18 C 45/2022
č. j. 18 C 45/2022-26
V PLATNOSTIOkresní soud v Bruntále vyhověl žalobě ve výši 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem, protože žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dluhu. Soud zamítl nárok na 617 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky, protože jejich původ nebyl prokázán. Žalovaný byl povinen zaplatit dluh ve splátkách po 2.000 Kč měsíčně, přičemž první splátka měla být zaplacena do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek se opíral o § 2395 a § 1970 občanského zákoníku, § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a § 142 odst. 2 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9.224 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se co do částky 2.214 Kč, zahrnující smluvní pokutu ve výši 1.224 Kč, úrok ve výši 840 Kč a náklady na upomínání ve výši 150 Kč, částečně zastavuje.
II. Žaloba se co do částky 617 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.000 Kč od 8. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 276,66 Kč a dále náklady řízení ve výši 764,75 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta sídlem adresa, a to ve splátkách po 2.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 15. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 11. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8.000 Kč se zákonným úrokem z této částky od 8. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 276,66 Kč za období od 30. 1. 2021 do 2. 7. 2021, s kapitalizovaným úrokem ve výši 840 Kč a s paušální náhradou nákladů za upomínání ve výši 150 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 617 Kč, zahrnujícími poplatek za jeden odeslaný dopis po 39 Kč a dva telefonické hovory po 72 Kč a dvě osobní návštěvy po 217 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 1.224 Kč ve výši 0,1 % denně z částky jistiny od 30. 1. 2021 do 2. 7. 2021 v souladu s ustanovením § 122 zákona o spotřebitelském úvěru s tím, že právní předchůdce žalobce – právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit 9.840 Kč do 29. 1. 2021 Smlouva byla uzavřena elektronicky a žalovaný svoji vůlí smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 Kč – 1 Kč na účet původního věřitele. Původní věřitel pak zahájil schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do registrů, přičemž následně půjčka byla schválena a žalovanému bylo zasláno 8.000 Kč na účet potvrzený verifikační platbou. Žalovaný však sjednanou částku neplatit řádně a včas a proto mu vznikla povinnost platit smluvní pokutu. Dne datum byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, která svým obsahem odpovídá rámcové smlouvě a na jejím základě došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv. K nárokování účelně vynaložených nákladů mimosmluvního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky žalobkyně uvedla, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy dopisem ze dne 14. 7. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky či jej kontaktovala telefonicky a zároveň žalovaného informovala o tom, že v případě nesoučinnosti bude nárokovat účelně vynaložené náklady. Přes předžalobní upomínku ze dne 18. 10. 2021 žalovaný nezaplatil ničeho.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. Podáním ze dne 21. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 2.214 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 990 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.224 Kč s tím, že požadovala, aby byl žalovaný zavázán k zaplacení jistiny ve výši 8.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky.
5. Soud nařídil jednání na den 28. 4. 2022, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaný se k jednání dostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalobkyně postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. U jednání žalovaný uvedl, že v minulosti měl problémy se svým zdravotním stavem, avšak poslední tři měsíce pracuje a dosahuje slušného výdělku. Proto požádal o možnost úhrady dlužné částky ve splátkách po 2.000 Kč měsíčně. Vzhledem ke svému zaměstnání a z něho vyplývajících pozdnějších návratů domů nebyl nikdy zastižen terénním pracovníkem žalobkyně. K verifikační platbě ze dne 4. 4. 2018 žalovaný uvedl, že již tehdy žádal o půjčku, ale nebyla mu poskytnuta, proto když znovu žádal v prosinci rok, už verifikační platbu nezasílal. K žádosti musel doložit své příjmy, pravděpodobně tři výpisy z účtu.
