18 C 98/2023

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení, že žalobkyně je dědičkou ze závěti I. Určuje se, že žalobkyně je závětní dědičkou po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném dne , datum, , ze závěti ze dne , datum, .II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 40.273 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu na jeho nákladech částku 14.125,60 Kč, na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 3. 5. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, na základě kterého by bylo určeno, že je dědičkou po zůstaviteli , jméno FO, ze závěti ze dne , datum, . Žalobu odůvodnila tím, že u soudní komisařky JUDr. Ivety Vankátové Ph.D. probíhá pod sp. zn. , spisová značka, dědické řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , přičemž v dědickém řízení vznikl spor o tom, kdo je zůstavitelovým dědicem, neboť existuje závěť ve formě soukromé listiny ze dne , datum, , avšak žalovaní zpochybnili podpis zůstavitele na této závěti. Žalobkyně proto byla vyzvána soudní komisařkou usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, k podání žaloby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci rozhodnutí. V duchu tohoto poučení žalobkyně podala žalobu, v níž uvedla, že se zůstavitelem , jméno FO, žila v nesezdaném soužití posledních 20 let, naposled na adrese , adresa, . Žalovaní jsou rodiče zůstavitele a byli s ním v občasném kontaktu. Žalobkyně popsala, za jakých okolností zůstavitel vyhotovil a sepsal závěť v jejich domácnosti dne , datum, za přítomnosti svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří svými podpisy stvrdili jeho poslední vůli. Podpisu byla přítomna také žalobkyně. Zůstavitel v závěti právě žalobkyni ustanovil za dědičku veškerého svého jmění. Žalobkyně tak měla za to, že závěť ze dne , datum, je platná a byly naplněny veškeré podmínky plynoucí z ustanovení § 1534 občanského zákoníku a je tedy dědičkou na základě této závěti.

2. Žalovaní nárok uplatněný žalobkyní v plném rozsahu neuznali a závěť nepovažovali za platnou. Žalovaní nezpochybnili, že by se žalobkyně o zůstavitele v době jeho nemoci a zhoršeného zdravotního stavu starala a vše potřebné zajišťovala, jejich soužití však nebylo zcela harmonické, a to především v poslední době. Žalobkyně domácnost zadlužovala, přičemž zůstavitel o těchto dluzích nevěděl. Žalobkyně navíc dluží , Jméno žalované A, a její dceři , jméno FO, od roku 2013 větší finanční částku. Kdyby zůstavitel o těchto dluzích věděl, nepochybně by se s žalobkyní rozešel. Dle žalovaných by zůstavitel nikdy při plném vědomí nepodepsal poslední vůli v předloženém znění a formulaci. Zcela jistě by si pak podpis nechal úředně ověřit, čehož byl i přes svůj zhoršený zdravotní stav schopen. Žalovaní popřeli také svědky závěti, kdy zpochybnili, že by zůstavitel paní , jméno FO, nikdy jako svědka tak důležitého dokumentu neučinil, protože této osobě plně nedůvěřoval a dále zmínili, že údajný podpis je podepsán jinou tužkou než datum. Navíc závěť se objevila až dodatečně po měsíci a půl od smrti zůstavitele. Žalobkyně opakovaně ubezpečovala žalované, že se závěť nenašla, zůstavitel ani žalobkyně se také nikdy o existenci závěti nezmínili. Žalobkyně dále zapřela větší finanční obnos, který měl zůstavitel doma schovaný a o kterém věděli žalovaní, avšak žalobkyně připustila pouze částku 100.000 Kč, kterou chtěla sanovat pohledávky zůstavitele u , právnická osoba, . Žalobkyně odnesla z areálu spoluvlastněného zůstavitelem deník a další listiny, které by mohly sloužit pro účely zpracování znaleckého posudku. Některé doklady zůstavitele navíc žalobkyně sama podepisovala, proto žalovaným je známo, že umí tento podpis napodobit. Svědek závěti , jméno FO, je dlouholetým kamarádem a rodinným přítelem žalovaných i zůstavitele. I on před smrtí zůstavitele nejednou přesvědčoval žalované, že nebyl důvod, aby zůstavitel podepsal závěť, to však není logické v situaci, kdyby věděl, že závěť existuje. Od oslavy narozenin svědka dne 2. 9. 2022, když závěť byla notářce předána dne 5. 9. 2022, se chování tohoto svědka nečekaně změnilo, tento se odcizil celé rodině a začal pomlouvat žalované a jejich syna. Zůstavitel byl v častém kontaktu se svou rodinou i s bratrem, žalovaná jej chodila dle potřeby ošetřovat. Žalobkyně neoprávněně užívala osobní vozidla, které jsou předmětem dědictví. Při jednání u notářky bylo žalobkyni nabídnuto finanční vyrovnání, které však odmítla. Žalobkyně odmítla komunikovat s žalovanými. Ze všech těchto okolností tak žalovaní dovodili, že předložená závěť nemůže být platná.

