18 C 93/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. , hodnota, , nacházející se v budově č. p. , hodnota, na parcele č. , adresa, na adrese , adresa, , včetně členů své domácnosti, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 15.890 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 3. 4. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, na základě kterého by byla žalovaná povinna vyklidit byt žalobce č. , hodnota, a to spolu se členy své domácnosti, nacházející se v budově č. p. , hodnota, na parc. č. , adresa, . Žaloba byla zdůvodněna tím, že účastnici žili v nesezdaném svazku, z něhož se narodili dva synové. Rozhodnutím Okresního soudu v Bruntále ze dne , datum, byla schválena dohoda rodičů, na základě které byli tito synové svěřeni do péče otce. U jednání soudu, na němž byla schválena dohoda, žalovaná sdělila, že se z bytu hodlá téhož dne odstěhovat, což však dosud neučinila a byt užívá i se svými dalšími dětmi. Na výzvy žalobce k vyklizení, a to včetně předžalobní upomínky, nereagovala. Žalobce je výlučným vlastníkem předmětného bytu, který po určitou dobu užíval s žalovanou, s jejich 2 společnými syny a 3 dětmi z předchozího vztahu žalované. Soužití účastníků však skončilo a tito již společně nehospodaří. Žalovaná se nepodílí na úhradě nákladů spojených s bydlením.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že se z bytu neodstěhovala proto, že její syn , jméno FO, na ní lpí a psychicky strádá, když s ním není. Tento syn pravidelně dochází k psycholožce, neboť je psychicky nestabilní. , jméno FO, sdělil žalované, že pokud odejde, skočí z okna nebo uteče z domu. Dalším důvodem, proč žalovaná neodešla z domácnosti je, že žalobce není schopen zajišťovat péči o svěřené děti, především je odvážet do školy a školky, což dosud činí žalovaná a její děti. Příjem žalované je tvořen pouze přídavky na děti a výživným. Peníze na bydlení žalobci podle možností posílá a poslala dosud 3.000 Kč. Tato částka je maximální, jakou mohla poslat, když současně není oprávněna používat celý byt. Dále hradí výživné na oba syny. V nájemní smlouvě nejsou žalovaná, ani žádné její děti uvedeny, proto nemůže žádat o příspěvek na bydlení a nemůže proto přispívat. Žalovaná nemá finanční prostředky k tomu, aby se mohla odstěhovat a požádat o svěření dětí do své péče. Také žalovaná dochází k psycholožce, když všichni trpí psychickými problémy, které vyvstaly ze soužití s žalobcem. Žalovaná si nevyzvedla výzvu k vyklizení a ve schránce ji neměla.

3. Žalobce k vyjádření žalované uvedl, že její tvrzení nemají vliv na skutečnost, že došlo k ukončení vztahu, a tedy k ukončení jejího práva užívat byt. V opatrovnickém řízení žalovaná tvrdila, že nemá zájem pečovat o 2 společné děti, byl to tak žalobce, který si musel zajistit změnu směnnosti v zaměstnání, aby mohl zajistit péči o mladší děti. Žalovaná stále nemá zajištěno vlastní nezávislé bydlení a žalobce trvá na jejím odchodu z bytu. Žalovaná prakticky rok slibuje, že si najde zaměstnání a odejde, což neučinila. Všech 7 osob tak žije v bytě o velikosti 2+1 a situace je dlouhodobě neúnosná. Žalobce učinil nesporným, že skutečně jejich soužití je nesnesitelné a dlouhodobě narušené, jak tvrdí žalovaná. Žalobce vyzval žalovanou, aby se z bytu vyklidila už na podzim roku do 2023, znovu pak v rámci opatrovnického řízení, kde žalované uvedla, že se nejpozději do Vánoc, nebo konce roku odstěhuje.

4. Žalovaná tvrdila, že se větší měrou podílí na péči o děti než žalobce, který není schopen se o děti postarat.

