Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

18 C 54/2021

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-14 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBR:2021:18.C.54.2021.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: rozvod manželství

I. Manželství manželů [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [anonymizována tři slova] v [anonymizována dvě slova], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 15. 2. 2021 se manželka domáhala rozvodu jejich manželství uzavřeného dne [datum] před [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] IV. Návrh odůvodnila tím, že k datu 25. 7. 2020 byla ukončena společná domácnost, z níž manželka uvedeného dne odešla. Za příčinu rozvratu manželství označila vzájemné citové odcizení, kdy vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě a trvale rozvráceny, manželé spolu nekomunikují, nestýkají se, nehospodaří spolu a není tak naděje na obnovu manželského soužití. Je to výlučně manžel, kdo nyní disponuje veškerým společným majetkem, užívá ho a dokonce rozprodává bez vědomí a souhlasu manželky. Manželce bylo zabráněno vstupu do domu výměnou klíčů. Manželka uvedla, že odešla z ordinace manžela na nátlak manžela, neboť další spolupráce by jen vedla k eskalaci problémů. Společný účet manžel zablokoval po odchodu manželky a současně ji zrušil i dispoziční oprávnění. Zrušena byla i její účast, příp. spoluúčast na pojistných smlouvách.

2. Manžel s návrhem na rozvod manželství nesouhlasil. Měl za to, že manželskou krizi nezpůsobil a návrh na rozvod manželství považoval za předčasný, když popřel, že by snad manželství bylo trvale a dlouhodobě rozvráceno. Uvedl, že do 1. 7. 2020, kdy manželka opustila poprvé společnou domácnost, vše fungovalo, tj. manželé společně hospodařili, trávili spolu volný čas, podíleli se na výchově dětí i spolu intimně žili. Manžel neměl žádné povědomí o problémech v jejich soužití. Když se po několika málo týdnech manželka vrátila do společné domácnosti, bylo toto období konfliktní, což manžel připouští, ale i pro něj bylo složité vyrovnat se s touto novou situací. I další odchod manželky ze společné domácnosti považoval manžel za přechodný stav a věřil v přehodnocení situace ze strany manželky. Manžel se dovolával ustanovení § 755 odst. 2 občanského zákoníku, tedy stavu, aby manželství nebylo rozvedeno vzhledem k délce trvání manželství (32 let), vzniku zvlášť závažné újmy v podobě ztráty bydlení a ekonomické likvidace, a s ohledem na zhoršení jeho zdravotního stavu, kdy manžel musel podstoupit závažnou operaci [anonymizováno], která ovlivňuje jeho život i nadále.

3. Z výpovědi účastníků, z jejich občanských průkazů, z oddacího listu, z rodného listu, z výpovědi svědka [příjmení], z výpisu z obchodního rejstříku, ze zdravotní zprávy [anonymizována dvě slova], z návrhu dohody o vypořádání SJM ze dne 3. 12. 2020, z kopie daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a z opatrovnického spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], především pak ze zprávy školy z ledna 2021, z vyjádření kolizního opatrovníka, z protokolu ze dne 13. 5. 2021 a rozsudku ze dne 13. 5. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizována tři slova] v [anonymizována dvě slova]. U manžela se jednalo o manželství druhé, u manželky o manželství první. Oba manželé jsou státními občany Slovenské republiky a poslední společné bydliště měli na adrese [ulice a číslo] v [obec].

5. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], došlo ke schválení dohody rodičů, na základě které byl nezletilý [jméno], r. [rok], svěřen do péče otce a matka se zavázala platit s účinností od 1. 6. 2021 výživné v částce 4.000 Kč měsíčně. Tato úprava se vztahovala i pro období po rozvodu manželství rodičů. V rámci jednání u opatrovnického soudu se nezletilý [jméno] vyjádřil tak, že by chtěl být u otce a s matkou se stýkat dle dohody. Víc se ve věci nechtěl vyjadřovat, což s ohledem na uzavřenou dohodu nebylo ani nutné. Již před tím byl totiž ze strany orgánu sociálně právní ochrany dětí proveden s [jméno] pohovor bez přítomnosti rodičů, kde [jméno] sdělil, že si přeje zůstat u otce a žít v jejich rodinném domě, kde je zvyklý a má své zázemí. S matkou je v kontaktu, může se s ní kdykoliv sejít. Projevil přání, aby matka nemusela platit výživné. Hotelová škola [příjmení] [příjmení], kterou nezletilý [jméno] navštěvuje, podala dne 19. 1. 2021 zprávu, v níž uvedla, že [jméno] [celé jméno manžela] je studentem druhého ročníku, oboru Obchodní akademie. Jeho prospěch je průměrný, prezenční i distanční výuky se účastní. Na začátku letošní roku u něj škola zaznamenala [Zdravotní stav manžela]

