebylo v řízení prokázáno, naopak z provedeného dokazování se podává, že by nebyl ochoten udělit souhlas za situace, kdy nesouhlasil ani s pořízením bytu ani s odstěhováním dcery , jméno FO, ze společného bydliště.

246. I v případě kuchyňské linky tedy soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by k vynaložení finančních prostředků na její pořízení do bytu dcery , jméno FO, v , obec, měla souhlas žalovaného, a proto je žalobkyně povinna tyto prostředky vrátit do masy společného jmění.8.2 Odklon žalovaného ze společného jmění manželů.

247. Žalobkyně v řízení požadovala, aby při vypořádání společného jmění účastníků soud zohlednil, že žalovaný bez jejího souhlasu vynaložil finanční prostředky ve výši 50 000 Kč na pořízení piana Scholz, výrobní číslo , hodnota, .

248. Mezi účastníky nebylo sporné, že by žalovaný uvedené finanční prostředky ze společného jmění manželů použil na úhradu kupní ceny piana a toto následně daroval dceři účastníků. Sporné nebylo ani to, že v době jejich vynaložení neměl souhlas žalobkyně.

249. Žalovaný uvedl, že však má za to, že prostředky byl nucen vynaložit v důsledku jednání žalobkyně, která ze společného bydliště odvezla klavír (byť v jejím výlučném vlastnictví), který sloužil pro potřeby dcery , jméno FO, , která na něj hrála od útlého dětství, a i v době rozpadu manželství účastníků nadále chodila na hodiny klavíru nejen do umělecké školy, ale měla i soukromého učitele. Dcera účastníků tak ztratila možnost nástroj žalobkyně dále užívat, a žalovaný poté, co se situaci nepodařilo vyřešit, dceři pořídil nový hudební nástroj.

250. Svědeckými výpověďmi obou dcer má soud za prokázané, že za trvání manželství oba rodiče podporovali dcery v jejich koníčcích a jako téměř jediný vyšší náklad, který rodina s výjimkou stavby vynakládala, byly náklady na hudební nástroje a sportovní vybavení.

251. Z výpovědi dcery , jméno FO, (srovnej odstavec 130 tohoto rozsudku) má soud za prokázané, že měla pouze omezenou možnost na odvezený nástroj cvičit, když neměla klíče od bytu, kam ho žalobkyně umístila, byla omezena na dobou, kdy v bytě byla žalobkyně a zároveň byla podstatným způsobem omezena i nutností respektovat klid sousedů. Obdobně ani možnost příležitostně vyžívat nástroj umístěný ve škole nemohla plnohodnotně nahradit odvezený nástroj a přístup k němu, a tím i plnění jejích školních povinností. Zároveň ve své výpovědi , jméno FO, uvedla, že se žalobkyně nezajímala o tom, jak bude nadále cvičit, nijak jí sama nekontaktovala, neřešila to s ní. Její výpověď nevyvrátila ani dcera , jméno FO, (srovnej odstavec 132 tohoto rozsudku), která sice uvedla, že má za to, že , jméno FO, měla klíče od bytu a mohla do něj volně přicházet, zároveň však potvrdila, že to byla její domněnka, že jí v bytě samotnou neviděla, ani jí v bytě neviděla hrát. To že měla k dispozici klíče od bytu se domnívala na základě toho, že ona sama je od žalobkyně dostala. Soud v této souvislosti poznamenává, že za situace, kdy dle tvrzení svědkyně byl byt pořízen výlučně pro ni a ona se cítí být jeho výlučným vlastníkem a žalobkyně zároveň byt užívá pouze příležitostně, není zjevné, proč (z jakého titulu či na základě jakého oprávnění) by měla žalobkyně předávat klíče od bytu , jméno FO, , když k uvedenému bytu žalobkyni od samého počátku žádné právo nesvědčilo.

