18 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 997,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 997,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 997,30 Kč od 19. 6. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, v kolcích nebo na účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 2. 12. 2020, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 997,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 30. 3. 2019 byl žalovaný zadržen hlídkou policie při krádeži v obchodním domě v [anonymizováno], přičemž následně bylo zjištěno, že se jedná o chovance DD [obec], který byl v té době na útěku, a bylo po něm vyhlášeno pátrání, neboť mu byla zdejším soudem nařízena ústavní výchova. O zajištění byl vyrozuměn ředitel ústavu, který však nemohl zajistit převoz, a proto o převoz do nejbližšího zařízení požádal žalobkyni. Náklady na dopravu žalovaného z [obec] do VÚM [obec] - [část obce] vozidlem žalobkyně činily 997,30 Kč. Nárok žalobkyně dovozuje z ustanovení § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, právní odpověď žalovaného, tehdy nezletilého, pak z ustanovení § 2920 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 10. 4. 2019 k úhradě dlužné částky, zásilku se však nepodařilo doručit. Výzva byla směřována i na matku žalovaného [jméno] [příjmení], ale ani jí se nepodařilo doručit.

2. Žalovaný, ani jeho matka, se k žalobě nevyjádřili, nevznesli žádné skutkové ani právní námitky.

3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 20. 5. 2021. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.

4. Z opatrovnických rozhodnutí, z úředních záznamů, z vyčíslení cestovních nákladů, z velkého technického průkazu a z výzvy k zaplacení ze dne 10. 4. 2019, včetně dokladu o doručení soud zjistil následující skutkový stav, který považuje za prokázaný: Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla u žalovaného nařízena ústavní výchova v Dětském domově se školou, Základní škole a školní jídelně [obec a číslo], p. o. Rozsudkem téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla ústavní výchova u žalovaného zrušena, neboť mu jiným rozhodnutím byla nařízena ochranná výchova, která byla vykonávána ve Výchovném ústavu, [ulice] škole a Středisku výchovné péče v [obec]. Dne 30. 3. 2019 v 19.15 hod byl v [anonymizováno] zajištěn žalovaný, svěřenec DDŠ [obec], který se dne 3. 1. 2019 nevrátil z vánočních prázdnin, a to při spáchání přestupku proti majetku při drobné krádeži v [příjmení] [příjmení] v [anonymizováno] O zajištění byl vyrozuměn ředitel zařízení, který sdělil, že si pro svěřence nemůže přijet a proto bylo rozhodnuto o jeho umístění do VÚM [obec] – [část obce], kam byl žalovaný ještě téhož večera dodán. Náklady při použití osobního vozidla žalobkyně, a to tovární značky Škoda Octavia combi, [registrační značka] činily při ujetí vzdálenosti 150 km ([obec] - [obec] a zpět), ceně pohonných hmot ve výši 33,10 Kč naturalu 95, průměrné spotřebě 7,7 l /100 km a základní sazbě 4,10 Kč/km částku 997,30 Kč. Žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 10. 4. 2019 k uhrazení nákladů spojených s jeho dopravou na záchytnou stanici do 15 dnů od doručení. Výzvu se žalovanému nepodařilo doručit do výchovného ústavu. Ani matce žalovaného, které byla obdobná výzva zaslána, se ji také nepodařilo doručit.

5. Podle ustanovení § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště.

6. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a podřazením pod výše citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovanému vznikla povinnost uhradit náklady spojené s dopravou do nejbližšího záchytného pracoviště, kterým byl v daném případě VÚM [obec] – [část obce], a to v souladu s ustanovením § 26 odst. 4 zákona o Policii České republiky, která zcela výjimečně zařídila převoz žalovaného sama, když převoz nebyl schopen zajistit„ domovský“ ústav žalovaného a pravděpodobně ani jeho zákonná zástupkyně, u které se zřejmě skrýval. V takovém případě má povinnost k náhradě nákladů za dopravu tato osoba, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník. S ohledem na věk žalovaného v době zajištění, kdy mu bylo 15 let, lze dovodit, že jeho rozumové schopnosti mu umožňovaly dovodit, že tím, že se bude několik měsíců vyhýbat pobytu v zařízení, které pro něj bylo povinně z konkrétních důvodů stanoveno, porušuje rozhodnutí soudu, což s sebou ponese další následky, mimo jiné i v podobě nedobrovolného návratu do tohoto zařízení. Žalovaný i zákonný zástupce byly k zaplacení těchto nákladů vyzváni, písemnosti se však fakticky nepodařilo doručit. Do prodlení se zaplacením nákladů za dopravu se tak žalovaný dostal dnem následujícím po doručení žaloby, žalobkyně však požadovala úhradu úroku z prodlení teprve ode dne následujícího po vydání rozhodnutí. Žalobkyni proto ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku náleží z žalované částky úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a který ke dni prodlení činil 8,5% ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že právo na náhradu nákladů bylo přiznáno ve věci zcela úspěšné žalobkyni. Náklady řízení jsou pak tvořeny paušální náhradou dvou úkonů právní služby za předžalobní upomínku a sepis žaloby dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení tak činí 600 Kč.

10. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. zavázal soud žalovaného k povinnosti uhradit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, když žalobkyně je osvobozena od povinnosti hradit soudní poplatek a soud žalobě zcela vyhověl.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.