7. Manžel [celé jméno manžela] je jediným společníkem a jednatelem [anonymizováno] ambulance [anonymizováno] [právnická osoba] Dle daňového přiznání této společnosti k dani z příjmů právnických osob za rok [rok] činil nedoplatek na dani 8.930 Kč, když byl zohledněn základ daně v částce 47.778 Kč, čistý roční obrat v částce 2.016.552 Kč, výsledek hospodaření v částce 39.953 Kč.

8. Manželka navrhla manželovi takové vypořádání společného jmění manželů, na základě kterého by do jejího výlučného vlastnictví připadly osobní a vzpomínkové předměty (lyže, lyžařské vybavení, jedna sada památečních sklenic, dosud nevydané oblečení a šperky, fotografie) a do manželova výlučného vlastnictví pak zařízení domu, zahrnující veškeré vybavení obou bytů v domě, včetně kompletně zařízené kuchyně, elektrospotřebičů (pračka, lednice, sušička, mrazák, televize, vysavač Rainbow, kávovar, atd.), dále zahradnické nářadí a vybavení zahrady (např. sekačka, křovinořez, wapka, zahradní domek), zahradní sezení a grilu, přívěsný vozík, elektrokolo, běžecký pás, osobní vozidlo Toyota, rodinný dům se dvěma bytovými jednotkami a zahradou na adrese na [anonymizována dvě slova] v [obec] a společnost s ručením omezeným včetně vozidla Škoda Superb, s povinností doplatit úvěr na vozidlo Toyota. Na vypořádacím podílu by pak manželce náležela polovina finančních prostředků, které byly uloženy na bankovních účtech vedených v CZK a EUR ke dni 30. 6. 2020 a dále částka 3,5 milionu korun českých.

9. Manželka v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že manželé nejprve žili na Slovensku, kde se i narodil jejich starší syn, ale protože tam měli problémy, odstěhovali se do [obec] a zde se již narodil mladší syn. Manželství bylo dle manželky po určitou dobu relativně spokojené, když manželé ustáli různá těžká období, kdy např. manžel pracoval mimo bydliště a domů jezdil pouze na víkendy, jakož i jiné momenty v podobě její náročné práce. Za rozhodující a stěžejní, co z pohledu manželky nejvíc ovlivnilo jejich vztah, bylo období, kdy začali spolu pracovat. Manželka pracovala jako zdravotní sestra v ordinaci manžela a od té doby trávili veškerý čas společně. Společně jezdili do práce, společně byli v práci, večery trávili doma společně, popř. se svými společnými přáteli. Žádný z nich neměl tzv. čas jen pro sebe. Již v té době manželka avizovala, že je to špatně, že ji to nevyhovuje, ale ze strany manžela na to nebylo nijak reagováno. Celá rodina věděla, že ji tento nastolený stav nedělá dobře a nezvládá jej. Manželka dělala vše pro to, aby nemusela trávit čas s manželem. Postupně došlo k tomu, že si vytvořila averzi a pak již nechtěla v tomto vztahu dále setrvávat. Manžel ji telefonicky kontroloval, ve dvou případech je fyzicky zkontroloval v kadeřnictví a při nakupování. Důvodem prvního odchodu manželky ze společné domácnosti byla snaha utřídit si myšlenky a sama by uvedené ani odchodem nenazvala. K definitivnímu odchodu došlo poté, co s manželem a s přáteli byli na společné večeři, přičemž shodou okolností se ve stejné restauraci objevil i její nový přítel. Manžel tam ztropil scénu a ona druhého dne ráno odešla z domu. Výslovně uvedla, že ač neměla kam jít, věděla, že domů už se nevrátí. Manželka upřesnila, že v minulosti měla psychické problémy způsobené špatnou medikací, ty se však nějak neprojevují v současnosti a nemají žádný vliv na jejich rozchod. Manželka nepopřela, že následně od července 2020 navázala nový vztah, s partnerem však nežijí ve společné domácnosti. Nový vztah nepovažuje za tzv. románek, ale zároveň uvedla, že i bez nového vztahu by pravděpodobně soužití s manželem ukončila. I kdyby v budoucnu její nový vztah nevydržel, k manželovi by se již nevrátila, a to jednak proto, že má údajně přítelkyni, ale především proto, co zaznělo z jeho úst ve vztahu k ní v řízení před soudem. Manželka potvrdila, že nemá zájem o obnovení manželského soužití, nedovedla si představit okolnosti, za kterých by se k sobě vrátili. Se synem [jméno] je denně v kontaktu. [jméno] byl z jejich rozchodu smutný, neměl však deprese, jak tvrdí jeho otec. Nyní má pocit, že se [jméno] s jejich rozchodem vyrovnává, když jsou mu k tomu nápomocni jeho kamarádi, jeho přítelkyně a především cyklistika. Svůj odchod ani rozchod s otcem se synem nekonzultovala, vše se však snažila synovi vysvětlit. Manželka naopak popřela, že by dobrovolně odevzdala klíče od domu, neboť je manželovi vrátila poté, co vyměnil zámky a její klíče již nepasovaly. Manželé spolu od července 2020 nekomunikují, ze strany manžela nebyly činěny žádné kroky k řešení situace. Manželka subjektivně uvedla, že nemá pocit, že by k ní ještě měl manžel jakýkoliv vztah, když mezi nimi není ani oční kontakt.

