18 C 69/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 28 327,54 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v rozsahu povinnosti žalované uhradit žalobkyni obchodní úrok ve výši 13 % ročně z částky 15 316,35 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení a obchodní úrok ve výši 9,99% ročně z částky 217,19 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 5 996,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 8. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 22 331,10 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 1 643,39 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 327,54 Kč od 2. 9. 2022 do 7. 12. 2023 a z částky 12 331,10 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení, obchodním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 15 316,35 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a obchodním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 217,19 Kč od 2. 9. 2022 do zaplaceníse zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení celkové částky 28 327,54 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru, který byl žalované poskytnut právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru iplatba č. , hodnota, ze dne 24. 9. 2020, jehož nedílnou součástí je též sazebník poplatků. Tvrdila, že na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový limit ve výši 20 000 Kč, kdy z této částky byly vyplaceny peněžní prostředky ve výši 11 289 Kč bezhotovostně ve prospěch obchodníka na koupi ve smlouvě sjednaného zboží (účelově vázaný úvěr) a zbývající část byla žalovaná oprávněna čerpat opakovaně až do výše úvěrového limitu (neúčelový úvěr). Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet úvěr spolu s dohodnutými úroky ve výši 24,99 % u účelově vázaného úvěru a ve výši 28 % u neúčelově vázaného úvěru.Žalobkyně uvedla, že smlouva byla sjednána za pomoci prostředků komunikace na dálku na základě žádosti vyplněné žalovanou na webových stránkách žalobkyně, v níž žalovaná uvedla své osobní údaje a údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Návrh úvěrové smlouvy pak žalovaná potvrdila pomocí jedinečného SMS kódu, umožňujícího propojit podpis za použití kvalifikovaného certifikátu žalobkyně a připojení časového razítka. Dále pak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost a úvěruschopnost žalované s tím, že v případě schválení je smlouva elektronicky podepsána i jí.Žalovaná při sjednávání úvěru uvedla, že její příjem je představován rodičovským příspěvkem ve výši 10 000 Kč. Ohledně výdajů pak bylo zjištěno, že tyto činí měsíčně 7 860 Kč. Žalovaná měsíčně vynakládala částku 2 000 Kč na bydlení, což žalobkyně považovala za částku odpovídající regionu , adresa, za nájem, resp. spolunájem a 2 000 Kč na splátky úvěrů. Právní předchůdkyně žalobkyně pak uvedené údaje prověřila a vyhodnotila, a následně stanovila s přihlédnutím ke státem publikovaným údajům o životním a existenčním minimu a průměrných výdajích obyvatelstva existenční výdaje žalované částkou 3 860 Kč, k níž přičetla náklady na splátky úvěru 2 000 Kč a náklady na bydlení 2 000 Kč, přičemž disponibilní zůstatek žalované činil 2 140 Kč, což byla dle právní předchůdkyně žalobkyně dostatečná částka pro splátky úvěru 1 253,49 Kč. Dále pak prověřila osobu žalované též v příslušných registrech CEE, SOLUS, insolvenční rejstřík, a dospěla k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.Jelikož však žalovaná svým závazkům plynoucím z úvěrové smlouvy nedostála, neboť splátky úvěru nehradila řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 1. 9. 2022 úvěr zesplatnila. Žalovaná proto byla povinna vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celý, do té doby nesplacený úvěr a veškeré další závazky plynoucí ze smlouvy, jež se staly splatnými v důsledku odstoupení.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Celková dlužná částka činila 28 327,54 Kč a sestávala z nesplacené úvěrové jistiny účelově čerpaného úvěru ve výši ve výši 217,19 Kč, nesplacené jistiny neúčelově čerpaného úvěru ve výši 15 316,35 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 794 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně pak rovněž požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 1 643,39 Kč, obchodní úrok ve výši 24,99% z účelově čerpaného úvěru a ve výši 28 % z neúčelově čerpaného úvěru, jakož i zákonných úroků z prodlení z částky 18 327,54 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení. Žalovaná pak dluh neuhradila ani na základě zaslané výzvy.Žalobkyně následně podáním ze dne 1. 4. 2025 vzala žalobu částečně zpět co do obchodního úroku ve výši 13 % ročně z částky 15 316,35 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení a obchodního úroku ve výši 9,99% ročně z částky 217,19 Kč2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru IPLATBA č. , hodnota, ze dne 24. 9. 2020 a Sazebníku – iplatba.cz s kartou , právnická osoba, , soud zjistil, že strany si spolu sjednaly poskytnutí úvěru žalované s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, kdy část tohoto úvěru ve výši 11 289 Kč byla účelově vázána na nákup postele. Tuto část měla žalovaná zaplatit v 15 pravidelných měsíčních splátkách po 885 Kč, kdy roční úroková sazba i RPSN činily 24,99 %. Pokud jde o neúčelově vázanou část úvěru, úroková sazba činila dle sazebníku 28 % ročně s tím, že výše splátky u neúčelově vázaného úvěr závisela na výši jistiny úvěru, kdy při čerpání do 10 000 Kč byla výše splátky 370 Kč. Ve smlouvě žalovaná uvedla, že její čistý příjem činí 10 000 Kč měsíčně, hradí splátky úvěrů 2 000 Kč a nájemné ve výši 2 000 Kč. V případě, že úvěr nebude splácen řádně a včas, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit.

