18 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalovaného a žalovaného o: závažné porušování práv

I. Žaloba žalobkyně, kterou se domáhala ukončení vpouštění vod do sklepních prostorů jejího domu a odstranění tohoto napojení, dále se domáhala odklizení sněhu od stěn budov ve vlastnictví žalobkyně a určení způsobu odklizení sněhu a dále kterou se domáhala umožnění opravy střešních svodů na budově ve svém vlastnictví odbornou firmou, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 2) na nákladech řízení částku 3.234 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně a žalovaná č. 1) vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 2. 2021, ve znění změny žaloby připuštěné usnesením ze dne 20. 5. 2022, č. j. 18C 62/2021-165, a ve znění upřesnění pokud jde o označení nemovitostí provedené u jednání konaného dne 1. 6. 2022, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by bylo žalovaným nařízeno, aby jednak v termínu 10 dnů od nabytí právní moci rozsudku ukončili vpouštění vod do sklepního prostoru žalobkyně a odstranili napojení na tuto jímku střešních svodů budovy [adresa] na [příjmení] ulici ve [obec] (bod A), dále jednak aby od právní moci rozsudku byl ihned veškerý sníh od stěny budov odklizen a žalovaným zakázáno sníh ze dvora takovýmto způsobem dále odkládat (bod B), aby dále bylo žalovaným nařízeno, aby ihned odklidili rezavou bránu od její budovy, po připuštění změny žaloby se pak žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovaným řízeno nařízeno, aby neumisťovali jakékoliv předměty ve vzdálenosti 2 m od hranic budovy [adresa] a [adresa] ve výši přesahující 2 m, aby tím nedocházelo k zaclonění oken (bod C), a také, aby jim bylo nařízeno umožnit opravu střešních svodů na budově [adresa] v [příjmení] ulici ve [obec] odbornou firmou (bod D). Žaloba byla zdůvodněna tím, že sousedské problémy přetrvávají od roku 2010, kdy žalovaní začali vypouštět dešťové nebo splaškové vody do sklepního prostoru budovy [adresa] ve [obec] ve vlastnictví žalobkyně. Věc byla řešena jednak prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení, jednak prostřednictvím přestupkových orgánů a jednak prostřednictvím stavebního úřadu [stát. instituce]. Žádná z těchto institucí však nebyla schopna daný problém vyřešit a žalobkyně se proto obrátila na soud. V minulosti totiž do roku 2010 nebyly s průsakem vody do sklepních prostorů nemovitosti v majetku žalobkyně problémy. Voda začala prosakovat až v době, kdy nemovitost začali užívat žalovaní a jak sníh naváželi k nemovitosti žalobkyně. Voda v nemovitosti žalobkyně vystoupala v roce 2010 až do výšky 10 cm, následně již takové výšky nedosáhla, ale situace se opakuje dosud, i když v menší intenzitě. Žalobkyně byla přesvědčena o tom, že k uvedenému stavu došlo v důsledku napojení žalovaných na tuto jímku. Proto také žádala odstranění celé plastové trubky, od jejího napojení na starou německou kanalizaci, až po napojení na jímku. Pokud jde o sníh, žalobkyně uvedla, že od roku 1957 nebyly problémy s průsakem vody, k němuž docházelo až v době, kdy žalovaní začali dělat zásahy do kanalizace. Snahou žalobkyně bylo prokázat podvod žalovaného s odtokem odpadních vod. Dům žalobkyně nemá žádnou izolaci, a je postaven na kameni slepeném tzv. jílovicou. Závadový stav přetrvává dosud, když žalobkyní byly předloženy fotografie o způsobu odhrnování sněhu i v roce 2022. Žalobkyně byla přesvědčena, že žalovaní mají možnost odhrnovat sníh jinak, a to ke své straně domu. Obdobně odložená rezavá železná brána brání výhledu, dochází k odstřikování vody a ke znečišťování fasády domu, a po jejím odstranění v důsledku podání žaloby, bylo nutné předejít umísťování jakýchkoliv jiných předmětů. Takovéto jednání žalobkyně považovala za úmyslné, se snahou škodit a provokovat. K odstranění brány došlo asi dva měsíce po podání žaloby. Žalobkyně uvedla, že již v roce 2010 bylo policií zjištěno, že z pozemků žalovaných jsou odváděny splaškové vody do nemovitosti žalobkyně, a to navíc nepovolným způsobem, bez vydání stavebního povolení, v rozporu s postupem předvídaným ustanovením § 128 odst. 1 § 129 odst. 10 stavebního zákona, když splaškové vody byly odváděny do staré německé kanalizace a ta pak byla napojena plastovým potrubím pod nemovitost žalobkyně. Žalobkyně byla přesvědčena, že žalovaní nemají řádně zbudovanou kanalizaci a tuto napojenou na veřejnou síť. Žalobkyně byla přesvědčena, že jímka na pozemku žalovaných, zbudovaná ve 30. letech 20. století patří k nemovitosti [adresa], o čemž existoval projekt, který však byl zcizen ze stavebního úřadu. K požadavku pod bodem D) žalobkyně v průběhu řízení upřesnila, že původně byl svod napojen do pozinkovaného grejdru. Grejdr byl však poškozen, pravděpodobně v roce 2010 při terénních úpravách a svod už do něj nebyl napojen. Zbytky grejdru pak žalovaní odhodili do schodišťové části.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a podrobně uvedli svůj názor a postoj k celé věci, a to k jednotlivým čtyřem bodům, které jsou předmětem žaloby. Žalovaní osvětlili, že jsou vlastníky předmětné nemovitosti od července 1997. V letech 1999 - 2004 zhotovili mimo jiné vnitřní a vnější kanalizaci z nepropustného potrubí, včetně střešních svodů a tuto napojili na veřejnou kanalizaci. V roce 2010 začala na povrch jejich pozemku mezi oběma domy vytékat voda, která tekla až na veřejnou komunikaci před dům žalovaných, kde v zimě zamrzala. Při zjišťování příčin zatékání vyšlo najevo, že pod tímto pozemkem parc. [číslo] se nachází stará, na sucho skládaná, drenáž, která byla propojena s jímkou na pozemku žalovaných u domu [adresa], a pravděpodobně při rekonstrukce došlo k jejímu poškození. Proto byla v části nahrazena drenážní PVC hadicí. Poté došlo ze strany žalobkyně k obviňování ohledně zaplavování jejich sklepních prostor. V důsledků stížností žalobkyně byly opakovaně provedeny kontroly odtokových poměrů, které obvinění vyvrátily a naopak potvrdily, že nemovitost žalovaných je napojena na městskou kanalizaci, a to včetně vod splaškových. Přesto bylo podáno ze strany žalobkyně trestní oznámení. Kamerou došlo i ke kontrole historické kanalizace, aby se zjistilo, že vede až za parcelu žalovaných a že jsou ní odváděny vody z pozemku [územní celek] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] i z pozemku žalobkyně parc. [číslo] vše v k. ú. [obec]. Naopak bylo vyloučeno, že do skládané kanalizace je napojena kanalizace z domu žalovaných. V únoru 2021 bylo provedeno opatření, v důsledku kterého voda nepřitéká do jímky, propojení drenážní hadicí bylo odstraněno a voda tak bude znovu protékat přes pozemek žalovaných, aniž by byl korigován její odtok, a lze očekávat, že dojde k zvlhnutí domu ve vlastnictví žalovaných, který je položený níže. Nikdy nebyla provedena jakákoliv kontrola v nemovitosti žalobkyně. Je to žalobkyně, a její otec, kteří opakovaně podávají stížnosti, nejrůznější podání, ale se správními orgány nespolupracují, naopak žalovaní se pokynům správních orgánů snaží vyhovět, spolupracují s nimi, aby konečně dosáhli klidu. Především pro žalovanou č. 1) je situace dlouhodobě psychicky náročná, ač pouze v jednom případě došlo k přímé konfrontaci. Už jen množství písemností, které žalovaní dostávající v souvislosti s podáními žalobkyně, překračuje běžné meze. Jednání žalobkyně a jejího otce žalovaní považují za teror. Pokud jde o odhrnování sněhu, bylo v minulosti při kontrolách zjištěno, že u nemovitosti žalobkyně je sníh volně napadaný a k jeho kupení dochází ve vzdálenosti 70 – 80 cm od zdi domu [adresa]. Podnět k přestupkovému řízení nebyl řešen. Žalovaní doložili, jakým způsobem odklízejí sníh. Pokud jde o umístěnou bránu, podala žalobkyně v únoru 2018 podnět komisi pro projednávání přestupků, kdy umístění železné brány považovala za schválnost. Věc byla přestupkovým orgánem odložena. Žalobkyně s postupem přestupkového orgány nesouhlasil, a proto podala stížnost na předsedkyni komise. K bodu D) žalovaní uvedli, že dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí, kterým byly nařízeny nezbytné úpravy spočívající v odstranění svodů dešťových vod do jímky umístěné na pozemku žalovaných s tím, že termín byl stanoven do 30. 6. 2012. Žalobkyně odmítla toto nařízení splnit. Dne 12. 9. 2018 si žalovaný všiml, že na jejich pozemku leží kotlík odvádějící vody ze střechy domu [adresa]. Pořídil proto fotodokumentaci. O pár dní později, dne 24. 9. 2014 byl na zemi i zbytek svodů. Žalovaný byl přesvědčen, že za pádem svodů stály kočky, vyloučil, že by s tím měl cokoliv společného, protože kdyby chtěl svod poškodit, mohl to udělat kdykoliv. Následně byl žalovaný osloven přítelem žalobkyně za účelem odnesení svodů a bylo dohodnuto, že z pozemku žalovaných bude provedena oprava klempířem, s čímž žalovaný souhlasil, když byl i dohodnut termín opravy a žalovaný zpřístupnili vstup na pozemek. Dohodnutého dne bylo vše uklizené. Aktuální stav je takový, že na jímku není připojen žádný přítok a není z ní možný ani odtok, neboť obě části jsou zaslepeny.