10. Manžel v rámci své účastnické výpovědi zdůraznil, že za celých 32 let jejich soužití nepojal jakékoliv pochybnosti o tom, že by v jejich vztahu něco nefungovalo. Snažil se být chápavým a citlivým manželem, který si uvědomuje věkový rozdíl 13 let, a proto snažil respektovat potřeby a přání své manželky a těmto se přizpůsobovat. Pokud manželka uváděla, že byli jak tzv. suchý zip, platilo to pouze pro období posledních 4 let. Pro manžela bylo obrovským překvapením a šokem, když manželka poprvé odešla ze společné domácnosti. Navíc když odešla za mužem, o němž se v minulosti nikdy nevyjadřovala úplně dobře a o kterém věděla, že je záletník. Před tím však manžel dostával od manželky zprávy, které mu nepatřily, a dozvídal se od lidí o jejích schůzkách. Jejich vztah však manžel do té doby považoval za pevný. Po návratu manželce řekl, že tuto situaci ustojí, odpustí ji a začnou znovu. Když podruhé, tentokrát dlouhodobě manželka odešla, manžel byl znovu šokovaný. Neuměl vařit a zůstal na všechno sám se svým 16- ti letým synem. Manželka byla 2 měsíce vedena na úřadu práce, on zůstal bez zdravotní sestry. Z jeho lékařského pohledu manželka spíše potřebovala pomoc. Manželka v minulosti často měnila zaměstnání, hledala sama sebe, měla psychické problémy, nejvíc nepochopitelné pro manžela bylo, že manželka opustila jejich syna, kterého vždy milovala. To u něj vzbuzuje pochybnosti o psychickém stavu manželky. Manžel vyjádřil obavy z možné manipulace manželky ze strany pana [příjmení] za účelem získání majetku po jejich rozvodu. Manžel popřel, že by s manželkou nechtěl komunikovat, nechtěl však řešit majetek, ale jejich vztah. Naopak popsal situaci, kdy na něj zaútočila manželka obouvací lžící, dále kopala do automobilu, a kdy této události byl přítomen jak jejich syn, tak svědek [příjmení]. Manžel potvrdil, že má zájem o obnovení manželského soužití, o které stále bojuje. Ze svého pohledu se zachoval po návratu manželky velmi velkoryse a měl jsem snahu zachránit jejich 32 leté manželství. Od manželky očekával nějaký vstřícný krok, ale ničeho se nedočkal. Několikrát manželce řekl, aby se vrátila domů, že začnou znovu. Víc ze svého pohledu dělat nemohl. Ke svému zdravotnímu stavu manžel uvedl, že v červenci 2019 podstoupil vážnou [anonymizována dvě slova], která s sebou nesla i několikaměsíční rekonvalescenci. Nyní je sice jeho zdravotní stav dobrý, nemusí být však trvalý, neboť je stále [anonymizováno] a musí užívat léky. Syn [jméno] měl při prvním odchodu manželky deprese a situaci nezvládal. Po jejím návratu bylo očividné, jak úplně pookřál a jak se jeho chování změnilo. Jeho studijní výsledky v té době byly velmi špatné a musel dělat 6 reparátů. To mělo původ v napjaté atmosféře, která v domácnosti panovala od jara 2020 v důsledky změny chování manželky a častého pípání zpráv na jejím mobilu. Postupně se se situací vyrovnává. Manžel uvedl, že je tu žena, se kterou však nežije, není s ní v žádném vztahu, ale občas se spolu navštěvují, bere ji jako přítelkyni, obdobně jako třeba svědka [příjmení]. K ekonomickým důsledkům rozvodu manžel uvedl, že by pro něj bylo vyplacení vypořádacího podílu likvidační, když s ohledem na jeho věk mu žádná banka nepůjčí, a jediným řešením by tak byl prodej majetku. To si však nedovede představit, a to především kvůli nezletilému synovi, který by jen těžko zvládal stěhování do bytu (pozn. syn má nyní k dispozici sám pro sebe jednu bytovou jednotku v domě). Syn [jméno] má sklony k depresím. Jak jsem zjistil, má skutečně sklony k depresím. Plastické operace, které manželka podstoupila v letech 2017 -2018, byly dárky pro ni, hrazenými ze společných prostředků a zajišťovanými manželem. V té době nic nenasvědčovalo tomu, že by s jejich vztahem bylo něco v nepořádku.

