18 C 93/2025

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 11.985,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.577,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3.577,56 Kč od 2. 10. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8.258,54 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1.911,96 Kč od 2. 10. 2024 do zaplacení a co do smluvní pokuty ve výši 149,36 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 4. 2. 2025, ve znění doplnění ze dne 4. 7. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11.836,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5.489,52 Kč od 2. 10. 2024 do zaplacení a dále smluvní pokuty v kapitalizované výši 149,36 Kč, odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru za dobu 90 dnů, to vše s tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr až do výše 39.000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s příslušenstvím ve lhůtě splatnosti. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru, jakož i další poplatky za volitelné služby – klidné spaní za poplatek 120,78 Kč, za službu „Presto“ poplatek ve výši 495 Kč a poplatku za službu „informační SMS servis“ v částce 31,68 Kč. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím internetové stránky , e-mail, , kdy žalovaný vyplnil žádost o úvěr a souhlasil s podmínkami. Žalobkyně před poskytnutím úvěru přezkoumala úvěruschopnost žalovaného dle své metodiky. Ověřila osobu žalovaného v databázi NRKI a BRKI, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, a dospěla k závěru, že je schopen úvěr splácet. Úvěr byl čerpán dne 8. 5. 2024 v částce 5.000 Kč, dne 2. 6. 2024 v částce 3.000 Kč a dne 3. 6. 2024 v částce 2.000 Kč. Splatnost první splátky nastala dne 7. 6. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 29. 10. 2025. Žalovaný uhradil do podání žaloby dne 28. 5. 2024 celkem 6.422,44 Kč, které žalobkyně započetla v částce 5.000,04 Kč na jistinu, v částce 1.135 na úrok a ve zbytku na poplatky. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila 11.836,10 Kč, přičemž se skládala z jistiny ve výši 4.999,96 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvního úroku ve výši 6.346,58 Kč, poplatku za službu klidné spaní 47,58 Kč, poplatku za službu „Presto“ 330 Kč a poplatku za službu „informační servis“ 12,48 Kč. Pro případ, že by soud neměl nárok ze smlouvy za prokázaný, navrhla žalobkyně, aby soud tento nárok posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Přes předžalobní upomínku ze dne 20. 1. 2025 nebylo ničeho zaplaceno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.

3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 4. 7. 2025. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.

4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, z občanského průkazu, z principů úvěrování, z přehledu identifikovaných příjmů, ze sazebníku, z všeobecných obchodních podmínek, z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, z předpisu denní splátek, z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, z předžalobní upomínky, z výzvy k úhradě před podáním žaloby, včetně dokladu o odeslání, z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

5. Žalovanému byly poskytnuty údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru a tzv. předsmluvní informace. Žalobkyně také doložila metodiku posuzování úvěruschopnosti. Žalovaný vyplnil žádost o úvěr a předložil k žádosti občanský průkaz. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela ze skutečnosti, že žalovaný žije v jednočlenné domácnosti, kdy výše jeho příjmu dle jejich zjištění činila 20.266 Kč, naopak dle údajů uváděných žalovaným by měla činit 26.000 Kč a výše pravidelných výdajů žalovaného na bydlení 2.000 Kč, na splátky 3.000 Kč, a ostatní zbytné výdaje 1.000 Kč. Výpočet počítal s rezervou pro výdaje v částce 500 Kč a s minimálními výdaji v částce 7.610 Kč. Disponibilní příjem proto činil 12.600 Kč. Posouzení úvěruschopnosti skončilo závěrem o úspěšném splnění podmínek, nebylo doporučeno žádné prodloužení. Z příjmových transakcí však žalobkyně ověřila toliko jednu příchozí transakci na účet žalovaného ve výši 500 Kč dne 17. 4. 2024, jiným způsobem měla ověřit čistý příjem ve výši 20.266 Kč.

