18 C 80/2022

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 28. 3. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [jméno].

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla dne 3. 3. 2021 žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 2. 2020 Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku, kdy finanční prostředky byly poskytnuty žalovanému na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný měl úvěr vrátit do 27. 3. 2020, avšak tak neučinil. Následně pohledávku za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3. 3. 2021, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně požadovala uhradit pouze jistinu poskytnuté zápůjčky a úrok z prodlení běžící ode dne splatnosti úvěru. Žalobkyně nakonec uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána tak, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI, avšak tato svá tvrzení soudu nikterak nepodložila.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání za souhlasu žalobkyně, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 2. 2020, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 5 000 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal žalobkyni do 27. 3. 2020 vrátit poskytnutou částku. V citované smlouvě je i označení bankovního účtu, na nějž měl být úvěr právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému poskytnut. Smlouva je podepsána tak, že u jména žalovaného je připojeno datum 26. 2. 2020 - 15:06:58, datum narození žalovaného, tj. 14. 8. 1980, a klientské [číslo] u věřitele je připojen pouze vlastnoruční podpis jednatele žalobkyně, kdo a kdy tyto údaje na smlouvu připojil, není zjevné. Smlouva o úvěru předložená soud v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 26. 2. 2020 až v 16:20:06. 6. [právnická osoba] ze dne 30. 6. 2022 má soud za prokázané, že majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet], tj. bankovního účtu uvedeného v úvěrové smlouvě, byl od 5. 10. 2001 do 2. 8. 2021 žalovaný a současně že dne 26. 2. 2020 byla na tento účet připsána částka ve výši 5 000 Kč, z bankovního účtu č. [bankovní účet]. Z potvrzení o odeslání finančních prostředků ze dne 26. 2. 2020 pak soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], ze kterého byly finanční prostředky žalovanému poskytnuty, patří právní předchůdkyni žalobkyně.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, včetně seznamu postoupených pohledávek, má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovaným.

8. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného ke splnění jeho povinnosti před podáním žaloby a současně mu oznámila postoupení pohledávky, a to výzvou a přípisem ze dne 13. 4. 2021 (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 4. 2021, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 4. 2021 a podací lístek ze dne 13. 4. 2021).

9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

12. Ve smyslu ustanovení § 1698 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat ve smyslu § 1970 o. z. od dlužníka úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si účastníci nesjednali výši úroků rozdílně.

13. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 26. 2. 2020 částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 27. 3. 2020. Žalovaný řádně a včas neplnil svůj závazek k vrácení poskytnuté částky, a to i přes výzvy ze strany žalobkyně před podáním žaloby. Vzhledem k tomu že žalobkyně požadovala po žalovaném výlučně úhradu jistiny poskytnutého úvěru, nezkoumal v tomto řízení soud, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť k vrácení jistiny je povinen i v souladu s ustanovením § 2993 o. z. Žalovaný pak zůstal v řízení nečinným, k žalobě se nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně v tomto směru jakkoliv zpochybnil. Žalobkyně má na základě uvedeného právo na uhrazení částky ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím. Soud tak vedle jistiny přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 28. 3. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 1 489 Kč Částku 1 489 Kč představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky; dále 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).