18 C 62/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 151,90 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 933,54 Kč a obchodní úrok ve výši 14,74 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 22 568,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 30. 8. 2024 do zaplacení.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 13 583,48 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 3 170,49 Kč. a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 114,29 Kč a nadále běžícím ve výši 14,75 % ročně z částky 30 900 Kč od 30. 7. 2024 do 29. 8. 2024 a ve výši 2 % ročně z částky 8 331,58 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení,se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 1 029,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 12. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 36 151,90 Kč jako dlužného úvěru s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 25. 4. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím webových stránek a klientského rozhraní na serveru „, www stránky, “. Na základě této smlouvy umožnila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému čerpat peněžní prostředky až do sjednané výše 30 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutým spotřebitelským úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb byly žalovanému dostupné online na účtu www., www stránky, a o vystavení rozpisu plateb byl žalovaný vyrozuměn e-mailem. Ve smlouvě byl dále sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který byla žalobkyně oprávněna požadovat až do úplného zaplacení úvěru. Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 13.2.2024. Žalovaný před podpisem smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem 10 547,66 Kč.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho dalšího neuhradil. Žalobkyně proto požadovala vedle jistiny ve výši 30 000 Kč též úhradu dlužného poplatku ve výši 900 Kč, kapitalizovaný dlužný obchodní úrok splatný do zesplatnění úvěru, tj. do 13 . 2. 2024 ve výši 5 251,90 Kč, dále smluvní úrok ve výši 29,49 % ročně z nesplacené jistiny kapitalizovaný od 14. 2. 2024 (tj. ode dne následujícího po zesplatnění) do 29. 7. 20214 částkou 4 104,03 Kč a dále jdoucím z dlužné jistiny 30 000 Kč ode dne 30. 7. 2024 až do zaplacení. Rovněž požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky ve výši 30 900 Kč (sestávající se z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 900 Kč) kapitalizovaný částkou 2 114,29 Kč od 14. 2. 2024 (tj. ode dne následujícího po zesplatnění) do 29. 7. 2024 a nadále jdoucím ode dne 30. 7. 2024 až do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Z textu písemnosti – Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bez data a podpisů (ať již vlastnoručních či elektronických) soud zjistil, že má jít o text úvěrové smlouvy, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat i opakovaně. Žalovaný se měl zavázat poskytnutý a skutečně načerpaný úvěr vrátit spolu se sjednaným obchodním úrokem ve výši 54 % ročně, a to v minimálních měsíčních platbách, které mu měly být sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb na online účtu , právnická osoba, na www., www stránkyDle článku 2. citované smlouvy měl kontraktační proces proběhnout tak, že na základě žádosti žalovaného zpracované na internetových stránkách www., www stránky, a zaslal prostřednictvím emailu doklady požadované právní předchůdkyní žalobkyně. Z předložených dokladů posoudila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného a následně ho prostřednictvím potvrzující SMS zprávy a online oznámení v účtu žalovaného u , právnická osoba, informovala o kladném rozhodnutí poskytnout mu úvěr. Zároveň měla právní předchůdkyně žalobkyně vložit text jí podepsané úvěrové smlouvy na klientský účet žalovaného. Úvěrová smlouva měla být uzavřena okamžikem, kdy se žalovaný do svého klientského účtu přihlásil a se smlouvou se seznámil, resp. se s ní seznámit mohl. Žádný aktivní úkon k akceptaci smluvních podmínek ze strany žalovaného již vyžadován nebyl. Klientský účet pro žalovaného otvírala právní předchůdkyně žalobkyně až v návaznosti na své kladné rozhodnutí poskytnout úvěr žalovanému (bod 2.2. citované smlouvy).Poté, co měla být úvěrová smlouva uzavřena, odeslala právní předchůdkyně žalobkyně celou částku úvěru na bankovní účet žalovaného označený v žádosti (bod 4.1. citované smlouvy).Z téhož článku smlouvy vyplývá, že smlouva měla být uzavřena na dálku prostřednictvím komunikačních prostředků.Písemnost byla soudu předložen jako elektronický dokument ve formátu PDF. Z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 25. 4. 2023 v 13:54:25, tedy v den tvrzené akceptace návrhu smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně, a v den, kdy žalovaný čerpal úvěr ve výši 30 000 Kč. Předložená písemnost není podepsána ani jednou z jednajících stran, jt. Ani právní předchůdkyně žalobkyně, tj. nemůže jít o smlouvu, která měla být vložena žalovanému na jeho klientský účet , právnická osoba, .V řízení nebylo doloženo zřízení klientského účtu pro žalovaného ani to, kdy a jakým způsobem do něj přistupoval.

6. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného k ověření totožnosti. Z občanského průkazu se pak podává, že žalovaný měl nejméně od svých 20 let, tj. nejméně po dobu 4 let před poskytnutím úvěru, evidován svůj trvalý pobyt na adrese ohlašovny.

7. Z výpisu údajů z portálu péče o zákazníka obsahující údaje z online žádosti žalovaného o úvěr soud zjistil, že žalovaný dne 24. 4. 2023 v 12:38 hodin požádal žalobkyni o úvěr ve výši 40 000 Kč, když uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 28 500 Kč, životní náklady jsou 0 Kč a splácí úvěry ve výši 12 500 Kč. Měl uvést, že na něm nejsou žádné osoby ekonomicky závislé, má bydlet ve vlastní rezidenci (její typ, velikost či adresa uvedena není). Původ příjmu není z předloženého dokumentu zjevný.Z dalších údajů evidovaných k žalovanému vyplývá, že žalovaný při žádosti o úvěr se právní předchůdkyní žalobkyně identifikoval prostřednictvím bankovní identity.Žádost změnila stav z čekající na schválená dne 25.4.2023 v 13:34 hod.Z předložených dokumentů nelze zjisti, jaké konkrétní kroky učinila právní předchůdkyně žalobkyně před schválením úvěru, zejména zda učinila tvrzené dotazy do veřejných i neveřejných databází klientských informací, insolvenčního rejstříku, exekučního rejstříku atd. a ani výsledek takovýchto dotazů.Obdobně z žádného předloženého dokumentu není osvědčeno, že by žalovaný předložil k žádosti jiný dokument než svůj občanský průkaz a svoji fotografii s občanským průkazem.

8. Z otisku údajů evidovaných v el. systému právní předchůdkyně žalobkyně se podává, že žalovanému měl být dne 24.4.2023 zřízen klientský účet a bylo mu SMS zprávou v 15:59:18 zasláno dočasné heslo na přihlášení se do účtu s dobou expirace 20 min. Zda se žalovaný do účtu přihlásil z předložených listin nevyplývá. Následně v 16:03:23 měl být žalovanému prostřednictvím SMS zaslán kód jehož zadáním do vyhotovené žádosti o úvěr mělo dojít k potvrzení žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru.

9. Z otisku údajů evidovaných v el. systému právní předchůdkyně žalobkyně se dále podává, že žalovanému měla být dne 25.7.2023 ve 14:07 odeslána na telefonní číslo , tel. číslo, uvedené v žádosti o úvěr SMS zpráva o akceptaci žádosti o půjčku a o odeslání finančních prostředků na jeho účet.

10. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 3. 6. 2025 ve spojení s potvrzeními o provedené transakci vystavenými Československou obchodní bankou, a.s. vyplývá, že žalovaný je majitelem účtu , č. účtu, a že na jeho účet byla dne 25. 4. 2023 připsána částka ve výši 30 000 Kč, dne 21. 8. 2023 částka ve výši 2 123,73 Kč, dne 3. 10. 2023 částka ve výši 198,40 Kč, dne 19. 10. 2023 částka ve výši 640 Kč a dne 24. 10. 2023 částka ve výši 153,95 Kč, když všechny uvedené platby byly žalovanému zaslány právní předchůdkyní žalobkyně. Celkem tak žalovaný načerpal částku ve výši 33 116,08 Kč.

