18 C 87/2022

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 24.168,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14.168,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.539,30 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11.528,86 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10.000 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 547,66 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 5. 1. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 24.168,16 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení s tím, že žalovaná částka se skládá ze 4 nároků majících původ ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], kterou spolu účastníci uzavřeli, a to z nezaplaceného vyúčtování ze dne [datum] v částce 2.539,30 Kč, splatného dne 22. 12. 2020, dále z nezaplaceného vyúčtování ze dne [datum] v částce 11.528,86 Kč, splatného dne 8. 4. 2021, ze smluvní pokuty ve výši 100 Kč, která byla sjednána smlouvou pro případ prodlení přesahujícího 10 dnů a která byla účtována dne [datum] z důvodu prodlení s úhradou faktury splatné dne 8. 4. 2021 a ze smluvní pokuty ve výši 10.000 Kč z důvodu předčasného ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou v trvání 30 měsíců. Za každý měsíc, o který došlo k nedodržení závazku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně. Dne 19. 3. 2021 žalobkyně ukončila dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušování platebních povinností ze strany žalované. Smluvní pokuta byla žalované vyúčtována fakturou ze dne [datum], splatnou dne 18. 3. 2021, když smlouva nebyla dodržena o celkem 25 měsíců po 400 Kč. Přes předžalobní upomínky ze dne 13. 5. 2021 a ze dne 11. 7. 2021 žalovaná nezaplatila ničeho.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.

4. Soud nařídil jednání na den 30. 8. 2022, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.

5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, z řádného vyúčtování, z mimořádného vyúčtování, z vyúčtování smluvní pokuty, z plánu záloh, z odstoupení od smlouvy včetně dokladu o odeslání, z ceníků služeb a elektřiny, z obchodních podmínek, z upomínky, z oznámení o přerušení dodávky, včetně dokladu o odeslání, z oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky, z předžalobní upomínky žalobkyně, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se obchodník zavázal dodávat zákaznici elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet distribuci elektřiny a související služby a zákaznice se zavázala zaplatit obchodníkovi sjednanou cenu za dodávku elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby, to vše za podmínek sjednaných ve smlouvě a všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny, které byly nedílnou součástí smlouvy. Odběrné místo bylo sjednáno na adrese [ulice a číslo] v [anonymizováno] Smlouva byla sjednána na dobu určitou v trvání 30 měsíců ode dne její účinnosti s tím, že ji nelze předčasně vypovědět. Dle smlouvy byla pro případ prodlení delšího než 10 dní sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každé jednotlivé porušení. Dále bylo sjednáno, že„ učiní-li zákazník bez souhlasu [anonymizováno] jakýkoliv právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen nebo doručen [anonymizováno], zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a nebo dodávky od [anonymizováno] (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení smlouvy dohodou) nebo zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zde následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany [anonymizováno]) a nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je [anonymizováno] oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost a 2.000 Kč pro kategorii podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od [anonymizováno] v důsledku výše uvedeného jednání zákazníka do konce sjednané doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace).“ Dle plánu záloh činily zálohy 1.500 Kč a byly splatné vždy k 15. dni v měsíci. V rámci marketingové akce z podzimu 2020 bylo možné získat odměnu v případě tohoto produktu ve výši 500 Kč, kdy však nárok zanikl, pokud došlo k ukončení smlouvy do 12 měsíců od její účinnosti. Výplata odměny byla učiněna podmíněně započtením proti fakturované částce u první faktury. V případě zániku nároku představuje poskytnutá odměna bezdůvodné obohacení, které byl klient povinen bezodkladně vrátit, nebo mohla být odměna zohledněna ve vyúčtování. Fakturou ze dne [datum] [číslo] splatnou dne 22. 12. 2020 byla vyúčtována elektrická energie a služby za období 27. 10. 2020 do 27. 11. 2020 v celkové částce 4.539,30 Kč, přičemž po zohlednění přijatých plateb ve výši 1.500 Kč a zohlednění bonusu ve výši 500 Kč činil dluh 2.539,30 Kč. Upomínkou ze dne 20. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 4.239,30 Kč, přičemž z ní vyplývaly také dvě účtované smluvní pokuty za prodlení s úhradou zálohy splatné dne 15. 12. 2020 a prodlení s úhradou faktury ze dne [datum]. Dopisem ze dne 1. 2. 2021, odeslaným téhož dne, sdělovala žalobkyně žalované, že ji stále nezaplatila některé pohledávky, současně ji vyúčtovala smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 1. 2021 a poskytla dodatečnou lhůtu k úhradě do 8. 2. 2021, jinak dojde k přerušení dodávky elektřiny a k ukončení smlouvy. Dopisem ze dne 11. 2. 2021 oznámila žalobkyně žalované, že přistupuje k zahájení realizace přerušení dodávky elektřiny z důvodu nezaplacených dlužných částek. Mimořádnou fakturou ze dne [datum] [číslo] splatnou dne 8. 4. 2021, byla vyúčtována elektrická energie a služby za období 28. 11. 2020 do 8. 3. 2021 v celkové částce 10.728,86 Kč, na kterou žalovaná nezaplatila ničeho, přičemž po zohlednění bonusu ve výši 500 Kč, který musela žalovaná vrátit a smluvních pokut za pozdní platby v celkové výši 300 Kč, činil dluh žalované 11.528,86 Kč. Fakturou ze dne [datum], splatnou dne 18. 3. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 10.000 Kč (25 měsíců x 400 Kč). Dopisem ze dne 19. 3. 2021, odeslaným dne 24. 3 2021, žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností ze strany žalované. Fakturou ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu za pozdní úhradu plateb ve výši 100 Kč, a to konkrétně ve vztahu k faktuře ze dne [datum]. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2021, odeslanou dne téhož dne ze strany žalobkyně s lhůtou do 7 dnů s upozorněním na soudní vymáhání a ze dne 11. 7. 2021, odeslanou následujícího dne ze strany právní zástupkyně žalobkyně.

7. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2008, energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

8. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Podle ustanovení § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle ustanovení § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě předložených listin soud dále dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona, na základě které žalobkyně dodávala žalované elektrickou energii a související služby a žalovaná se zavázala za tuto energii a služby hradit dle vyúčtování. Bylo také prokázáno, že žalovaná této své povinnosti nedostála, když nezaplatila vyúčtování ve výši 2.539,30 Kč, splatné dne 22. 12. 2020, ani vyúčtování ve výši 11.528,86 Kč, splatné dne 8. 4. 2021, přičemž žalobkyně řádně zohlednila výplatu bonusu – odměny a její následný zánik a dále také smluvní pokuty za prodlení s placením měsíčních záloh, a dnem následujícím po splatnosti se tak žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Od tohoto dne je pak žalovaná povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši, který v okamžiku prodlení činil 8,25 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. Důvodným soud také shledal požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou mimořádné faktury, když žalobkyni se podařil prokázat, jak důvod vzniku tohoto nároku, tedy prodlení delší než 10 dnů, dále se jedná o porušení právní povinnosti ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, smluvní pokuta byla ve smlouvě jednoznačně a přehledně formulována a žalovaná byla k zaplacení smluvní pokuty vyzvána. S ohledem na výše uvedené soud žalovanou zavázal k úhradě zde zmíněných dlužných částek tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, když v tomto rozsahu byla žaloba shledána důvodnou.

15. Soud však nevyhověl nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10.000 Kč. Předně je třeba zdůraznit, že závazkový vztah, ze kterého žalobkyně uplatňuje v tomto řízení své právo na smluvní pokutu, má povahu spotřebitelského vztahu ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku protože žalobkyně uzavírala smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny jako podnikatel ve smyslu § 420 občanského zákoníku a žalovaná jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Podle § 1811 odst. 1 občanského zákoníku musí podnikatel veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

16. Při posouzení platnosti ujednání o smluvní pokutě okresní soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. 16 Co 67/2022, v jiné právní věci, avšak totožného smluvního ujednání, tedy ujednání, které je doslovně citováno ve skutkových zjištěních tohoto rozsudku. Jak je vidno, tato jedna jediná věta smlouvy zabírá 15 řádků psaného textu. Odvolací senát provedl analýzu ujednání, kterým byla sjednána smluvní pokuta ve smlouvě o sdružených službách elektrické energie, a dospěl k závěru, že se nejedná o ujednání platné. Za největší vadu přitom považoval krajský soud způsob jejího sjednání, který nelze považovat za jasný a srozumitelný, jak předpokládá § 1811 občanského zákoníku a dále pak také věcný obsah předmětného ujednání.