252. Na základě skutkových zjištění soud uzavřel, že částka 50 000 Kč byla částkou, o niž se při běžném chodu domácnosti účastníků nedá hovořit jako o běžném hospodaření či nakládání s majetkem. V kontextu právě rodinné domácnosti účastníků však bylo prokázáno, že měla-li se vynaložit vyšší částka, dělo se tak téměř výlučně právě na úhradu potřeb obou dcer ve spojení s jejich sportovním a kulturním vyžití a vzděláním. Žádný z účastníků v řízení nerozporoval, že by se dcera , jméno FO, skutečně odmalička nevěnovala hře na klavír, a že se jí věnovala i v době pořízení piana žalovaným, či že by již v té době zanechala svého kontinuálního hudebního vzdělávání. Soud tak uzavřel, že ač vynaložená částka je v obecné rovině a poměrech účastníků vyšší, než za jakou se dá považovat běžné nakládání, avšak v poměrech účastníků náklady na hudební nástroje byly účelově vynakládaným nákladem spojeným s běžným hospodařením, bylo-li jich potřeba (v případě hudebních nástrojů s ohledem na pokrok dcer v ovládání daného nástroj). Pokud tedy žalobkyně ze svého rozhodnutí nástroj odvezla (což bylo nepochybně její právo) musela být srozuměna s tím, že žalovaný, u nějž , jméno FO, zůstala bydlet, bude nucen uvedenou situaci řešit a nástroj nakonec pořídit. Pokud tak učinil, má soud za to, že s tím, byla žalobkyně srozuměna.

253. Uvedenému závěru odpovídá i to, že žalobkyně námitku proti využití prostředků na jeho pořízení vznesla až v průběhu tohoto soudního řízení, a to až na posledním přípravném jednání dne 1.9.2023, tj. téměř po dvou letech trvání sporu, (v zásadě jako reakci na trvání žalovaného na vypořádání odklonů na pořízení bytu a kuchyňské linky), i když o pořízení piana věděla nejméně od října 2020, kdy piano původně sama zahrnula do masy určené k vypořádání společného jmění účastníků soudem (do doby změny žaloby).

254. Z uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně byla srozuměna s pořízením piana, když nesouhlas s jeho pořízením nevyjádřila po dobu nejméně 3 let, čímž svůj souhlas konkludentně udělila. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně nenapadla úkon žalovaného, kterým piano daroval dceři , jméno FO, (o darování se dozvěděla nejpozději z podání žalovaného z ledna 2021), ani nenamítala, že by prostředky vynaložené na pořízení piana byly nepřiměřené nástroji, který dcera s ohledem na rozsah svého zájmu či hudebnímu umění, potřebovala.

