18 C 377/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 37 462 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 37 462 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 624 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 2 867 Kč od 10. 7. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 4 935 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 2 883 Kč od 7. 11. 2024 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 5 781 Kč od 5. 2. 2025 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 3 572 Kč od 7. 5. 2025 do zaplacení,II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 4 403 Kč k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 1. 10. 2025 domáhala po žalovaném úhrady celkové částky 37 462 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že je právnickou osobou, která je zákonným příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a rovněž v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.Žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu RZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované nemělo v období od 13. 6. 2023 do 27. 11. 2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 18. 1. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 15 624 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Dále uvedla, že předmětné vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení ani v následujícím období od 28. 11. 2023 do 28. 12. 2023, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 23. 8. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 2 883 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Žalovaný je rovněž vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu RZ , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 m3, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované nemělo v období od 4. 1. 2024 do 4. 3. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 25. 4. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 2 867 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Dále uvedla, že předmětné vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení ani v následujícím období od 5. 3. 2024 do 17. 6. 2024, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 22. 8. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 4 935 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Shodné vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení ani v následujícím období od 18. 6. 2024 do 18. 10. 2024, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 21. 11. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 5 781 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Uzavřeno pojištění nemělo vozidlo ani v navazujícím období od 19. 10. 2024 do 2. 1. 2025, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 20. 2. 2025 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 3 572 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Žalovaný příspěvky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

3. Z výzvy ze dne 18. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 15 624 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o osobní automobil s objemem válců nad 2 500 cm3, a že vozidlo nemělo v období od 13. 6. 2023 od 27. 11. 2023, tj. po dobu 168 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 93 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

4. Z upomínky ze dne 24. 4. 2024, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 23. 5. 2024 (viz. předžalobní výzva a podací arch).

5. Z informací z Registru silničních vozidel předaných žalobkyni v souladu s § 15 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ze dne 12. 1. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 6. 3. 2019 do 12. 1. 2024 vlastníkem i provozovatelem vozidla BMW 335 D, RZ , SPZ, , tj. byl vlastníkem i provozovatelem po celé období, za nějž je příspěvek požadován, a to od 13. 6. 2023 od 27. 11. 2023.

6. Z výzvy ze dne 23. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 2 883 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o osobní automobil s objemem válců nad 2 500 cm3, a že vozidlo nemělo v období od 28. 11. 2023 do 28. 12. 2023, tj. po dobu 31 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 93 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

7. Z upomínky ze dne 20. 11. 2024 vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 23. 5. 2024 (viz. předžalobní výzva a podací arch).

8. Z informací z Registru silničních vozidel předaných žalobkyni v souladu s § 15 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ze dne 25. 7. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 6. 3. 2019 do 25. 7. 2024 vlastníkem i provozovatelem vozidla BMW 335 D, RZ , SPZ, , tj. byl vlastníkem i provozovatelem po celé období, za nějž je příspěvek požadován, a to od 28. 11. 2023 do 28. 12. 2023.

9. Z výzvy ze dne 25. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 2 867 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 m3, a že vozidlo nemělo v období od 4. 1. 2024 do 4. 3. 2024, tj. po dobu 61 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 47 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

10. Z upomínek ze dne 1. 8. 2024 a ze dne 26. 8. 2024 vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 17. 10. 2024 (viz. předžalobní výzva a podací arch).

11. Z informací z Registru silničních vozidel předaných žalobkyni v souladu s § 15 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ze dne 13. 2. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 20. 9. 2021 do 13. 2. 2025 vlastníkem i provozovatelem vozidla ŠKODA FABIA, RZ , SPZ, , tj. byl vlastníkem i provozovatelem po celé období, za nějž jsou příspěvky požadovány, a to od 4.1. 2024 do 2. 1. 2025.

12. Z výzvy ze dne 22. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 4 935 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 m3, a že vozidlo nemělo v období od 5. 3. 2024 do 17. 6. 2024, tj. po dobu 105 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 47 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

13. Z upomínky ze dne 12. 11. 2024 vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 10. 1. 2025 (viz. předžalobní výzva a podací arch).

14. Z výzvy ze dne 21. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 5 781 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 m3, a že vozidlo nemělo v období od 18. 6. 2024 do 18. 10. 2024, tj. po dobu 123 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 47 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

15. Z upomínky ze dne 11. 2. 2025 vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 4. 2025 (viz. předžalobní výzva a podací arch).

16. Z výzvy ze dne 20. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 3 572 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 m3, a že vozidlo nemělo v období od 19. 10. 2024 do 2. 1. 2025, tj. po dobu 76 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 47 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

17. Z upomínky ze dne 13. 5. 2025 vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 4. 7. 2025 (viz. předžalobní výzva a podací arch).

18. Nárok žalobkyni vznikl částečně za účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, proto soud s odkazem na ustanovení § 94 odst. 2 a § 95/3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval posuzování nároku žalobkyně za období do 31. 3. 2024 podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do 31. 3. 2024 a v období od 1. 4. 2024 pak dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

19. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2021, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, či doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona). Podle § 3 odst. 2 zákona je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb., tedy vyhláškou platnou a účinnou v době porušení povinnosti žalovaným. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

20. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jako „zákon o pojištění odpovědnosti“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle § 2 odstavec 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, tj. osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, jíž je ke dni porušení zákona žalovaným vyhláška č. 69/2024 Sb.. To neplatí, je-li vozidlo vyňato z pojištění podle § 7. Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla (§ 47 zákona o pojištění odpovědnosti).

21. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný byl vlastníkem i provozovatelem vozidel RZ , SPZ, a , SPZ, a vozidla neměla ve shora uvedených obdobích uzavřena pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v roční prekluzivní lhůtě. Žalovaná částka pak odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidla nebyla pojištěna (ač byla po celé uvedené období vedena v registru vozidel), a výši denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč. Protože splatnost příspěvku do garančního fondu nastala 60. dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve spojení s výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 18. 1. 2024, 23. 8. 2024, 25. 4. 2024, 22. 8. 2024, 21. 11. 2024, 20. 2. 2025), soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády, a to ode dne požadovaného žalobkyní, který zároveň následuje po dni splatnosti příspěvku, do zaplacení (výrok I.).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 403 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 499 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 462 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 904 Kč ve výši 504 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.