6. Z verifikační platby ze dne 4. 4. 2018, ze Smlouvy o úvěru ze dne datum, včetně obchodních podmínek původního věřitele, z dokladu o vyplacení úvěru, z výzev původního věřitele, z předžalobní upomínky věřitele, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z prohlášení o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, z výzvy ze dne 14. 7. 2021 a 13. 8. 2021, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný provedl dne 4. 4. 2018 verifikační platbu ve výši 1 Kč právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský neúčelový jednorázově splatný úvěr ve výši 8.000 Kč, který se zavázal žalovaný uhradit ve lhůtě splatnosti do 29. 1. 2021, a to celkem 9.840 Kč, kdy částka 1.840 Kč odpovídala zápůjční úroční sazbě 279,83 % RPSN za celý úvěr činil 1 141,2 %. Při posouzení úvěruschopnosti klienta bylo vycházeno z maximální doby splatnosti úvěru, kterou bylo možné prodloužit až na 360 dnů. To však vždy za poplatek ve výši 1.840 Kč Smlouva byla uzavřena tak, že potvrzením a přijetím tohoto textu klient navrhl věřiteli uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru, kdy je věřitel ověří splněním podmínek pro poskytnutí úvěru a v případě, že jsou splněny, vyjádří svůj souhlas s uzavřením smlouvy a smlouva nabude účinnosti odesláním SMS informace o uzavření nebo odesláním peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta. Částka 8.000 Kč byla na účet žalovaného zaslána dne 30. 12. 2020 s poznámkou: Půjčka od webová adresa číslo. Dopisem ze dne 13. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné půjčky ve výši 10.002 Kč. Tato částka zahrnovala jistinu ve výši 8.000 Kč, smluvní úrok ve výši 1.840 Kč, smluvní pokutu ve výši 112 Kč a poplatek za upomínku ve výši 50 Kč. Dopisem ze dne 21. 2. 2021 byl žalovaný znovu vyzván k zaplacení dlužné částky, tentokrát ve výši 10.116 Kč, kdy došlo k navýšení smluvní pokuty a poplatku za upomínku. Naposledy byl ze strany původního věřitele žalovaný vyzván dopisem ze dne 3. 3. 2021 nazvanou předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu, který již činil 10.246 Kč. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla stanovena práva a povinnosti stran, když se jednalo o rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a na jejím základě bylo uzavřeno společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, a to dne datum, které již obsahovalo seznam postupovaných pohledávek, v němž je uvedená i pohledávka ze žalovaným, přičemž pohledávka za jeho osobou je identifikována číslem smlouvy, jménem, příjmením, rodným číslem žalovaného a výší pohledávky v částce 10.214 Kč O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 14. 7. 2021 a téhož dne také dopisem žalobkyně, který byl odeslán následujícího dne. Dopisem ze dne 13. 8. 2021 informoval právní zástupce žalobkyně žalovaného, že došlo k předání věci advokátní kanceláře a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 10. 2021, odeslanou dne 20. 10. 2021 byl žalovaný vyzván naposledy k zaplacení částky 10.214 Kč do 28. 10. 2021 s upozorněním na soudní řešení věci.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 2.214 Kč, a učinila tak před prvním jednání ve věci, nebylo zastavení řízení vázáno na stanovisko žalovaného. V souladu s tímto dispozitivním úkonem tak soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu a řízení v tomto rozsahu zastavil.
14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě byla žalovanému poskytnuta částka 8.000 Kč na dobu 30 dnů a žalovaný se po uplynutí této doby zavázal vrátit spolu s jistinou také úrok ve výši 1.840 Kč Smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru povinnost zkoumat schopnost úvěrovaných úvěr splácet, a to k ochraně obou stran. Žalobkyně nedoložila žádné doklady prokazující splnění této povinnosti, na druhou stranu však své nároky omezila toliko na poskytnutou částku a úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky, tedy nároky, které nemají původ v předmětné smlouvě. S ohledem na výše uvedené soud proto žalobě vyhověl co do části týkajícího se jistiny, kapitalizovaného úroku z prodlení a běžícího úroku z prodlení z částky jistiny od 8. 7. 2021 do zaplacení, když je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky a termín si v zásadě zvolil sám, když akceptoval 30-ti denní lhůtu splatnosti. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, jak je vidno z výroku III. tohoto rozsudku.
15. Soud však nemohl vyhovět žalobě, pokud jde o nárok ve výši 617 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to z důvodu, že tento nárok nemá původ ani ve smlouvě ani v žádném jiném ujednání mezi účastníky, když toliko je nastaven žalobkyni při snaze komunikovat s žalovaným před podáním žaloby. Právě proto, že původ tohoto nároku nebyl prokázán, resp. nebyl shledán důvodným, byla žaloba v rozsahu zamítnuta, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku.
16. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, když jednak zohledňoval poměr úspěchu a neúspěchu a jednak zohledňoval procesní zavinění na zastavení, které shledal na straně žalobkyně. Žalobou bylo požadováno zaplacení částky 11.641,08 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni podání jednání., jež představuje 100 %. Žalobě bylo vyhověno co do částky 8.810,08 Kč, což představuje 75,68 % a zastaveno či zamítnuto bylo řízení co do částky 2.831 Kč, čemuž odpovídá 24,32 %. Žalobkyni tak náleží 51,36 % plných nákladů řízení. Tyto plné náklady řízení by byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náležela by mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem by celkem činily 1.489 Kč, ale vzhledem k tomu, že žalobkyni náleží jenom 51,36 %, tak potom činí náklady 764,75 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému bylo umožněno hradit dlužnou částku ve splátkách po 2.000 Kč měsíčně sjednaných pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nebude-li některá ze splátek uhrazena řádně, tzn. v plné výši nebo včas, tzn. ve sjednaném termínu již připsána na účet žalobkyně, stane se celý dluh splatný jednorázově. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li dobrovolně povinný to, co mu ukládá toto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.