3. Žalobkyně popřela tvrzení žalovaných o jejich neharmonickém vztahu, o dalších spekulacích, když na místo úředně ověřeného podpisu byla zvolena jiná legitimní varianta v podobě přítomnosti dvou svědků. Žalobkyně a svědci respektovali přání zůstavitele, aby se o existující závěti nikdo nedozvěděl. Žalobkyně popřela existenci vyšší finanční hotovosti v domácnosti zůstavitele. Žalobkyně také kategoricky popřela, že by snad za zůstavitele cokoliv podepisovala. Žalobkyně popsala vztah zůstavitele s , jméno FO, , kteří se znali po dobu delší než 20 let a zůstavitel jí důvěřoval, neboť mu občas píchala i injekce. Žalobkyně připomněla, že veškerá péče o nemocného zůstavitele byla na ni a s výjimkou občasné pomoci ze strany matky zůstavitele, naopak rodina zůstavitele měla vždy na mysli toliko majetek a jeho získání. Žalobkyně závěrem uvedla, že odmítla nabídnutou dohodu, neboť tato nabídka několikanásobně podceňovala hodnotu získaného majetku.

4. Ze závěti ze dne , datum, , z usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , ze spisu sp. zn. , spisová značka, , z prohlášení ze dne 8. 9. 2023 od paní , jméno FO, , z prohlášení ze dne 12. 9. 2023 od manželů , jméno FO, , z komunikace přes Messenger mezi bratrem zůstavitele a žalobkyní ze dne 7. 9. 2022, z komunikace přes Messenger mezi sestrou zůstavitele a žalobkyní z období let 2020 až 2022, z dokladů o provedení plateb od sestry zůstavitele pro žalobkyni, z komunikace přes Messenger mezi žalobkyní a žalovanou z roku 2022, z emailové komunikace ze dne 17. 11. 2021, ze vzoru závěti, z průvodního dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, a ze znaleckého posudku Mgr. Ivany Krátké, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:

5. Dne , datum, byl za účastí svědků , jméno FO, a , jméno FO, sepsána závěť tohoto znění: „Já níže podepsaný , jméno FO, , narozený , datum, , trvale bytem , adresa, , , adresa, , při plném duševním zdraví, s rozvahou a bez ukvapení, bez jakéhokoli omylu nebo mylné pohnutky, bez přinucení hrozbou nebo lstí a podle své pravé a vážné vůle, pořizuji o svém majetku pro případ své smrti takto: Povolávám za dědice veškerého svého majetku a jmění svoji družku , Jméno žalobkyně, , narozenou dne , Datum narození žalobkyně, , bytem , adresa, , , adresa, , se kterou žiji téměř 20 let ve společné domácnosti. Tuto závěť pořizuji v přítomnosti níže uvedených dvou svědků z důvodu, že není napsána mou vlastní rukou.“ Dále jsou uvedeny iniciály svědků, datum dne , datum, a podpis zůstavitele. Svědci svým podpisem potvrdili, že zůstavitel , jméno FO, je i pořizovatelem závěti a před současně přítomnými svědky výše uvedenou závěť vlastní rukou podepsal a výslovně projevil, že tato listina je jeho poslední vůlí.

6. Z dědického spisu u Okresního soudu v Bruntále vedeného pod sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že , jméno FO, zemřel dne , datum, v , adresa, . Vypravitelem pohřbu byla žalobkyně. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 7. 2022 byla JUDr. Jarmila Handlová, notářka v , adresa, , pověřena vedením pozůstalostního řízení po zůstaviteli , jméno FO, . V centrální evidenci závětí nebyla nalezena žádná závěť zůstavitele. Byl však zjištěn majetek zůstavitele, když tento byl podílovým spoluvlastníkem pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, – město spolu se svým bratrem. Zjištěn byl také okruh dědiců, a sice rodiče zůstavitele a žalobkyně. Formulář k předběžnému šetření vyplnila matka zůstavitele – žalovaná, a také žalobkyně. Postupně byl zjišťován majetek i pasiva zůstavitele. Dne 5. 9. 2022 byl sepsán protokol o zjištění stavu a obsahu listiny o pořízení pro případ smrti, a sice závěti po zůstaviteli , jméno FO, . Tuto závěť předložila žalobkyně. Z důvodu ukončení činnosti notářky JUDr. Handlové byla pověřena skončením věcí po této notářce právě JUDr. Iveta Vankátová Ph.D., a to dne 3. 1. 2023. Dne 30. 1. 2023 proběhlo jednání před soudní komisařkou za účasti žalovaných, kteří byli seznámeni s obsahem závěti, a tito se závětí nesouhlasili a požádali o nařízení jednání ve společném termínu. K tomuto jednání také došlo dne 1. 3. 2023 účasti žalobkyně a žalovaného zastoupeného svým synem. Konstatovány tak byly dosud zjištěná aktiva zůstavitele a účastníci byli vyzváni k vyjádření se k závěti, k čemuž požádali o poskytnutí lhůty. Žalovaný požádal soudní komisařku o vydání usnesení o odkazu podání žaloby na určení dědického práva. Doloženy byly podpisy zůstavitele na nejrůznějších listinách.

7. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 4. 4. 2023, č. j. , spisová značka, , bylo závětní dědičce , Jméno žalobkyně, uloženo, aby do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Okresního soudu v Bruntále žalobu na určení, že je dědičkou po zůstaviteli , jméno FO, , a aby o podání žaloby současně vyrozuměla pověřenou soudní komisařku. Současně byla poučena, že nebude-li podána ve lhůtě žaloba, bude-li řízení o žalobě zastaveno, nebo budeli žaloba odmítnuta, má se za to, že spor o dědické věci byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl právo žalobu uplatnit. Z odůvodnění usnesení se pak podává, že zůstavitel zemřel jako svobodný, bezdětný a jako dědicové ze zákona připadají dědicové II. třídy, a sice pozůstalá matka, otec a pozůstalá spolu žijící osoba , Jméno žalobkyně, . Současně byla předložena závěť ve formě soukromě-právní listiny. Pozůstala spolu žijící osoba byla s obsahem závěti seznámena dne 15. 7. 2022 a prohlásila, že ji uznává za platnou a pravdivou. Pozůstalí rodiče byli s obsahem závěti seznámeni dne 30. 1. 2023 a prohlásili, že závěť zůstavitele neuznávají za pravou a správnou, neboť podpis obsažený stvrzující závěť není zůstavitelův a s ohledem na tento závěr nemůže závěť obsahovat skutečnou poslední vůli zůstavitele. Také soudní komisařka po posouzení listin nabyla pochybnosti o pravosti podpisu, jímž byla závěť stvrzena. Podání žaloby proto bylo uloženo pozůstalé spolužijící osobě, které svědčí slabší dědické právo oproti zákonným dědicům.

8. Dne 23. 10. 2023 předložila , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyni originál emailové zprávy ze dne 17. 11. 2022 a jeho přílohu - závěť, pořízené z její elektronické pošty. Předložený návrh závěti neobsahoval podpisy a neobsahoval data sepisu s výjimkou roku 2021. Doložen byl také email ze dne 17. 11. 2021, kde se uvádí: Dobrý den, paní , jméno FO, , v příloze Vám zasílám návrh závěti, pokud bude vyhovovat, tak ať pan , jméno FO, napíše datum a podepíše se celým jménem před oběma současně přítomnými svědky. Tento email z 12:56 hod. byl zaslán na adresu: , e-mail, .9. , jméno FO, a , jméno FO, sepsali dne 12. 9. 2023 prohlášení, v němž uvedli, že se s rodinou žalovaných znají přes 30 let, navštěvují se a přátelí se. V té souvislosti znají i syna žalovaných a jeho družku , Jméno žalobkyně, , když poslední setkání proběhlo v září 2021. , jméno FO, považovali vztah zůstavitele k jeho rodičům za velmi přátelský, vstřícný a bezproblémový. Nikdy v jejich přítomnosti nepadla jakákoliv zmínka o potížích v komunikaci se zůstavitelem.10. , jméno FO, sepsala dne 8. 9. 2023 prohlášení, že i ona je přes 15 let důvěrnou známou žalovaných. I ona tak znala zůstavitele a jeho družku , Jméno žalobkyně, , které taktéž naposledy viděla v září 2021, kdy toto setkání proběhlo v přátelském ovzduší. Žalovaní slavili se synem a jeho partnerkou opakovaně Vánoce, Silvestry, další společné narozeniny a vztahy mezi rodiči a dětmi tak , jméno FO, považovala za velmi přátelské a vstřícné. Nikdy nebyla přítomna zmínce o jakýchkoliv potížích v komunikaci s , jméno FO, či nátlacích na jeho osobu.

11. Předložena byla i messengerová komunikace mezi žalobkyní a žalovanou z období po smrti zůstavitele, která popisuje řešení technických i praktických otázek po úmrtí zůstavitele i snahu o komunikaci mezi žalovanou a žalobkyní. Tato komunikace obsahuje již i návrhy na následné majetkové řešení a také obsahuje připomenutí půjček žalobkyni. Doložena byla i komunikace žalobkyně se sestrou zůstavitele , jméno FO, , kterou požádala žalobkyně v únoru 2020 o půjčku ve výši 12.000 Kč, splatnou ve lhůtě 4 měsíců. V dubnu 2021 žalobkyně přislíbila zahájení splácení této půjčky. Z komunikace je zřejmé, že ještě začátkem června 2021 na této půjčce nebylo nic uhrazeno a sestra zůstavitele již chtěla vše sdělit zůstaviteli. I v únoru 2022 žalobkyně slibovala, že uhradí dluh. Zároveň z komunikace vyplývá, že ji žalobkyně poprosila, aby se zastavila za zůstavitelem, zavolala mu a případně mu skočila pro léky do lékárny.

12. Doloženy byly také messengerové komunikace mezi bratrem zůstavitele a žalobkyní, kdy žalobkyně vznesla svůj požadavek na vyplacení ve výši 2,8 mil. Kč za spoluvlastnický podíl zůstavitele a související věci.

13. Doloženy byly také doklady o provedených platbách z účtu , jméno FO, , a to ze dne 23. 11. 2012 ve výši 2.000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , ze dne 24. 1. 2013 ve výši 1.500 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , ze dne 30. 1. 2013 ve výši 1.840 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , ze dne 22. 4. 2013 ve výši 635 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , ze dne 30. 5. 2013 ve výši 2.000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , ze dne 25. 6. 2013 ve výši 3.000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , ze dne 28. 8. 2013 ve výši 2.800 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , ze dne 28. 8. 2013 ve výši 1.760 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , a také stejného dne ve výši 2.135 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , ze dne 15. 11. 2013 ve výši 9.000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, a ze dne 29. 11. 2013 ve výši 9.000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, .