255. Soud proto uzavřel, že prostředky vynaložené na pořízení piana žalovaným nejsou odklonem, neboť odpovídají způsobu hospodaření rodiny před rozvratem manželství, žalobkyně jejich využití vůči žalovanému nenamítla poté, co zjistila, že je vynaložil, tedy ač s jejich využitím nedala předchozí souhlas, svým jednáním (resp. opomenutím, pokud nesouhlasila) toto jednání dodatečně schválila, proto je žalovaný není povinen vrátit do masy společného jmění.VLASTNÍ VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ A STANOVENÍ NÁHRADOVÉ POHLEDÁVKY256. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že v zaniklém společném jmění manželů se nacházeli položky určené některým z účastníků k vypořádání soudem, a to v hodnotě uvedené u nich v tabulce. Pokud jde o hodnotu nemovitostí v katastrálním území , adresa, , tj. rodinný dům čp. , číslo popisné, se zahradou, uvádí soud v níže připojeném přehledu cenu za celý soubor nemovitostí (tj. jak za nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví, tak i za nemovitosti ve společném jmění manželů, neboť jsou tyto vypořádávány jako celek pro jednoho vlastníka a podíly účastníků jsou v obou případech stejné).Aktivadům čp. , číslo popisné, se zahradou v kat. úz. , obec12 840 000 KčOsobní automobil Škoda Octavie RZ , SPZ207 499 Kčmotocykly119 000 Kčnábytková sestava ložnice0 Kčnezabudovaný stavební materiál100 000 Kčpohledávky žalobkyně za finančními institucemi76 571 Kčpohledávky žalovaného za finančními institucemi2 739 325 KčCelkem16 082 395 KčOdklon (povinnost některého z manželů k vrácení prostředků SJM využitých v rozporu s pravidly hospodaření se společným majetkem)žalobkyně2 633 496 Kčžalovaný0 KčCelkem2 633 496 KčPasiva0 Kč257. Soud dále uzavřel, že na pořízení shora uvedeného majetku využili účastníci i majetek ve svém výlučném vlastnictví, jehož hodnotu účastnici požadovali v řízení nahradit. V řízení bylo prokázáno pouze vynaložení finančních prostředků, a to v níže uvedeném rozsahu (srovnej zejména odstavec 213 a 230 tohoto rozsudku):Vnosyžalobkyně - nesporné na dům596 975 Kčžalovaný - nesporné na dům487 676 Kčžalovaný - na zhodnocení domu po rozvodu manželství35 000 Kč258. Čistá hodnota společného jmění manželů určená k vypořádání činí 17 596 240 Kč (Aktiva + Odklony – Pasiva - Vnosy), když uvedená částka zahrnuje i hodnotu majetku v podílovém spoluvlastnictví manželů, tj. pozemkových parcel náležejících k domu čp. , číslo popisné, v kat. úz. , adresa, (srovnej zejména odstavec 147 tohoto rozsudku).Každému z manželů se tak má při vypořádání dostat hodnota ½ majetku určeného k vypořádání a mají mu být nahrazeny vnosy na pořízení tohoto majetku, tedy:Žalobkyni:hodnota 1/2 společného jmění8 798 120 Kčvýše vnosu596 975 Kčcelková hodnota majetku připadajícího na žalobkyni9 395 095 KčŽalovanému:hodnota 1/2 společného jmění8 798 120 Kčvýše vnosu522 676 Kčcelková hodnota majetku připadajícího na žalovaného9 320 796 Kč259. Pokud jde o přikázání jednotlivých aktiv společného jmění manželů některému z účastníků, odkazuje soud na odůvodnění rozsudku shora u jednotlivých položek, účastníci tedy nabývají rozhodnutím soudu do svého výlučného vlastnictví tyto položky:AktivaŽalobkyněŽalovanýdům čp. , číslo popisné, se zahradou v kat. úz. , obec12 840 000 KčOsobní automobil Škoda Octavie RZ , SPZ207 499 Kčmotocykly119 000 Kčnábytková sestava ložnice0 Kčnezabudovaný stavební materiál100 000 KčPohledávky žalobkyně za finančními institucemi76 571 KčPohledávky žalovaného za finančními institucemi2 739 325 KčOdklonmanželka2 633 496 Kčmanžel0 KčÚčastníci nabývají majetek v hodnotě2 710 067 Kč16 005 824 Kč260. Za situace, kdy se má každému z účastníků dostat majetkové hodnoty ve výši 8 798 120 Kč a mají mu být nahrazeny vnosy na pořízení tohoto majetku (viz. odstavec 258 tohoto rozsudku) náleží žalobkyni na vyrovnání jejího podílu na společném jmění manželů a na vyrovnání jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech ve spoluvlastnictví účastníků částka 6 685 028 Kč, kterou je jí žalovaný povinen uhradit (výše nároku žalobkyně 9 395 095 Kč - hodnota jí nabývaného majetku 2 710 067 Kč).

