18 C 5/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 44.693 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.945,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3.925,98 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3.925,98 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 3.925,98 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 3.925,98 Kč od 1. 1. 2022 do 2. 5. 2022 a od 3. 5. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 3.925,98 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11.981 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11.981 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 11.981 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 11.981 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 11.981 Kč od 1. 1. 2022 do 2. 5. 2022 a od 3. 5. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 11.981 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 32.712 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 40.971,71 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 28.786,02 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 28.786,02 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 28.786,02 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 28.786,02 Kč od 1. 1. 2022 do 2. 5. 2022 a od 3. 5. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 28.786,02 Kč, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 20. 8. 2021, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jednak částky 14.165 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14.236,14 Kč za období od 30. 4. 2008 do 18. 12. 2020 a s běžícím úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 14.165 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, dále také zaplacení částky 15.940 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 16.020,05 Kč za období od 30. 4. 2008 do 18. 12. 2020 a s běžícím úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 15.940 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a také zaplacení částky 14.588 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14.661,26 Kč za období od 30. 4. 2008 do 18. 12. 2020 a s běžícím úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 15.588 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které žalovaná čerpala částku 10.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 6.960 Kč. Půjčka měla být uhrazena v 52 týdenních splátkách po 320 Kč do 10. 4. 2008. Žalovaná však smlouvu porušila, kdy řádně a včas splátky nehradila a celkem dosud zaplatila 2.795 Kč. Titíž účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 20.000 Kč. Ve smlouvě se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 13.920 Kč. Půjčka měla být uhrazena v 53 týdenních splátkách po 640 Kč do 28. 3. 2008. Žalovaná však i tuto smlouvu porušila, kdy řádně a včas splátky nehradila a celkem dosud zaplatila na tuto smlouvu 17.980 Kč Další smlouva o půjčce [číslo] uzavřená mezi stejnými subjekty byla ze dne [datum] na částku 17.000 Kč, kterou žalovaná obdržela v hotovosti a kterou se zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po 544 Kč, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 11.832 Kč Ani v tomto případě žalovaná svým povinnostem nedostála, když na tuto smlouvu zaplatila do dne postoupení jen 14.244 Kč. Následně byly všechny tři pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], což bylo žalované dopisem z téhož dne oznámeno. Pohledávky k tomuto datu činily 14.165 Kč bez příslušenství, 15.940 Kč bez příslušenství a 14.588 Kč bez příslušenství. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou, na kterou však nereagovala.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.

4. Podáním ze dne 2. 2. 2022 připomněla, že s ohledem na datum uzavření předmětných smluv, nebyl původní věřitel povinen zkoumat úvěruschopnost žalované. Souhrnný poplatek u daných smluv zahrnoval úrok za poskytnutou půjčku, úplatu za administrativní činnost a za hotovostní výběr splátek obchodním zástupcem nebo pracovníkem původního věřitele každý týden. V případě smlouvy [číslo] činil úrok za dobu trvání smlouvy 1.479,88 Kč, přičemž sazba odpovídá úroku 14,36 % ročně. Úplata za administrativní činnost a hotovostní výběr splátek činila 5.480,12 Kč. Z plateb v celkové výši 2.795 Kč bylo na jistinu použito 1.648 Kč a na souhrnný poplatek částka 1.147 Kč. U smlouvy [číslo] činil úrok za dobu její účinnosti 2.556,09 Kč a odpovídá úrokové sazbě 14,59 % ročně, úplata za administrativní činnost a hotovostní výběr činila 9.275,91 Kč. Z plateb v celkové výši 14.244 Kč bylo na jistinu započteno 8.398,42 Kč a na souhrnný poplatek 5.845,42 Kč. U smlouvy [číslo] činil úrok 2.972,12 Kč, což odpovídá úrokové sazbě 14,42 % ročně. Úplata za administrativní činnost a hotovostní výběr činila 10.947,88 Kč. Z celkové úhrady ve výši 17.980 Kč byla částka 7.378,58 Kč použita na souhrnný poplatek a částka 10.601,42 Kč na úhradu jistiny. Závěrem žalobkyně vzala žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.945,74 Kč, představující součet částek 1.242,28 Kč a 1.299,84 Kč a 1.403,62 Kč a co do běžícího zákonného úroku z prodlení z částky 3.925,98 Kč, tvořené součtem částek 1.236 Kč a 1.293,29 Kč a 1.396,69 Kč, za období od 19. 12. 2020 do zaplacení.