14. Žalobkyně ve své účastnickém výslechu uvedla, že se zůstavitelem žila v druhovském poměru cca 20 let, když od roku 2011 bydleli společně na adrese , adresa, . Zůstavitel byl od roku 2016 v invalidním důchodu, který mu byl postupně zvýšen až na invaliditu 3. stupně. Jeho zdravotní problémy však začaly už někdy kolem roku 2008, kdy mu byla zjištěna cukrovka a postupně se zhoršovala. Zdravotní stav zůstavitele se významně zhoršil po druhém očkování proti Covidu v červnu 2021, kdy se začal zavodňovat, nezabíraly mu léky, a nakonec mu injekce musela píchat paní , jméno FO, . V té souvislosti byl i několikrát hospitalizován. Žalobkyně měla dohodnuté dlouhodobé ošetřovné, které čerpala v listopadu 2021 do února 2022, poté se zůstavitelův zdravotní stav trochu zlepšil a ona začala chodit znovu do práce. Již někdy v září 2021 přišel za žalobkyní sám zůstavitel s tím, že by chtěl sepsat něco pro případ, že by se s ním něco stalo. Byl si vědom toho, že jeho zdravotní stav není ideální, že se může cokoliv stát. Zároveň si uvědomoval, že byli nesezdáni, a nechtěl, aby žalobkyně byla po jeho smrti znevýhodněna. Byla to žalobkyně, která jej přesvědčovala, že jeho zdravotní stav se zlepší, a že nic takového nebude potřeba. Protože však zůstavitel na svém požadavku setrvával, a sama neměla nejmenší tušení o způsobu sepisu závěti, domluvila si schůzku s , tituly před jménem, , jméno FO, . Tu také navštívila a ta jí vysvětlila variantu sepisu závěti se svědky a žalobkyně následně v tomto směru informovala zůstavitele. Zůstavitel na tom již fyzicky nebyl tak, aby došel k advokátce, a proto zvolili takový postup, že jí zůstavitel nadiktoval, co má být obsahem závěti, ona to rukou sepsala a zanesla to , tituly před jménem, , jméno FO, , která to sepsala na počítači a emailem přeposlala s tím, že závěť bude sepsána vždy ve prospěch toho druhého. Závěť žalobkyně však nakonec sepsána nebyla. Sám zůstavitel označil potřebné svědky, a to , jméno FO, , který jej téměř denně navštěvoval a byli dobří kamarádi a paní , jméno FO, , která naopak znala dobře jeho zdravotní stav. Oba se svými funkcemi souhlasili. Když se v listopadu zůstavitel vrátil z další hospitalizace a závěť byla již připravena, chtěl ji nechat podepsat, a proto domluvili i oba svědky, aby v jeden den přišli. K podpisu pak došlo dne , datum, . Nejprve přijela paní , jméno FO, , poté pan , jméno FO, . Závěť byla již nachystaná, připravená v obývacím pokoji. Zůstavitel celou závěť nahlas přečetl, svědkům poděkoval za pomoc a požádal je, aby o této závěti nikde nemluvili. Závěť byla podepsána pouze v 1 vyhotovení, které žalobkyně měla schovat. Vytáhla ji pak až v souvislosti s dotazem soudní komisařky. Již ve formuláři se o závěti zmínila, tuto závěť pak notářce předložila. Závěť nejprve podepsal zůstavitel, a poté , jméno FO, , a poté , jméno FO, . Při podpisu měl zůstavitel jen zdravotní potíže fyzického charakteru. Žalobkyně popřela, že by s , jméno FO, – zůstavitelem měli špatné vztahy. Popřela také, že by za něj podepisovala jakékoliv listiny. Zůstavitel se s členy své rodiny setkával denně v době, kdy byl zdravý, v období let 2021 – 2022 se vídali zpravidla jednou týdně, s bratrem častěji. Návštěvy v jejich domácnosti však byly spíš výjimečné. Žalobkyně rozporovala výši dluhů vůči rodině žalovaných. Žalobkyně doplnila, že datum na závěti doplňovala paní , jméno FO, , resp. obě data doplňovala. Pokud jde o čas sepisu, mohlo to být mezi 3 a 5 hodinou odpoledne. Žalobkyně vysvětlila, že ukončila vztahy s rodinou zůstavitele, neboť se neshodli na pohřbu pro zůstavitele. Z jejich chování měla pocit, že jí někam tlačí, a že jí nutí dělat něco, co nechtěla.

15. Svědkyně , jméno FO, u jednání uvedla, že je kamarádkou žalobkyně a žalovaní jsou rodiče jejich kamarádů. Se zůstavitelem se znala od svých 16 let, v intenzivnějším kontaktu spolu byli od roku 2018. O tom, že zůstavitel chce sepsat závěť se dozvěděla v září 2021 od žalobkyně a v říjnu 2021 byla žalobkyní oslovena s tím, že by si zůstavitel přál, aby byla svědkyní jeho závěti. Už tehdy ji oba kladli na srdce, aby se o tom nikde nezmiňovala. Se svou účastí souhlasila. K podpisu závěti došlo dne , datum, . Byla to ona, kdo psal datum na závěť. Všimla si totiž, že závěť podepsaná zůstavitelem není datována, proto datum doplnila. Podpisu závěti byl přítomný zůstavitel, žalobkyně, ona a pan , jméno FO, . Svědkyně věděla, že otázky závěti zařizovala žalobkyně s , tituly před jménem, , jméno FO, . Když se společně sešli v domácnosti žalobkyně, vše už bylo připraveno. Závěť se sepisovala v obývacím pokoji v odpoledních hodinách. Zůstavitel přečetl závěť, řekl, že si to takto přeje a závěť podepsali. Znovu byli vyzváni, aby o tom nikde nemluvili a zůstalo to mezi nimi čtyřmi. Do doby předložení závěti o ní celou dobu mlčeli. V době podpisu závěti byl zůstavitel krátce po hospitalizaci, proto jeho stav byl zlepšený, ale celkově byl fyzicky špatný. Po psychické stránce byl lucidní a zcela v pořádku. Svědkyně byla důvěrnou ošetřovatelkou zůstavitele. Zůstavitel totiž neměl rád zdravotnická zařízení, a tak mu jako zdravotní sestra pomáhala, aby se většinou oddálila hospitalizace.

