18 C 406/2020

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní titul Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 961,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni 5 961,53 Kč společně s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 1 201,3 Kč a nadále běžícím ve výši 18,9 % ročně z částky 5 961,53 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 544,91 Kč a nadále běžícím ve výši 9,75% ročně z částky 5 961,53 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 5 961,53 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 2. 5. 2007 Smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru ke sporožirového účtu, na základě které byl žalované na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku běžného účtu až do limitu ve výši 5 000 Kč. Debetní zůstatku běžného účtu byl úročen sazbou 18,9% ročně, s tím, že se splatný úrok započítával do výše kontokorentu (jistiny). Žalovaná však povolený debet přečerpala, čímž jí vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byla povinna vyrovnat s tím, že ode dne vzniku debetního zůstatku až do doby jeho vyrovnání byla žalovaná povinna hradit právní předchůdkyni vedle dohodnutého úroku i úrok z prodlení v zákonné výši. Ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně však debetní zůstatek ze strany žalované vyrovnán nebyl, přičemž v důsledku tohoto právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku dne 1. 3. 2019 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, přičemž k tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 5 911,06 Kč a úrok z prodlení 10,98 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, s účinností ke dni 1. 6. 2020, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem odeslaným dne 23. 6. 2020. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet, tj. od 1. 3. 2019 do dne postoupení pohledávky, tj. do dne 1. 6. 2020, nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala dne 7. 9. 2020 k úhradě dlužné částky, přesto žalovaná neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 2. 5. 2007 smlouvu o účtu, na základě které jí byl zřízen účet č. [bankovní účet] a dne 27. 4. 2016 i smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě níž byla žalovaná oprávněna přečerpat zůstatek na běžném účtu o 5 000 Kč, s tím, že záporný zůstatek bude úročen úrokem ve výši 18, 9 % ročně a žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr nejpozději do 1 roku ode dne čerpání (viz. Smlouva o sporožirovém účtu ze dne 2. 5. 2007, Smlouva o kontokorentním úvěru ze dne 27. 4. 2016, Všeobecné obchodní podmínky České spořitelny, a.s., Standartní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná však povolený debet přečerpala, tedy na sporožirovém účtu žalované vznikl tzv. nepovolený debetní zůstatek na účtu, který byla žalovaná povinna vyrovnat, a který narůstal o úrok z prodlení. Jelikož žalovaná částku o níž přečerpala povolený debet neuhradila, zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně celou pohledávku přípisem ze dne 1. 3. 2019 a vyzvala žalovanou k její neprodlené úhradě. Zároveň celou pohledávku ve výši 5 922,04 Kč, včetně úroku z prodlení, dne 1. 3. 2019 převedla na evidenční účet pohledávek č. [bankovní účet] (viz. Poslední výzva před podáním žaloby ze dne 1. 3. 2019). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, s účinností od 1. 6. 2020, na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne 22. 6. 2020 (viz. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020, Seznam postoupených pohledávek, Potvrzení o zaplacení kupní ceny, Dohoda o úplatě ze dne 29. 5. 2020, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 6. 2020, včetně podacího lístku ze dne 23. 6. 2020). Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 1. 6. 2020 činila pohledávka za žalovanou celkem částku ve výši 7 707,74 Kč sestávající se zůstatku úvěru ve výši 5 961,53 Kč, úroků z úvěru ve výši 1 201,30 Kč a úroku z prodlení ve výši 544,91 Kč, oboje vyčíslené ke dni 1. 6. 2020 (viz. Podklady pre súdne konanie ze dne 1. 6. 2020). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání (viz. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 7. 9. 2020, včetně podacího lístku z téhož dne), avšak žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho.

6. V dané věci soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující ustanovení zákonů v jejich znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o kontokorentním úvěru, tj. 27. 4. 2016. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanského zákoníku“) se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

7. Podle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně uzavřela s žalovanou dne 2. 5. 2007 smlouvu o sporožirovém účtu, dle které se jí zavázala zřídit sporožirový účet, a že k uvedenému účtu byla sjednána dne 27.4.2016 smlouva o kontokorentním úvěru, na základě níž byla žalovaná oprávněna přečerpat prostředky na účtu maximálně však do částky 5 000 Kč (povolený debet). Prostředky v rozsahu využitého debetu byly úrokem ve výši 18,9% ročně. S pohledem na skutečnost, že žalovaná přečerpala dohodnutý debet a ve lhůtě ho nevyrovnala, banka v souladu se smlouvou o kontokorentním úvěru a obchodními podmínkami smlouvu vypověděla, vyzvala žalovanou o okamžité úhradě celé dlužné částky, pohledávku převedla na svůj evidenční účet. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020 pak byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná pak zůstala v řízení nečinná, k žalobě se nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnila. Žalobkyně má na základě uvedeného právo na uhrazení dlužné jistiny) věru, tj. částky 5 961,53 Kč, spolu obchodním s úrokem z úvěru a úroku z prodlení. Soud tak vedle jistiny přiznal žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 1 201,30 Kč naběhlý do 1. 6. 2020 (do dne postoupení pohledávky) a nadále běžící ve výši 18,9% z částky 5 961,53 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v kapitalizované výši 544,91 Kč naběhlý do 1. 6. 2020 (do dne postoupení pohledávky) a nadále běžící ve výši 9,75% z částky 5 961,53 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Pokud jde o aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky, měl soud za to, že z obsahu žaloby a její formulace je zřejmé, že se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (viz např. žaloby podané u zdejšího soudu ve věci sp. zn. 7 C 122/2019, 11 C 308/2019 či 7 C 144/2019). Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).