18 C 382/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4.085 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se do částky 405 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 95,31 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.680 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 552,69 Kč a na nákladech řízení částku 1.126 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa], a to ve splátkách po 400 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaná povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 14. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4.085 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 648,69 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč s tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, na základě čehož ji vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušené evidence a tuto povinnost splnila dne [datum]. Žalovaná však nedostála své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatila televizní poplatky za období října 2019 až dubna 2022, tj. za 31 měsíců v celkové částce 4.085 Kč (30 měsíců x 135 Kč + 35 Kč za říjen 2019). Z případných mimořádných plateb byly uhrazeny nejstarší dlužné částky žalované. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., z nichž odvozuje svůj nárok. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, kterou však žalovaná ani v dodatečné lhůtě nesplnila. Žalobkyně proto požadovala úrok z prodlení dle předpisu práva občanského, přičemž kapitalizovala tyto úroky ode dne prodlení s každou platbou poplatku do dne vyhotovení žaloby v celkové částce 648,69 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky vznikly žalobkyni v souvislosti s vyhotovením a odesláním předžalobní upomínky, kdy tato činnost je prováděna na základě Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba] a částka 64 Kč odpovídá položkovému rozpočtu.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl.

3. Proti platebnímu rozkazu podala žalovaná dne 9. 11. 2022 odpor, v němž uvedla, že žije sama se dvěma nezletilými dětmi, které má svěřeny na základě rozhodnutí [název soudu] do své péče v pronajatém bytě v obci [obec], kde za nájemné a služby hradí 7.045 Kč, dále hradí zálohy na energii ve výši 1.500 Kč, jízdné dětem do školy a dluhy, které ji vznikly v souvislosti s domácím násilí a do kterých se zamotala. Sama pobírá invalidní důchod ve výši 5.682 Kč, přídavky na děti ve výši 2.740 Kč, příspěvek na bydlení v částce 1.718 Kč a výživné pro děti v částce 1.800 Kč a 2.300 Kč. V rámci vedlejší činnosti žalovaná vykonávala v období od května do listopadu 2022 živnost, při níž si vydělala cca 6.000 Kč měsíčně. Dluhy z minulosti hradí podle možností. Různé„ rychloúvěry“ si byla nucena vzít po tom, co byla fyzicky a psychicky týrána ze strany partnera a z důvodu odstěhování z trvalého bydliště musela opakovaně bydlet na azylovém domě. Požádala o možnost úhrady dluhu ve splátkách.

4. V doplnění pak žalovaná uvedla, že jí byly přiznány dávky pomoci v hmotné nouzi, a sice doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí v částce 3.133 Kč.

5. Žalobkyně k odporu žalované uvedla, že žalovaná nijak nezpochybňuje, že je poplatníkem televizního poplatku a že pouze namítá, že porušila poplatkovou povinnost z důvodu finanční tísně. Žalobkyně souhlasila s úhradou nedoplatku ve splátkách po 400 Kč měsíčně sjednaných pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně vyjádřila podiv nad tím, že přestože žalovaná obdržela výzvu k zaplacení, žalobkyni nekontaktovala a nesnažila se celou situaci řešit, potažmo vysvětlit. Kdyby totiž žalovaná žalobkyni kontaktovala a svá tvrzení relevantně doložila, předešlo by se tak soudnímu řízení a vzniku nákladů. Žalobkyně proto na podaném návrhu trvala.

6. Soud nařídil jednání na den 3. 1. 2023, z něhož se žalobkyně řádně omluvila, žalovaná se k jednání dostavila a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalobkyně postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. U jednání žalovaná uvedla, že by měla být osvobozena od placení koncesionářských poplatků, a proto zpochybnila výši žalované částky. Neměla však u jednání k dispozici veškeré podklady. Skutečnost, že žalovaná nemá dostatek finančních prostředků, sdělovala žalobkyni telefonicky. Žalovaná u jednání znovu popsala svou tíživou finanční situaci, kdy uvedla, že za elektřinu již hradí 2.500 Kč měsíčně. Do listopadu 2022 působila jako OSVČ v oboru pomocné stavební práce a úklid domácnosti. V letošním roce došlo k navýšení částky nájemného a služeb na částku 7.323 Kč. Zároveň došlo ke zvýšení výživného ze strany otců dětí. Dále žalovaná uvedla, že má dluh u [právnická osoba] v částce 4.000 Kč, dále exekuci u [anonymizováno], kterou se snaží splácet dle svých možností.