3. U jednání konaného dne 1. 6. 2022 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce předložila soudu opravený petit výroku rozsudku, který by měl znít:„ k bodu A): Soud nařizuje, aby v termínu 30 dní po nabytí právní moci rozsudku bylo napojení plastovým potrubím na jímku střešního svodu řádně odstraněno od vstupu (tj. ze staré kanalizace na parcele [číslo] k. ú. [obec]) a nemohlo tak býti opětovně pokoutně provedeno napojení na jímku střešních svodů. Tato stavba je stavbou nepovolenou a proto soud nařizuje, aby tato nepovolená stavba byla odstraněna v souladu se stavebním zákonem § 128 a § 129. Odstranění této nepovolené stavby propojení staré kanalizace s jímkou pro střešní svody budov [adresa] doloží dokladem potvrzeným stavebním úřadem při Městském úřadu ve [obec] k rukám žalující strany; k bodu B): Soud nařizuje žalovaným, aby od právní moci rozsudku byl ihned veškerý sníh od stěny budov [adresa] odklizen a zakazuje žalovaným sníh ze dvora takovýmto způsobem dále ukládat. Nebo pokud i nadále jim soud umožní takto sníh ukládat, aby jim bylo nařízeno provést taková opatření, aby voda z tajícího sněhu neodtékala do mého sklepa domu [adresa] na [anonymizováno] ulici; bod C) s ohledem na následné zpětvzetí žaloby pozbyl významu; k bodu D): Soud nařizuje po právní moci rozsudku ihned zakrytí dlaždicí 50 cm x 50 cm šachty střešních svodů na jejich pozemku v mém vlastnictví. Podle § 112 odst. 1 občanského soudního řádu nařizuje zaplacení grejdru dle předložené účtenky. Umožní otci žalobkyně a odbornému pracovníkovi vstup na pozemek za účelem opravy střešního svodu z budov ve vlastnictví žalující dle původního napojení.“ Toto změna žaloby již nebyla soudem připuštěna.

4. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 6. 2022, č. j. 18C 62/2021-175, bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení ve vztahu k bodu C) žaloby, když v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět a žalovaní s tímto postupem souhlasili.

5. Všechna jednání soudu proběhla pouze za přítomnosti obecného zmocněnce žalobkyně a žalovaného č. 1).

6. Z informace o pozemku [list vlastnictví], [list vlastnictví], z výpisů z katastru nemovitostí [list vlastnictví], z fotografií, z vyjádření [stát. instituce] ze dne 15. 8. 2010, z trestního oznámení, z dopisu ze dne 31. 3. 2011, z fotografií, z návrhu na zahájení řízení o přestupku ze dne [datum], z dopisu MěÚ [obec] ze dne [datum], z projektu kanalizace, z podnětu pro vydání zákazu vpouštění splaškových vod ze dne [datum], z dopisu Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum], z peněžního deníku, z návrhu k projednání přestupku ze dne [datum], z usnesení [územní celek] ze dne [datum], z rozhodnutí MěÚ [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] [číslo jednací], z vyrozumění PČR ze dne [datum], z sdělení OSSZ v [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] 2021, z sdělení MěÚ [obec] ze dne [datum], z sdělení PČR, z 3 listin obsahujících celkem 5 fotografií zobrazující svody, z vyústění jímky a starou kanalizaci odkrytou při srovnávání pozemku žalovaného, z rozhodnutí odmítnutí žádosti ze dne 25. 6. 202, z vyjádření k žádosti ze dne [datum], z 2 plánů, z vyjádření MěÚ [obec] ze dne [datum], z listin obsahující fotografie, z peněžního deníku, z návrhu k projednání přestupku ze dne [datum rozhodnutí], z usnesení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] včetně konverze, z návrhu na zahájení řízení o přestupku ze dne [datum], z dopisu MěÚ [obec] ze dne [datum], z projektu kanalizace, z podnětu pro vydání zákazu vpouštění splaškových vod ze dne [datum], ze sdělení Krajského úřadu [obec] ze dne [datum], z rozhodnutí zastavení řízení o nařízení nezbytných úprav ze dne 19. 3. 2019, ze 4 ks listin Městské radě [anonymizováno] ze dne 9. 9. 1932, z půdorysu základů suterénu domu [adresa] a stanoviska, z fotokopie fotografie domu [adresa], z části dopisu [anonymizováno] [příjmení], z fotodokumentace, z CD označené Škody – [celé jméno žalovaného] od 25. - 22. 11. 2010, z 3 fotografií zobrazující svody na [adresa], ze sdělení MěÚ [obec] ze dne [datum], ze sdělení k podnětu MěÚ [obec] ze dne [datum], ze spisu [číslo] [rok], ze spisu [anonymizováno] [číslo], ze spisu [anonymizována dvě slova] 2018 [spisová značka], ze spisu [číslo] [spisová značka], ze spisu [číslo] [spisová značka] a ze složky s mapami od MěÚ [obec] zjistil soud následující skutkový stav věci a má za prokázané:

7. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba objektu občanské vybavenosti [adresa] na ulici [ulice a číslo] ve [obec] a dále pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení na adrese [adresa] adrese [ulice a číslo] ve [obec], dále pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku par. [číslo] – zahrada.

8. Dopisem ze dne [datum] se žalobkyně obrátila na Policii České republiky s trestním oznámením, které zdůvodnila tím, že dne 25. 7. 2010 majitelé nemovitosti [adresa] na [anonymizováno] ulici ve [obec] započali terénní úpravy svého pozemku par. [číslo] bez řádného stavebního povolení nebo ohlášení a hrubým způsobem tak zasáhli do práv žalobkyně. Nerespektovali zákon, který určuje minimální vzdálenost od hranice sousedního pozemku pro jakékoliv stavební úpravy a došlo k porušení stavebního povolení k bodu 2 (rozhodnutí č. 144/99). Výkopy byly provedeny až k základu nemovitosti [adresa] a došlo k narušení statiky, přičemž při zemních prací bylo zlikvidováno zemnění nemovitosti a poškozená kanalizační jímka, bylo zlikvidováno zábradlí vstupního schodiště do sklepního prostoru. Žalobkyně odhadla škody 30.000 Kč – 50.000 Kč. Kromě toho byla narušena městská kanalizace procházející dvorem. Srážkové vody místo do kanalizace žalovaní vypouští volně za domem a způsobují podmáčení sklepu nemovitosti [adresa] a viditelné narušení statiky. Požádala proto o prošetření policií. Na podání bylo reagováno ze strany Policie ČR, OO [obec] dne [datum], která sdělila [jméno] [příjmení], že byl posouzen obsah jeho podání ze dne [datum] a provedeným šetřením nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že by byl spáchán trestný čin. Nebylo zjištěno, že by k poškození prvků, které se funkčně vztahují k domu [adresa] a současně i k domu [adresa] došlo ze strany manželů [příjmení], případně ze strany jiných fyzických nebo právních osob úmyslně. Policejní orgán po prošetření celé záležitosti odkázal stěžovatele na občanskoprávní spor, v rámci kterého lze řešit škody vzniklé při stavebních úpravách. [stát. instituce] podáním ze dne [datum] reagovalo na podání [jméno] [příjmení], který zaslal své vyjádření k závěrečnému stanovisku policie, s nimž nesouhlasil. Okresní státní zastupitelství posoudilo žádost [jméno] [příjmení] jako žádost o přezkum postupu policejního orgánu a výsledkem tohoto přezkumu bylo, že postup policejního orgánu byl shledán správným a zákonným. Co se týkalo odstraněného zábradlí, bylo zjištěno, že část zábradlí byla nalezena panem [celé jméno žalovaného] před započetím stavebních prací poblíž schodiště a že následně odřezal toliko zbylou část zábradlí vyčnívající z betonového prvku. Ve vztahu ke střešní jímce bylo zjištěno, že svod dešťové vody nebyl odstraněn za účelem úmyslného způsobení škody, ale z důvodu dočasné nápravy odtokových poměrů, jelikož čistící kus byl v době jeho napojení na svody již vlivem značné zrezavělosti nefunkční, a tudíž voda z okapů podmáčela obě nemovitosti. Policejní orgán neshledal ani porušení statiky. Státní zástupkyně upozornila na problematickou komunikaci s [jméno] [příjmení].

9. Dne [datum] žalobkyně směřovala svůj dopis také na [stát. instituce], odbor výstavby a životního prostředí, kde se vyjadřovala ke sdělení tohoto úřadu, který neshledal v jednání žalovaných žádné pochybení. Napadala městský úřad, že žalovaní mají známosti, a proto nemusí respektovat zákon a pravidla. Žalobkyně napadla verbálně nedostatky práce některých zaměstnanců městského úřadu. Žalobkyně vyslovila přesvědčení, že pokud žalovaní při terénních úpravách narazili na zemnění, měli ji informovat a domluvit se. Závěrem požádala o to, aby do doby, než budou vyjasněny hranice mezi pozemky, bylo jakékoliv povolení stavebních úprav na pozemku žalovaných pozastaveno.

10. Dopisem ze dne [datum] se [územní celek] vyjádřilo ve vztahu k prověření funkčnosti kanalizace na pozemku parc. [číslo] sdělilo, že v evidenci majetku města není vedena ani spravována žádná stavba kanalizace, že vlastním šetřením bylo zjištěno, že odkrytý objekt je tvořen kamennou rovnaninou, ve které se zdržuje odpadní splašková voda, která prosakuje do pozemní vrstvy pozemku, přičemž přítomnost splaškové vody prokázal rozbor. Byly provedeny sondy ze strany [územní celek] a firmy [právnická osoba] a z výsledků vyplývá, že je vyloučen přítok odpadních splaškových vod z pozemku města na pozemek parc. [číslo].

11. Žalobkyně adresovala dne [datum] žalovaným dopis, v níž jim sděluje, že žádá, aby způsobené škody byly v termínu do 26. 4. 2011 opraveny, resp. aby v tomto termínu byla opravena zemnění budovy [adresa] s tím, že pokud nebude oprava provedena, bude pro tento účel najatá nějaká firma a náklady za ní budou vymáhány soudní cestou. V termínu do 30. 4. 2011 pak měla být uvedena jímka střešních svodů do původní podoby se stejným následkem, pokud se tak nestane. Žalobkyně vyslovila přesvědčení, že svými úpravami žalovaní zasáhli do jejich práv tím, že vodu ze své střechy pouští do její nemovitosti a že snížili zámrznou hloubku základů její nemovitosti.