11. Svědek [jméno] [příjmení] u soudu uvedl, že oba manžele zná, jsou přátelé, kteří společně trávili volný čas a tvořili skupinu 8 lidí, která se pravidelně vídala. Z pohledu svědka je [jméno] milující manžel, který by pro svou manželku udělal tzv. první poslední, který vnímal věkový rozdíl mezi nimi, ale snažil se vyhovět přáním své manželky. [jméno] je klidnější, rozumnější, [jméno] je spíše živel a temperamentnější osoba. Z jeho pohledu bylo jejich manželství perfektní, o to překvapivější bylo ukončení tohoto vztahu. Sám si ničeho zvláštního na chování účastníků do doby, než se dozvěděl, že [jméno] má přítele, nevšiml. Připustil, že se [jméno] o [jméno] bál, telefonovával, když byl ve službě a měli společnou akci, ale považoval to za běžný projev chování manžela a žárlení k mužům patří. Z jeho subjektivního pohledu byla [jméno] ta, která se provinila vůči jejich rodině, nejen vůči [jméno]. Svědek popsal, jak byl manželem jednou pozván, aby byl přítomen návštěvě manželky doma, v době, kdy již nebydleli spolu, neboť měl obavy, aby nebyl z ničeho nařčen. Byl přítomen události, kdy [jméno] požádala [jméno] o zapůjčení auta, což ale on odmítl s tím, že jí nedá auto s plnou nádrží za účelem výletu s přítelem. Na to [jméno] [jméno] sprostě nadávala a dokonce jej třikrát rukou udeřila, až mu uletěly brýle. Vzala i kovovou lžíci na boty a i tou jej chtěla udeřit. Tomuto incidentu byl přítomen i jejich syn [jméno], který úderu lžící zabránil. Závěrem uvedl, že dle jeho názoru se [jméno] snažil vždy o to, aby se [jméno] vrátila. Z chování [jméno] jsem měl vždycky pocit, že dokáže odpustit a že jeho snahou je, aby rodina zůstala zachována. Svědek se dále vyjádřil k osobě pana [příjmení], k němuž uvedl, že je vypočítavý. Jeho manželka je o 15 let starší než on, ale zároveň je motivován setrvat v manželství s ní. Svědkovi není známo nic o tom, že by se manželé [příjmení] měli rozvádět. Svědek vyjádřil obavy o majetek manželky, který by po rozvodu nabyla, a to právě s ohledem na osobu pana [příjmení].

12. Soud zamítl důkazní návrh výslechem [jméno] [příjmení] a jeho manželky [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], syna účastníků [jméno] [celé jméno manžela] a psychiatrickým vyšetřením účastníků pro nadbytečnost, když nezletilý [jméno] se k otázce rozchodu rodičů vyjádřil již v opatrovnickém řízení, a to jak v rámci pohovoru s úřednicí [stát. instituce] jako kolizního opatrovníka, tak v řízení před soudem. Kolizní opatrovník současně sdělil své stanovisko k otázce rodičovské odpovědnosti pro dobu po rozvodu manželství účastníků. Výslech manželů [příjmení] ani psychiatrické vyšetření manželů není dle názoru soudu způsobilé dát soudu odpověď na otázku, zda je manželství účastníků rozvrácené či nikoliv.

