18 C 78/2026

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 54.660 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30.000 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 24.660 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12.000 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.002,11 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 29. 1. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 42.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23. 8. 2024 do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 12.660 Kč s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 40 % měsíčně. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou a žalovaný byl povinen splácet splátky každý měsíc vždy k 19. dni v měsíci, a to toliko úroky přirostlé za uplynulé období. Jistina úvěru mohla být uhrazena kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, proto byl opakovaně upomínán a naposledy byl v upomínce ze dne 19. 8. 2024 informován o zesplatnění úvěru ke dni 22. 8. 2024, a také vyzván k jeho úhradě. Dnem následujícím se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru. Naposledy byl upomínán předžalobní upomínkou ze dne 19. 10. 2025. Předmětem řízení je tak částka 42.000 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 30.000 Kč a ze smluvního úroku za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12.000 Kč. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, navrhla žalobkyně, aby soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pro případ prodlení se splacením úvěru byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, z níž se žalovaný ocitl v prodlení. Žalobkyně kapitalizovala smluvní pokutu v částce 12.660 Kč za období od 23. 8. 2024 do 19. 10. 2025. Žalobkyně také splnila svou povinnost vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru, když ověřovala příjem žalovaného z jeho bankovních výpisů a osobu žalovaného ověřovala v dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě těchto skutečností pak nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto byla schválena jeho žádost o úvěr a následně také podepsána distančním způsobem úvěrová smlouva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. Soud nařídil jednání na den 7. 6. 2026, z něhož se žalobkyně řádně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

4. Z občanského průkazu, z výpisů z účtu žalovaného, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o provedené platbě, z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání a z přílohy č. 12 ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, včetně seznamu pohledávek dlužníka tvořící zajištění výše uvedených smluv a ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: žalovaný požádal o úvěr. K žádosti doložil občanský průkaz. Žalobkyně měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného za období ledna až března 2024. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u právnická osoba vyplývá, že tento účet všechny tři měsíce vykazoval záporný zůstatek, přičemž v lednu 2024 tento zůstatek převyšoval 1.000 Kč, odpovídající sjednanému kontokorentu. Z těchto výpisů je současně zjevné, že žalovaný měl ještě další účet u jiné banky, přičemž peníze si mezi těmito účty přeposílal. Z lednového výpisu vyplývá mzda žalovaného u zaměstnavatele právnická osoba ve výši cca 15.000 Kč, příchozí částka příspěvku na bydlení ve výši 3.408 Kč, dále příchozí částka od společnosti právnická osoba ve výši 791 Kč, příchozí neoznačené částky od fyzických osob, ale současně odchozí položky ve prospěch: tipsport.cz, bonvercasino.cz, korunka.eu, sazka.cz, MerkurXtip, casino-cartac.cz, to vše v nezanedbatelném množství. Z výpisu dále plyne, že na účtu nebylo dost peněz na úhradu inkasa za telefonní služby ve výši 4.030,77 Kč, proto tato úhrada byla bankou odmítnuta. I z únorového výpisu vyplývají odchozí položky ve prospěch sázkových a herních společností. Příjem ze zaměstnání činil 6.417 Kč a od právnická osoba 7.670 Kč. Žalovaný znovu obdržel příspěvek na bydlení ve stejné výši a přídavky na děti s rodičovským příspěvkem ve výši 9.820 Kč. Dne 15. 2. 2024 žalovaný čerpal půjčku od Zaplo.cz ve výši 26.000 Kč. Ani v tomto měsíci nebylo provedeno inkaso za telefonní služby ve výši 4.151,64 Kč. Z výpisu za březen vyplynulo, že i v tomto měsíci odcházely platby ve prospěch společností zabývajících se sázením a hazardem. Z příjmových položek je zřetelná mzda od nového zaměstnavatele ve výši 18.975 Kč, příspěvek na bydlení ve výši 3.408 Kč, rodičovský příspěvek ve výši 5.000 Kč, příspěvky na děti ve výši 4.820 Kč (5 dětí) a půjčka od Zaplo.cz ve výši 1.500 Kč. Znovu nebylo provedeno inkaso za služby T-Mobile ve výši 4.375,86 Kč z důvodu nedostatku peněz.

5. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota došlo prostředky komunikace na dálku dne datum. Na základě smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut úvěr až do úvěrového limitu ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet tak, že měl být hrazen smluvní úrok v pravidelných měsíčních splátkách ke dni splatnosti. Úrok byl smlouvou sjednán ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně. Úvěrující byl oprávněn požadovat okamžité splacení celého dluhu, pokud by byla porušena smlouva. Smlouva byla uzavřena na dobu do úplného splacení úvěru. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky, s níž byl úvěrovaný v prodlení. Žalovanému byla dne 19. 4. 2024 ve prospěch jeho běžného účtu zaslána částka 30.000 Kč, kde variabilním symbolem (VS) bylo rodné číslo žalovaného. Dopisem ze dne 19. 8. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 85.528 Kč do 3 dnů od doručení dopisu, a to z důvodu, že téhož dne došlo k zesplatnění úvěru. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 10. 2025, odeslanou dne 21. 10. 2025, byl žalovaný naposledy vyzván k zaplacení částky 101.785,93 Kč.

6. Z přílohy č. 12 ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, včetně seznamu pohledávek dlužníka tvořících zajištění výše uvedených smluv a ze smlouvy o postoupení pohledávek soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, neboť tyto důkazy neodpovídají žalobním tvrzením, kterými není tvrzeno postoupení pohledávky na jiný subjekt.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, která je smluvním typem úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které bylo žalovanému umožněno i opakovaně čerpat úvěr až do částky 20.000 Kč. Žalovaný přesto hned v rámci prvního čerpání čerpal částku 30.000 Kč. Spolu s jistinou se pak zavázal platit úroky ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % ročně, tedy jeho povinností bylo splácet pouze úroky a kdykoliv v průběhu trvání smlouvy pak jistinu, případně její část. Smlouva je však zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet. Žalobkyně nepochybně učinila dílčí kroky k tomu, aby své povinnosti dostála, když si zajistila výpis z účtu žalovaného za období 3 měsíců předcházející poskytnutí úvěru. Žalobkyně však informace obsažené v tomto výpise nedostatečně vyhodnotila, když především přehlédla, že žalovaný je účasten hazardních her, což je okolností, která má významný vliv na řádné splácení úvěru. I čerpání úvěru v předchozím období, záporný zůstatek na účtu, nedostatek financí na úhradu telefonních poplatků zřetelný v každém měsíci, evokuje finanční problém žalovaného. Také příchozí sociální dávky v podobě přídavku na 5 dětí s ohledem na věk žalovaného evokují, že nejsou určeny jemu, ale že se zřejmě jedná o nějaký „rodinný“ účet. O to nižší vypovídací schopnost pak má. Ze všech těchto skutečností soud dovodil, že žalobkyně nedostatečně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, když právě výpisy z běžného účtu žalovaného vykazují pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, což se nakonec i ukázalo, když žalovaný neprovedl úhradu dlužné částky, a to ani jedné splátky úroků. Za této situace tak soud dovodil, že předložená smlouva je neplatná ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a žalobkyni tak náleží toliko jistina úvěru, když se jí podařilo prokázat, že žalovanému byla na jeho účet zaslána částka 30.000 Kč, ač smlouvou byl sjednán maximální limit 20.000 Kč, a to je také částka, k jejímuž zaplacení byl žalovaný zavázán, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného právě z dlužné částky od uplynutí lhůty k plnění, která byla žalovanému dána na vědomí v rámci zesplatňujícího dopisu. V tomto rozsahu tak soud shledal žalobu důvodnou tak, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku.

13. S ohledem na výše zjištěné skutečnosti vypovídající o neplatnosti úvěrové smlouvy pak soud musel zamítnout žalobu co do ostatních nároků majících původ v neplatné smlouvě, a sice co do kapitalizovaného úroku ve výši 12.000 Kč, dále co do smluvní pokuty v kapitalizované výši 12.660 Kč a také co do zákonného úroku z prodlení z částky převyšující přiznanou částku, tedy z částky tvořené úroky z úvěru.

14. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., přičemž soud se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Žalobkyně žalovala částku 64.689 Kč, zahrnující příslušenství kapitalizované ke dni rozhodnutí soudu. Tato částka odpovídá 100 %. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 37.164 Kč, odpovídající 57,45 %, neúspěšná co do částky 27.525 Kč, odpovídající 42,55 %, náleží jí proto odměna v poměru 14,9 % z plné částky nákladů řízení. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni by proto při plném úspěchu náležel zaplacený soudní poplatek ve výši 2.187 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 3.300 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 450 Kč. Náklady řízení by celkem činily 13.437 Kč, jejich poměrná část odpovídající výše uvedenému procentu však činí 2.002,11 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).