5. Soud nařídil jednání na den 2. 5. 2022, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

6. Ze smluv o půjčce včetně smluvních podmínek, z výpisu ze systému ARAD, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání a z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 17.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli spolu s půjčkou i souhrnný poplatek ve výši 11.832 Kč, celkem tedy 28.832 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách ve výši 544 Kč, když první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující vždy do týdne. Dle smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, se zákazník zavázal platit [anonymizováno] týdenní splátky včas a v souladu s podmínkami smlouvy. RPSN dle podmínek činila 206,8 %. Tatáž společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] další smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli spolu s půjčkou i poplatek ve výši 13.920 Kč, celkem tedy 33.920 Kč, a to v pravidelných 53 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, když i v tomto případě byla první splátka splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující vždy do týdne. Dle smluvních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, se zákazník zavázal platit [anonymizováno] týdenní splátky včas a v souladu s podmínkami smlouvy. RPSN dle podmínek činila také 206,8 %. Dále bylo dohodnuto, že v případě, že zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má [anonymizováno] právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Další smlouva o půjčce mezi stejnými účastníky pak byla uzavřena dne [datum] [číslo] když v tomto případě byla žalované poskytnuta částka 10.000 Kč v hotovosti za souhrnný poplatek 6.960 Kč, a celkovou částku 16.960 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč RPSN bylo stejné jako v případě zbývajících smluv. Dle databáze ARAD činila úroková sazba bank na úvěry pro domácnosti s dobou splatnosti 1 roku až 5 let v lednu 14,59 %, v březnu 14,42 % a v dubnu 2007 14,36 K%. [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek z postupitele na postupníka, a sice pohledávek ze smluv o půjčce specifikovaných v příloze č. 1 této smlouvy. Dle této přílohy zde byly uvedeny i pohledávka za žalovanou, které byly specifikovány číslem smlouvy, datem uzavření, jménem a příjmením a bydlištěm. O postoupení pohledávek byla žalovaná informována dopisem věřitele ze dne 6. 1. 2021, odeslaným dne 1. 2. 2021 a zároveň byla vyzvána k uhrazení částky 44.693 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení oznámení. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2021, která byla následujícího dne odeslána na adresu trvalého bydliště žalované.

7. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

9. Podle ustanovení § 457 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

10. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byly řádně identifikovány a postoupení bylo oznámeno žalované. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

11. Vzhledem k částečnému zpětvzetí soud řízení v tomto rozsahu zastavil, když ke zpětvzetí došlo před prvním jednání ve věci a v této fázi řízení není zpětvzetí žaloby vázáno na stanovisko žalované. Postupoval tak dle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu a rozsah dispozitivního úkonu žalobkyně je zřejmý z výroku I. rozsudku.

12. Na základě předložených listin má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny tři smlouvy o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované půjčku nejprve ve výši 17.000 Kč, kdy se žalovaná se zavázala vrátit celkem 28.832 Kč, o dva měsíce později půjčku ve výši 20.000 Kč, za kterou měla žalovaná vrátit celkem 33.920 Kč a za dalších 12 dní půjčku ve výši 10.000 Kč, za kterou se zavázala vrátit 16.960 Kč, a to vždy v 53 týdenních splátkách. V průběhu 3 měsíců si tak žalovaná vzala půjčky ve výši 47.000 Kč, za které měla celkem zaplatit 79.712 Kč. V době od 12. 4. 2007 do 18. 1. 2008 pak měly být všechny tři půjčky spláceny souběžně s týdenní splátkou ve výši 1.504 Kč, tj. 6.016 Kč měsíčně. Této své povinnost však žalovaná nedostála a splátky neplatila řádně a včas, když na smlouvu ze dne [datum] zaplatila jen 14.244 Kč, na smlouvu ze dne [datum] jen 17.980 Kč a na smlouvu ze dne [datum] jen 2.795 Kč.