6. Úvěrová smlouva byla soudu předložena v elektronické podobě ve formátu PDF, z nějž soud zjistil, že byla uzavřena prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku. Z vlastností dokumentu vyplývá, že dokument byl vytvořen dne 24. 9. 2020 v 9:11:29 a že byl naposledy upraven dne 24. 9. 2020 v 9:12:24, když po tomto okamžiku již nedošlo k žádné změně uvedeného dokumentu. K dokumentu je připojen jeden vlastnoruční podpis, resp. otisk vlastnoručního podpisu jednatele právní předchůdkyně žalobkyně a jeden elektronický podpis.Z vlastností podpisu soud zjistil, že byl k dokumentu připojen 24.9.2020 v 10:06:

50. Podpis je neplatný, neboť se vyskytly chyby ve formátování nebo informacích obsažených v tomto podpisu. Autor podpisu měl určit, že v dokumentu je povoleno vyplňování polí. Identita autora podpisu nebyla ověřena. Důvod podpisu je popsán „Digitálně podepsal žadatel , Jméno žalované, telefonni číslo , tel. číslo, email bo , e-mail, sms kód , hodnota, “ Zobrazit certifikát podpisu nebylo možné. Grafický otisk podpisu obsahuje text „Klient , Jméno žalované, podepsal kódem , hodnota, 24. 9. 2020 10:06:50“.Identitu osoby, jež podpis připojila soud z dokumentu nezjistil.

7. Zprávou o posouzení úvěruschopnosti pak má soud za doložené, že právní předchůdkyně žalobkyně hodnotila zjištěné údaje o žalované. Uvedla, že totožnost žalované ověřila z občanského průkazu, kdy při ověřování úvěruschopnosti vycházela z jím zjištěných a ověřených příjmů a výdajů žalované. Žalovaná měla pobírat rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, její výdaje činily 2 000 Kč na bydlení a 2 000 Kč měsíčně hradila splátky úvěrů. Právní předchůdkyně žalobkyně pak měla žalovanou prověřit v registru SOLUS, insolvenčním rejstříku a registru CRIF. Na základě těchto skutečností dospěla k závěru, že rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 6 000 Kč, úvěrová splátka bude ve výši 1 235,49 Kč měsíčně. Žádné doklady (kromě úvěrové smlouvy), ze kterých právní předchůdkyně žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti vycházela, však žalobkyně nepředložila. Na základě těchto údajů pak právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná.

8. Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru iplatba.cz s kartou , právnická osoba, , účinný ode dne 15. 1. 2020, pak stanoví výši jednotlivých poplatků a úrokových sazeb včetně sankčních nároků pro případ prodlení spotřebitele. Za upomínku je v takovém případě účtováno 400, Kč, za další 600,- Kč a následně 1 500,- Kč.