13. Podle článku 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, jsou ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné příslušné soudy toho členského státu, a) na jehož území - mají manželé obvyklé bydliště, nebo - měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo - má odpůrce bydliště, nebo - v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo - má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, nebo - má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo, v případě Spojeného království a Irska, zde má "domicil"; b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo, v případě Spojeného království a Irska, se jedná o zemi "domicilu" obou manželů.

14. Podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

15. Podle ustanovení § 22 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodine, k zrušeniu manželstva rozvodom možno pristúpiť len v odôvodnených prípadoch.

16. Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodine, súd môže manželstvo na návrh niektorého z manželov rozviesť, ak sú vzťahy medzi manželmi tak vážne narušené a trvalo rozvrátené, že manželstvo nemôže plniť svoj účel a od manželov nemožno očakávať obnovenie manželského spolužitia.

17. Podle ustanovení § 23 odst. 2 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodine, súd zisťuje príčiny, ktoré viedli k vážnemu rozvratu vzťahov medzi manželmi, a pri rozhodovaní o rozvode na ne prihliada. Súd pri rozhodovaní o rozvode vždy prihliadne na záujem maloletých detí.

18. Podle ustanovení § 23 odst. 3 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodine, súd pri posudzovaní miery rozvratu vzťahov medzi manželmi prihliada na porušenie povinností manželov podľa § 18 a 19.

19. Podle ustanovení § 18 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodině, manželia sú si v manželstve rovní v právach a povinnostiach. Sú povinní žiť spolu, byť si verní, vzájomne rešpektovať svoju dôstojnosť, pomáhať si, starať sa spoločne o deti a vytvárať zdravé rodinné prostredie.

20. Soud se musel zabývat nejprve otázkou své pravomoci, neboť účastníci řízení nejsou státními občany České republiky, ale naopak oba jsou občany Slovenské republiky, přičemž však v České republice mají oba obvyklé bydliště. Vzhledem k tomu, že oba státy jsou státy Evropské unie, vycházel soud pro určení pravomoci z nařízení Brusel II bis, řešícího otázku pravomoci mimo jiné ve věcech rozvodu. S ohledem na znění článku 3 výše uvedeného, přímo použitelného předpisu EU, je příslušným soud toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Z uvedeného tak plyne, že český soud je soudem, jehož pravomoc je v souladu s tímto předpisem.

21. Následně se pak soud musel zabývat otázkou, jaké hmotné právo bude na tento případ aplikováno. Kolizní normy pro osobní poměry manželů nejsou upraveny žádným unijním předpisem ani mnohostrannou mezinárodní smlouvou, resp. unijní předpis – Nařízení rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. 12. 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, není pro Českou republiku ani Slovenskou republiku závaznou. Současně neexistuje dvoustranná smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou řešící kolizní normy pro rozvod manželství. Je tak nutno vycházet ze zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, který v ustanovení § 49 odst. 1 uvádí jako hraniční určovatel společné státní občanství. To, jak bylo konstatováno výše, mají oba účastníci Slovenské republiky, a proto soud bude aplikovat slovenské právo, konkrétně pak slovenský zákon o rodině č. 36/2005 Z.z.

22. Z dikce výše citovaného ustanovení § 22 zákona o rodině plyne, že zrušit manželství rozvodem lze jen v odůvodněních případech, přičemž ustanovení § 23 odst. 1 téhož zákona říká, že soud může rozvést manželství, jestliže jsou vztahy mezi manželi tak vážně narušené a trvale rozvrácené, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. V souladu s odstavcem dva pak soud zjišťuje příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahů mezi manžely, a při rozhodování k nim přihlédne. Při rozhodování o rozvodu vždy přihlédnu k zájmu nezletilých dětí. Při posuzování míry rozvratu vztahů soud přihlédne k porušení manželských povinností stanovených v § 18 a § 19 téhož zákona. Z uvedeného tak vyplývá, že zákon vyžaduje kvalifikovaný rozvrat manželství, což znamená, že rozvrat vztahů musí mít takovou intenzitu, že je možné jej označit za vážný, trvalý a takový, že manželství nemůže plnit svůj účel, a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Z tohoto pohledu je tak slovenská právní úprava obdobná právní úpravě české, ale rozdílné je však to, že slovenský zákon o rodině nemá žádné ustanovení obdobnému českému ustanovení § 755 odst. 2 občanského zákoníku, tedy obsahující tvrdostní klauzuli. Slovenský zákon o rodině tak vystačí s kvalifikovaným rozvratem manželství, při zohlednění zájmu nezletilého dítěte.

