18 C 383/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 5.906,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.906,72 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 430,45 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5.906,72 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 430,12 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.906,72 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 29. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5.906,72 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 430,12 Kč za období do 1. 2. 2022 a s kapitalizovaným úrokem ve výši 430,45 Kč za stejné období, a dále s běžícím zákonným úrokem z prodlení z žalované částky od 2. 2. 2022 do zaplacení stejně jako s obchodním úrokem ve výši 18,9 % ročně z téže částky za stejné období s tím, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl pro žalovaného veden sporožirový účet. [anonymizováno] [anonymizováno] s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, tzv. kontokorentního úvěru do limitu 5.000 Kč. Za úvěr byl žalovaný povinen hradit úrok ve výši 18,9 % ročně a dále ceny za služby spojené s půjčkami. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný nepřekročí povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu se totiž považovalo za vznik tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. To však žalovaný přes upomínky ze strany [anonymizováno] [anonymizováno] neučinil, což bylo vyhodnocené jako závažné porušení smlouvy a [anonymizováno] [anonymizováno] proto pohledávku za žalovaným převedla dne 1. 4. 2021 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, kdy k tomuto dni činil úrok z úvěru 78,75 Kč a úrok z prodlení 15,99 Kč. I nadále byl účet úročen úrokem z kontokorentu. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] a k tomuto dni činila pohledávka 6.767,29 Kč a skládala se ze zůstatku jistiny ve výši 5.906,72 Kč a dlužných úroků z úvěru ve výši 430,45 Kč a úroku z prodlení ve výši 430,12 Kč. Za období od převedení pohledávky do postoupení nebylo ze strany žalovaného zaplaceno ničeho. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2022.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena vhozením do domovní schránky dne 26. 1. 2023. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.

5. Z rámcové smlouvy o finančních službách, ze smlouvy o kontokorentním úvěru, z výpisu z účtu, z všeobecných obchodních podmínek, ze sazebníku poplatků, z oznámení o úrokových sazbách, z výzvy ze dne [datum], z podkladů pro soudní jednání, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávek včetně dokladu o odeslání a z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [obec] [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o finančních službách, na základě které banka vedla od 3. 12. 2018 pro žalovaného běžný účet. V podrobnostech se smlouva řídila všeobecnými obchodními podmínkami. K tomuto běžnému účtu náležela také debetní karta. Titíž účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 5.000 Kč, který se zavázal splatit do jednoho roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat. Zároveň se zavázal zaplatit úroky z úvěru, které byly smlouvou sjednány ve výši 18,9 % ročně a další ceny. V podrobnostech smlouva odkazovala na všeobecné obchodní podmínky banky, ceník a související ujednání. Úvěr tak žalovaný mohl splácet dle svého uvážení, nejpozději však do jednoho roku, a to i opakovaně. Úroky byly splatné vždy k poslednímu kalendářního měsíce, kdy byly sráženy s běžného účtu. Pro případ, že úvěr nebude uhrazen řádně a včas byl sjednán zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuta, náhrada veškerých účelně vynaložených nákladů. Banka byla oprávněna žádost okamžité splacení úvěru v plné výši pro případ prodlení. Dle bodu XIII. všeobecných obchodních podmínek, v případě, že limit kontokorentu nepostačuje a klient jej chce překročit, potřebuje k tomu předchozí písemný souhlas banky. Dle výpisu z běžného účtu žalovaného vykazoval tento účet již od května 2019 nepovolený debetní zůstatek, když zůstatek převyšoval částku – 5.000 Kč. Ani v dalších měsících se žalovanému nepovedlo snížit debetní zůstatek na konci měsíce nad povolený limit. Zůstatek běžného účtu tak po několik měsíců soustavně vykazoval zůstatek ve výši převyšující povolený limit, byť v řádů desítek a stovek korun. Tento stav od května 2019 setrvával až do listopadu roku 2021, kdy v tomto jediném měsíci se žalovanému podařilo snížit zůstatek úvěru pod 5.000 Kč. Následně však znovu zůstatky běžného účtu ale již výrazněji převyšovaly povolený úvěrový limit, kdy ke dni 28. 2. 2021 činil zůstatek – 5.906,72 Kč. Dopisem ze dne 3. 4. 2021 byl pak žalovaný vyzván k dorovnání nepovoleného přečerpání, a protože tak neučinil, tak dne 2. 4. 2021 došlo k převedení pohledávky z běžného účtu na evidenční účet pohledávek s nepovoleným debetním zůstatkem, kdy ke dni převodu činila dlužná částka 6.005,41 Kč a částka nepovoleného přečerpání činila 5.906,72 Kč a úroky 98,69 Kč. Žalovaný si tuto písemnost v úložní lhůtě nevyzvedl. Dle podkladů pro soudní jednání ani v následném období nebylo ze strany žalovaného hrazeno ničeho a zůstatek na evidenčním účtu byl toliko úročen úrokem z prodlení a úrokem tzv. obchodním. Ke dni 1. 2. 2022 pak činily úroky z prodlení 430,12 Kč a řádné úroky 430,45 Kč [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o úvěru a smluv o sporožirovém účtu, na žalobkyni. K postoupení došlo k datu [datum], přičemž postupované pohledávky byly uvedeny v seznamu postoupených pohledávek. Dle tohoto seznamu je zde uvedena i pohledávka za žalovaným specifikovaným číslem účtu, typem smlouvy, osobními údaji dlužníka, jakož i jeho postavením a výší jeho pohledávky. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován ze strany banky dopisem ze dne 15. 2. 2022, odeslaným téhož dne na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, přičemž dlužná částka k tomuto dni činila 6.767,29 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 21. 7. 2022, odeslanou téhož dne na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, tj. [ulice a číslo], [obec].

6. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

7. Podle ustanovení § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek finančních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

12. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu ve smyslu ustanovení § 2662 a násl. občanského zákoníku, přičemž banka umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky z účtu, ač na něm nebyly, a to až do limitu 5.000 Kč, a proto v souladu s ustanovením § 2665 občanského zákoníku se v této částky smlouva posuzovala jako smlouva o úvěru, když i účastníci přímo sjednali smlouvu o kontokorentním úvěru. Z uvedené smlouvy pak vyplynulo, že žalovaný se zavázal jednak v roční lhůtě vrátit jistinu úvěru, dále pak platit úroky ve sjednané výši a ostatní ceny a především pak nepřečerpat povolený limit sjednaný smlouvou. Jak vyplynulo z předložených výpisů z účtu, této povinnost žalovaný dlouhodobě nedostál, když pravidelně tento limit nedodržel a konečný zůstatek v rámci měsíce v zásadě překračoval částku sjednaného kontokorentního limitu. Banka proto využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila a převedla na evidenční účet nepovolených pohledávek, neboť jednání, kterým došlo k nepovolenému přečerpání, se považovalo za závažné porušení smlouvy. Ani následně po převedení pohledávky však ze strany žalovaného nedošlo k úhradě dlužné částky a žalobkyně se tak zaplacení částky tvořené jistinou úvěru, dále sjednanými obchodními úroky, jak v kapitalizované, tak v běžící podobě a zákonných úroků z prodlení, jak v kapitalizované, tak v běžící podobě, domáhá důvodně. Je nepochybné, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky nejpozději převodem na evidenční účet pohledávek a je tak v prodlení, přičemž soud shledal výpočet provedený žalobkyní za správný. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.