18 C 79/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 73.856,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 73.856,26 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.660,37 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 73.856,26 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.761,61 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73.856,26 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 18.781,80 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 30. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 73.856,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.761,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.663,37 Kč, se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 73.856,26 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o účtu, na základě které byl žalovanému veden sporožirový účet a následně došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, který byl řešen tzv. kontokorentním úvěrem s možností čerpání peněžních prostředků do debetního zůstatku běžného účtu. Limit ke kontokorentnímu úvěru byl sjednán ve výši 64.000 Kč. Žalovaný byl povinen platit úrok z čerpaného kontokorentu ve výši stanovené v oznámení obec anonymizováno, který ke dni vzniku debetního zůstatku činil 18,9 % ročně a dále ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem. Žalovaný se současně zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu, kdy překročení tohoto kontokorentu se považovalo za tzv. nepovolený debetní zůstatek, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Přes upomínky však žalovaný debetní zůstatek nevyrovnal, což představovalo závažné porušení smlouvy a obec anonymizováno proto převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne datum na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky včetně úroku. Od toho dne pak byl úvěr úročen úrokem z kontokorentu znovu ve stejné výši a úrokem z prodlení. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datum a pohledávka k tomuto dni činila celkem 79.278,24 Kč a skládala se z dlužné jistiny úvěru ve výši 73.856,26 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.660,37 Kč a úroku z prodlení ve výši 2.761,61 Kč. Následně ani přes předžalobní upomínku nebylo ze strany žalovaného ničeho plněno.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 20. 4. 2022 upřesnila, že žalovaný na základě smlouvy o sporožirovém účtu využíval služeb přímého bankovnictvím a v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami prostřednictvím služby anonymizována dvě slova uzavřel dne datum smlouvu na kontokorentní úvěr v částce 20.000 Kč, když uvedené je patrné z výpisu z účtu za tento měsíc a obdobně takto postupoval dne datum, kdy navýšil kontokorent až na částku 64.000 Kč, což je znovu patrné z výpisu. V souladu s článkem 23.1 všeobecných obchodních podmínek, totiž prostřednictvím anonymizována dvě slova mohla být uzavřena smlouva o bankovních službách nebo o nabízených finančních službách třetích osob, a to včetně změn. Přes internetové bankovnictví tak mohly být podávány žádosti nebo nabídky na uzavření smlouvy nebo případně přijímání nabídek. Žalobkyně je tak přesvědčena, že právní předchůdce s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy neměl povinnost zkoumat úvěruschopnost, neboť tato povinnost byla stanovena až později. Současně žalobkyně je přesvědčena, že obec anonymizováno neposkytuje predátorské úvěry.

5. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 16. 5. 2022. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.