16. Svědek , jméno FO, ve své výpovědi před soudem uvedl, že účastníky zná od roku 2007. Se zůstavitelem k sobě měli velmi blízko a považoval jej za svého známého. Vídal jej pravidelně i v době, kdy byl nemocný, a to třikrát až čtyřikrát týdně, a to jak u nich doma, tak i na tzv. place. S žalovanými se svědek pravidelně vídal téměř každý den a k ukončení vztahů došlo dne 2. 9. 2022 u příležitosti oslavy jeho narozenin, kdy svědek nezvládl tlak, který na něj byl veden a nelíbilo se mu, jak se žalovaní zachovali po smrti , jméno FO, k žalobkyni. Žalovaní nevěděli v den oslavy o existenci závěti, neboť tak byli s , jméno FO, domluveni. Někdy v létě 2021 se mu , jméno FO, poprvé zmínil o tom, že by chtěl sepsat závěť. Svědek to považoval za hloupost a víc se tomu nevěnoval. Tehdy po něm chtěl, aby to ani neřekl žalobkyni. Při jedné z mnoha návštěv u nich doma jej , jméno FO, požádal, zda by mu nebyl svědkem závěti. Řekl mu, že tomu sice nerozumí, ale že souhlasí. Znovu byl požádán, aby o tom nikde nemluvil. K podpisu závěti došlo dne , datum, někdy v odpoledních hodinách. Bylo to asi 2 až 3 dny poté, co byl , jméno FO, propuštěn z nemocnice. Právě po návratu z hospitalizace mu sdělil, že by chtěl podepsat závěť, a proto se volalo i , jméno FO, , aby se dostavila k podpisu a byli zde všichni přítomni naráz. Závěť se podepisovala doma u , jméno FO, a , jméno FO, v obývacím pokoji. , jméno FO, to chtěl mít za sebou, tak to přečetl a dal to k podpisu. Na všechny to působilo divně. Svědek to vnímal jako preventivní krok s tím, že snad závěť nebude potřeba. Popsal, že nejprve závěť podepsal , jméno FO, , pak , jméno FO, a pak on. Chtěl, aby žalobkyně něco dostala, neboť si ji nevzal a zároveň chtěl, aby jí po něm něco zůstalo. Co se pak dělo se závětí svědek nevěděl. Poprvé se zmínil o existenci závěti při telefonické hádce s žalovaným někdy kolem 5. září nebo října 2022. Svědek zdůvodnil, že se o závěti nemělo mluvit proto, že , jméno FO, s , jméno FO, , jako sourozenci, měli menší spory při prodeji náhradních dílů. , jméno FO, nechtěl jitřit vztahy. Svědek nevěděl, kdo sepsal závěť. Byl však instruován, že vše bude nachystané. Svědka chování rodiny po smrti , jméno FO, překvapilo, již 2 dny po smrti začala , jméno FO, přítelkyně vyklízet garáž a předělávat ji k obrazu svému, o smrti , jméno FO, se nemělo mluvit, , jméno FO, dokonce popíral, že by , jméno FO, umřel. Bylo zakázáno mluvit o pohřbu. Z jeho pohledu to vypadalo, že rodina do smrti , jméno FO, brala, po jeho smrti na ni však zcela zanevřela. , jméno FO, byl v době podpisu psychicky naprosto v pořádku. Naposledy jej viděl 2 až 3 týdny před smrtí a po celou tuto dobu byl psychicky v pořádku. Jeho fyzický zdravotní stav však byl proměnlivý. Datum na závěť napsal někdo jiný než svědek, buď , jméno FO, nebo , jméno FO, . Občanský průkaz pro tyto účely nikomu nepředkládal.

