18 C 34/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro 345 100,02 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 345 100,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 22. 11. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14.1.2025 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 19.11.2021. Uvedla, že na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 120 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované a ta se zavázala splatit tento úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 219 100,02 Kč nejpozději do 19.11.2022. Úvěrová smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku a její nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace žalovaná požádala o poskytnutí úvěru, žalobkyně následně zaslala návrh konkrétní smlouvy, který žalovaná úkonem, tj. zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou, akceptovala. Žalovaná však podmínky smlouvy nedodržela, neboť se dostala do prodlení s plněním svých závazků. Žalovaná částka byla dle žalobkyně tvořena dlužnou jistinu ve výši 120 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 219 100,02 Kč a smluvní pokutou ve výši 6 000 Kč (500 Kč za každou z dvanácti neuhrazených sjednaných splátek úvěru). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 21.11.2022 do zaplacení.

2. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor v němž mimo jiné uvedla, že s žalobkyní neuzavřela jí tvrzenou úvěrovou smlouvu. Podmínky úvěrové smlouvy, tak jak je žalobkyně uvedla v žalobě rozhodně nesjednala. Namítala způsob, jímž měla údajně úvěrovou smlouvu uzavřít a vznesla námitku promlčení k tvrzenému bezdůvodnému obohacení. Při jednání doplnila, že je pravdou, že s žalobkyní jednala o poskytnutí úvěru, a to v době po covidu. V důsledku covidových opatření a nutnosti zavřít svoji provozovnu s použitým ošacením vyčerpala úspory, které měla. Na obnovení podnikání potřebovala finančí prostředky na nákup nového zboží, proto se obrátila na žalobkyní s žádostí o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč. Obratem jí přišel email se sdělením, že jí tato částka bude poskytnuta. Žádný návrh smlouvy, smluvní podmínky apod. neobdržela. Výslovně popřela, že by s žalobkyní sjednala jí tvrzený poplatek za poskytnutí úvěru či smluvní pokutu. Následně jí přišla částka 120 000 Kč. Volala proto žalobkyni, aby jí sdělila, že jí přišla asi omylem vyšší částka. Bylo jí sděleno, že je dobrým klientem, a proto se jí rozhodli podpořit vyšší částkou, že to pro ni nic neznamená, jen, že bude muset splácet více. Když jim sdělila, že na vyšší částku nemá, sdělili jí, že již s tím nemůže nic dělat a že má splácet. Snažila se proto uhradit částku, kterou obdržela, jak mohla, uhradila celkem 95 274,36 Kč, avšak žalobkyně úhradu této částky nijak nezohlednila. Dále uvedla, že má za to, že s ohledem na absenci smlouvy mezi účastnicemi, jde na její straně o bezdůvodné obohocení, které jí vzniklo dnem připsání částky na její účet v roce 2021. Má tak za to, že tento nárok, pokud existuje, již byl promlčen a vznesla námitku promlčení.

3. Žalobkyně se k námitkám žalované obsaženým v odporu, včetně námitky částečné úhrady a námitky promlčení nevyjádřila. K nařízenému jednání na den 29.4.2025 se bez omluvy nedostavila, proto soud jednal v její nepřítomnosti ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav.

5. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19.11.2021 soud zjistil, že tato smlouva obsahuje osobní údaje žalované včetně čísla bankovního účtu žalované, výši úvěru v částce 120 000 Kč s dobou splatnosti 12 měsíců. Úvěr měl být splacen spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 0,7% denně za každý den čerpání úvěru, a to ve dvanácti splátkách po 28 258,34 Kč, tj. celkem 339 100,08 Kč. Platební údaje, tj. číslo účtu žalobkyně, VS pro úhradu splátek apod. v předložené smlouvě uvedeny nejsou.Uvedená smlouva byla soudu předložena jako elektronický dokument PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 19.11.2021 v 10:13:41 a nebyl upravován.V místě určeném k podpisu žalované je uvedeno datum 19.11.2021 a Kód SMS vertifikace , hodnota, .K dokumentu byla dne 19.11.2021 v 10:13:41 připojena kvalifikovaná elektronická pečeť žalobkyně, tj. elektronický dokument byl podepsán žalobkyní, a po připojení elektronické pečeti se již nezměnil. Jiný elektronický podpis k dokumentu připojen není.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 19.11.2021 má soud za osvědčené, že žalobkyně odeslala na účet uvedený v záhlaví úvěrové smlouvy částku 120 000 Kč. Platba proběhla prostřednictvím platební brány „thePay“.