23. Soud považuje za nutné připomenout, že manželství je svobodný a dobrovolný svazek muže a ženy. Podání návrhu na rozvod manželství je osobním právem každého z manželů. Pokud jeden z manželů přesvědčivě deklaruje nezájem zůstat v manželství, není možné ho, ani soudním rozhodnutím, nutit, aby v manželství setrval.

24. Z provedeného dokazování vyplynulo, že manželka nemá zájem o setrvání v manželství, když manželé již víc než rok nežijí ve společné domácnosti. Manželka opakovaně vyjádřila trvalost svého rozhodnutí rozvést se, současně vyvrátila možnost vrátit se k manželovi, a to za všech okolností. Ani ukončení jejího stávajícího mimomanželského vztahu by dle jejího vyjádření nevedlo k návratu k manželovi. V souladu s jejím vyjádřením tak soud neměl pochybnosti o jejím záměru rozvést se, přičemž její postoj působil konzistentně a rozhodně.

25. Manžel naopak po celou dobu řízení nesouhlasil s rozvodem manželství, a to hned z několika důvodů. Verbálně vyjadřoval zájem o obnovení manželského soužití, snahu udělat téměř cokoliv, aby se manželka vrátila a dožili spolu zbytek života, na druhou stranu však činil kroky, které naznačují, že s návratem manželky již nepočítá, když zrušil jejich společné pojistky, prodal jedno z aut, vyměnil zámky společného domu. Z provedeného dokazování a z vyjádření manžela vyplynulo, že vlastně zcela nepochopil, proč manželka odešla, protože manželkou uváděný důvod neakceptoval, nepřikládal mu žádný význam a viděl v jejím jednání znaky psychické nemoci či nátlaku ze strany jejího stávajícího přítele.

26. Jak již bylo uvedeno výše, slovenský zákon o rodině nezná tzv. tvrdostní klauzuli, proto pro posouzení rozvratu manželství není rozhodující ani délka manželství, ani zdravotní stav manžela, natož pak ekonomický důsledek rozpadu manželství a s tím spojená nutnost vypořádání společného jmění manželů. Nad rámec uvedené má soud za to, že ani ekonomický aspekt znamenající rozdělení společného majetku, či nutnost jeho prodeje, by nebyl důvodem pro nerozvedení manželství ani podle českého práva.

27. Po rozsáhlém dokazování tak soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je již pouze formálním svazkem, který již neplní žádnou z funkcí manželství a rozvrat manželství lze označit za trvalý stav bez možnosti změny a tudíž i možnosti obnovení manželského soužití.

28. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, manželé se na ni neshodli. Manželka popsala důvody, které ji na soužití s manželem vadily. Byla jím přílišná těsnost ve vztahu, kterou pociťovala jako omezující, a především stresující, a která u ní do důsledku vedla k tomu, že si k manželovi vytvořila averzi. Nedostatek času, který mohla trávit sama, bez přítomnosti manžela, jakož i neochota zbytku rodiny vyjít ji v tomto směru vstříc a především pochopit, že ji uvedené trápí, ač se dá poměrně snadno řešit, vyústily k ukončení dlouhodobého, relativně spokojeného vztahu. Žárlivost, a následně i kontrola ze strany manžela na konci soužití již byly pouze důsledkem podezření manžela o mimomanželském vztahu manželky, který ostatně od července 2020, tedy po svém odchodu ze společné domácnosti, nepopírala.

29. Vzhledem k tomu, že nezletilý syn [jméno] za několik málo měsíců nabude zletilosti, a z vyjádření jeho rodičů, jakož i jeho samotného v opatrovnickém řízení vyplynulo, že se již s rozchodem rodičů vyrovnal, a opatrovnický soud schválil dohodu rodičů o úpravě rodičovské odpovědnosti pro dobu po rozvodu jejich manželství, rozhodl soud o rozvodu manželství účastníků, když neshledal důvody, pro které by manželství nemělo být rozvedeno.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení nebyly prokázány takové okolnosti, které by vedly k přiznání nákladů řízení některému z manželů.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.