17. Žalovaná 1) ve své účastnické výpovědi uvedla, že ona sama nepovažuje závěť za platnou proto, že její syn , jméno FO, byl počítačově gramotný, sám si sepisoval kupní smlouvy a nečinilo by mu žádný problém si případný vzor závěti stáhnout, upravit pro své podmínky a takto ji sepsat. Věděl, že když si nechá ověřit podpis na poště, což běžně dělal, tak by nepotřeboval žádné svědky. Byla také přesvědčena o tom, že by , jméno FO, nikdy nepřečetl tento dokument nahlas, ale nechal by to přečíst ostatní. Vyjádřila své přesvědčení o tom, že po , jméno FO, zůstaly peníze v hotovosti, a že žalobkyně měla před smrtí , jméno FO, dluhy ve výši minimálně 400.000 Kč. Je tak přesvědčena o tom, že dluhy žalobkyně byly uhrazeny z , jméno FO, peněz. Žalovaní svého syna k sepisu závěti nenutili, naopak sama věděla, jaké jsou podmínky sepisu závěti a jaký by byl jejich zákonný dědický podíl. Otázka závěti ani finanční otázky se neřešily. Dalším důvodem, proč byli žalovaní přesvědčeni o zfalšování závěti, byla ta skutečnosti, že pan , jméno FO, první dva měsíce po pohřbu dělal jakoby nic a z ničeho nic ze dne na den svůj postoj změnil a řekl, že slíbil , jméno FO, , že se o žalobkyni postará. Zároveň svědek , jméno FO, je takový, že neudrží žádné tajemství, a kdyby závěť existovala, věděli by to hned druhý den. S , jméno FO, byli v pravidelném kontaktu dvakrát až třikrát týdně telefonicky i osobně. Sama opakovaně žalobkyni nabídla pomoc o , jméno FO, , ale ta byla odmítnuta. Svědkyni , jméno FO, znala až od roku 2018. Svědkyně zřejmě měla zájem o vztah s jejím synem , jméno FO, , ten to však odmítl a myslí si, že by se v jejím případě mohlo jednat o pomstu za to, jak se k ní , jméno FO, zachoval. Po smrti zůstavitele s žalobkyní řešila zůstavší finanční prostředky, úhradu pohřbu, otázku dluhu a další. Při jednání před notářkou pak žalobkyni nabídli, že si může nechat všechny , adresa, peníze, auta, a že by nemusela vracet půjčky s tím, že oni by si nechali plácek a dali jí odhadní cenu ve výši 300.000 Kč. Ta však požadovala částku nejprve 2,8 milionu korun a poté 1,8 milionu korun, přičemž na tento požadavek nepřistoupili. Protože i panu , jméno FO, půjčovali peníze, neboť je zadlužen, žalovaná nevěděla, zda si jej žalobkyně nezavázala nějakými penězi. Žalovaná nebyla přítomna žádnému konfliktu mezi žalobkyní a jejím synem , jméno FO, , vnímala však, že se vzdálili, že se stranili a že , jméno FO, byl s žalobkyní proto, že potřeboval její pomoc. Žalovaná si nedovedla vysvětlit důvod, proč by její syn , jméno FO, chtěl dát svůj spoluvlastnický podíl právě žalobkyni, když mu muselo být jasné, že ona by jej prodala a zamezila tak činnosti jeho bratra , jméno FO, .

18. Žalovaný 2) v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že je přesvědčený o tom, že by , jméno FO, závěť nesepsal, neboť ho znal celý život, ví jaký byl a tohle k němu nesedí. Zároveň i svědkové, kteří měli být svědky závěti, pro něj nejsou důvěryhodnými osobami, když panu , jméno FO, nedělá problém lhaní, a přestože paní , jméno FO, tolik nezná, udělal si o ní nějakou představu. Žalobkyně se dle názoru žalovaného 2) změnila poslední 2 až 3 roky před smrtí jeho syna, což ovlivnilo i jejich vztahy. Z vyjádření samotného , jméno FO, v roce 2022 pochopil, že jejich vztahy nejsou ideální. Sám byl několikrát svědkem toho, že zůstavitel žalobkyni několikrát sprostě vynadal. I tohle jej vedlo k závěru, že byl přesvědčený o tom, že by , jméno FO, závěť nenapsal. Myslel si, že by , jméno FO, nesvěřil svůj majetek , jméno FO, , protože věděl, jak zachází s penězi, že si půjčovala. O některých půjčkách ani , jméno FO, nevěděl, protože by jinak dle názoru žalovaného 2) žalobkyni vyhodil z domu. , jméno FO, byl totiž šetřivý, prakticky si nic nekupoval, plánoval si pouze zakoupit vozidlo. Nevěřil bankám, peníze si nechával doma v hotovosti. , jméno FO, , kterého žalovaný znal asi 15 let a ví o něm, že mu nečiní lhaní žádný problém, tak to byl člověk, který vykládal, že pokud , jméno FO, nesepíše závěť, tak to špatně dopadne. Co mělo být obsahem závěti, pan , jméno FO, nikdy nekomentoval. Žalovaný uvedl, že vztahy se synem měli dobré, i když se občas pohádali, jinak si ale vzájemně vypomáhali. Měli lepší a horší období. Zmiňovaný plácek zakoupili společně jejich synové zhruba před 11–13 lety, neboť se spolu odjakživa věnovali autům a jejich montáži, demontáži apod. Prostor tak sloužil jednak k opravám aut, a jednak jako místo setkávání. Do pohřbu syna měli s žalobkyní dobré vztahy a asi po 2 měsících po smrti , jméno FO, došlo i k ukončení vztahů s panem , jméno FO, . Žalovaný uvedl, že by jejich syn chtěl pokračovat v dosavadní činnosti. Se synem se vídali jednou až dvakrát týdně.