5. Soud nařídil jednání na dny 21. 8. 2024 a 10. 9. 2024, k nimž se dostavili účastníci i jejich zástupci. Žalobce zopakoval, že žalovaná nečiní žádné kroky k tomu, aby si našla práci a bydlení a splnila tak, co opakovaně slibuje. Soužití je konfliktní, problematické. Žalobce zvládá péči o svěřené děti. Žalovaná pouze jedenkrát uhradila příspěvek na bydlení, jinak se na nákladech nepodílí. Žalovaná uvedla, že účastnici spolu nežijí déle než rok, ale žalobce ji nedal šanci. Žalobce zakazuje žalované používat společné spotřebiče a brání užívání vybavení domácnosti. Žalobce učinil za nesporné, že jejich soužití netrvá déle než rok, a že od září 2023 jsou činěny kroky k odstěhování žalované z bytu žalobce. Námitky žalované směřují toliko k opatrovnickému řízení. Dle žalované je to žalobce, který brání tomu, aby si žalovaná našla práci a našla nového partnera, který by ji zaopatřil. Žalovaná uvedla, že po celou dobu byla jejich domácnost 7členná a žít v bytě o velikosti 2+1 jim nečinilo problémy. Tyto problémy se nastaly až poté, co se u žalobce objevily zdravotní problémy. Dle žalované to byla naopak ona a její děti, kteří pomohly žalobci v jeho těžké situaci. Žalobce uvedl, že přestože v září 2023 byly problémy s doručováním žalované, všichni se sešli u právní zástupkyně žalobce, kde žalované byla předána výzva k vyklizení, a kde žalovaná naznačila, že se z bytu odstěhuje se svými 3 staršími dětmi, a takto se situace opakovala i v rámci opatrovnického řízení. Žalovaná namítla, že s žalovaným nadále udržuje intimní kontakt, a že si tak není jistá a neví, jak má vnímat toto jednání žalobce, kterým naznačuje, že má o ní stále zájem. Jeho chování v ní vyvolává nejistotu a neví, co má dělat.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, z výzvy právní zástupkyně, z poštovních poukázek, a z opatrovnického spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. , spisová značka, – především návrhu otce ze září 2023, z protokolu o jednání ze dne 13. 12. 2023 a z rozsudku z téhož dne soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

7. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, v domě č. p. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, na adrese , adresa, . Vlastnické právo mu svědčí na základě dohody o vypořádání SJM ze dne 14. 6. 2007. Výzvou ze dne 7. 9. 2023, která se odesílateli vrátila, byla žalovaná ze strany právní zástupkyně žalobce vyzvána ve věci úpravy rodičovské péče, kdy navrhla, aby děti byly svěřeny do péče žalované a žalobce byl povinen hradit výživné. Dále vyzvala žalovanou, aby opustila byt žalobce, když se nepodílí na nákladech a nemá snahu přispívat. Žalobce stanovil lhůtu pro vyklizení do konce října 2023 a současně žalovanou poučil o možnosti soudního řešení věci.

8. Návrhem ze dne 7. 9. 2023 se otec domáhal úpravy rodičovské odpovědnosti k nezletilým synům poté, co vztahy rodičů byly po dobu asi jednoho roku nesouladné a otec žádal, aby se matka s dětmi odstěhovala. Problémy byly především finančního charakteru, kdy matka nepřispívala na chod domácnosti, své příjmy používala na kurzy, ale byl to on, kdo musel přispívat na její insolvenci. Navrhl proto, aby děti byly svěřeny do péče matky a on byl zavázán hradit výživné ve výši 2.000 Kč na každé z dětí.