261. Lhůtu k úhradě stanovil soud v délce 15 dní, neboť si je vědom skutečnosti, že jde o částku, kterou běžně nelze uhradit elektronicky a bude třeba návštěvy žalovaného v bance (zvláště při účastníky deklarovaném vztahu žalovaného k obdobným operacím a elektronickému bankovnictví). Pro stanovení delší lhůty však soud neshledal důvod za situace, kdy žalovaný deklaroval, že částku 6 419 000 Kč má k dispozici na svých účtech a částku 286 000 Kč je mu připravena pro účely vypořádání poskytnout dcera , jméno FO, , která ve svém prohlášení uvedla, že tato částka již není vázána na výpovědní dobu stavebního spoření. V neposlední řadě soud tuto lhůtu stanovil i proto, aby v případě, že žalovaný svoji povinnost dobrovolně nesplní, měla žalobkyně časový prostor pro případné právní kroky ještě před tím, než bude výlučné vlastnické právo žalovaného vloženo do katastru nemovitostí.K návrhu žalovaného na disparitu podílů262. Pro úplnost soud uvádí, že neshledal důvod pro disparitu podílu v důsledku žalovaným tvrzenému mimořádnému přičinění na získání majetku účastníků. Tuto mimořádné přičinění žalovaný shledával v činnosti svého otce spojené se zajištěním možnosti získat část stavebního materiálu z demolice provozní budovy , název, , aktivní účasti otce na stavbě domu účastníků včetně jím vyrobených součástí ze dřeva. Rovněž pak v situaci, kdy dům žalovaný ve značné míře stavěl vlastnoručně, přičemž žalobkyně se na stavbě fyzicky nepodílela. Měl rovněž za to, že prostředky hrazené na stavbu byly hrazeny z jeho příjmu a nikoliv z příjmu žalobkyně.

263. Předně se žalovaný mýlí, pokud za trvání manželství rozlišuje svůj příjem a příjem žalobkyně. Uzavřením manželství veškeré příjmy účastníků byly příjmy společnými. Pokud pak žalovaný na základě dohody účastníků využíval svůj příjem na nákup stavebního materiálu a podobně, je nepochybné, že žalobkyně ze svého příjmu hradila životní náklady rodiny, např, jídlo, ošacení, hygienu apod.

264. Obdobně se žalovaný mýlí, pokud se domnívá, že se podstatně zasloužil o vybudování domu tím, že na něm osobně pracoval, pokud pracoval na domě, nestaral se např. o dcery účastníků, nezabezpečoval osobně chod rodiny, což dělala žalobkyně. Rovněž nelze očekávat, že by žalobkyně jako žena (po značnou část výstavby domu těhotná, kojící a starající se o batolata) fyzicky pracovala na stavbě. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně v řízení rovněž fotografiemi dokládala činnosti, které na stavbě vykonávala, např. nátěr fasády, či úpravu zahrady.

265. Soud tak uzavírá, že financování stavby, její průběh i spolupodílení se rodinných příslušníků na stavbě se nevymyká běžnému chodu věcí, a dohodě účastníků o rozložení rodinných úloh (povinností).

266. Pokud měl žalovaný za to, že by měl soud disparitou podílu zohlednit skutečnost, že žalobkyně v důsledku využití prostředků ve společném jmění účastníků na pořízení bytu získala majetkovou hodnotu ke dni vypořádání společného jmění ve výši nejméně dvojnásobku vynaložené částky, soud ani zde neshledal důvody pro disparitu.

267. Předně majetkovou hodnotu získala dcera , jméno FO, , když v řízení nebylo prokázáno, že by byt byl ve vlastnictví žalobkyně či byl dcerou pro ni držen. I pokud by tomu tak bylo, zmařil zvýšení hodnoty majetku účastníků ve společném jmění sám žalovaný, když s pořízením bytu nesouhlasil. Pokud by byl byt nabyt účastníky, byl by součástí SJM a byl by vypořádáván v ceně ke dni vypořádání (tj. profitoval by na žalobkyní navrhované investici). Pokud by žalobkyně jednala v souladu s pravidly hospodaření se společným jměním, nepoužila prostředky na pořízení bytu, by byly ke dni zániku manželství na jejím účtu a pouze jejich nominální hodnota by byla určena k vypořádán účastníky. Tedy žalovanému ze společného jmění manželů ničeho neušlo.Náklady řízení268. Ohledně nákladů řízení soud postupoval v souladu s rozhodnutím ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 262/20, dle něhož nelze v případě řízeni o vypořádání společného jmění manželů obecně stanovit úspěch ve věci jednotlivých účastníků, a tedy náhrada nákladů není přiznávána žádnému z nich. Ústavní soud však zároveň připustil možnost vybočení z této zásady, shledáli soud proto důvody.