19. Ze závěru znaleckého posudku č. , hodnota, zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní znalkyní v oboru a odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo, která se zabývala úkolem soudu spočívajícím v ověření pravosti podpisu zůstavitele , jméno FO, na závěti ze dne , datum, , jednoznačně vyplynulo, že podpis zůstavitele , jméno FO, na listině závěti ze dne , datum, je pravým podpisem , jméno FO, , jehož srovnávací materiál měla znalkyně k dispozici. Znalkyně dospěla k tomuto kategorickému závěru po provedeném zkoumání, komplexním vyhodnocení všech nalezených znaků z hlediska jejich významnosti a dostatečnosti a zpětné kontrole postupu a byla tak schopna objektivně odpovědět na položenou otázku. Zjištěné sledované znaky odůvodňovaly vyslovený kladný kategorický závěr znalkyně, kterému nebránil ani výskyt ojedinělých dílčích rozdílů, či spíše nepoznaných variant těchto znaků. Všechny nalezené a dokumentované shodné znaky byly v komplexu značně průkazné, zahrnovaly v sobě i kombinaci detailů, která by pro jinou osobu byla těžko postřehnutelná. Při adekvátní písařské rychlosti byly současně drženy i další identifikačně hodnotné znaky/markanty, jako je spontánnost při zhotovování podpisu, typicky smíšené střídaní přítlaku s odlehčením na psací prostředek v průběhu psaní, kvalita/tvar adjustací, proporce jednotlivých prvků či písmen podpisu, včetně jejich sklonu, tvar základny podpisu, systémové shody v technice psaní jednotlivých komponentů.

20. Soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrhy výslechy svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , neboť dosavadní závěry jsou dostatečné pro posouzení věci a další dokazování by nemohlo zvrátit zjištěné závěry.

21. Podle ustanovení § 1672 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

22. Podle ustanovení § 1534 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

23. Vzhledem k tomu, že v pozůstalostním řízení po zůstaviteli , jméno FO, došlo ke sporu o dědické právo mez zákonnými dědici – žalovanými a závětní dědičkou – žalobkyní, byla závětní dědička odkázána na podání žaloby, neboť její dědické právo bylo slabší.

24. Žalobkyně proto v duchu poučení soudní komisařky podala u Okresního soudu v Bruntále žalobu na určení, že je závětní dědičkou a učinila tak v poskytnuté dvouměsíční lhůtě. Žalobu je tak nutné považovat za včasnou.

25. Pokud jde o pasivní legitimaci, byla žaloba podána správně proti všem ostatním účastníkům pozůstalostního řízení, tedy proti dědicům, kteří by dědili ze zákona ve II. dědické skupině (samozřejmě s výjimkou sebe samotné).

26. V neposlední řadě soud považuje za vhodné připomenout, že přestože žaloba je formulací svého petitu žalobou určovací, není žalobou určovací ve smyslu ustanovení § 80 občanského soudního řádu a tedy naléhavý právní zájem na žalobou požadovaném určení není třeba tvrdit ani prokazovat ani prokazovat.

27. Na základě provedeného dokazování, především na základě výsledků znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, bylo jednoznačně prokázáno, že podpis na závěti ze dne , datum, je pravým podpisem zůstavitele , jméno FO, . Zpochybněna tak byla jediná námitka žalovaných, kteří byli přesvědčeni o tom, že nejde o pravý podpis jejich syna. Znalkyně svůj závěr učinila kategoricky a nepřipouštěla, že by se snad mýlila. Pravostí podpisu si byla jista. Byly splněny i další zákonné podmínky pro allografní závěť ve smyslu ustanovení § 1534 občanského zákoníku, když oba svědkové podpisu přítomni podpisu potvrdili zákonem předvídaný postup, tedy přečtení závěti, jejich současnou přítomnost ve stejný okamžik, jakož i vyjádření toho, že jde o poslední vůli zůstavitele. Postup při vyhotovení allografní závěti byl žalobkyní konzultován s advokátkou , tituly před jménem, , jméno FO, , a tento byl dodržen. Přestože předložený email s ohledem na znění emailové adresy žalobkyně logicky vylučuje řádné doručení, nebylo dle názoru soudu pro účely rozhodnutí ve věci v tomto směru vést další dokazování. S ohledem na výše uvedené soud proto žalobě žalobkyně vyhověl a určil, že je závětní dědičkou po zůstaviteli , jméno FO, .

28. Další dokazování v podobě výslechů účastníků a svědků podpisu tak spíš jen dokreslilo okolnosti, které vedly zůstavitele k tomu, aby učinil pořízení o své poslední vůli, kdy a proč se tak stalo. Především opakovaně zaznělo, že zůstavitel si nepřál, aby se někdo další o jeho závěti dozvěděl. Tyto výpovědi by mohly účastníkům pomoci pochopit postoje, chování i jednání ostatních, které nastalo po smrti zůstavitele a třeba do budoucna vést i k tomu, aby účastníci k sobě našli zpět cestu i přesto, že zemřel jejich spojující člen.

29. Žalovaní navrhli, aby soud v případě rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval ustanovení § 150 občanského soudního řádu a žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť jsou tu dány důvody hodné zvláštního zřetele spočívající jednak v okolnostech případu, a jednak v povaze celé věci, kdy prakticky rozhodnutí soudu záleželo výlučně na znaleckém posudku. Žalovaní apelovali na to, aby soud zohlednil, za jakých okolností byla předložena závěť a že žalovaní neměli jinou možnost než tuto závěť zpochybnit v rámci řízení. Žalovaní naopak měli důvod se domnívat, že závět není pravá, a to s ohledem na chování žalobkyně spočívající v její nekomunikativnosti, odtažitosti, neochotě věci řešit a v neposlední řadě pak také v odmítnutí finančního vyrovnání. Žalobkyně naopak měla za to, že nejsou splněny mimořádné okolnosti předvídané ustanovením § 150 občanského soudního řádu pro aplikaci tohoto ustanovení, když žalobkyně předkládala své návrhy na smír, a byli to žalovaní, kteří odmítli částku žalobkyni zaplatit a svou obranu postavili na zpochybnění závěti. Snahou žalovaných jednoznačně bylo eliminovat žalobkyni v dědickém řízení. Byla to naopak žalobkyně, která musela podat žalobu, aby se domohla svého dědického práva ze závěti. V důsledku postoje žalovaných, kteří podpis zůstavitele sportovali, tak vznikla tato soudní pře. Není tak žádný důvod pro to, aby žalobkyně nesla své soudní výlohy.