12. Dopisem ze dne [datum] se [jméno] [příjmení] obrátil na [stát. instituce], komisi pro projednávání přestupků, s návrhem na zahájení řízení o přestupku z důvodu porušování pravidel občanského soužití, v níž upozorňuje, že [anonymizováno] [příjmení] zametl stížnost, kterou podal na žalovaného [číslo]) pod koberec. I tajemníka městského úřadu pisatel upozornil na porušování zákonů některými zaměstnanci městského úřadu. Přestupek dle [jméno] [příjmení] měl spočívat v tom, že veškerý sníh žalovaný [celé jméno žalovaného] odhrnuje na budovy [adresa], k čemuž doložil fotografie. Tuny sněhu jsou navezeny k označeným budovám a tento sníh se při tání mění ve vodu, která proniká do sklepních prostor. Tyto budovy jsou staré, bez vodorovné a svislé izolace. Dochází tak k podmáčení základů a praskání budov. Navíc k budově [adresa] byl připevněn regál s ocelovými lahvemi na propan-butan. Tyto láhve zde byly umístěny v rozporu s předpisy. [jméno] [příjmení] upozornil na porušení § 127 občanského zákoníku. Jednání žalovaného [číslo]) pisatel považoval za schválnost. Stěžovateli odpověděl [stát. instituce], odbor vnitřních věcí, dopisem ze dne [datum] tak, že bylo sděleno, že dne [datum] bylo zahájeno řízení, věc byla s podezřelým projednána a bylo vydáno rozhodnutí dle § 67 správního řádu. Ve vztahu k ocelovým lahvím na propan-butan nebyl [stát. instituce] kompetentní k řešení. [stát. instituce] doporučil pisateli podat žalobu k okresnímu soudu na porušení ustanovení § 127 občanského zákoníku. 13. [stát. instituce], odbor výstavby a životního prostředí, vydal dne [datum] rozhodnutí o zastavení řízení o nařízení nezbytných úprav, a to nařízení nezbytných úprav spočívajících odstraněních střešních svodů dešťových vod objektů [adresa] na ulici [ulice] ve [anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně. Svody dešťových svodů ústily do jímky na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných. Z odůvodnění vyplývá, že stavební úřad dne [datum] oznámil zahájení řízení o nařízení nezbytných úprav spočívajících v odstranění svodů, a to z podnětu manželů [příjmení], poté dne [datum] proběhla kontrolní prohlídka, na které [jméno] [příjmení] prohlásil, že jímku ani likvidaci dešťových vod na cizím pozemku řešit nebude, dne [datum] stavební úřad určil, že se mají účastníci ve věci vyjádřit a dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí, kterým byly nařízeny nezbytné úpravy ve smyslu § 137 stavebního zákona, byl stanoven termín do 30. 6. 2012. Výzvou ze dne [datum], doručenou dne [datum], vyzval stavební úřad žalobkyni a jejího otce ke zjednání nápravy a stanovil jim další lhůtu k odstranění svodů dešťových vod do 15. 9. 2013. Proti výzvám ke zjednání nápravy se [jméno] [příjmení] odvolal a žádal o stanovení lhůty. Krajský úřad postoupil věc pro svou nepříslušnost. Dne [datum] podal [jméno] [příjmení] trestní oznámení na stavební úřad [stát. instituce] pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby. Dne [datum] stavební úřad vyzval k účasti na kontrolní prohlídce nařízené na den [datum] [ulice] úřad v rámci kontrolní činnost zjistil, že střešní svody dešťových vod objektu [adresa] byly odstraněny dle rozhodnutí ze dne [datum], o čemž byl proveden zápis i fotodokumentace. Z fotodokumentace k tomuto protokolu pak vyplývá, že z původního svodu zůstala na obvodové zdi jediná část, a to část, která vede ze střechy budovy [adresa] a ústí do komínového tělesa domu [adresa]. Proto správní úřad řízení zastavil.

14. Ze stavebních spisů mimo jiné dále vyplynulo, že [stát. instituce], odbor životního prostředí, silničního hospodářství a zemědělství, dne [datum] sdělil příslušnému stavebnímu úřadu, že nemá pochybnosti o tom, že„ stará skládaná kanalizace“ na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], není vodním dílem, neboť jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách, která slouží k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, se podle ustanovení § 55 odst. 3 vodního zákona za vodní díla nepovažují. 15. [stát. instituce], odbor životního prostředí a silničního hospodářství a zemědělství, vydal dne [datum] dodatečné povolení stavby vodního díla, kterým byla povolena stavba prodloužení kanalizace pro veřejnou potřebu na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Z odůvodnění vyplývá, že vodoprávní úřad analyzoval stav, když zjistil, že prodloužení kanalizace bylo provedeno dle stavebního povolení v letech 1999 – 2000. Teprve v roce 2015 bylo k žádosti zahájeno řízení. Na ústním jednání před vodoprávním úsekem sdělil [jméno] [příjmení], že v případě přívalové srážky spojené s krupobitím dochází v prádelně rodinného domu [adresa] ke zpětnému vzdutí vod, které jsou svedeny do předmětné kanalizace, a to od roku 2010, kdy byly provedeny stavební a terénní úpravy kolem domu [adresa] Pan [anonymizováno] se vyjádřil do protokolu tím způsobem, že do předmětné kanalizace jsou kromě odpadních vod z rodinných domů [adresa] svedeny i jiné vody, a to vody ze skládané kanalizace svádějící dešťové vody z parcel [číslo] v [katastrální uzemí]. V rámci námitek pak vodoprávní úřad zjistil, že původně [stát. instituce] vydal dne [datum] sdělení, že stavba zpevněné odstavné plochy a chodníku na pozemku par. [číslo] v k. ú. [obec] nepodléhá stavebnímu povolení ani ohlášení s odůvodněním, že se nejedná o terénní úpravy, kterými se mění vzhled prostředí ani odtokové poměry. [stát. instituce] posuzoval žádost z pohledu historické kamenné kanalizace, odtokových poměrů, jakož i z důvodů možných vzájemných souvislostí a dospěl k závěru, že tato stavba není vodním dílem, neboť jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích, která slouží k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod se za vodní díla nepovažují. Tento závěr učinil na základě podkladů, a sice kamerových prohlídek, které proběhly v období od [anonymizováno] – [datum], protokolu z ohledání místa ze dne [datum], kopie spisu [stát. instituce], sdělení historické skládané kamenné kanalizaci, která není v majetku [územní celek] a výpisu z katastru nemovitostí. Při kamerových prohlídkách bylo zjištěno, že stará skládaná kanalizace na pozemku parc. [číslo] ve [obec] je tvořena příkopem čtvercového profilu o rozměrech cca 30 x 30, jehož stěny a stropy jsou vyskládány plochými kameny, na sucho. Kamerová prohlídka mohla být provedena až po odstranění nánosu, a poté tedy bylo kamerovou prohlídkou zjištěno, že kamenná drenáž je napojena plastovým potrubím do šachty projektových střešních svodů na pozemku parc. [číslo] že toto napojení bylo napojeno v roce 2010 v rámci provádění stavby zpevnění odstavné plochy. V případě provedení kamenné drenáže jde o historické jednoduché, netěsné zařízení vybudované za účelem odvádění vod nejasného původu gravitačním odtokem. Odvodnění kamenné drenáže neodpovídá požadavkům na výstavbu a provoz stokové sítě ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Z rozhodnutí dále vyplývá, že kamerovou prohlídkou bylo vyloučeno napojení střešních svodů a vnitřní kanalizace odpadních vod domu [adresa] do kamenné drenáže na pozemku parc. [číslo] ve [obec]. Dále bylo zjištěno, že zdroj vody protékající kamennou drenáží neprochází pouze z pozemku parc. [číslo] ve [obec]. [obec] drenáž není napojena na povolované vodní dílo přímo, ale zaúsťuje do jímky střešních svodů pozemku parc. [číslo] poté do vnitřní kanalizace rodinného domu [adresa]. Současní vlastníci pozemku parc. [číslo] kamennou drenáž nestavěli při výstavbě zpevněné odstavné plochy a chodníku na pozemku parc. [číslo] v červenci [rok] a provedli její změnu. [stát. instituce] vyslovil přesvědčení, že má za to, že příčinou zaplavování sklepních prostor domu žalobkyně [adresa] odpadními vodami při přívalových srážkách dochází v důsledku zaústění jímky střešních svodů plastovým potrubím do potrubí vnitřní kanalizace ve sklepních prostorách rodinného domu, které je v takové situaci neúměrně zahlcováno, a tím dochází ke zpětnému vzdutí odpadních vod. Projekční řešení povolovaného díla tudíž na tento problém nemělo vliv. Zpětné vzdutí odpadních vod by se totiž muselo projevit rovněž u domu [adresa], což nebylo zjištěno.