269. Soud v projednávané věci nepřiznal účastníkům náhradu nákladů spočívající v náhradě uhrazených soudních poplatků a náhradě nákladů za své právní zastoupení v souladu s citovaným nálezem ústavního soudu. V případě hotových nákladů účastníků vynaložených na úhradu znaleckých posudků však hodnotil postoj každého z účastníků k ocenění položek, k nimž byly následně znalecké posudky zadány a dospěl k závěru, že nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby nesla náklady těchto posudků (v podobě jí uhrazených záloh) v níže uvedeném rozsahu.

270. V případě znaleckého posudku na stanovení obvyklé ceny motocyklů vyšlo najevo, že cena těchto motocyklů tvrzená žalobkyní a jí doložená inzercí, odpovídala ceně zjištěné znalcem, zatímco žalovaný tvrdil jejich cenu ve výši maximálně 10% ceny následně zjištěné znalcem, aniž by své tvrzení v řízení jakkoliv dokládal. Zapříčinil tak, že žalobkyně byla nucena prokazovat výši jejich hodnoty znaleckým posudkem a zapříčinil tím nutnost vynaložení nákladů na jeho vypracování ve výši 32 000 Kč (viz. usnesení čj. 18 C 339/2020–837).

271. V případě nákladů na vypracování znaleckého posudku na ocenění nemovitostí účastníků v kat. úz. , adresa, , jméno FO, , zatížil žalovaný náklady na jeho vypracování náklady potřebnými na vypořádání se znalce s jeho rozsáhlými námitkami již k posudku vypracovanému znalcem v roce 2022 a dalších rozsáhlých námitek vznesených při místním šetření znalce a následně i při výpovědi znalce před soudem. Znalec při vyúčtování znalečného vyčíslil náklady na vypracování posudku jednotlivě pro jednotlivé obsahové části svého posudku. V přímé souvislosti s námitkami žalovaného byla zpracována část posudku 7, 8 a 10, kdy k nim znalec přiřadil znalečné ve výši 20 700 Kč (viz. usnesení čj. 18 C 339/2020–1008) a dále odměnu znalce za účast na jednání soudu (požadovanou výlučně žalovaným) ve výši 5 821 Kč (viz. usnesení čj. 18 C 339/2020–1051).

272. Žalovaný se dále zavázal uhradit ½ znalečného za vypracování znaleckého posudku na stanovení obvyklé ceny nemovitostí v přípravném řízení před soudem, tj. částku 6 878 Kč (viz. usnesení čj. 18 C 339/2020–349).

273. Za situace, kdy žalovaný odpovídá za odměnu znalců v rozsahu 65 399 Kč a na zálohách na znalecké posudky uhradil 27 000 Kč a zbývající zálohy na znalecké posudky ve výši 87 000 Kč uhradila žalobkyně, je žalovaný ve smyslu ustanovení § 147 o.s.ř. povinen nahradit žalobkyni částku 38 399 Kč. Uvedené hotové náklady žalobkyně je žalovaný povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě 15 dnů, tj. ve shodné lhůtě v níž je povinen uhradit žalobkyni i vypořádací podíl.

274. Soud následně po právní moci rozsudku vrátí žalobkyni složenou a nevyužitou zálohu (ke dni rozhodnutí soudu ve výši 14 956 Kč).