18 C 9/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 117 179,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 117 179,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73 604,75 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,64 % ročně z částky 71 158,92 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 36 450,50 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 30. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 117 179,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 73 604,75 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,64 % ročně z částky 71 158,92 Kč od stejného data s tím že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 87 430 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úroky a poplatky v 72 měsíčních splátkách po 1 832 Kč. Žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, čímž porušil smlouvu a věřitel proto odstoupil od smlouvy v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami s účinností ke dni 19. 12. 2019. Dopisem ze stejného dne, zahrnujícím výsledné vyúčtování, pak byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, kdy i tento den uhradil poslední splátku. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Ke dni postoupení činila dlužná částka 117 179,75 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 71 158,92 Kč, z dlužných úplatků ve výši 2 445,83 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 43 575 Kč, z úroků ve výši 14,64 % ročně z částky představované jistinou a ze zákonného úroku z prodlení z částky představované jistinou a poplatky. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 6. 5. 2022.

2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 6. 2. 2023 doplnila, že ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti byly zjištěny rozhodné skutečnosti k osobě žalovaného, dále v rámci schvalovacího procesu banka provedla kontrolu neplatných dokladů, aktuální a historické dlužnosti žalovaného, kontrolu v registru ISIR, ověřila adresu žalovaného, ověřila zaměstnavatele žalovaného, zkontrolovala blacklist, zkontrolovala cenu vozidla a provedla kontrolu četnosti a odlišnosti na žádostech. Zároveň zohlednila kreditní skóre, maximální měsíční splátku, koeficient zadluženosti a poměr úvěru k hodnotě vozidla. Banka nezkoumala zdroje žalovaného ve výši 37 470 Kč, které uhradil na kupní cenu vozidla, ale pokud by byly získány jiným úvěrem, byla by tato informace hodnocena jako negativní. Na základě výše uvedeného byla žádost žalovaného schválena. Žalovaný za dobu účinnosti smlouvy uhradil celkem 38 612 Kč, když uhradil celkem 21 splátek. Dvacátou první splátku žalovaný uhradil dne 26. 7. 2019 a ocitl se v prodlení se splátkami v pořadí 22. až 25. Pokud jde o poplatky, tyto jsou tvořeny účelně vynaloženými administrativními náklady ve výši 500 Kč, dále náklady spojenými s ukončením fixace úvěrových zdrojů ve výši 1 800 Kč a dále byly žalovanému účtovány náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 145,83 Kč Smluvní pokuta pak byla stanovena na základě článku 5.4 smlouvy, dle kterého žalobkyni náležela smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení. Žalovanému tak byla vyúčtována v souladu s tímto ustanovením smluvní pokuta ve výši 38 715 Kč, a to průběžně vystavovanými fakturami. Žalovanému byly dále na základě faktury vyúčtovány sankční poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 5 000 Kč. Platbou ze dne 20. 8. 2019 byla tato faktura částečně uhrazena do částky 140 Kč a zbývá tak na této sankci uhradit 4 860 Kč.

5. K další výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 24. 3. 2023 upřesnila, že žalovaná jistina ve výši 71 158,92 Kč se skládá z nesplacené jistiny ke dni zesplatnění ve výši 65 229,17 Kč, z dlužných splátek ve výši 7 328 Kč a do účtovaného úroku ve výši 601,75 Kč. Žalovaným bylo dne 14. 2. 2020 uhrazeno celkem 2 000 Kč a tato platba byla zohledněna na vystavené výsledné vyúčtování.

6. Účastníkům byla zaslána výzva ve smyslu stanovení § 115 občanského soudního řádu, žalobkyně však s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasila a soud proto nařídil jednání na den 11. 5. 2023, kterého se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zúčastnila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. Žalobkyně u jednání vysvětlila, že žalované poplatky nepřesahují částku 7 727 Kč tak, jak je stanovena v článku 11.3 smlouvy. Požadavek na doplacení zákonného úroku z prodlení z částek tvořených úrokem žalobkyně dovozuje z článku 5 a článku 11 úvěrové smlouvy.