16. Dne [datum] podal [jméno] [příjmení] Krajskému úřadu [územní celek] podnět pro vydání zákazu k vpouštění splaškových vod s odůvodněním, že od roku 2010 mu soused vpouští splaškové vody do nemovitost, a když dne 8. 3. 2019 byla provedena kontrolní prohlídka, bylo zjištěno, že podatel má pravdu a že skutečně soused přes jejich sklep odvádí splaškové vody. Protože [stát. instituce] nevydal zákaz vpouštění vod, obrátil se pisatel na krajský úřad a žádal, aby bylo nařízeno okamžité ukončení vpouštění těchto vod, nejpozději však do 30. 11. 2019 a v případě, že nebude nařízení splněno, nechť je žalovaným uložena pokuta 100.000 Kč. Na tento přípis reagoval Krajský úřad [územní celek], odboru územního plánování a stavebního úřadu dne [datum], kde pisateli sdělil, že především z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 8. 3. 2019 vyplývá, že předmětem kontroly nebylo odvádění splaškových vod z pozemků žalovaných, ale vod dešťových, kdy stavební úřad zkouškou ověřil, že dešťové vody z domu žalovaných jsou odváděny rovnou do veřejné kanalizace a nikoliv do jímky. [ulice] orgán proto doporučil pisateli obrátit se na příslušný soud, který je kompetentní ve věci, kdy se má jednat o porušení občanského zákoníku. 17. [stát. instituce], odbor výstavby a životního prostředí, vydal dne [datum] rozhodnutí o odmítnutí žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou se žadatel [jméno] [příjmení] domáhal poskytnutí informace, a sice ohledně kolaudace budovy [adresa] [stát. instituce] žádost odmítl, protože kolaudace nebyla provedena a nelze tedy sdělit termín kolaudace a ani to, kdo ji provedl.

18. K žádosti soudu sdělil dne [datum] [stát. instituce], odbor výstavby a životního prostředí, že stavební úřad má věc za skončenou sjednáním nápravy, tedy provedením takových technických opatření na stavbě jímky, která zamezí přítoku vody do jímky a zamezí odtoku vody z této jímky, což bylo ověřeno při kontrolní prohlídce dne 2. 3. 2022. Jímka, chápána jako drobná pozemní stavba o zastavěné ploše do 16 m2 a do 3 m hloubky, neslouží k odvodu splaškových vod z pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] přes sklepní prostor domu [adresa] do veřejné kanalizace. Definitivní rozhodnutí bylo vydáno [datum]. Tohoto dne totiž [stát. instituce] sdělil k podnětu podanému [jméno] [příjmení] a nazvanému Žádost o odstranění nepovolené stavby, že nezahájil řízení o odstranění stavby jímky z moci úřední, a to proto, že stavební úřad může zahájit řízení o odstranění stavby pouze v případě, že má na jisto postaveno, že se jedná o nepovolenou stavbu, což však není možné jednoznačně konstatovat. V roce 2021 stavební úřad vyzval vlastníka stavby jímky umístěné na pozemku parc. [číslo] aby sjednal nápravu tím, že provede taková technická opatření na stavbě jímky, která zajistí, že nebude voda z jímky odtékat nebo prosakovat na sousední pozemky parc. [číslo] O tom byl také stěžovatel informován. Při kontrolní prohlídce stavby dne 2. 3. 2022 bylo ověřeno stavebním úřadem, že došlo ke sjednání nápravy, tj. k zamezení přítoku vody do jímky a zamezení odtoku vody z této jímky na sousední pozemek. Jednalo se o údržbu jímky provedenou na výzvu stavebního úřadu, která nevyžaduje povolení ani jiného opatření stavebního úřadu. [ulice] řízení nevedlo řízení ve smyslu § 129 stavebního zákona a nevydal tedy žádné rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že byla vlastníkem jímky sjednána náprava, kterou byla věc ukončena, stavební úřad neměl důvod přistoupit k postupu ve smyslu § 134 odst. 3 stavebního zákona.

19. Dle fotografie pořízené dne 12. 9. 2018 v 6,25 hod. chybí na svodu na budově [adresa] v horní části kotlík a na fotografii je viditelná toliko svodová trubka, přičemž na další z fotografie ze dne 19. 9. 2018 je zřetelné, že předmětný kotlík spolu s napojením leží na zemi. Na fotografii pořízené dne 24. 9. 2018 v 17,13 hod. je již viditelné, že i spodní část svodu z domu [adresa] je spadlá a tvoří toliko tři trubky a kotlík, přičemž na zdi je viditelné místo, z něhož odpadl tzv. hák, k němuž se svodové trubky připojují na obvodovou zeď. Viditelné tak je, že je spadlá celá část svodu vedoucí z vyústění rovné střechy dolů, a že na obvodové zdi zůstala jen část u hranice budov, kde začíná opěrná zeď budov. Původní podoba svodu je viditelná ve stavebním spis, např. protokolu ze dne [datum]. Na fotografii bez uvedení data je viditelný odhrnutý sníh, který je odhrnutý tak, že není naházen na stěnu domu [adresa], ale zřetelné, že odhadem půl metru je ponecháno volně, tedy s vrstvou napadeného sněhu a od vzdálenosti půl metru stěny je pak nahrnuta rovnoměrná hromada sněhu, když současně je zřetelné, že kousek na úrovní hromady začíná brána. Obdobně je to viditelné na fotografiích dalších, kdy je dále zřejmé, že mezi domem [adresa] je zeď a za tuto zeď nebyl sníh odhazován.