6. K uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru došlo prostředky komunikace na dálku, kdy smlouva byla podepsána SMS kódem dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut kreditní rámec až do částky 39.000 Kč. Dlužník se zavázal splatit věřiteli vyčerpanou část úvěru spolu s příslušenstvím do konce doby platnosti kreditního rámce dne 30. 10. 2025. Dle vlastností úvěru uvedených v článku VI. smlouvy činila úroková sazba 1,066 % denně, RPSN 2.562,54 %, výše poplatku za tranši 1,99 % z čerpané částky. Splatnost první denní splátky nastala dne 7. 6. 2024 a splácely se denně dle přehledu splátek, jenž byl přílohou smlouvy. Dlužník prohlásil, že se seznámil s všeobecnými obchodními podmínkami, že s nimi souhlasí a výslovně přijímá zejména následky porušení smlouvy a sankce, jak jsou zde stanoveny. Smlouva uváděla možné doplňkové služby, které bylo možno sjednat včetně poplatku za něj, ze smlouvy však nelze dovodit, které doplňkové služby byly sjednány. Žalovaný čerpal úvěr dne 8. 5. 2024 v částce 5.000 Kč, dne 2. 6. 2024 v částce 3.000 Kč a dne 3. 6. 2024 v částce 2.000 Kč. Dopisem ze dne 1. 10. 2024 bylo žalovanému sděleno, že z důvodu prodlení přesahujícího 91 dnů došlo k zesplatnění, že dlužná částka činí 12.090,46 Kč a že žalobkyně s okamžitou platností vypovídá smlouvu o půjčce. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 12.090,46 Kč a náhrady nákladů řízení předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2025, odeslanou téhož dne na adresu trvalého pobytu žalovaného.

7. Soudu je z jeho činnosti známo, že v podobě čerpání úvěru nebyl žalovaný schopen splácet svůj závazek původně u , právnická osoba, z titulu smlouvy o půjčce na částku 20.000 Kč, splatný v 36 měsíčních splátkách po 945 Kč, když k zesplatnění tohoto úvěru došlo dne 20. 5. 2022 a věc je vedena u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , spisová značka, .

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, kterou bylo žalovanému umožněno opakovaně čerpat úvěr až do výše 39.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet denní splátkou, včetně poplatků za služby, které byly smlouvou sjednány, především za jednotlivá čerpání úvěru.

15. Smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost dlužníka úvěr splácet. Tato povinnost slouží jak k ochraně věřitele, tak dlužníka, a tak i celé společnosti, protože jejím smyslem je chránit před předlužením dlužníků i celé společnosti, ale i věřitele před možností, že se mu nevrátí poskytnuté finanční prostředky. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když zjistila jeho příjmy z neuvedeného zdroje, dále to, že má žalovaný další splátky a že má překvapivě velmi nízké, až zcela nereálné výdaje na bydlení. Nezjistila však, že má žalovaný zesplatněnou dřívější půjčku, a to po dobu téměř 2 let, ač tento údaj by měl být v registru NRKI. Již tehdy nebyl schopen splatit své závazky. Jeví se totiž, že žalobkyně zkoumala pouze příjmovou stránku, neověřovala však stránku výdajovou. Uvedené tak vede soud k závěru, že ze strany žalobkyně nebyly zjištěny všechny relevantní údaje, z nichž by bylo možné učinit závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet nebo zjištěné údaje nejsou správné, především pak údaj o výši nákladů na bydlení.

16. Soud proto shledal předloženou smlouvu absolutně neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a žalobkyni proto náleží pouze jistina úvěru ve výši 10.000 Kč po zohlednění dílčích úhrady ve výši 6.422,44 Kč, tedy částka 3.577,56 Kč, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z jistiny od 2. 10. 2024 do zaplacení, přičemž uvedené datum vychází ze zesplatňujícího dopisu. Výše úroku z prodlení pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl, jak plyne z výroku I. rozsudku.

17. Nedůvodnou soud však shledal žalobu co do dalších nároků majících původ v neplatné smlouvě, tedy co do smluvních úroků, části jistiny, a poplatků za volitelné služby v celkové výši 8.258,54 Kč a smluvní pokuty ve výši 149,36 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z částky tvořené poplatky, tedy z částky 1.911,96 Kč. V tomto rozsahu proto musela být žaloba zamítnuta.

18. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž právo na náhradu nákladů řízení by náleželo úspěšnějšímu žalovanému, kterému však dle obsahu spisu účelně vynaložené náklady nevznikly.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.