9. V rámci jednání konaného dne 13. 12. 2023 otec změnil svůj návrh a žádal tedy, aby děti byly svěřeny do jeho péče do doby, než si matka upraví poměry a bude schopna děti převzít do své péče. Matka nechtěla, aby děti byly v péči otce, ale protože neměla kde s dětmi bydlet, souhlasila, aby děti byly v péči otce. Matka ve své účastnické výpovědi uvedla, že se asi dnes odstěhuje ke své matce, která bydlí v bytě 2+1, když ji o tom již říkala. Mohla by tam být se svými staršími třemi dětmi, s těmi dvěma nejmladšími nikoliv. Byt si sháněla, ale kvůli tomu, že má 5 dětí, tak byt nesehnala. V té době neměla podanou žádost na městě , adresa, , protože hospodářská správa chce kauci a ona neměla peníze. Neměla možnost vlastního bydlení než u své matky, která v bytě bydlí ještě otcem a bratrem matky. Závěrem uvedla, že ji její matka řekla, že se k ní může odstěhovat a také že je ochotna ještě zůstat bydlet v bytě, než si otec vyřídí práci na ranní směny.

10. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 13. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , byla schválena dohoda rodičů, na základě které byly nezletilé děti , jméno FO, a , jméno FO, svěřeny do péče otce a matka se zavázala platit výživné ve výši 1.000 Kč na každého ze synů s účinností od 1. 1. 2024. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že rodiče dosud sdílí byt, který je ve výlučném vlastnictví otce, avšak vztahy mezi rodiči jsou nesouladné a otec chce, aby se matka z bytu vystěhovala. Matka se nachází ve velmi složité životní situaci, kdy nemá dostatečné finanční prostředky a materiálně nemá zajištěno vhodné bydlení pro sebe a nezletilé děti. Matka proto souhlasila, aby nezletilé děti byly do doby, než si upraví své poměry, svěřeny do péče otce a do budoucna chce o své děti osobně pečovat, ale uvědomuje se, že pokud v současnosti nemá vytvořeny vhodné bytové a finanční podmínky, není v jejich silách se o nezletilé děti starat. Nezletilý , jméno FO, navštěvuje mateřskou školu a matka s ním dochází k psycholožce , tituly před jménem, , jméno FO, , protože se od útlého věku pomočuje. Matka má kromě dvou nezletilých dětí ještě další tři nezletilé děti, a sice , jméno FO, (r. 2006) a dvojčata , jméno FO, a , jméno FO, (r. 2009). Kromě náhradního výživného a přídavků na děti matka nemá jiný příjem. Matka je v insolvenci plněním splátkového kalendáře. Matka má problém sehnat zaměstnání a nemá žádné úspory. Otec má nezletilých dětí vyživovací povinnost k dalším 2 dětem , jméno FO, (r. 2008) a , jméno FO, (r. 2011), na které hradí výživné v celkové výši 4.000 Kč měsíčně.

11. Dne 27. 3. 2024 byla ve prospěch žalobce ze strany žalované uhrazena částka 3.000 Kč s poznámkou na bydlení. Téhož dne pak byla žalobci zaslána částka 2.000 Kč s poznámkou „alimenty únor 2024“, dne 14. 2. 2024 taktéž částka 2.000 Kč s poznámkou „alimenty leden 2024“ a dne 2. 5. 2024 částka 2.000 Kč znovu s poznámkou „alimenty březen 2024“.

12. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že žalovaná se svými dětmi s ním bydlela 6 až 7 let a nebyla mezi nimi uzavřena žádná, ani ústní smlouva. Asi před 2 lety ukončili jejich vztah a asi před rokem vyzval žalovanou, aby se z bytu odstěhovala, neboť situace již nebyla únosná. Výzvu opakoval, a poté proběhla i ze strany jeho právní zástupkyně písemně. Žalobce byl přesvědčen o tom, že nikdy nedal najevo, že by chtěl, aby v bytě žalovaná nadále zůstala. Od doby ukončení jejich vztahu jej nikdy neobnovili. Žalovaná se nepodílí na nákladech spojených s bydlením. Žalobce potvrdil, že je schopen starat se o děti a je schopen zajistit jejich péči.