7. Z žádosti, z posuzování schopnosti splácet, z výpisů z NRKI/BRKI, z matričního listu klienta, ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze splátkového kalendáře, z faktur č. anonymizováno, č. anonymizována dvě slova, č. anonymizováno, č. anonymizováno, č. anonymizováno, č. anonymizováno, č. anonymizováno, z pohybů na bankovních účtech, z odstoupení od smlouvy, z výsledného vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy včetně vyúčtování, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 19. 10. 2021, včetně dokladu o odeslání a z předžalobní upomínky ze dne 5. 5. 2022, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: 8. právnická osoba jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo které předcházela žádost o úvěr na pořízení vozidla Škoda Fabia II, rok výroby 2011, za kupní cenu 124 900 Kč, přičemž část kupní ceny ve výši 37 470 Kč měl být zaplacena prodávajícímu přímo a část kupní ceny ve výši 87 430 Kč pak klientem prostřednictvím úvěru. Žalovaný byl tehdy zaměstnaný u právnická osoba anonymizováno na dobu neurčitou s příjmem 13 000 Kč a dalšími splátkami ve výši 1 400 Kč měsíčně. Byl svobodný, bydlel ve vlastním bydlení. Žalovaný nikomu nedlužil, nebylo vůči němu vedeno insolvenční řízení, nebyl na blacklistu, byly porovnány údaje jím sdělené s dřívějšími žádostmi. Úvěr ve výši 87 430 Kč se klient zavázal splácet v 72 měsíčních splátkách po 1 832 Kč při úrokové sazbě 14,64 % ročně a RPSN 15,7%. Pro případ prodlení s jakoukoliv platbou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Klient se dále zavázal hradit věřiteli náklady ve výši 450 Kč za jakoukoliv vystavenou upomínku a také náklady spojené s vymáháním dlužných pohledávek. Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla sjednáno nebylo. Článek 11 smlouvy řešil otázku důsledků porušení úvěrové smlouvy klientem. Tato ustanovení znovu upravuje smluvní pokutu v případě prodlení s platbou ve výši 0,1 % denně, dále stanovuje náklady na vymáhání pohledávek externím dodavatelem po odstoupení od úvěrové smlouvy vy výši 17 % z aktuální dlužné částky. Dle smlouvy měl věřitel právo od úvěrové smlouvy odstoupit nebo požadovat okamžité splacení úvěru v případech, kdy klient podstatným způsobem poruší úvěrovou smlouvu, zejména, kdy je klient v prodlení s placením nejméně jedné měsíční splátky úvěru. Odstoupením od úvěrové smlouvy pro její porušení klientem se závazky z úvěrové smlouvy ruší a zanikají od okamžiku účinnosti odstoupení. Smluvní strany se dohodly, že při předčasném ukončení úvěrové smlouvy zaplatí klient tyto platby, které zahrnují i vydání bezdůvodného obohacení a náhradu škody: 1. splatné pohledávky za klientem do data předčasného ukončení včetně doúčtovaného úroku, 2. nesplacenou jistinu, 3. účelně vynaložené administrativní náklady, 4. náklady věřitele spojené s ukončením fixace úvěrových zdrojů, 5. nákladu na sjednání úvěrové smlouvy a pořízení ostatních produktů, 6. smluvní pokuty a náklady dle článku 11.1.2 s tím, že položky pod čísly 1 a 6 budou doplněny do kalkulace podle aktuálního skutečného stavu a položky pod čísly 2 až 5 byly známy již v okamžiku uzavření úvěrové smlouvy k jednotlivým měsícům splátkového kalendáře a v případě 25. splátky činí 7 727 Kč, neboť dlužná jistina u 25. splátky činila 65 229 Kč. Zároveň bylo sjednáno, že odstoupení od úvěrové smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroků nebo úroků z prodlení, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy. Dopisem ze dne 11. 12. 2019 banka odstoupila od úvěrové smlouvy z důvodu podstatného porušení smlouvy. Současně vyzvala žalovaného k předání klíčů a dokladů k vozidlu. Vyúčtováním z téhož dne byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 80 863,32 Kč do 2. 1. 2020, když z vyúčtování plyne, že obsahuje nesplacenou jistinu ve výši 65 229 Kč, neuhrazené splátky ve výši 7 328 Kč neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 364,57 Kč a další dluh ve výši 6 660 Kč a dále na pohledávkách spojených s ukončením smlouvy náklady za předčasné ukončení smlouvy ve výši 500 Kč a doúčtovaný úrok ve výši 601,75 Kč. Fakturou ze dne datum vyúčtovala banka žalovanému z důvodu předčasného rizikového ukončení částku 73 158,92 Kč, splatnou dne 2. 1. 2020, a skládající se z neuhrazených splátek ve výši 7 328 Kč, z nesplacené jistiny ve výši 65 229,17 Kč a doúčtovaného úroku ve výši 104,65 Kč a 497,10 Kč. Téhož dne a se stejnou splatností pak byly vystaveny faktury na částku 500 Kč za předčasné ukončení smlouvy a 1 800 Kč za náklady na poskytnutí služeb. Banka v zásadě vystavovala faktury na každou splátku úvěru, na každou upomínku, i na jednotlivé smluvní pokuty, tak jak na ně postupně vznikalo právo. právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek věřitele specifikovaných v příloze 1 smlouvy na žalobkyni. Mezi těmito pohledávkami je uvedena i pohledávka za žalovaným, specifikovaná číslem smlouvy a údaji ke dlužníkovi. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem 19. 10. 2021, odeslaným dne 27. 10. 2021 ze strany původního věřitele. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2022, odeslanou následující dne, s upozorněním na soudní řešení věci.

