18 C 72/2026

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 36.798,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31.500 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31.500 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6.298,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.987,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8.367,46 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.858,56 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 29. 12. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 36.798,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.987,46 Kč za období od 16. 7. 2025 do 13. 10. 2025, se zákonným úrokem z prodlení z částky 39.867,46 Kč od 5. 11. 2025 do zaplacení, s náklady za uplatnění pohledávky ve výši 1.000 Kč za dvě zaslané upomínky a se smluvní pokutou ve výši 1.918,40 Kč, jenž byla kapitalizována za období 55 dnů ode dne následujícího po sepisu předžalobní upomínky do sepisu žaloby při sazbě 0,1 % denně z dlužné částky s tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec do výše 35.000 Kč, který i žalovaný v jednotlivých tranších načerpal. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni v měsíci, přičemž minimální splátka ke dni posledního čerpání byla vypočtena ve výši 1.750 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 7. 2025, přičemž žalobkyně jej upomínkou ze dne 20. 7. 2025 vyzývala k její úhradě. Žalovaný přesto své závazky neuhradil ani na základě druhé upomínky ze dne 5. 8. 2025, a proto žalobkyně využila svého oprávnění daného ustanovením čl. 5.5. smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 21. 10. 2025. Předžalobní upomínka byla součástí zesplatňovacího dopisu. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného proběhlo před podpisem smlouvy, a tvoří jeho přílohu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že žalovaný zaplatil dvě splátky po 1.750 Kč, a to dne 15. 5. 2025 a dne 15. 6. 2025, které započetla v souladu s tabulkou umoření tak, že z celkové úhrady ve výši 3.500 Kč započetla 120 Kč na úhradu jistiny a 3.380 Kč na úrok.

4. Soud nařídil jednání na den 3. 6. 2026, z něhož se žalobkyně řádně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