13. Žalovaná ve svém účastnické výpovědi uvedla, že s žalobcem bydleli 6 až 7 let. Ke konci rodičovské dovolené, asi před 2 lety, se začala věnovat seberozvoji a v té době začaly jejich problémy a četné hádky. Tyto problémy, jak později zjistila, byly způsobeny zdravotními problémy žalobce v podobě apnoe. O tom, že se má žalovaná vystěhovat, se dozvěděla poté, co jí měl být doručen dopis od právní zástupkyně žalobce, ale tento jí nedošel. Uvedené ji však sdělil osobně žalobce. Telefonicky jí pak kontaktovala právní zástupkyně žalobce a všichni 3 se sešli na schůzce, kde se však neřešilo vyklizení, ale optimalizace nákladů na bydlení. Žalovaná popsala k dotazu, zda jí někdy žalobce řekl, že by chtěl, aby s ním i nadále bydlela, že v opilosti jednou žalobce řekl její dceři, že je má rád, a že nechtěl, aby to tak dopadlo. I ze skutečnosti, že s žalobcem po určitou dobu následně udržovala intimní vztah, dovozovala, že má zájem na tom, aby spolu bydleli. Žalovaná předtím, než se nastěhovala k žalobci bydlela u rodičů. Dluh na bytu od Hospodářské správy , adresa, (jenž je důvodem, proč zde nemůže požádat o přidělení bytu) vznikl v době, kdy žila se svým tehdejším partnerem na , adresa, ulici, poté s dětmi v tomto bytě zůstala sama, a protože nedostávala příspěvky na bydlení, vznikl zde dluh, který dosud není zaplacen. Poté se přestěhovala k sestře a následně k rodičům. Z bytu na , adresa, ulici byla vystěhována až na základě soudního rozhodnutí. Žalovaná uvedla, že u právní zástupkyně se řešila dohoda, a to jak snížit náklady spojené s bydlením. Žalovaná popřela, že by se u opatrovnického řízení řešila otázka vystěhování. Žalovaná uvedla, že proto, aby si mohla najít nové bydlení, si musí najít především práci, což se jí však dosud nepovedlo. Není pravdou, že by od prosince věděla, že se má vystěhovat, protože jí to nebylo sděleno písemně a ústní sdělení nemá žádné účinky. Žalovaná potvrdila, že se podílí na nákladech za bydlení, když žalobci zaslala 3.000 Kč, což zahrnuje příspěvek na bydlení za období od ledna do června 2024, jak vyznačila na poukázce. Žalovaná ve své účastnické výpovědi upozornila, že na nákupu některého zařízení bytu se podílela, avšak toto zařízení nebylo finančně vypořádáno, a naopak žalobce jej sám rozprodává.

14. Soud zamítl důkazní návrh výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , jméno FO, , , jméno FO, , jméno FO, , nahrávkami komunikace a psychologickými posudky, a to pro nadbytečnost, neboť navržené důkazní prostředky nejsou právně relevantní ve vztahu k předmětu tohoto řízení, ale toliko k řízení opatrovnickému.

15. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro vyhovění žalobě. Předně bylo prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětného bytu, který žalovaná užívala po určitou dobu s žalobcem, a kdy jí svědčilo odvozené užívací právo, a sice odvozené užívací právo od vlastnického práva žalobce, který byl jejím tehdejším partnerem. Nebylo tvrzeno, resp. z výsledků dokazování vyplynulo, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná ústní ani písemná smlouva, která by se vztahovala k jakékoliv formě užívání tohoto bytu. Odvozené užívací právo žalované pak zaniklo v souvislosti s ukončením vztahu účastníků a za projev ukončení i tohoto odvozeného užívacího práva lze považovat výzvu k vystěhování z nemovitosti, a to bez ohledu na její formu, když právní předpisy s takovouto výzvou nespojují žádnou formu. Je však nepochybné, a z provedeného dokazování to taktéž vyplynulo, že žalovaná již po dobu delší než rok ví, že si žalobce nepřeje, aby v jeho bytě nadále se svými třemi staršími dětmi bydlela. Byť žalovaná popírá, že by tyto skutečnosti byly řešeny, jednoznačně vyplynuly jak z opatrovnického rozsudku, tak z protokolu o jednání v opatrovnickém řízení. Ostatně i v některých tvrzeních žalované se objevují vyjádření, že celé opatrovnické řízení řešilo v podstatě jen otázku bydlení a vyklizení, nikoliv dětí. Je tak nepochybné, že žalovaná věděla o zániku jejího užívacího práva, a přesto nemovitost neopustila. Žalované a jejím třem starším dětem tak nesvědčí žádné užívací právo, byt užívají bez právního důvodu a žalobce se tak důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 1040 občanského zákoníku.

