18 C 90/2024
č. j. 18 C 90/2024-50
V PLATNOSTICitované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 142
- o ochraně spotřebitele, 634/1992 Sb. — § 2
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 106 § 109
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 588 § 1879 § 1880 § 1958 § 1968 § 1970 § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 86 § 104
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 34 039,71 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 8 468,54 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % od 15. 6. 2023 do zaplacení.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 14 136,25 Kč spolu s obchodním úrokem kapitalizovaným od 2. 11. 2022 do 12. 6. 2023 ve výši 3 642,31 Kč a nadále běžícím ve výši 26,9 % ročně z částky 22 604,79 Kč od 13. 6. 2023 do zaplacení; zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným od 3. 5. 2023 do 12. 6. 2023 ve výši 378,39 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročněo z částky 22 604,79 Kč od 13. 6. 20252 do 14.6.2023 ao z částky 14 136,25 Kč od 15.6.2023 do zaplaceníse zamítá.
III. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 6 054,92 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % od 15. 6. 2023 do zaplacení.
IV. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 5 380 Kč spolu s obchodním úrokem kapitalizovaným do 10. 11. 2022 do 12. 6. 2023 ve výši 1 781,41 Kč a nadále běžícím ve výši 26,9 % ročně z částky 11 250,92 Kč od 13. 6. 20252 do zaplacení; zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným od 18. 4. 2023 do 12. 6. 2023 ve výši 262,69 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročněo z částky 11 434,92 Kč od 13. 6. 2023 do 14.6.2023 ao z částky 5 380 Kč od 15.6.2023 do zaplaceníse zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 34 039,71 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , která zanikla k 1. 1. 2022 fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, .), IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen „Banka“) uzavřela se žalovaným postupně dvě smlouvy o půjčce.a) Na základě smlouvy č. , číslo, ze dne 22. 4. 2021 mu poskytla půjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 26,9 % ročně v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1 072 Kč, a to ve formě inkasa prováděného z účtu žalovaného.Žalovaný nehradil řádně a včas dohodnuté splátky, Banka proto v souladu se smlouvou o půjčce celý dluh žalovaného zesplatnila s účinností ke 12. 6. 2023.Žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit dlužnou jistinu 22 244,79 Kč spolu s neuhrazeným obchodním úrokem do dne zesplatnění půjčky, tj. do 12. 6. 2023, ve výši 3 642,31 Kč a nadále běžícím ve výši 26,9 % od 13. 6. 2023 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení s úhradou sjednaných splátek do dne zesplatnění půjčky ve výši 378,39 Kč a nadále běžícím od 13. 6. 2023 do zaplacení. Žalobkyně se rovněž domáhala úhrady poplatků ve výši 360 Kč.b) Na základě smlouvy č. , číslo, ze dne 20. 10. 2021 mu poskytla půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 26,9 % ročně v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 635 Kč, a to ve formě inkasa prováděného z účtu žalovaného.Žalovaný nehradil řádně a včas dohodnuté splátky, Banka proto v souladu se smlouvou o půjčce celý dluh žalovaného zesplatnila s účinností k 12. 6. 2023.Žalobkyně požadovala po žalovaném uhradit dlužnou jistinu 11 250,92 Kč spolu s neuhrazeným obchodním úrokem do dne zesplatnění půjčky, tj. do 12. 6. 2023, ve výši 1 781,41 Kč a nadále běžícím ve výši 26,9 % od 13. 6. 2023 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení s úhradou sjednaných splátek do dne zesplatnění půjčky ve výši 262,69 Kč a nadále běžícím od 13. 6. 2023 do zaplacení. Žalobkyně se rovněž domáhala úhrady poplatků ve výši 184 Kč.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, uzavřené mezi Bankou, právní předchůdkyní žalobkyně, a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Po postoupení pohledávky žalovaný již ničeho na svůj dluh neuhradil.Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, současně se nejedná po věc uvedenou v § 120 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud ve smyslu § 115a o.s.ř. usnesením čj. 18 C 90/2024-13 ze dne 18.3.2024 vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků se k výzvě nevyjádřil, a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Na základě provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:
5. Žalovaný uzavřel s , právnická osoba, . IČO , IČO, , se sídlem , adresa, dne 15. 6. 2020 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb , právnická osoba, ., na základě níž se mu Banka zavázala poskytovat bankovní služby sjednané na základě individuálních žádostí (viz. Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb , právnická osoba, .).