11. Z tabulky umoření ke spotřebitelskému úvěru číslo , hodnota, vyplývá, že žalovaný čerpal na úvěru částku v celkové výši 33 116,08 Kč a na splátkách zaplatil 10 547,66 Kč.

12. Z výzvy k úhradě ze dne 29. 1. 2024 ve spojení s čestným prohlášení společnosti , právnická osoba, (společnosti zpracovávající pro právní předchůdkyni žalobkyně firemní korespondenci) ze dne 23.7.2024 a seznamu odeslaných zásilek (zejména řádky 139), soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě v té době splatné částky 7 262,82 Kč a upozornila ho, že nebude-li dlužná částka uhrazena, dojde 30tým dnem k zesplatnění celého do té doby neuhrazeného úvěru. K zesplatnění tak nemohlo objektivně dojít ke dni zesplatnila ke dni 13.2.2024.

13. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29. 7. 2024, když její odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 16. 8. 2024.

14. Z výzvy k plnění ze dne 31. 10. 2024 a podacího lístku ze dne 1. 11. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

18. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

21. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

26. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

29. Žalobkyně vzala již před zahájením jednání soudu částečně žalobu zpět, a to v rozsahu uložení povinnosti zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok od 14. 2. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 933,54 Kč a úrok ve výši 14,74 % ročně z částky 30 000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, soud proto ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř. řízení částečně zastavil (výrok I.).

30. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 18 C 62/2025-10 ze dne 10. 3. 2025, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalovaného a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovaným, zda byla uzavřena elektronicky elektronickým podpisem a pro případ, že nebyla podepsána elektronickým podpisem, jak byla ověřena totožnost žalovaného, že podpis žalovaného na dokumentech byl vytvořen prostřednictvím prostředků, které je žalovaný schopen udržet pod svou kontrolou, zda a jak žalobkyně posoudila jednotlivé dokumenty, pokud byly některé informace o právním jednání zachyceny v elektronickém systému, je třeba specifikovat o jaké se jedná, že byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám samotným systémem.

31. Soud předně nemá za prokázané, jakou konkrétní smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným. Soud má za prokázané, že úvěrující s žalovaným jednali, a že žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně kopii občanského průkazu. Zda byl žalovanému zřízen klientský účet na webovém rozhraní , právnická osoba, , soud za prokázané nemá. Soud rovněž nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně vložila na tvrzený klientský účet žalovaného jí podepsanou úvěrovou smlouvu, tím méně o jakém obsahu. Soudu předložený elektronický dokument neobsahuje žádný podpis, přičemž jde o dokument, který vznikl až poté, kdy žalovaný měl požádat o úvěr. Tedy žalobkyně neprokázala, že by žalovaný odsouhlasil smluvní podmínky (úvěrovou smlouvu) právě ve znění předloženém soudu.

32. V neposlední řadě, k platnosti písemné smlouvy uzavřené v souladu s § 562 o.z. při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky je třeba, aby tyto prostředky umožňovaly jednak zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby a dále, aby záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému byly systematicky a posloupně a byly chráněny proti změnám. Již ze samotné žalobkyní předložené úvěrové smlouvy, která vznikl vznikla později, než je žalobní tvrzeno, je zjevné, že požadavky na systematičnost, posloupnost a ochranu proti změnám systém právní předchůdkyně žalobkyně nesplňuje.

33. I pokud by měl soud za prokázané, že úvěrová smlouva o tvrzeném obsahu byla uzavřena, nemá soud za prokázané, že před poskytnutím úvěru došlo ke splnění zákonné povinnosti poskytnout spotřebiteli úvěr pouze na základě řádného prověření jeho úvěruschopnosti a pouze tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

34. Pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, uvedla žalobkyně, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, kdy tato vycházela jednak z sociálních a demografických dat, informací z interních databází a externích registrů a dále vyhodnotila transakce žalovaného na jeho běžném účtu. Ke svým tvrzením však neoznačila žádné důkazy, ač k jejich uchování je ve smyslu ustanovení § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinna, ač k jejich uchování je ve smyslu ustanovení § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinna. Rovněž pak neuvedla, jak konkrétně byly tvrzené informace právě u žalovaného vyhodnocovány.