17. Soud se dále musel zabývat námitkami žalované evokující, že by snad vyklizení mohlo být v rozporu s dobrými mravy, byť žalovaná přímo o dobrých mravech nemluví, ale upozorňuje na péči o děti a psychický stav jednoho ze synů. Soud se proto zabýval otázkou, zda některá z těchto okolností, případně i skutečnost, že se bývalí partneři nijak nevypořádali se svým společným majetkem, mohla bránit vyhovění žalobě a zda by postoj a požadavek žalobce mohl být shledám v rozporu s dobrými mravy. Na uvedenou otázku však soud dospěl k závěru, že ani jedna z tvrzených skutečností nemůže mít vliv na právo žalobce na ochranu jeho vlastnického práva, předně pak věci související s péčí o nezletilé syny, kteří byli rozhodnutím soudu, kterým byla schválena dohoda rodičů, svěřeni do péče otce – žalobce. Má-li proto žalovaná subjektivní pochybnosti o tom, že žalobce není schopen péče o děti v kvalitě, kterou by jim mohla poskytnout ona, pak uvedené spadá do kompetencí opatrovnického soud, který by musel rozhodnout o změně výkonu rodičovské odpovědnosti. Uvedené však není důvodem, proč by v bytě měla setrvávat žalovaná. Naopak z rozhodnutí v opatrovnické věci plyne, že žalovaná si je vědoma toho, že do doby, než si zajistí vlastní bydlení a práci jí objektivně nemůžou být svěřeni její synové do péče, neboť nemá vhodné podmínky pro péči o ně. Uvedené platí obdobně i ve vztahu k tvrzeným psychickým problémům, když ostatně z opatrovnického rozhodnutí znovu plyne, že jeden ze synů vyžaduje psychologickou péči dlouhodobě z jiných důvodů. V neposlední řádě i námitka, že nedošlo k vypořádání společných věcí, není námitkou relevantní pro řízení o vyklizení, neboť pokud se spoluvlastníci nedohodnou na vypořádání a rozdělení společných věcí, pak o této věci může rozhodovat soud. Žalobce se touto žalobou domáhá ochrany svého vlastnického práva ve vztahu k bytu, nikoliv k movitým věcem. Soud se proto ani otázkou movitých věcí nezabýval. Žalovaná totiž v průběhu řízení ani v základních rysech nenaznačila, jakých věcí by se vypořádání mělo týkat a soud proto její vyjádření neposoudil posoudil toliko jako procesní obranu. Obdobně soud postupoval ve vztahu k žádosti o mediaci, jenž byla poprvé zmíněna v závěrečném návrhu žalované. Mediace má obecně v řízeních své místo, avšak nikoliv jako možný způsob oddálení rozhodnutí těsně před jeho vyhlášením, kdy již není účelná ani hospodárná.

18. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě žalobce vyhověl a žalovanou, včetně jejich tří dětí , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , zavázal k vyklizení výše specifikovaného bytu, a to ve lhůtě předvídané ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudní řádu, tedy ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozhodnutí, když s ohledem na dobu, po kterou žalovaná ví, že se bude muset z předmětného bytu vystěhovat, není důvod pro prodloužení lhůty, a kdy současně žalovaná nemá ani příslib nového bydlení od konkrétního data, k němuž by se případně dalo přihlédnout.

19. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobci. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobci proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a náklady právního zastoupení za pět úkonů právní služby po 1.500 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne 13. 6. 2024, účast u jednání dne 21. 8. 2024 a účast u jednání dne 10. 9. 2024) dle § 9 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 7 bod 5 téže vyhlášky a pět náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 1.890 Kč. Náklady řízení celkem činí 15.890 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobce.

20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.