6. Dne 22. 4. 2021 žalovaný požádal prostřednictvím elektronického bankovnictví na formuláři Banky pod č. , číslo, o poskytnutí půjčky ve výši 30 000 Kč s úrokem 26,9 % ročně, kterou se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 072 Kč, a to prostřednictvím inkasa ze svého běžného účtu vedeného u Banky (viz. Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce). Téhož dne Banka akceptovala návrh na uzavření Smlouvy o půjčce (viz. Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce) a zároveň připsala předmět zápůjčky na běžný účet žalovaného (viz. Výpis z účtu žalovaného duben 2021).Návrh smlouvy o půjčce předložený soudu v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 8.4.2020 a upraven byl dne 22.4.2021 v 17:30:
1. Dokument neobsahuje žádný elektronický podpis.V textu návrhu jsou u jména žalovaného v místě určeném pro podpis připojeny tyto údaje: „V internetovém bankovnictví dne 22.4.2021, Číslo mobilního telefonu: +, tel. číslo, , kód potvrzovací SMS: , číslo, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Kdo a kdy uvedené údaje připojil k textu návrhu smlouvy, není z dokumentu zjevné.Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce datovaná dnem 22.4.2021 byla soudu předložena v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 6.5.2020 a upraven byl dne 22.4.2021 v 17:30:
30. Dokument neobsahuje žádný elektronický podpis.
7. Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas v dohodnutých splátkách (viz. Výpis z účtu žalovaného), proto Banka odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění zápůjčky pro prodlení žalovaného s řádnou úhradou splátek a vyzvala ho k okamžité splatnosti celé dlužné částky, která ke dni 12. 6. 2023 činila 26 625,49 Kč. Výzva neobsahuje specifikaci, z čeho se dlužná částka skládá (viz. Výzva ze dne 12. 6. 2023 a podací arch ze dne 12.6.2023).
8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2023 ve spojení s tvrzením žalobkyně má soud za prokázané, že na předmětnou smlouvu o půjčce žalovaný uhradil formou inkasa z jeho běžného účtu částku 21 531,46 Kč.
9. Dne 20. 10. 2021 žalovaný požádal prostřednictvím elektronického bankovnictví na formuláři Banky pod č. , číslo, o poskytnutí půjčky ve výši 15 000 Kč s úrokem 26,9 % ročně, kterou se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 635 Kč, a to prostřednictvím inkasa ze svého běžného účtu vedeného u Banky (viz. Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce). Téhož dne Banka akceptovala návrh na uzavření Smlouvy o půjčce (viz. Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce) a zároveň připsala předmět zápůjčky na běžný účet žalovaného (viz. Výpis z účtu žalovaného za říjen 2021).Návrh smlouvy o půjčce předložený soudu v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 8.4.2020 a upraven byl dne 20.10.2021 v 10:12:
42. Dokument neobsahuje žádný elektronický podpis.V textu návrhu jsou u jména žalovaného v místě určeném pro podpis připojeny tyto údaje: „V internetovém bankovnictví dne 20.10.2021, Číslo mobilního telefonu: +, tel. číslo, , kód potvrzovací SMS: , číslo, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, “. Kdo a kdy uvedené údaje připojil k textu návrhu smlouvy, není z dokumentu zjevné.Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce datovaná dnem 20.10.2021 byla soudu předložena v elektronické podobě je souborem ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 20.10.2021 v 10:13:
28. Dokument neobsahuje žádný elektronický podpis.
10. Žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas v dohodnutých splátkách (viz. Výpis z účtu žalovaného), proto Banka odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění zápůjčky pro prodlení žalovaného s řádnou úhradou splátek a vyzvala ho k okamžité splatnosti celé dlužné částky, která ke dni 12. 6. 2023 činila 13 479,02 Kč. Výzva neobsahuje specifikaci, z čeho se dlužná částka skládá (viz. Výzva ze dne 12. 6. 2023 a podací arch ze dne 12.6.2023).
11. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2023 ve spojení s tvrzeními žalobkyně má soud za prokázané, že na předmětnou smlouvu o půjčce žalovaný uhradil formou inkasa z jeho běžného účtu částku 8 945,08 Kč.
