18 C 60/2026

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 26 777 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 26 777 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 380 Kč od 20. 10. 2024 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 1 440 Kč od 13. 1. 2025 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 6 370 Kč od 26. 1. 2025 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 3 122 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 2 500 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 1 200 Kč od 13. 4. 2025 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 1 675 Kč od 23. 4. 2025 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 4 690 Kč od 27. 4. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 2 887 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně, , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 1. 2026 domáhala po žalovaném úhrady celkové částky 26 777 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že je právnickou osobou, která je zákonným příjemcem příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a rovněž v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.Žalovaný je vlastníkem či provozovatelem vozidla RZ , SPZ, , druh vozidla: jiné, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované nemělo v období od 22. 12. 2023 do 7. 6. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 5. 8. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 3 380 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Dále uvedla, že předmětné vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení ani v následujícím období od 8. 6. 2024 do 18. 8. 2024, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 29. 10. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 1 440 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Uzavřeno pojištění nemělo vozidlo ani v navazujícím období od 19. 8. 2024 do 17. 10. 2024, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 27. 1. 2025 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 1 200 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Žalovaný je rovněž vlastníkem či provozovatelem vozidla RZ , SPZ, přípojné vozidlo nad 10t, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované nemělo v období od 25. 6. 2024 do 23. 9. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 11. 11. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 6 370 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Shodné vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení ani v následujícím období od 24. 9. 2024 do 29. 11. 2024, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 10. 2. 2025 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 4 690 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Žalovaný je rovněž vlastníkem či provozovatelem motocyklu nad 500 cm³ RZ , SPZ, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel jako provozované nemělo v období od 23. 1. 2024 do 8. 6. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala dne 8. 8. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 3 450 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Shodné vozidlo nemělo uzavřeno povinné ručení ani v následujícím období od 9. 6. 2024 do 16. 9. 2024, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 7. 11. 2024 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 2 500 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Uzavřeno pojištění nemělo vozidlo ani v navazujícím období od 17. 9. 2024 do 22. 11. 2024, ač bylo i nadále vedeno v příslušném registru vozidel jako provozované. Žalobkyně vyzvala dne 6. 2. 2025 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu za nepojištěné období ve výši 1 675 Kč a nákladů na mimosoudní uplatnění nároku ve výši 300 Kč.Žalovaný příspěvky neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

3. Z informací z Registru silničních vozidel předaných žalobkyni v souladu s § 15 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ze dne 22. 7. 2024, 2. 10. 2024 a 23. 1. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 2. 8. 2016 do 23. 1. 2025 vlastníkem i provozovatelem vozidla , právnická osoba, , RZ , SPZ, , tj. byl vlastníkem i provozovatelem po celé období, za nějž je příspěvek požadován, tedy za období od 22. 12. 2023 do 17. 10. 2024.

4. Z výzvy ze dne 5. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 3 380 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o druh vozidla: jiné, a že vozidlo nemělo v období od 22. 12. 2023 do 7. 6. 2024, tj. po dobu 169 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 20 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

5. Z upomínky ze dne 29. 10. 2024 včetně doručenky datové zprávy, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 7. 3. 2025 (viz. předžalobní výzva a doručenka datové zprávy).

6. Z výzvy ze dne 29. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 1 440 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o druh vozidla: jiné, a že vozidlo nemělo v období od 8. 6. 2024 do 18. 8. 2024, tj. po dobu 72 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 20 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

7. Z upomínky ze dne 20. 1. 2025 včetně doručenky datové zprávy, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze 7. 3. 2025 (viz. předžalobní výzva a doručenka datové zprávy).

8. Z výzvy ze dne 27. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 1 200 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o druh vozidla: jiné, a že vozidlo nemělo v období od 19. 8. 2024 do 17. 10. 2024, tj. po dobu 60 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 20 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

9. Z upomínky ze dne 21. 4. 2025 včetně doručenky datové zprávy, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 6. 6. 2025 (viz. předžalobní výzva a doručenka datové zprávy).

10. Z informací z Registru silničních vozidel předaných žalobkyni v souladu s § 38 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ze dne 8. 11. 2024 a ze dne 6. 2. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 20. 6. 2013 do 6. 2. 2025 provozovatelem přípojného vozidla, RZ , SPZ, tj. byl provozovatelem po celé období, za nějž je příspěvek požadován, a to od 25. 6. 2024 do 29. 11. 2024.

11. Z výzvy ze dne 11. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 6 370 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o přípojné vozidlo nad 10 t, a že vozidlo nemělo v období od 25. 6. 2024 do 23. 9. 2024, tj. po dobu 91 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 70 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

12. Z upomínky ze dne 5. 2. 2025, vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 7. 3. 2025 (viz. předžalobní výzva a doručenka datové zprávy).