9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud se musel zabývat nejprve otázkou aktivní legitimací žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.

15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka úvěru účelově vázaná na nákup konkrétního automobilu, přičemž část kupní ceny měla být uhrazena v hotovosti žalovaným. Jak se následně ukázalo, i na zbývající část, dokonce na vyšší částku, si žalovaný vzal úvěr u jiné společnosti, přičemž však tuto skutečnost nelze klást k tíži právnímu předchůdci žalobkyně, neboť vzhledem ke stejnému datu uzavření obou smluv, byla tato informace v zásadě pro banku nezjistitelná a žalovaný zřejmě neměl v úmyslu tuto skutečnost bance sdělit. Proto v rámci zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. banka nikterak nepochybila, když si naopak zjistila další závazky žalovaného, jakož i ověřila příjmy žalovaného.

16. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že to byl žalovaný, který porušil svou hlavní povinnost, a sice úvěr řádně splácet, když zaplatil pouze 21 splátek z celkových 72, v důsledku čehož původní věřitel dopisem ze dne 11. 12. 2019 odstoupil od úvěrové smlouvy v souladu a za podmínek sjednaných touto smlouvou a provedl vyúčtování celé smlouvy. Právě z tohoto vyúčtování pak vyplývá výše jednotlivých nároků. Nárok na vrácení jistiny pak logicky vyplývá jak ze smlouvy, tak ze zákona, stejně jako povinnost platit smluvní úroky, které byly smlouvou sjednány ve výši 14,64 % ročně, přičemž povinnost je platit zůstává zachována i po ukončení smlouvy, když je uvedené výslovně smlouvou sjednáno. Do doby odstoupení pak zůstaly nezaplaceny 4 splátky, na které má žalobkyně taktéž nárok, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když i tato skutečnost je smlouvou sjednána. V souladu se smlouvou pak vznikl žalobkyni také nárok na zaplacení smluvní pokuty, která byla sjednána pro případ porušení právní povinnosti ve smyslu § 2048 občanského zákoníku, tedy pro případ prodlení s úhradami splátek i celého dluhu, ve výši 0,1 % denně. Žalobkyně požadovala úhradu účelně vynaložených administrativních nákladů ve výši 500 Kč, nákladů s ukončením fixace ve výši 1 800 Kč, nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 145,83 Kč, jakož i sankčních poplatků spojených s vymáháním pohledávky, to vše v celkové výši 7 305,83 Kč. Tao částka je nižší než částka sjednaná smlouvou pro případ ukončení, kdy byly další náklady sjednány v paušální výši 7 727 Kč. S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok žalobkyně zcela důvodný, žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě jednotlivých částek tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 4 688 Kč a náklady právního zastoupení za čtyři úkony právní služby po 5 820 Kč (převzetí věci a sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a čtyři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Žalobkyni také náleží náhrada jízdních nákladů za cestu k jednání soudu na trase obec – obec a zpět o délce 158 km při průměrné spotřebě 5 l motorové nafty číslo km a vyhláškové ceně 44,10 Kč a základní sazbě 5,20 Kč/km ve výši 1 170 Kč a také náhrada za ztrátu času za celkem 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 600 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 5 512,50 Kč Náklady řízení celkem činí 36 450,50 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkony ze dne 6. 2. 2023, ze dne 24. 3. 2023 a ze dne 6. 4. 2023, když skutečnosti zde uvedené měly být součástí již původně podané žaloby.

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).