6. Ze smlouvy o sporožirovém účtu, z výpisu z účtu, z všeobecných obchodních podmínek, ze sazebníku poplatků, z oznámení o výši úrokové sazby, z výzvy před podáním žaloby, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, z podkladu pro soudní jednání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o sporožirovém účtu, na základě které se spořitelna zavázala zřídit od 3. 10. 2001 žalovanému sporožirový účet. Spořitelna nebyla dle smlouvy povinna provést příkaz k provedení platby, pokud nebyl na účtu dostatek finančních prostředků. Pokud tak přesto učinila, byla oprávněna uhradit si z peněžních prostředků připsaných na účet svou pohledávku odpovídající částce nekryté peněžními prostředky na účtu. Pokud by nebyly na účet peněžní prostředky připsány, nebo nebyly připsány v dostatečné výši, zavázal se majitel účet debetní zůstatek na základě písemně výzvy anonymizováno vyrovnat. anonymizováno byla oprávněna účtovat si z debetního zůstatku sankční úrok ve výši stanovené ve svém sdělení. V případě změny výše sankčního úroku byla anonymizováno oprávněna účtovat si z debetního zůstatku sankční úrok v nově stanovené výši ode dne účinnosti změny smlouvy. Z výpisu z účtu žalovaného za období června rok plyne, že v tomto měsíci byl sjednán kontokorentní úvěr ve výši 20.000 Kč na dobu neurčitou, a to konkrétně dne datum. Obdobně z výpisu za období července rok plyne, že došlo dne datum k navýšení kontokorentu na částku 64.000 Kč. Takto stanovená výše kontokorentu vyplývá i z výpisu běžného účtu žalovaného z roku rok. Výzvou ze dne 3. 1. 2021, kterou si žalovaný v úložní lhůtě nevyzvedl, bylo žalovanému sděleno, že protože nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho běžném účtu, byla dne datum pohledávka z běžného účtu převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, kdy ke dni převodu činila dlužná částka 60.795,44 Kč a skládala se z nepovoleného přečerpání ve výši 58.747,26 Kč a úroků a úroků z prodlení ve výši 2.051,18 Kč právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek postupitele vzniklý ze smluv o úvěr či smluv o sporožirovém účtu a které byly uvedeny v seznamu pohledávek. Dle tohoto seznamu zde byla uvedena i pohledávka za žalovaným, která byla identifikována prostřednictvím čísla účtu, zůstatku ve výši 73.856,26 Kč, celkové výši pohledávky v částce 79.278,24 Kč a osobními údaji žalovaného. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem právnická osoba ze dne 21. 5. 2021, odeslaným dne 21. 5. 2021, kdy byl současně vyzván k zaplacení částky 79.278,24 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 15. 6. 2021, odeslanou následujícího dne, a to do 30. 6. 2021 s upozorněním na soudní řešení věci. Dle podkladů pro soudní jednání činila dlužná jistina 73.856,26 Kč, obchodní úroky 2.663,37 Kč a úroky z prodlení 2.761,61 Kč, a to ke dni 30. 4. 2021, když z tohoto výpisu zároveň vyplývá, jakým způsobem se zvyšovala dlužná částka od založení evidenčního účtu dne datum, kdy na tento účet byla převedena částka 58.747,26 Kč, která se za 4 měsíce navýšila až na částku 73.856,26 Kč na jistině a celkově na částku 79.278,24 Kč, když k navýšení jistiny došlo na začátku února rok. Navýšení dlužné jistiny je pak patrné z výpisu z účtu za únor rok, kdy konkrétně dne datum byla provedena v neprospěch tohoto účtu úhrada částky 15.109 Kč ve prospěch exekuce vedené soudním exekutorem anonymizováno příjmení pod sp. zn. spisová značka. Z předložených výpisů z účtu za období od ledna 2019 navíc plyne, že již v tomto měsíci na jeho začátku i konci činil zůstatek více než 64.000 Kč, a to zároveň z výpisu plyne, kolik transakcí nebylo z důvodu nedostatku peněz na účtu provedeno. Tento stav setrvával v zásadě i v dalších měsících, a to přesto, že tímto běžným účtem procházely nemalé finanční transakce. S výjimkou dubna rok, března rok, a poté června až prosince rok vykazoval běžný účet žalovaného vždy nepovolený debetní zůstatek. Z těchto výpisů zároveň plyne, že z účtu odcházely prostředky na úhradu exekucí, které jsou zde evidovány.

7. Podle ustanovení § 708 odst. 1 věty první zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.

8. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 502 odst. 1 věty první zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

10. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

11. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, tedy zákona, který byl platný v okamžiku uzavření předmětné smlouvy a na základě které vedla banka pro žalovaného běžný účet. Následně již prostředky elektronické komunikace došlo ke sjednání smlouvy o úvěru, když sjednání debetního úvěru není ničím jiným než úvěrem ve smyslu ustanovení § 497 a násl. znovu obchodního zákoníku, který byl účinný v roce 2007, kdy došlo k prvnímu sjednání kontokorentního úvěru a v roce 2014 již došlo k toliko jeho změně v podobě jeho navýšení až na částku 64.000 Kč. Protože žalovaný porušoval povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu, vyplývající z obchodních podmínek a úvěr přesahoval sjednanou částku, byl vyzýván k vyrovnání, a protože tak neučinil, právní předchůdce žalobkyně úvěr převedl na tzv. evidenční účet pohledávek nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný je tak povinen jak obchodní úrok, který byl pro tento případ sjednán v rámci obchodních podmínek a jehož výše je stanovena v oznámení o úrokových sazbách, tak také úrok z prodlení, když bylo prokázáno, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, k níž byl opakovaně vyzýván a je tak povinen platit tento sankční úrok z prodlení v zákonné výši. Výše jednotlivých nároků vyplynula z provedeného dokazování, když se na celkové výši dlužné částky projevily také odchozí platby ve prospěch exekucí, které byly ve vztahu k běžnému účtu žalovaného vedeny. Soud tak shledal žalobu žalobkyně v celém rozsahu důvodnou, a to jak co do základu nároku tak do jejich výše a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2.955 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 4.060 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 2.746,80 Kč Náklady řízení celkem činí 18.781,80 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).