20. Dle důkazů označených žalobkyní jako důkazy k bodu B) je na těchto fotografiích viditelný stav sněhu a způsob jeho odhrnování, a to jak na fotografii z března 2013, tak i z února 2021, kdy je zřejmé, že sníh je z pozemku žalovaných odhrnován směrem k pozemkům žalobkyně, avšak zároveň je viditelné, že sníh je umístěn k opěrné zdi. Kde však opěrná zeď není (u domu [adresa]), je ponechám odstup mezí nahrnutým sněhem a zdí. Z dalších fotografií vyplývá vlhká podlaha sklepa. Z další skupiny fotografií je zřejmé, jakým způsobem byl napojen kotlík na svod horní části stěny domu a také ve spodní části a že tedy nebyl napojený do plechového grejdru, který byl taktéž poškozený. Z přiložené fotodokumentace je také vidět, kde byly jednotlivé části položeny.

21. Z historických černobílých fotografií pak vyplývá, jakým způsobem byly vedeny okapy, resp. svody domu [adresa], ale však na straně protější, než je strana sporná. Zde je však viditelné, že byly vedeny po fasádě domu. Kotlík byl na druhé straně domu umístěn pod terasu 22. Z listin vztahujících se k bodu D) je pak patrné, že na jedné z fotografií je ještě svod pevně připevněn ke zdi domu, v navazující fotografii je pak zřejmé, že celý svod za nemovitosti žalovaných chybí.

23. Z doložených historických map, konkrétně z nákresu roku 1932 vyplývá, jakým způsobem jsou vedeny svody, které se nachází v rozích terasy domu [adresa] před komínovým tělesem, avšak v dalších patrech jsou zakresleny uvnitř budovy, resp. vně žádné svody nakresleny nejsou. Soud ale současně není přesvědčen, že se jedná o zákres upevnění zábradlí, neboť porovnáním s dostupnými fotografiemi toto umístění neodpovídá.

24. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 8. 9. 1932 adresovanému Městské radě ve [obec] vyplývá, že při stavbě prodejny se vyskytl problém spočívající v tom, že hraniční kamenná zeď tloušťky 60 cm sousední mateřské školy byla situována na severní straně a omezovala potřebné osvětlení a větrání a navíc zde byla obava z tvorby ledu v zimě. Poté, co se ukázala stavba kamenné zde zbytečnou, požádal [jméno] [příjmení] o povolení této zdi odstranit na své náklady. Této žádosti bylo městskou radou vyhověno za stanovených podmínek. Z plánu, který je zde přiložen, je pak viditelné, v jakém rozsahu měla být stavba zídky odstraněna. 25. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] vydal stanovisko jako autorizovaný inženýr k zídce na pozemcích parc. [číslo] ve [obec]. Autorizovaný inženýr takto postupoval k žádosti otce žalobkyně i žalovaného [číslo]) a z jeho závěru vyplývá, že zídka byla součástí suché zídky, která vyrovnávala výškový rozdíl ve svažitém terénu tak, aby vzniklo kolem budovy rovinaté nádvoří. Má vztah k nádvoří manželů [příjmení]. Tato zídka je podél celé hranice jižní i západní strany pozemků žalovaných a vytvořil tak rovinu kolem budovy ve svažitém terénu. V době výstavby domu žalobkyně se v místě suterénu při jeho výkopu tato suchá zídka sesunula a dodavatel stavby ji musel obnovit. Obnovil ji však jako zídku kamennou, aby mohl pomoci ní provést odvětrávání suterénu oknem. Jedná se tedy o součást stávající opěrné zdi – suché zídky kolem hranic – parc. [číslo] tato zídka nemá opodstatnění pro stavbu žalobkyně, není její součástí, neplní funkci opěrné zdi a je pozůstatkem z minulosti.

26. Z části odvolání, které bylo řešeno v řízení vedeném u zdejšího soudu vedené pod sp. zn. [spisová značka] a kterým došlo pravděpodobně k zastavení řízení a nepřiznána práva na náhradu nákladů řízení, žalobkyně popisuje svou tehdejší finanční situaci, kde závěrem svého odvolání uvádí, že by manželům [celé jméno žalovaného] i jejich právnímu zástupci přála, aby si prošli peklem, kterým si prošla sama. Žalobkyně v odůvodnění odvolání uvedla, že žalobu podala jenom z důvodu, aby bylo do budoucna jasné, kdo je vlastníkem opěrné zdi, o kterou se nikdo nestaral a na základě výkresové dokumentace tuto začal její otec opravovat, protože voda z této zdi pronikala do budovy, o čemž svědčí fotografie.

27. Ze zákresu v mapě datované 2. 5. 2011 nakreslené panem [příjmení], nijak nepotvrzené, vyplývá, jakým způsobem byl odváděn odvod dešťových vod z nemovitosti [adresa], kde jsou svody a kde je vedena původní skládaná kanalizace, která byla napojena do jímky na hranici pozemku [anonymizováno]. Z doložené fotodokumentace také vyplývá, jak bylo zapojení provedeno.

28. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby se soud v odůvodnění rozhodnutí nezabýval důkazy, které byly provedeny ve vztahu k již zastavenému bodu C) žaloby.

29. Podle ustanovení § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

30. Podle ustanovení § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

31. Podle ustanovení § 1019 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

32. Podle ustanovení § 1021 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.

33. Podle ustanovení § 1022 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné.

34. Projednávanou věc je dle názoru soudu nutné posuzovat dle ustanovení řešících sousedská práva. Sousedské právo je souhrnem občanskoprávních norem, upravujících vztahy vlastníka a třetích osob při užívání zpravidla nemovité věci, pokud jde o účinky užívání věci na tyto osoby (jejich majetek). Tyto normy se uplatní při posouzení otázky, zda lze žádat ochranu proti takovému výkonu vlastnického práva, jehož důsledky přesahují hranice vlastníkovy nemovitosti. Normy sousedského práva slouží zejména (s výjimkou žalob na oplocení pozemku či určení hranice) k vymezení možnosti bránit se proti zásahu do práva zápůrčí (negatorní) žalobou.

35. Ustanovení § 1012 věty druhé občanského zákoníku pak deklaruje základní povinnosti vlastníka. Jedná se jednak o zákaz nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jednak o zákaz vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit (zneužití vlastnického práva).„ Jiné osoby“ jsou chráněny bez ohledu na to, zda vystupují jako vlastníci či nikoli; povinnosti jsou ukládány nejen vlastníkům pozemku (jako je tomu v § 1013), ale vlastníkům jakékoli věci. Obtěžování je právně významné jen v případě, že je„ nad míru přiměřenou poměrům“. Obtěžováním je takový výkon vlastnického práva k věci, jehož důsledky fyzicky přesahují věc samu, a působí buď na jiné osoby, anebo na věci ve vlastnictví někoho jiného, a to prokazatelně negativně. Každý je povinen snášet důsledky obyčejného, normálního užívání věci.