5. Z verifikační platby, z předsmluvních informací, ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, z potvrzení el. podpisu smlouvy, z dokladu o vyplacení úvěru, z tabulky umoření, z upomínek č. hodnota a č. hodnota, z oznámení o zesplatnění úvěru, včetně předžalobní upomínky a podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: žalovaný zřejmě požádal o úvěr, kdy v rámci posouzení úvěruschopnosti, které pak tvoří přílohu smlouvy o úvěru, uvedl vstupní údaje, a sice že je ženatý, s jedním vyživovaným dítětem, s deklarovaným příjmem 39.000 Kč (zjištěným příjmem 41.661 Kč dle výpisu z běžného účtu), s pravidelnými výdaji na bydlení v minimální výši 6.000 Kč (tvrzeno 4.000 Kč, zjištěno 4.979 Kč), se závazky v tvrzené výši 3.500 Kč, a především s výdaji na sázení a hazardní hry ve výši 6.383 Kč. Zohledněna pro výpočet byla i rezerva v částce 2.000 Kč. Žalovaný neměl dle výstupu z databází žádné jiné pravidelný výdaje v podobě splátek, dle lustrace SOLUS měl výbornou platební bilanci. Výsledek dostupných lustrací byl pak negativní. Dle výpočtu žalobkyně pak žalovaný disponoval finančním zůstatkem ve výši 13.117 Kč, a to ji vedlo k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet. Před poskytnutím úvěru žalovaný zaslal verifikační platbu ve výši 1 Kč na účet žalobkyně s číslem variabilního symbolu smlouvy. Žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný spotřebitel uzavřeli dne datum prostředky komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 35.000 Kč, který měl být čerpán v tranších v minimální výši 5 % úvěrového rámce a maximální výši stanovovala nevyčerpaná částka úvěrového rámce. Zároveň však bylo dohodnuto, že první tranše bude činit 35.000 Kč a musí být čerpána do 10 dnů od nabytí účinnosti smlouvy. Spotřebitel byl povinen úvěr splatit nejpozději do 72 měsíců od čerpání poslední tranše. Úroková sazba činila 57,99 % ročně. RPSN dle smlouvy činila 76,18 %. Výše minimální splátky činila 5 % z úvěrového rámce, a splátky byly splatné vždy k 15. dni v měsíci. Ke dni uzavření smlouvy činila minimální splátka 1.750 Kč měsíčně. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo na úhradu účelně vynaložených nákladů a zákonné úroky z prodlení. Dále bylo dohodnuto, že poskytovatel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele s hrazením minimálních splátek splatným, vyzve spotřebitele k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Poskytovatel ale nejprve měl zaslat spotřebiteli první písemnou upomínku k úhradě dlužné částky prostřednictvím emailové adresy spotřebitele s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Tato upomínka měla být zpoplatněna částkou 500 Kč. V případě, že spotřebitel dlužnou částku neuhradí, poskytovatel zašle spotřebiteli druhou písemnou upomínku k úhradě dlužné částky s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení. Tato upomínka měla být znovu zpoplatněna částkou 500 Kč. Účelem upomínek bylo upozornit spotřebitele na vícenáklady spojené s dalším vymáháním úhrady spotřebitelského úvěru. Pokud nedojde ze strany spotřebitele ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, byl poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. Poskytovatel byl v takovém případě oprávněn požadovat po spotřebiteli rovněž naběhlý kapitalizovaný smluvní úrok, smluvní pokutu dle čl. 5.8. této smlouvy, zákonný úrok z prodlení a náklady na upomínky. V případě zesplatnění úvěru měl zaslat poskytovatel spotřebiteli předžalobní výzvu k úhradě, umožňující spotřebiteli úhradu celé dlužné částky před soudním řízením. Jestliže spotřebitel po zesplatnění úvěru nezaplatil vyčíslenou dlužnou částku ve stanovené lhůtě k plnění v předžalobní výzvě, vznikla mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z vyčíslené dlužné částky, a to ode dne následujícího po dni uplynutí stanovené lhůty v předžalobní výzvě až do jejího úplného zaplacení. Úvěr byl vyplacen ve výši 35.000 Kč dne 9. 5. 2025. žalovaný uhradil dne 15. 5. 2025 částku 1.750 Kč a dne 15. 6. 2025 taktéž částku 1.750 Kč. Upomínkou ze dne 20. 7. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 2.250 Kč, zahrnující dlužnou splátku a poplatek za upomínku ve výši 500 Kč. Upomínkou ze dne 5. 8. 2025 byl žalovaný vyzván již k zaplacení částky 2.750 Kč, zahrnující dlužnou splátku a poplatek za 2 upomínky po 500 Kč. Dopisem ze dne 21. 10. 2025, odeslaným téhož dne, byl žalovaný ze strany právního zástupce žalobkyně informován o zesplatnění úvěru s tím, že byl vyzván uhradit dlužnou částku ve výši 47.247,46 Kč nejpozději ve lhůtě do 4. 11. 2025, když byl současně upozorněn na soudní řešení věci.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr až do výše 35.000 Kč, přičemž první čerpání bylo právě ve výši celého úvěrového rámce. Žalovaný se naopak zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníků úvěr řádně splácet, když tato povinnost je stanovena jak k ochraně věřitelů, tak i dlužníků, a tak i celé společnosti, jako ochrana proti zadlužování. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalobkyně měla snahu ověřit úvěruschopnost žalovaného, když zkoumala jeho příjmovou stránku, již méně, resp. prakticky vůbec se nezabývala výdajovou stránkou, s výjimkou zkoumání úvěrového zatížení, které neshledala, byť jej žalovaný uvedl. Ostatně žalobkyně nedoložila, jak fakticky ověřovala údaje sdělené žalovaným, lze však dovodit, že se tak stalo z běžného účtu žalovaného. Žalobkyně sice zohlednila, že žalovaný hrál hazardní hry, ale této skutečnosti zřejmě nepřikládala význam, který měla. Tím, že žalobkyně nedoložila výpis z běžného účtu žalovaného soudu, nemohlo být ověřeno, jaký měl původ příjem žalovaného, když není zřejmé, zda byl zaměstnancem nebo OSVČ, a zda aspoň část uváděného příjmu není příjmem z jiných finančních závazků, nebo případně z výher, jak v těchto situacích bývá běžné. Výpočet žalobkyně by totiž evokoval, že žalovaný by měl být bez výrazných problémů schopný úvěr splácet, je však zřejmé, že již v červenci 2025 nebyl tohoto schopný, a to ani následně, což signalizuje, že problém na jeho straně mohl být již v okamžiku uzavírání smlouvy. Žalobkyně se svou neúčastní u jednání zbavila možnosti být v tomto směru ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu poučena, a neusnesla tak důkazní břemeno ve vztahu k řádnému zkoumání úvěruschopnosti. Smlouvu je tak nutné vyhodnotit jako absolutně neplatnou.

13. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, náleží žalobkyni toliko jistina úvěru. V tomto případě bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 35.000 Kč, na kterou žalovaný zaplatil 3.500 Kč, a je tak povinen ještě zaplatit 31.500 Kč. Důvodným je také požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení z přiznané částky ve výši 11,5 % ročně, když tato výše byla platná v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ke dni prodlení uvedeném v dopise o zesplatnění, V tomto rozsahu proto soud shledal žalobu žalobkyně důvodnou.

14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu neplatnou, musela být žaloba zamítnuta co do částky 6.298,40 Kč, zahrnující mimo jiné smluvní pokutu ve výši 1.918,40 Kč, náklady na vymáhání ve výši 1.000 Kč a dále rozdíl mezi žalovanou a přiznanou částkou, a to včetně příslušenství jak kapitalizovaného ve výši 4.987,46 Kč, tak v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 8.367,46 Kč, která již kapitalizovaný obchodní úrok zahrnuje.

15. O nákladech účastníků soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Žalovaná částka činila 45.436,20 Kč a odpovídá 100 %. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 33.594,10 Kč, odpovídající 74 %, neúspěšná co do částky 11.842,09 Kč, odpovídají 26 %, náleží ji proto odměna ve výši 48 % z nákladů při plném úspěchu. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni by proto při plném úspěchu náležel zaplacený soudní poplatek ve výši 1.472 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 700 Kč dle § 14 odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky. Náklady řízení by celkem činily 3.872 Kč, avšak výše uvedenému poměru odpovídá částka 1.858,56 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).