18 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní titul Janou Tihelkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 799,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 799,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 799,68 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, v kolcích nebo na účet číslo variabilní symbol.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 10. 2. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 799,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19. 1. 2020 byl žalovaný dopraven hlídkou Policie ČR na záchytnou stanici – anonymizováno v obec z důvodu jeho ovlivnění alkoholem. Náklady na dopravu žalovaného do záchytné stanice vozidlem žalobce na trase obec – obec a zpět činily 799,68 Kč. Nárok žalobce dovozuje z ustanovení § 89b a § 89c zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ve spojení s ustanovením § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. S ohledem na stav žalovaného nebylo možné provést dechovou zkoušku na alkohol. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 18. 1. 2021 k úhradě dlužné částky, zásilka se však vrátila zpět a jiná adresa žalovaného žalobci není známa.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu za to, že s projednání a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce převzal výzvu dne 24. 2. 2021 a žalovanému byla doručena fikcí na trvalou adresu dne 11. 3. 2021. Ve stanovené lhůtě se k výzvě účastníci nevyjádřili. V souladu s ustanovením § 115 a § 101 odst. 4 občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek.

4. Z úředních záznamů, z žádosti o umístění do anonymizováno, z vyčíslení cestovních nákladů, z velkého technického průkazu a z výzvy k zaplacení ze dne 18. 1. 2021, včetně dokladu o doručení soud zjistil následující skutkový stav, který považuje za prokázaný: Dne 19. 1. 2020 oznámil anonym, že na autobusovém nádraží v obec leží muž, který není schopen chůze. Na místo vyjela hlídka OO obec, která zjistila, že ležící muž není schopen ani mluvit ani chodit. Současně nebyl schopen podrobit se odbornému měření alkoholu v dechu. Bylo proto požádáno u umístění na protialkoholní záchytné stanici ve anonymizováno a anonymizována dvě slova v obec, kam byl žalovaný hlídkou policie dopraven. Náklady při použití osobního vozidla žalobce, a to tovární značky Hyundai Tuscon, registrační značka činily při ujetí vzdálenosti 120 km (obec - obec a zpět), průměrné spotřebě 7,7 l číslo km a ceně pohonných hmot ve výši 32 Kč naturalu 95 a základní sazbě 4,20 Kč/km částku 799,68 Kč. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 18. 1. 2021 k uhrazení nákladů spojených s jeho dopravou na záchytnou stanici do 15 dnů. Výzva se žalovanému nepodařila doručit a vrátila se žalobci s poznámkou na uvedené adrese neznámý. Žalovaný do dne podání žaloby na svůj dluh žalobci ničeho neuhradil.

5. Podle ustanovení § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

6. Podle ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

7. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a podřazením pod výše citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovanému vznikla povinnost uhradit náklady spojené s dopravou na záchytnou stanici v souladu s ustanovením § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, když sice nebyla u žalovaného prokázána dechovou zkouškou přítomnost alkoholu, ale to pouze proto, že byl tak silně ovlivněn alkoholem, že tuto zkoušku nebylo možné provést. Náklady za dopravu žalovaného na záchytnou stanici, kterou provedla hlídka OO obec do obec, činily 799,68 Kč, přičemž soud shledal tento výpočet správným a odpovídající předpisům pro stanovení jízdného v souladu s příslušnými vyhláškami. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením nákladů za dopravu, a nejpozději doručením žaloby, naleží žalobci ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a který ke dni prodlení činil 8,25% ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že právo na náhradu nákladů bylo přiznáno ve věci zcela úspěšnému žalobci. Náklady řízení jsou pak tvořeny paušální náhradou dvou úkonů právní služby za předžalobní upomínku a sepis žaloby dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení tak činí 600 Kč.

11. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. zavázal soud žalovaného k povinnosti uhradit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, když žalobce je osvobozen od povinnosti hradit soudní poplatek a soud žalobě zcela vyhověl.

12. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).