12. Smlouvou o postoupení pohledávky nabyla žalobkyně od Banky pohledávky za žalovaným, a to ke dni 3. 8. 2023 (viz. Smlouva o postoupení pohledávky a potvrzení o zaplacení úplaty). Banka rovněž žalovanému oznámila přípisy ze dne 15. 8. 2023, že pohledávku za žalovaným z obou smluv o půjčce postoupila na žalobkyni (viz. Oznámení ze dne 15. 8. 2023 a poštovní podací arch ze dne 15. 8. 2023).
13. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 11. 2023 spolu s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovaného k dobrovolnému splnění svého závazku.
14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
17. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
18. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.
1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.
20. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
21. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.
22. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
24. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
25. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
28. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
29. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
30. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
32. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
33. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
34. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není oprávněn, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ ve shora uvedených platných smlouvách o půjčce č. , číslo, a č. , číslo, uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.
35. Provedenými důkazy nebylo jednak prokázáno, že by Banka splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele a rovněž neprokázala obsah sjednaných smluv o půjčce. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že Banka před poskytnutím každého z úvěrů prověřila úvěruschopnost žalovaného a aby doložila, že předložené smlouvy o půjčce uzavřel žalovaný a v jaké konkrétní podobě.
36. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost Banka zkoumala na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalovaného a z příslušných registrů. Žalobkyně tato tvrzení blíže nespecifikovala a ani k těmto tvrzením neoznačila žádný důkaz. Z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného nelze ověřit výši příjmů žalovaného ani jakékoliv náklady žalovaného s bydlením (výše nájmu, nákladů na služby apod.) nebo jiné pravidelné platby, mimo jiné proto, že pohyby na účtu jsou představovány pouze jednorázovými vklady, které byly obratem použity na splátky půjček, kdy zůstatek na účtu činí k poslednímu dni měsíce (vyjma měsíce května 2021) vždy 0 Kč.Z předložených návrhů na uzavření smlouvy o půjčce ve spojení akceptací návrhu v elektronické (PDF) podobě, a z údajů o vlastnostech dokumentů pak vyplývá, že smlouva č. , číslo, byla akceptována nejpozději 46 vteřin po odeslání návrhu na uzavření smlouvy (datum poslední změny smlouvy č. , číslo, dne 20. 10. 2021 v 10:12:42 hodin, datum poslední změny akceptace návrhu 20. 10. 2021 v 10:13:28 hodin) a smlouva č. , číslo, byla akceptována nejpozději 29 vteřin po odeslání návrhu na uzavření smlouvy (datum poslední změny smlouvy č. , číslo, dne 22. 4. 2021 v 17:30:30 hodin, datum poslední změny akceptace návrhu 22. 4. 2021 v 17:30:28 hodin). Soud má za to, že za takto krátký časový úsek nebylo ani technicky možné úvěruschopnost žalovaného posoudit.
37. Lze tak uzavřít, že Banka před poskytnutím každé ze zápůjček dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru neprověřovala vůbec. Nezjistila jeho příjmy a výdaje, ani jeho úvěrovou angažovanost a platební historii. Tedy žalobkyně neprokázala, že by Banka splnila svoji zákonnou povinnost před poskytnutím úvěru řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného. To vše za situace, kdy jí je ustanovením § 78 zákona o spotřebitelském úvěru uložena povinnost uchovávat po dobu 5 let doklady, z nichž ověřovala úvěruschopnost žalované. V důsledku této skutečnosti je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva (smlouva o zápůjčce) neplatná, neboť žalobkyně porušila v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem donucující ustanovení zákona.
38. Soud rovněž nemá za prokázané, jaká konkrétní práva a povinnosti byly mezi žalobkyní a žalovaným sjednány, tj. jaký byl obsah sjednaných Smluv o půjčce. Soud má za prokázané, že Banka s žalovaným jednali, že si žalovaný zřídil u Banky klientský účet, že požádal o úvěr, který obdržel. Na základě předložených listin a provedených důkazů však soud nemá za prokázaný obsah Smlouvy o půjčce.
39. Žalobkyně uvedla, že smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny v písemné formě v elektronické podobě. Ve smyslu § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se vyžaduje u smlouvy o spotřebitelském úvěru písemná forma, přičemž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, ve smyslu § 561 o.z..