35. Pro stanovení životních nákladů žalovaného na základě sociálních a demografických dat je třeba, aby vstupy do skóringu vycházely z individuálnosti žalovaného. Za situace, kdy právní předchůdkyně nevěděla o žalovaném žádné osobní údaje s výjimkou věku, nemá dostatečné informace k využití demografických dat, neboť neví, kolik osob tvoří rodinou domácnost žalovaného, nezná jeho konkrétní bytové podmínky, neví, zda dojíždí do zaměstnání či pracuje v místě, nezná jeho vzdělání atd. Tedy neměla dostatečné výchozí informace pro možné využití statistických modelů za využití sociální a demografických dat.

36. Žalovaný měl žalobkyni sdělit, že jeho čistý příjem činí 28 500 Kč, z předložených důkazů však nevyplývá, že by si žalobkyně uvedenou informaci, jakkoliv ověřila. Rovněž se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by měl žalovaný životní náklady 0 Kč. Bylo na žalobkyni, aby si uvedené údaje ověřila.

37. Soud dále zdůrazňuje, že žádným označeným a předloženým důkazem nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně učinila tvrzené dotazy do interních a externích evidencí, tj. že provedla šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, evidenci neplatných dokladů, v bankovních registrech BRKI a nebankovních registrech NRKI., a to přesto, že sám žalovaný měl uvést, že v té době splácí dříve poskytnuté úvěry ve výši 12 500 Kč, tedy tím spíše měla právní předchůdkyně žalobkyně ověřit výši jeho úvěrového zatížení a platební historii. Nelze ani přehlédnout, že žalovaný měl v době uzavření tvrzené úvěrové smlouvy své bydliště evidováno na adrese úřadu (což bylo uvedeno přímo na předloženém občanském průkazu, a to nejméně od roku 2019, kdy byl občanský průkaz vydán, tj. nejméně po dobu 4 let před poskytnutím úvěru. Přesto nebylo zjištěno a tím méně ověřeno skutečné bydliště žalovaného.

38. Soud tak uzavírá, že k ověření údajů poskytnutých žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti a úplnosti. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péči přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to ani po té co byla soudem vyzvána k doplnění příslušných tvrzení a k návrhu důkazů.

39. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, respektive její obsah ani nebyl prokázán, se může žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku v celkové výši 33 116,08 Kč, kterou je povinen jako plnění bezprávního důvodu vrátit. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně před podáním žaloby 10 547,66 Kč, tedy žalovaný je i nadále povinen vydat bezdůvodné obohacení ve výši 22 568,42 Kč (33 116,08 Kč – 10 547,66 Kč).

40. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovení § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Protože je tak žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, a žalovaný dlužnou částku ani přes upomínku žalobkyně nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 22 568,42 Kč z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Pokud jde o úrok z prodlení, je bezdůvodné obohacení splatné na výzvu věřitele. První výzva k úhradě dlužné částky, která byla žalobkyní předložena je výzva k úhradě dluhu spolu s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024, která byla žalovanému odeslána dle podacího lístku dne 16. 8. 2024, v níž byla žalovanému poskytnuta lhůta k úhradě dluhu v délce 10 dnů. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaný výzvu obdržel, vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalovanému dne 19. 8. 202, posledním dnem lhůty k plnění uvedené ve výzvě byl 29. 8. 2024, a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení s úhradou zbývajícího bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

41. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru, o výši nákladů spojených s upomínáním a o smluvní pokutě (výrok III.).

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 029,20 Kč, přičemž tato částka představuje 24,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,43 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,57 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 236 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 151,90 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku II. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.