13. Dále se soud zabýval souhrnným poplatkem, jenž v sobě dle smlouvy zahrnoval 3 položky, jak tvrdí žalobkyně, a sice úrok, administrativní poplatek a inkasní (hotovostní) poplatek. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, a vyplývá to i z výpisu obchodního rejstříku, že společnost [právnická osoba] je podnikatelkou s předmětem podnikání finančnictví, konkrétně v jeho nebankovní části. Za této situace se předpokládá, že uzavírané smlouvy o půjčce měly pro právního předchůdce žalobkyně generovat určitý zisk. Pokud jde o obecně smlouvu o půjčce, mohou v ní být sjednány úroky, tak jak to i předpokládalo ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky v zásadě představují cenu poskytnutého kapitálu, tedy cenu za užívání půjčených peněžních prostředků. V projednávaném případě však zisk mají generovat i další poplatky, a sice administrativní, jež se jeví jako zcela bez protihodnoty pro spotřebitele, když jeho výše je pravděpodobně vázána na výši půjčky a nikoliv na faktické výdaje spojené s touto činností, o nichž žalobkyně tvrdí, že je pokrývá. V případě poplatku za hotovostní inkaso lze sice souhlasit s tím, že původní věřitel nepochybně měl výdaje spojené s návštěvou žalovaného v místě bydliště, i v tomto případě však není vycházeno z výše těchto výdajů, které by zohledňovaly vzdálenost do místa bydliště, ale znovu jsou pravděpodobně stanoveny procentem z poskytnuté částky. Navíc v tomto konkrétním případě byly splátky ze tří souběžně běžících smluv vybírány současně po dobu přibližně tří čtvrtin roku, aniž by to bylo jakkoliv ve výši hotovostního poplatku zohledněno. Naopak i v tomto případě byl hotovostní poplatek účtován paušálně, aniž by zohledňoval faktický stav. Za jednu návštěvu výběrčího tak žalovaná platila hned třikrát, avšak jeho náklady byly stále stejné. Obdobně lze uvažovat i ve vztahu k administrativnímu poplatku, když smlouvy byly uzavírány poměrně krátce po sobě, čímž se snížila administrativního zátěž původního věřitele. Oba dva tyto poplatky tak nepochybně aspoň ve své části slouží znovu ke generování zisku. Za této situace právní předchůdkyně žalobkyně z pozice ekonomicky silnějšího subjektu využila svého postavení a vzhledem k tomu, že si byla vědoma nemožnosti aplikace § 56 odst. 1 ve spojení s § 55 odst. 2 občanského zákoníku, tedy právní úpravy přijaté na ochranu spotřebitele, eliminovala i užití korektivu dobrých mravů pokud se jedná o poplatek, jak bylo výše řečeno. Žalobkyně a její předchůdkyně majíce za to, že poplatek nelze přezkoumávat z hlediska přiměřenosti, využila svého postavení a postavení spotřebitele a obešla tak ustanovení občanského zákoníku, aby nemohlo dojít k přezkoumání výše poplatku. Je přitom zřejmé, že jednotlivé poplatky se odvíjí od výše půjčené částky, nikoliv od skutečných nákladů na inkaso či na administraci a je tak jakýmsi úrokem za poskytnuté peněžní prostředky, a to skrytým zcela spotřebiteli. Soud proto právní úkon, tedy smlouvu o půjčce, hodnotí jako absolutně neplatnou podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona.

14. Pokud jde o oddělitelnost části smlouvy týkající se poplatku od ostatního obsahu, má soud za to, že v souladu s ustanovením § 41 občanského zákoníku, s ohledem na povahu právního úkonu, jeho obsah a okolnosti uzavření nelze oddělit část poplatku od samotné zbývající části smlouvy o půjčce. Soud v tomto směru ohledně oddělitelnosti části právního úkonu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 3Cdon 1248/96, sp. zn. 21Cdo 2636/2008 či nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I.ÚS 4036/05, z nichž vyplývá, že neoddělitelnost části právního úkonu musí být chápána ve smyslu obsahové, nikoliv reálné oddělitelnosti a musí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou, která byla založena za účelem vytváření zisku s předmětem podnikání finančnictví, uzavírá tato společnost smlouvy o půjčce se spotřebiteli z důvodu získání zisku a je tedy zřejmé, že by bez položky souhrnného poplatku smlouvy o půjčce neuzavřela, a to přesto, že žalobkyně tvrdí, že by smlouva byla sjednána i při nižších výších poplatků. Lze se však domnívat, že bez jejich sjednání nikoliv. Neplatnou je tedy celá smlouva o půjčce, nikoliv pouze část týkající se poplatku.

15. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že smlouvy o půjčce jsou absolutně neplatné pro obcházení zákona podle § 39 občanského zákoníku, a to v celém rozsahu, má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 457 občanského zákoníku, kdy v případě neplatné smlouvy jsou povinni účastníci této smlouvy si vrátit vzájemná plnění. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalované byla poskytnuta celkem částka 47.000 Kč, z níž žalovaná zaplatila 35.019 Kč. Je tak zjevné, že žalovaná musí žalobkyni vrátit částku 11.981 Kč, aby došlo k vyrovnání poskytnutých plnění. Právo na úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku náleží žalobkyni ode dne postoupení pohledávky, resp. výzvy k zaplacení, což bylo učiněno v rámci oznámení o postoupení pohledávky. Ode dne 19. 12. 2020 je tak žalovaná povinna hradit úrok z prodlení ve výši požadované žalobkyní, když soud nemůže její návrh překročit, ač by ji náležel úrok vyšší. Vzhledem k uvedenému soud zavázal žalovaného k úhradě dlužních částek, tak jak jsou uvedeny ve výroku II. rozsudku.

16. V ostatním, s ohledem na výše vysvětlenou neplatnost smlouvy, musely být nároky žalobkyně, mající původ ve smlouvě, zamítnuty, jak vyplývá z výroku II. rozsudku.

17. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., když jednak musel zohlednit poměr úspěchu a neúspěchu a jednak procesní zavinění na částečném zastavení řízení. Je zřejmé, že částka, s níž byla žalobkyně neúspěšná, je vyšší než částka, která byla žalobkyni přiznána. Vzhledem k uvedenému tak bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, když žalované účelně vynaložené náklady nevznikly.

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.