40. V projednávané věci soudu byla předložena smluvní dokumentace ve formátu PDF, která neobsahuje vlastnoruční podpis žádného z účastníků.
41. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.
42. Soudu předložená smluvní dokumentace – tj. soudu předložené PDF dokumenty neobsahují žádné elektronické podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě). Nemohou být podepsány ani prostým elektronickým podpisem, jak tvrdila žalobkyně, když žalovaný měl dokumenty dle tvrzení žalobkyně podepsat tak, že vložil kód z SMS zprávy do webového rozhraní Banky, tj. nepřipojil svá data (podpis) k jiným datum (dokumentu obsahujícímu smlouvu).
43. Podle § 562 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
44. Soud nemá uzavření smluv za prokázané ani elektronickými prostředky komunikace na dálku. Soud nemá pochybnosti o tom, že smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku při provozu závodu Banky. Podmínkou, aby taková komunikace naplňovala definici písemnosti jednání, je, aby byly v takovém systému prováděny záznamy systematicky, posloupně a byly chráněny proti změnám. Žalobkyně však neprokázala (ani přes výzvu soudu – viz. usnesení čj. 18 C 90/2024-13 ze dne 18. 3. 2024), že by prováděné záznamy byly prováděny systematicky a posloupně, a že jsou chráněny proti změnám. Ostatně ani takové záznamy ze systémů Banky k důkazu neoznačila a nepředložila.
45. Soud tak v návaznosti na shora uvedené nemá za prokázané, že by žalovaný odeslal Bance návrh na uzavření Smlouvy o půjčce právě v tvrzeném znění, a že by jej Banka akceptovala právě v předloženém znění.
46. Za situace, kdy jsou smlouvy o zápůjčce neplatné (respektive nebyl prokázán jejich obsah), může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu Banka prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z.
47. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 22. 4. 2021 na bankovní účet žalovaného částku 30 000 Kč, kterou byl povinen vrátit. Žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby uhradil 21 531,46 Kč, tedy neuhrazené bezdůvodné obohacení činí 8 468,54 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovaného povinným uhradit úrok z prodlení v zákonné výši za dobu ode dne následujícího po uplynutí lhůty, v níž byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky. Výzvou k plnění, která byla žalovanému prokazatelně odeslána bylo Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 12. 6. 2023, které bylo odesláno dne 12. 6. 2023. Žalovaný v ní byl vyzván k okamžité úhradě dluhu, přičemž soud má za to, že lhůta k úhradě dlužné částky mu uplynula dne 15. 6. 2023 (uplynutím lhůty dle § 573 a § 1958 o.z.). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena Bankou, čímž na ní přešlo právo domáhat se úhrady dlužné částky. (výrok I.).
48. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření Smlouvy o půjčce č. , číslo, , soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních poplatků a k nim požadovaného úroku z prodlení a smluvní pokuty) žalobu zamítl (výrok II.).
49. Soud má rovněž za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 20. 10. 2021 na jeho bankovní účet částku 15 000 Kč, kterou byl povinen vrátit. Žalovaný na tuto půjčku před podáním žaloby uhradil 8 945,08 Kč, tedy neuhrazené bezdůvodné obohacení činí 6 054,92 Kč. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovaného povinným uhradit úrok z prodlení v zákonné výši za dobu ode dne následujícího po uplynutí lhůty, v níž byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky. Výzvou k plnění, která byla žalovanému prokazatelně odeslána bylo Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 12. 6. 2023, které bylo odesláno dne 12. 6. 2023. Žalovaný v ní byl vyzván k okamžité úhradě dluhu, přičemž soud má za to, že lhůta k úhradě dlužné částky mu uplynula dne 15. 6. 2023 (uplynutím lhůty dle § 573 a § 1958 o.z.). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena Bankou, čímž na ní přešlo právo domáhat se úhrady dlužné částky. (výrok III.).
50. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření Smlouvy o půjčce č. , číslo, , soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodních úroků a k nim požadovaného úroku z prodlení a poplatků) žalobu zamítl (výrok IV.).
51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. V řízení byl sice úspěšnější žalovaný, kdy jeho úspěch ve sporu činí 57,33 %, ale s ohledem na skutečnost, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.