9. Přehledem obratů ze dne 20. 11. 2023 a přehledem transakcí na účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, . je pak dokládáno poskytnutí úvěru v celkové výši 32 089 Kč.

10. Z transakční historie na účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, . vyplývá čerpání úvěru v celkové výši 32 089 Kč a splátky ve výši 26 092,56 Kč. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 9. 3. 2022.

11. Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění ze dne 1. 9. 2022 bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalované s úhradou více než dvou úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší než tři měsíce žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení částky 19 970,93 Kč s upozorněním na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. ´12. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 4. 12. 2023, když její odeslání má soud za prokázané z podacího lístku z téhož dne.

13. Z výzvy k plnění ze dne 23. 9. 2024 a podacího lístku ze dne 24. 9. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý1. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

2. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

3. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

4. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

5. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

6. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

12. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

14. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Podle § 1882 odst. 1 o.z. pak platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.

18. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

19. Soud vyzval žalobkyni usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 20. 3. 2025, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem prověřila úvěruschopnost žalované a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovanou, a že tvrzený prostý elektronický podpis byl na smlouvu připojen právě žalovanou, a to takovým způsobem, aby bylo možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat, a aby na osvědčení svých tvrzení předložila soudu příslušné listiny.

20. Pokud jde o úvěruschopnost žalované, uvedla žalobkyně, že vycházela z informací žalované, která uvedla příjem 10 000 Kč z rodičovského příspěvku. Ohledně výdajů žalobkyně zjistila, že tyto činí 7 860 Kč a zahrnují mimo jiné i splátky půjčky a výživné. Na bydlení měsíčně vynaložila částku 2 000 Kč, což je částka odpovídající regionu , adresa, za nájem, resp. spolunájem. Dále žalobkyně ověřila, zda žalovaná neprochází následujícími registry: SOLUS, CRIF a ISIR. Pří posuzování výdajů žalované bylo kalkulováno s životním minimem platným v době poskytování úvěru, které činilo 3 860 Kč. Bylo tak zjištěno, že žalovaná měla měsíčně cca 2 140 Kč disponibilních prostředků, což bylo považováno pro předpokládanou splátku 1 253,49 Kč.K prokázání svých tvrzení žalobkyně nepředložila ničeho.Pokud jde o výdaje žalované, ty žalobkyně neověřovala vůbec, ač jen náklady na bydlení se v závislosti na místě bydlení, druhu bydlení, jeho velikosti, energetické náročnosti mohou lišit i o desítky tisíc měsíčně. Soud se rozhodně neztotožňuje s tvrzením žalobkyně, že částka 2 000 Kč odpovídá regionu , adresa, za nájem, resp. za pronájem. Jen normativní náklady na bydlení stanovené nařízením vlády činily v roce 2020 pro obec velikosti , adresa, částku 5 548 Kč pro jednu osobu. Žalovaná pak měla pobírat rodičovský příspěvek, což značí, že měla nejméně jedno nezletilé dítě, které s ní žilo ve společné domácnosti. Není pak vůbec zřejmé, v jakém typu bydlení žalovaná žila a z jakého titulu měla hradit částku na bydlení pouze 2 000 Kč a co tato částka zahrnovala, zda například zahrnovala rovněž náklady na energie.Žalobkyně rovněž ani přes výzvu nedoložila, že by provedla jí tvrzené prověření veřejných i neveřejných databází včetně databází klientských informací.Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že rovněž nelze připustit úvahu žalobkyně, že by úvěrované postačovala na krytí jejích životních potřeb částka ve výši životního minima 3 860 Kč. Jak bylo uvedeno výše, žalovaná měla nejméně jedno nezletilé dítě, tedy i o pokud by soud připustil, že žalovaná byla schopna vyjít s částkou životního minima, tato činila v době poskytnutí věru za jednu dospělou osobu a jedno dítě do 6 let celkem 5 830 Kč. Soud je však přesvědčen, že tato částka, která rozpočítána na jeden den činila 194 Kč pro jednu dospělou osobu a jedno dítě, nemůže zahrnovat veškeré výdaje žalované na stravu, drogerii, ošacení, potřeby pro dítě apod.). Žalobkyně neprokázala, že by prověřovala úvěrovou angažovanost žalované. Rovněž nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že příjmy žalované umožňují bezproblémové splácení úvěru, když z měsíčního příjmu žalované (rovněž neověřeného) po odečtení životního minima pro dvě osoby, jí uváděných nákladů na bydlení a splátky úvěrů zbývalo 170 Kč.

21. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, tedy žalobkyně neprokázala, že by splnila svoji zákonnou povinnost před poskytnutím úvěru řádně prověřit úvěruschopnost žalované. To vše za situace, kdy jí je ustanovením § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uložena povinnost uchovávat po dobu 5 let doklady, z nichž ověřovala úvěruschopnost žalované. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.

22. Soud rovněž nemá za prokázané, jaká konkrétní práva a povinnosti byly mezi žalobkyní a žalovanou sjednány, tj. jaký byl obsah smlouvy o úvěru.

23. Žalobkyně uvedla, že smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny v písemné formě v elektronické podobě. Ve smyslu § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se vyžaduje u smlouvy o spotřebitelském úvěru písemná forma, přičemž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, ve smyslu § 561 o.z.

24. V projednávané věci soudu byla předložena smluvní dokumentace ve formátu PDF, která obsahuje otisk vlastnoručního podpisu žalobkyně, nikoliv však žalované. Podle § 562 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

25. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

26. Soudu předložená smluvní dokumentace – tj. soudu předložené PDF dokumenty obsahují jeden elektronický podpis (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), který pro chyby ve formátování není platný, tedy není zřejmé, kdo a jakým způsobem podpis na smlouvu připojil. Žalobkyně pak tvrdila, že žalovaná si ve 24:09 stáhla návrh smlouvy, v 7:16 obdržela sms zprávu s ověřovacím kódem a smlouvu tímto kódem na webovém portálu právní předchůdkyně žalobkyně v 10:06 podepsala. Tato tvrzení však byla vyvrácena samotným předloženým dokumentem, když ten byl vytvořen až v 9:11:29, tedy později než si ho měla žalovaná stáhnou a později, než měla obdržet SMS zprávu s kódem k jeho podpisu.

27. Soud nemá uzavření smluv za prokázané ani elektronickými prostředky komunikace na dálku. Aby byla platně uzavřena smlouva prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, musí systém, v němž k uzavírání smlouvy dochází naplňovat definici písemnosti jednání, tedy aby byly v takovém systému prováděny záznamy systematicky, posloupně a byly chráněny proti změnám. Žalobkyně však neprokázala (ani přes výzvu soudu – viz usnesení č. j. , spisová značka, ze dne 20. 3. 2025), že by prováděné záznamy byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám. Ostatně ani takové záznamy ze systémů k důkazu neoznačila a nepředložila.

28. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí žalobkyně prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.

29. Žalobkyně vzala již před rozhodováním soudu částečně žalobu zpět, a to v rozsahu uložení povinnosti žalované uhradit žalobkyni obchodní úrok ve výši 13 % ročně z částky 15 316,35 Kč od 8. 12. 2023 do zaplacení a obchodní úrok ve výši 9,99% ročně z částky 217,19 Kč, soud proto ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř. řízení částečně zastavil (výrok I.).

30. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku v celkové výši 32 089 Kč, kterou byla povinna vrátit. Žalovaná na tento úvěr před podáním žaloby uhradila celkem 26 092,56 Kč, tedy neuhrazené bezdůvodné obohacení činí 5 996,44 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovanou povinnou uhradit úrok z prodlení v zákonné výši. Bezdůvodné obohacení je dle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. splatné na výzvu věřitele. Soud vyšel z toho, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalované doručena v oznámení o postoupení pohledávky (když žalobkyně nedoložila, že by bylo žalované odesláno oznámení o postoupení pohledávky), odeslané týž den. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaná výzvu obdržela, vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalované dne 7. 12. 2023, a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s úhradou zbývajícího bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

31. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních úroků, smluvní pokuty a částečně rovněž v rozsahu zákonného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok III.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 586 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 134 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 327,54 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění ve výroku IV. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.