36. Obranu před imisemi upravuje ustanovení § 1013 odst. 1 občanského zákoníku. Základní je rozlišení na imise přímé (ty jsou zakázány bez ohledu na jejich míru) a nepřímé. O přímou imisi jde zpravidla tam, kde imise spočívá v užívání sousedního pozemku, ale nemusí tomu tak být bezvýjimečně. Nepřímou imisí jsou pouze takové vlastnické úkony, jichž bezprostřední účinky jeví se na vlastním pozemku a jež jedině z jiných příčin mimo vůli vlastníka a bez jeho přispění působí i na pozemek sousedův. Imise přímé jsou zakázány bez ohledu na jejich míru. Rozlišují se imise materiální (fyzické) a nemateriální, pozitivní i negativní. Dále lze rozlišovat imise způsobené činností vlastníka a způsobené nečinností. Zákon nepřipouští imise přímé; přímé zásahy do vlastnictví jsou nepřípustné bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se opírají o zvláštní právní důvod, například o věcné břemeno. Proti přímým imisím se lze bránit negatorní žalobou (§ 1042), proto se v zásadě nelze domáhat, aby žalovanému bylo uloženo něco konat; pravidlem je uložení povinnosti zdržet se určitého rušení. Ochrana podle § 1013 odst. 1 nesměřuje k tomu, aby žalovaným byla uložena konkrétní opatření. Nicméně občanský zákoník v některých případech žalobu na konání připouští; jde tu sice o normy sousedského práva, související s ochranou proti imisím, nikoli však o přímou ochranu proti nim (§ 1017, § 1019 odst. 1). Možnost žalovat na konání se v těchto případech opírá o výslovné zmocnění v zákoně. Ochrana se poskytuje jen proti imisím již nastalým, respektive probíhajícím, nebo při konkrétním nebezpečí jejich opakování (NS 22 Cdo 4348/2018). Proti budoucím imisím se lze bránit podle zvláštních ustanovení § 1017 až 1020. Žaloba z imisí, které v době rozhodování soudu nepokračují a nehrozí jejich opakování, nemůže být úspěšná.

37. Ustanovení § 1021 občanského zákoníku řeší možnost vstupu na sousedův pozemek. Předpokladem pro to, aby bylo možné vlastníkovi pozemku uložit, aby umožnil sousedovi vstup na svůj pozemek, je nezbytnost provedení údržby, popřípadě nezbytnost obhospodařování sousedova pozemku nebo stavby. Údržbou je třeba rozumět práce spojené s udržováním pozemků a staveb v dobrém stavu; obhospodařováním je třeba rozumět hospodaření na nich. Běžnou údržbou nebo hospodařením se rozumí nejen činnosti jednorázové, ale i periodicky se opakující. Pojem nezbytnost je třeba vyložit z objektivních hledisek, neboť by odporovalo právní jistotě, kdyby bylo možné vycházet ze subjektivních představ či přání vlastníků sousedících pozemků a staveb. Vstupem na sousední pozemek ve smyslu komentovaného ustanovení je i pobyt na něm po dobu nezbytnou k provedení úkonů, jež si vyžaduje údržba nebo obhospodařování stavby či pozemku. Chce-li soused využít práva vstupu, musí vlastníka o povolení vstupu požádat a sdělit mu důvody, proč na jeho pozemek potřebuje vstoupit. Jestliže k dohodě o vstupu a jeho podmínkách nedojde, může se ten, kdo požaduje vstup na sousední pozemek, domáhat rozhodnutí orgánu veřejné moci, a to buď soudu, nebo stavebního úřadu (stavebního zákona). V rozhodnutí o povolení vstupu je třeba vymezit jeho podmínky, zejména v jaké době, na jakou část pozemku a případně i s jakými mechanismy může žalobce na pozemek žalovaného vstoupit. Vstoupil-li by soused na cizí pozemek bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci, zasáhl by neoprávněně do držby i vlastnického práva vlastníka pozemku, ledaže by šlo o případ nouze.

38. Ustanovení § 1022 občanského zákoníku pak dopadá na případy stavění, bourání, opravy či rekonstrukce stavby. Někdy postačí pouhý vstup na sousední pozemek, který je bezúplatný, jak je uvedeno shora, kdy soused jen odpovídá za škodu. V závažnějších případech, je-li potřeba užít sousední pozemek nejen k pouhému vstupu, bude třeba (nedohodnou-li se sousedé jinak) poskytnout náhradu. Pokud při výkonu oprávnění vlastník stavby ještě způsobí škodu, bude za ni odpovědný podle § 1021. Při splnění podmínek tohoto ustanovení je tak třeba trpět například postavení lešení či jiného potřebného zařízení a provádění prací ze sousedního pozemku. Ustanovení se vztahuje i na osoby, které mají stavební práce vykonat.

39. Optikou výše uvedených právních premis soud posuzoval tři požadavky žalobkyně, které byly kde dni rozhodování soudu předmětem žaloby.

40. Pokud tak jde o bod A) žaloby, splňuje žalobní petit podmínky zápůrčí žaloby v té části, kdy se žalobkyně domáhala ukončení vpouštění vod do sklepního prostoru žalobkyně, protože jde o činnost, které se má zdržet. V části, v níž žalobkyně požadovala odstranění napojení na jímku střešních svodu, tak nemá oporu v zákoně, neboť zde není zákonné zmocnění, které by umožňovalo žalobkyni žádat, aby žalovaní něčeho učinili. V projednávaném případě však žalovaní tomuto požadavku vyhověli, i když z jiného důvodu. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že v režimu stavebního řízení probíhá mezi účastníky vícero sporů, přičemž část sporů se týkala mimo jiné odstranění svodů dešťových vod z nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně. Jak vyplynulo z dokazování, především pak ale ze zprávy stavebního úřadu ve spojení s fotodokumentací, aktuální stav jímky dešťových vod je takový, že z pohledu stavebního úřadu se nejedná o stavbu, a to především proto, že již o stavbu nejde, neboť neplní svůj primární účel. Do této jímky nyní nejsou přiváděny vody ani z okapů střech nemovitosti žalobkyni, ani z propojení staré skládané kanalizace. Na pokyn stavebního úřadu byl ze strany žalovaných také zaslepen odtok z této jímky, takže již žádná vody nemůže odtékat pod budovy ve vlastnictví žalobkyně. Zároveň však žalobkyně netvrdila, že by žalovaní vpouštěli vodu do jejich sklepních prostor jinak, než právě prostřednictvím propojení staré skládané kanalizace, čemuž bylo do budoucna zabráněno. Žalobkyně se ve správním řízení pokoušela prokázat, že žalovaní mají napojenou svou kanalizaci také do této jímky, to však bylo opakovaně vyloučeno a vyplynulo to i z výsledků dokazování v tomto řízení. Zhotovená kanalizace žalovaných je připojena na veřejnou kanalizační síť. Pokud jde o vodu, která protéká právě starou skládanou kanalizací, nemá původ na pozemcích žalovaných, ale stéká z dalších pozemků, když se jedná o svažitý terén. Ostatně ani žalobkyně netvrdila, že by se mělo jednat o vodu z pozemků žalovaných a naopak její zástupce u správního úřadu uvedl, o jaké pozemky by se mělo jednat. Paradoxně stav, které nyní nastal v důsledku sporů účastníků o jímku, pravděpodobně povede k tomu, že jak nemovitosti žalobkyně, tak žalovaných budou ohroženy vodou z této skládané kanalizace, neboť ta nyní ústí na pozemek žalovaných, aniž by byla jakkoliv usměrňována. V tomto ohledu tak nebyly splněny podmínky pro vyhovění žalobě v této části.