17. Jak je známo, Ústavní soud ČR dlouhodobě judikuje (viz např. nález ÚS ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11), že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání musejí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text a nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru, tak jak tyto požadavky nyní upravuje výše citované ustanovení § 1811 občanského zákoníku. V předmětné věci se ujednání o posuzované smluvní pokutě nachází v části nazvané„ Ostatní ujednání“, které na první pohled vzbuzuje dojem, že se jedná o nepodstatnou pasáž, ve které nejsou upraveny žádné důležité smluvní podmínky a není proto třeba jí věnovat více pozornosti. Ustanovení o smluvní pokutě je navíc formulováno značně komplikovaně a nesrozumitelně, a to jednak z důvodu nepřehlednosti oddílu smlouvy věnovaného sankcím, kdy je více smluvních pokut včetně mechanismu jejich uplatňování popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoliv přehledného členění, při užití poměrně komplikovaných konstrukcí a skladby vět. Pro pochopení významu tohoto smluvního ustanovení je nutné přečíst si danou pasáž smlouvy několikrát a zvlášť se zaměřit na to, která část textu se váže ke které smluvní pokutě a jak je mechanismus sankcí v takové smlouvě komplexně nastaven. Pro běžného spotřebitele je proto náročné se v takovém smluvním ujednání zorientovat a vyvodit z něj odpovídající závěry. V tomto kontextu již není podstatné, zda by text obstál z hlediska gramatických pravidel, protože pro rozpor s ustanovením § 1811 občanského zákoníku je rozhodující právě nejasnost textu a jeho nesrozumitelnost pro běžného spotřebitele. Porušení § 1811 občanského zákoníku by již v tomto případě bylo samo o sobě důvodem neplatnosti příslušné části smlouvy podle § 580 občanského zákoníku. Jednalo by se přitom o neplatnost absolutní podle § 588 občanského zákoníku, ke které soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli (jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti) pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně, tedy spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem spotřebitelského práva. Ustanovení občanského zákoníku na ochranu spotřebitele (včetně § 1811) patří mezi projevy zásady ochrany slabší strany, která je součástí ústavního principu rovnosti (článek 1 Listiny základních práv a svobod), přičemž vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek a naopak ujednání, jež jsou v rozporu s ustanoveními na ochranu spotřebitele, veřejný pořádek zjevně narušují. Dle názoru tohoto senátu krajského soudu nebylo možné k ujednání o smluvní pokutě ani přihlížet, což představuje závažnější právní následek vad právního jednání, než absolutní neplatnost. Jedná se totiž v kontextu s obsahem celé smlouvy o ustanovení nepřiměřené, a to v neprospěch žalované coby spotřebitele. Smluvní pokuta, která nepředstavuje ujednání o předmětu plnění nebo jeho ceně, byla ve smlouvě sjednána pouze k utvrzení závazku žalované (spotřebitele), pro případ jejího porušení povinností ze smlouvy. Současně však smlouva neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by žalované nedodala řádně elektřinu. Jedná se přitom o stěžejní povinnost smluvních stran, kdy žalobkyně má elektřinu žalované dodat a žalovaná za ně má zaplatit sjednanou cenu ze strany žalované smluvní pokutou. Pokud by byly smluvní pokuty sjednány ve smlouvě transparentně, jasně a srozumitelně, v přiměřené výši a současně byly vyváženy obdobnými právy spotřebitele, bylo by možno je akceptovat. S ohledem na zákonný požadavek přiměřenosti ujednání ve spotřebitelských smlouvách však nelze akceptovat, aby smluvní pokutou byly v takovém rozsahu utvrzeny pouze povinnosti spotřebitele a nikoliv podnikatele. Taková smlouva je nevyvážená a v konečném důsledku způsobuje významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což je v posuzované věci umocněno ještě způsobem„ sjednání“ smluvní pokuty popsaným shora.

18. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., přičemž se musel zabývat otázkou poměru úspěchu a neúspěchu. Předmětem žaloby byla částka ve výši 25.855,59 Kč, zahrnující i příslušenství splatné ke dni rozhodování soudu, která odpovídá 100 %. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 15.855,79 Kč, odpovídající 61,32 %, neúspěšná co do částky 10.000 Kč odpovídající 38,68 %, a tudíž žalobkyni náleží náklady odpovídající 22,64 % z plné částky nákladů. Výpočet náhrady nákladů vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni by proto při plném úspěchu náležel zaplacený soudní poplatek ve výši 967 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náležela by mu i alikvotní část 21% DPH ve výši 252 Kč Náklady řízení by celkem činily 2.419 Kč, poměr odpovídající 22,64 % pak představuje částku 547,66 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.