13. Z výzvy ze dne 10. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 4 690 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o přípojné vozidlo nad 10 t, a že vozidlo nemělo v období od 24. 9. 2024 do 29. 11. 2024, tj. po dobu 67 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 70 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

14. Z upomínky ze dne 5. 5. 2025 vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalované výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 6. 6. 2025 (viz. předžalobní výzva a doručenka datové zprávy).

15. Z informací z Registru silničních vozidel předaných žalobkyni v souladu s § 15 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ze dne 23. 7. 2024, 31. 10. 2024 a 30. 1. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 16. 11. 2010 do 30. 1. 2025 vlastníkem i provozovatelem vozidla RZ , SPZ, , tj. byl vlastníkem i provozovatelem po celé období, za nějž je příspěvek požadován, a to od 23. 1. 2024 do 22. 11. 2024.

16. Z výzvy ze dne 8. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 3 450 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o motocykl s objemem válců nad 500 cm3, a že vozidlo nemělo v období od 23. 1. 2024 do 8. 6. 2024, tj. po dobu 138 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 25 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

17. Z upomínky ze dne 30. 10. 2024 vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2025 (viz. předžalobní výzva a doručenka datové zprávy).

18. Z výzvy ze dne 7. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 2 500 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o motocykl s objemem válců nad 500 cm3, a že vozidlo nemělo v období od 9. 6. 2024 do 16. 9. 2024, tj. po dobu 100 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 25 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

19. Z upomínky ze dne 29. 1. 2025 vyplývá, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2025 (viz. předžalobní výzva a doručenka datové zprávy).

20. Z výzvy ze dne 6. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ve výši 1 675 Kč, neboť z centrálního registru vozidel zjistila, že žalovaný je provozovatel vozidla RZ , SPZ, , že jde o motocykl s objemem válců nad 500 cm3, a že vozidlo nemělo v období od 17. 9. 2024 do 22. 11. 2024, tj. po dobu 67 dní, uzavřeno tzv. povinné ručení, kdy denní sazba příspěvku do garančního fondu žalobkyně podle typu vozidla činila 25 Kč. Dále k úhradě nákladů 300 Kč za mimosoudní uplatnění nároku na úhradu příspěvku.

21. Z upomínky ze dne 29. 4. 2025 vyplývá, že žalobkyně opakovaně odeslala žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 6. 6. 2025 (viz. předžalobní výzva a doručenka datové zprávy).

22. Nárok žalobkyni vznikl částečně za účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, proto soud s odkazem na ustanovení § 94 odst. 2 a § 95/3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, postupoval posuzování nároku žalobkyně za období do 31. 3. 2024 podle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do 31. 3. 2024 a v období od 1. 4. 2024 pak dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

23. Nestanoví-li zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2021, jinak, musí být povinnost mít pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, či doby, kdy je vozidlo odcizené (ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona). Podle § 3 odst. 2 zákona je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou společně a nerozdílně vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno a dále i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona). Přičemž podle odstavce 2 téhož ustanovení se má při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona). Výše denní sazby a výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva je stanovena vyhláškou č. 417/2017 Sb., tedy vyhláškou platnou a účinnou v době porušení povinnosti žalovaným. Povinnost zaplatit příspěvek a náklady podle odstavce 4 zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

24. Podle § 6 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jako „zákon o pojištění odpovědnosti“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle § 2 odstavec 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, tj. osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 pak platí, že provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, jíž je ke dni porušení zákona žalovaným vyhláška č. 69/2024 Sb.. To neplatí, je-li vozidlo vyňato z pojištění podle § 7. Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla (§ 47 zákona o pojištění odpovědnosti).

25. Podle § 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může podle ustanovení § 1970 o.z. věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Soud v rozhodnutí vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný byl vlastníkem i provozovatelem vozidel RZ , SPZ, , RZ , SPZ, , RZ , SPZ, vozidla neměla ve shora uvedených obdobích uzavřena pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v roční prekluzivní lhůtě. Žalovaná částka pak odpovídá součinu počtu dní, po něž vozidla nebyla pojištěna (ač byla po celé uvedené období vedena v registru vozidel), a výši denní sazby zjištěné z § 2 vyhlášky č. 417/2017 Sb. Výše žalobkyní požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva podle § 2a téže vyhlášky činí 300 Kč. Protože splatnost příspěvku do garančního fondu nastala 60. dnem ode dne doručení výzvy k jeho úhradě (§ 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve spojení s výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 8. 2024, 29. 10. 2024, 27. 1. 2025, 11. 11. 2024, 10. 2. 2025, 8. 8. 2024, 7. 11. 2024, 6. 2. 2025), soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády, a to ode dne požadovaného žalobkyní, který zároveň následuje po dni splatnosti příspěvku, do zaplacení (výrok I.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 887 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 072 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 777 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.