30. Soud se tak musel zabývat tím, zda jsou splněny podmínky předvídané ustanovením § 150 občanského soudního řádu pro výjimečné nepřiznání náhrady nákladů řízení. Obecně totiž platí, že náhradu nákladů sporného řízení ovládá zásada úspěchu ve věci. Ustanovení § 150 občanského soudního řádu zakládající diskreční oprávnění soudu nelze považovat za předpis, který by zakládal volnou diskreci soudu, nýbrž jde o ustanovení, podle něhož je soud povinen zkoumat, zda ve věci neexistují zvláštní okolnosti, k nimž je třeba při stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení výjimečně přihlédnout. Úvaha soudu o tom, zda se jedná o výjimečný případ a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Soud posoudil konkrétní okolnosti tohoto případu, které vyplynuly z široce vedeného dokazování a které dokreslily vztahy mezi účastníky a především vnímání některých otázek ze strany jednotlivých aktérů a dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni. Namítali-li žalovaní důvody spočívající v chování žalobkyně, z nichž dovozovali, že předložená závěť musí být neplatná, ukázalo se, že žalobkyně a také další dva svědkové pouze realizovali přání zůstavitele co nejdéle mlčet o existenci závěti při vědomí toho, co by mohlo následovat potom, kdyby se někdo z rodinných příbuzných zůstavitele o závěti dozvěděl. Z provedeného dokazování ostatně vyplynulo, že zůstavitel v tomto směru znal svou rodinu podstatně lépe než ona jeho. Z provedeného dokazování také vyplynuly důvody, proč se žalobkyně po smrti svého dlouhodobého partnera zachovala tak, jak se zachovala a ani v tomto chování nelze spatřit nic mimořádného. Ani skutečnost že žalobkyně odmítla přijmout částku 300.000 Kč spolu s vozidly bez povinnosti vrátit půjčku nepřesahující 100.000 Kč a ve zbytku se fakticky vzdát dědictví, není důvodem, pro který by ji nemělo být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Lze však souhlasit s tím, že skutečně tento spor byl řešitelný pouze znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Obecně ale lze uvést, že typově je takových sporů řešitelných toliko zpracováním znaleckého posudku podstatně více, aniž by to bez dalšího zakládalo důvod k nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení úspěšnější ze stran. Ze všech těchto důvodů se proto soud k aplikaci tohoto ustanovení nepřiklonil.

31. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, zaplacená záloha na znalecký posudek ve výši 10.000 Kč a náklady právního zastoupení za úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, sepis repliky, účast u jednání soudu dne 8. 9. 2023 – 4 úkony, účast u jednání soudu dne 16. 10. 2023 a účast u jednání soudu dne 24. 3. 2025) dle § 9 odst. 3 ve spojení ustanovením § 7 bod 5 téže vyhlášky ve výši á 2.500 Kč, resp. á 3.700 Kč u úkonu ze dne 24. 3. 2025 (23.700 Kč) a devět náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč, resp. po 450 Kč úkonu ze dne 24. 3. 2025 (2.850 Kč). Žalobkyni dále náleží náhrada jízdného k jednáním soudu vozem Hyundai Tuscon o průměrné spotřebě 7 l/100 km naturalu 95 a vzdálenosti 50 km na trase , adresa, a zpět při vyhláškové ceně paliva 41,20 Kč/l, resp. 35,80 Kč/l v roce 2025 a základní sazbě 5.20 Kč/km, resp. 5,80 Kč/km v roce 2025, čemuž v roce v 2023 odpovídá částka 404 Kč za jednu účast v roce 2023 a 415 Kč v roce 2025. Vzhledem k tomu, že v roce 2023 byla uskutečněna 2 jednání, odpovídá náhradě jízdného celková částka 1.223 Kč. V neposlední řadě byla žalobkyní, resp. jejím zástupcem účtována náhrada za ztrátu času ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu na cestu k jednání soudu a to vždy za dvě započaté půlhodiny, ve výši 100 Kč, resp. 150 Kč v roce 2025, za každou započatou půlhodinu, čemuž u třech jednání odpovídá částka 700 Kč (200 Kč + 200 Kč+ 300 Kč). Náklady řízení celkem činí 40.273 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. S ohledem na skutečnost, že žalovaní jsou z procesního hlediska nerozluční společníci, zavázal je soud k náhradě nákladů řízení solidárně.

32. O nákladech státu soud rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 občanského soudního řádu, tedy dle výsledku řízení, proto k náhradě nákladů řízení zavázal neúspěšné žalované, kteří jsou solidárně zavázáni s ohledem na jejich procesní postavení v podobě zákonných dědiců. Náklady státu jsou pak tvořeny zaplaceným znalečným znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 24.125,60 Kč po zohlednění zálohy zaplacené žalobkyní ve výši 10.000 Kč. K úhradě částky 14.125,60 Kč byli proto žalovaní zavázáni společně a nerozdílně.

33. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.