7. Z potvrzení o provedené transakci vystavené ČSOB týkajících se účtu žalované má soud za prokázané, že částka 120 000 Kč byla připsána na účet žalované dne 19.11.2021 a dále, že žalovaná uhradila na účet žalobkyně (ověřený na webových stránkách žalobkyně , www stránky, ) celkem částku 95 274,36 Kč.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 9.12.2024 ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě celé dlužné částky vyzvána ještě před podáním žaloby9. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 120 000 Kč, kterou poukázala dne 19.11.2021 na její bankovní účet a žalovaná uhradila žalobkyni částku 95 274,36 Kč.

11. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

16. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

17. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

18. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. 145/2010 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

19. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 609 o.z. se právo, které nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

21. Podle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

22. Podle § 629 odst. 1 o.z promlčecí lhůta trvá tři roky.

23. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy a jaký byl její obsah. Žalobkyně dostatečně neosvědčila, jakým způsobem byla uzavřena úvěrová smlouva přesto, že k tomuto byla vyzvána usnesením čj. 18 C 34/2025-26 ze dne 9.4.2025.

24. Žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena písemná úvěrová smlouva v elektronické podobě. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vytvořila elektronickou úvěrovou smlouvu dne 19.11.2021 v 10:13:41, kterou v témže čase elektronicky podepsala, tj. připojila svoji kvalifikovanou elektronickou pečeť. Následně již ke změněn elektronického dokumentu obsahujícímu smlouvu nedošlo.

26. Zda a pokud ano, jaká smlouva (v jakém znění) byla žalované předložena v řízení prokázáno nebylo, tím méně, jakou smlouvu měla žalovaná odsouhlasit. Naopak, bylo prokázáno, že předložený elektronický dokument nebyl měněn poté, kdy k němu byla připojena kvalifikovaná elektronická pečeť žalobkyně. Z uvedeného vyplývá, že údaj o tvrzené akceptaci smlouvy žalovanou, tj. připojením kódu SMS, musel být do textu dokumentu vložen ještě před jeho podpisem žalobkyní. Přičemž zároveň z žádného z dalších jednání tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, že by tento údaj ke smlouvě připojila právě žalovaná a že poté, co údaj připojila, již nedošlo ke změně dokumentu. Nelze rovněž přehlédnout, že uvedený údaj, měl-li být podpisem nesplňuje náležitosti elektronického podpisu (data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tím méně i dalším podmínkám článku 26 eIDAS, neboť není jednoznačně spojen s podepisující osobou, neumožňuje její identifikaci. Tedy nebylo prokázáno, že soudu předloženou smlouvu žalovaná uzavřela a v jakém textovém znění tak případě učinila, tedy že vyslovila souhlas s textem smlouvy, který byl soudu předložen k důkazu. Tedy žalobkyně neprokázala, že by s žalovanou zavřela úvěrovou smlouvu o jím tvrzeném znění.

27. Za situace, kdy v řízení nebyl prokázán obsah ujednání na základě, nichž žalobkyně poskytla žalované částku 120 000 Kč, je toto plnění plněním bez právního důvodu ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o.z., které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Žalovaná prokázala, že žalobkyni uhradila před podáním žaloby částku 95 274,36 Kč. Její bezdůvodné obohacení, tak ke dni rozhodnutí soudu činí 24 725,64 Kč.

28. Žalovaná na svoji obranu uplatnila námitku promlčení. Žalobkyně ničeho na obranu proti vznesené námitce neuvedla, ač k tomu byla vyzvána usnesením soudu čj. 18 C 34/2025-26 ze dne 9.4.2025. Promlčecí doba nároku na vydání bezdůvodného obohacení začala dle ustanovení § 621 o.z. běžet okamžikem, kdy byla částka z tvrzené úvěrové smlouvy připsána na účet žalované, když tímto dnem se mohla žalobkyně poprvé domáhat vrácení částky, kterou žalované poskytla, ač mezi nimi nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, tj. dnem 19.11.2021. Tříletá promlčecí doba pak uběhla dne 19.11.2024, za situace, kdy žaloba byla podána dne 14.1.2025, se žalovaná svojí námitkou promlčení žalobě ubránila. Soud proto celu žalobu zamítl (výrok I. rozsudku).

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měl ave věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalované představují paušální náhradu hotových nákladů vynaložených žalovanou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaná nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalované náhradu za 3 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), tj. za podání odporu, za vyjádření ve věci samé a účast u soudního jednání paušální náhradu vždy ve výši 300,- Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 900 Kč (výrok II.).