41. Pokud jde o bod D) žaloby, je situace i argumentace podobná. Žalobkyně se domáhá opravy střešních svodů a jejich napojení do jímky, k jejímuž vlastnictví se nově hlásí, která však už jímkou fakticky není. Nelze tak umožnit žalobkyni, aby vypouštěla dešťové vody na pozemek žalovaných a přes něj odtékala pryč, když jiný odvod již není možný. Uvedené by totiž bylo právě zakázanou přímou imisí ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že bude nutné hledat jiné řešení, než bylo dosavadní, nejsou splněny ani podmínky pro vyhovění této části žaloby. Navíc postup soudu přichází k úvahu až po té, co není ze strany souseda umožněn přístup k nemovitosti. Žalovaný se však vyjádřil, že nemá problém umožnit jednorázově přístup odborné firmě za účelem opravy apod., ostatně už v minulosti umožnil vstup na pozemek partnerovi žalobkyně, ale je nutné se domluvit na termínu, který vyhovuje oběma stranám. Skutečnost, že žalobkyně ani žalované v této souvislosti neoslovila, automaticky neznamená, že s tím žalovaní nesouhlasí a že je tak nutné postupovat soudní cestou. Současně protože by se v daném případě jednalo spíše o zbudování nových svodů, včetně nového řešení, byl by na místě postup dle § 1022 občanského zákoníku, který je však vázán na přiměřenou náhradu.

42. Mezi účastníky je v toto souvislosti také sporné, jak byl vlastně v minulosti řešen odtok dešťových vod z nemovitosti [adresa]. Sporná tak byla interpretace původního výkresu z roku 1932. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že svody byly řešeny jako vnější, vedoucí po fasádě domu, což dovozuje z výkresu terasy, žalovaní a stavební úřad jsou přesvědčeni o tom, že zákres vyznačuje svod vnitřní vedoucí domem, což dovozují z výkresu dalších podlaží, kde již na vnějším obalu domu nejsou vyznačeny žádné značky značící svod. Z pohledu tohoto sporu však pro posouzení této věci není vyřešení této otázky významné, a to právě s ohledem na výše uvedené závěry. Stejně tak v tuto chvíli není pro posouzení právně významná otázka vlastnictví jímky na pozemku žalovaných.

43. Pokud jde o bod B) žaloby, směřuje k imisi sněhu. Obecně platí, že pronikání kumulované srážkové vody i spad sněhu ze střechy bezprostředně na sousední pozemek je vždy přímou imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku. Přirození stékání vody, tedy déšť či sněžení, však imisí není. V tomto případě by se však mohlo jednat o imisi nepřímou, neboť sníh je kumulován z pozemku žalovaných, ale na tomto pozemku i zůstává. Z provedeného dokazování, především z fotografií doložených oběma stranami vyplývá, že žalovaní odklízí sníh směrem od své nemovitosti k nemovitosti sousední. Zároveň z fotografií nevyplývá, že by sníh k nemovitosti žalobkyně byl svážen z větší vzdálenosti, ale že jde o sníh, který ležel v blízkosti. Takový postup soud považuje za zcela běžný, častý a pochopitelný. Současně z doložených fotografií vyplývá, že žalovaní při odklízení sněhu ponechávají odstup mezi zdí domu žalobkyně a vytvořenými hromadami sněhu, přesněji řečeno přirozeně napadaný, příp. nafoukaný sníh bezprostředně v okolí nemovitosti žalobkyně volně ponechávají a sníh umisťují dále od nemovitosti, když současně nemovitosti žalobkyně stojí výše než nemovitost žalovaných. V části, kde je před zdí domu [adresa] kamenná zídka, je sníh odklízen k této zídce. Jak však vyplynulo z dokazování, v minulosti byl u zdejšího soudu řešen spor o vlastnictví této kamenné zídky, který však nebyl věcně vyřešen. Ze stanoviska [anonymizováno] [příjmení] však plyne, že tato zeď nemá žádnou návaznost na nemovitosti žalobkyně, naopak má funkční souvislost s nádvořím žalovaných, měla by tak být součástí jejich pozemku, když je na něm umístěná. Navíc tato zídka dosahuje šířky 60 cm, tedy poskytuje ochranu zdi domu žalobkyně před pronikáním vody z tajícího sněhu. Nejsou- li nemovitosti žalobkyně dobře zaizolovány, jde dle názoru soudu o skutečnost, kterou nelze dávat k tíží žalovaným. S ohledem na výše uvedené tak soud ani této části žaloby nevyhověl, a celá žaloba tak byla pro nedůvodnost zamítnuta.

44. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, přičemž právo na náhradu nákladů řízení by náleželo ve věci úspěšné straně žalované, na jejíž straně současně nebylo shledáno procesní zavinění na částečném zastavení řízení. Žalované č. 1) však účelně vynaložené náklady nevznikly, proto ji právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, žalovaný č. 2) se však aktivně účastnil jednání soudu a měla by mu tak náležet náhrada řízení nezastoupeného účastníka ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. V duchu této vyhlášky tak žalovanému č. 2) náleží odměna za celkem 10 úkonů (vyjádření ze dne 22. 11. 2021, účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny – 2 úkony, účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny – 2 úkony, účast u jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny – 2 úkony, účast u jednání dne [datum]) po 300 Kč dle § 2 odst. 1 této vyhlášky ve výši 3.000 Kč a dále náhrada jízdných výdajů za cestu k soudu. Žalovaný na tyto cesty použil osobní vozidlo, k jehož použití však neměl předchozí souhlas soudu, o čemž byl poučen v rámci předvolání k jednání a je mu tak možné přiznat toliko cestovné odpovídající použití veřejných dopravných prostředků. Dle aplikace IDOS stojí jízdné autobusem na trase [anonymizováno] – [obec] 51 Kč, zpáteční lístek tudíž 102 Kč. Žalovaný je však důchodce, kterému náležela do 31. 3. 2022 sleva 75 %, od 1. 4. 2022 sleva 50 %. Těmto částkám pak odpovídá jízdné k jednomu jednání soudu ve výši 26 Kč, resp. 52 Kč, čemuž při 5 účastech odpovídá částka 234 Kč (26 Kč + 4 x 52 Kč). Velkem tak činí náklady žalovaného č. 2) 3.234 Kč.

45. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.