7. Žalovaná byla poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu, že nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti o tom, že splňovala podmínky pro osvobození od televizních poplatků v žalovaném období od října 2019 do dubna 2022 a že o této skutečnosti informovala žalobkyni formou čestného prohlášení a proto soud poučil žalovanou, že pokud nedoplní rozhodné skutečnosti, pak se vystavuje nebezpečí neunesení břemene tvrzení a obdobně pokud nedoloží a neoznačí důkazy směřující k prokázání svých tvrzení, pak se vystavuje nebezpečí neunesení břemene důkazního.

8. Z potvrzení o prohlášení poplatníka televizních poplatků, z výpočtu úroků, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, ze seznamu vyplacených dávek, z poštovních poukázek, z protokolu ÚP, z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory, včetně výplatního dokladu, ze smlouvy o nájmu bytu BD2 [obec] [číslo] 2022 10, z potvrzení ÚP, z rozsudku OS v [obec] č. j. [číslo jednací], ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, ze sdělení ÚP ze dne 19. 5. 2022, z usnesení KS v [obec] č. j. [číslo jednací], z evidenčních údajů poplatníka, z rodného listu, z rozsudku OS v [obec] č.j. [číslo jednací], ze zastavení smírného řízení, z přehledu předpisů, položkového rozpočtu soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

9. Žalovaná se jako poplatník televizního poplatku přihlásila v lednu [rok]. Z detailního přehledu předpisů a plateb plyne, že žalovaná měla od roku 2015 v jednotlivých letech nedoplatek na koncesionářských poplatcích, který v roce 2015 činil 270 Kč, v roce 2016 335 Kč, v roce 2017 205 Kč, v roce 2018 1.315 Kč, v roce 2019 736 Kč, v roce 2020 720 Kč, v roce 2021 měla přeplatek 71 Kč a za období do října 2022 byly předepsány platby ve výši 1.414 Kč zahrnující i náklady na upomínku, na které nebylo zaplaceno ničeho. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové částce 648,69 Kč vyplývá, že počátek úročení poplatků je vždy od 16. dne daného kalendářního měsíce a konec úročení ke dni podání žaloby, tj. k 14. 10. 2022. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne 13. 6. 2022, doručenou dne 16. 6. 2022.

10. Na základě nájemní smlouvy má žalovaná až do srpna 2023 užívat bytovou jednotku [číslo] o velikosti 2 + kk v domě [adresa] v [obec], přičemž za nájemné hradí 3.645 Kč měsíčně, za užívání společných prostor v částce 800 Kč měsíčně a za služby činí její zálohy 2.600 Kč, proto měsíčně platí 7.045 Kč. Žalovaná je od 7. 11. 2022 evidována jako uchazečka o zaměstnání. Žalovaná pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5.682 Kč. V listopadu 2022 žalovaná požádala o přiznání dávek hmotné nouze, když uvedla, že v předchozích měsících podnikala v oboru pomocných stavebních prací a úklidu domácnosti s příjmem ve výši 7.000 Kč v srpnu 2022, 7.450 Kč v září 2022, 2.450 Kč v říjnu 2022 a 2.600 Kč v listopadu 2022. Za elektřinu žalovaná hradí 1.500 Kč měsíčně. S účinnosti od 1. 10. 2022 došlo u žalované ke snížení příspěvku na bydlení z částky 3.500 Kč na částku 1.718 Kč. Spolu s žalovanou jsou posuzovanými účastníky její dvě děti [jméno] a [jméno]. Obě děti jsou svěřeny do péče matky, přičemž na nezletilého [jméno] je otec povinen hradit s účinností od 1. 4. 2019 částku 2.300 Kč a na [jméno] by mělo být hrazeno výživné v částce 1.800 Kč. Za internet žalovaná hradí na základě smlouvy u [právnická osoba] částku 330 Kč měsíčně. Žalovaná má dluhy vůči úřadu práce, a to z titulu přeplatku dávky, ve vztahu ke kterým je vedeno exekuční řízení, když výše dluhu činila v květnu 2022 5.065 Kč. Žalovaná dále doložila usnesení exekučního soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí o zastavení exekuce ve prospěch oprávněné [právnická osoba] proti žalované. Dále doložila, že má nedoplatek vůči [anonymizována dvě slova], a to ve výši 1.905 Kč ke dni 31. 8. 2022, dále má pohledávku u společnosti [právnická osoba] ve výši 760 Kč. Dle seznamu vyplacených dávek žalovaná pobírala v období dubna – června 2020 včetně dávky pomoci v hmotné nouzi, a sice příspěvek na živobytí. V období dubna – května 2020 pobírala také doplatek na bydlení. Doplatek na bydlení žalovaná pobírala taktéž v roce 2017 a část roku 2018 a v tomtéž období pobírala také příspěvek na živobytí. V roce 2022 pak žalované náležel příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení v období listopadu a prosince 2022.

11. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí za zařízení technicky způsobilého individuálně volitelné reprodukcí televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských radiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového a televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen televizní přijímač). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.

12. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je od rozhlasového a televizního poplatku dále osvobozena fyzická osoba, a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti. Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona.

13. Podle ustanovení § 4 odst. 3, věta druhá zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí, okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopii rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory okolnosti prokazující osvobození.

14. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíčně výše televizního poplatku 135 Kč.

15. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.

16. Podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřena lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

17. Po provedeném dokazování a podřazením pod výše citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaná je poplatníkem televizního poplatku a svou zákonnou povinnost si neplnila. Výše dluhu vyplynula z doložených předpisů a přehledu splácení. Přestože žalovaná apelovala na své osvobození, striktně formálně vzato podmínky pro osvobození od placení koncesionářských poplatků nesplnila, protože pro osvobození je nutné vyplnit čestné prohlášení, které však žalovaná ve vztahu k žalobkyni neučinila. Na druhou stranu soud zohlednil, že žalovaná trpí posttraumatickou poruchou v souvislosti s domácím násilím a tak schopnost zařizovat si pro ostatní běžné věci je pro ni záležitostí komplikovanou. Svým přístupem u jednání však presentovala, že nyní již má zájem konsolidovat své přechozí úvěry a řešit své dřívější dluhy a současně předcházet narůstání dluhů nových. Proto i v této souvislosti aktuálně oslovila žalobkyni s žádostí o osvobození, když z jí předložených listin znovu vyplývá, že v současnosti je poživatelkou dávek pomoci v hmotné nouzi. Z žalovaného období však žalovaná prokázala, že pouze ve třech měsících jí náležela dávka pomoci v hmotné nouzi a proto soud zamítl žalobu co do částky 405 Kč, která představuje koncesionářský poplatek právě za zmíněné tři měsíce roku 2020, po které by jí jinak osvobození náleželo. Z těchto částek také soud vypočítal odpovídající částku zákonného úroku z prodlení v částce 95,33 Kč, kterou taktéž ze stejného důvodu zamítl. Nedůvodnou soud shledal žalobu i co do nároku na uplatnění pohledávky ve výši 64 Kč, když z ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nárok na náhradu těchto nákladů nevyplývá, když toto ustanovení výslovně počítá toliko se zákonným úrokem z prodlení a nelze tak konstatovat, že se jedná automaticky o příslušenství pohledávky, když právě zmíněné ustanovení výslovně upravuje pravidla týkající se příslušenství pohledávky a za jakých okolností a jaké může být soudem přiznáno.

18. V ostatním však shledal soud žalobu žalobkyně důvodnou a žalovanou zavázal k úhradě částky 3.680 Kč s odpovídajícím kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 552,69 Kč. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu a jako účastníkovi, který měl ve věci výrazný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci a sepis podání) a dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 126 Kč Náklady řízení celkem činí 1.126 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud umožnil žalované úhradu dlužné částky ve splátkách po 400 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů od doručení rozsudku a každou další od měsíce následujícího, vždy do 25. dne v měsíci až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nebude-li některá ze splátek uhrazena v dané výši a připsána na účet žalobkyně do 25. dne v měsíci, stává se znovu splatný celý dluh. Soud zohlednil špatnou finanční situaci žalované a umožnil ji tímto způsobem dlužnou částku hradit, když žalovaná prokázala, že je poživatelkou hned několika dávek pomoci v hmotné nouzi a dávek státní sociální podpory.