18 C 99/2023

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 62 087,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 58 166 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 250,17 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně od 3.1.2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 3 921,01 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 11 247,09 Kč a nadále běžícím ve výši 11,75 % ročně z částky 59 999,21 Kč od 3.1.2023 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 921,01 Kč od 3.1.2023 do zaplacení, <b>se zamítá.</b>

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 16 713,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], LL. M.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2.1.2023 domáhala po žalované úhrady částky 62 087,01 Kč s příslušenstvím, jako nesplaceného úvěru. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 28.3.2022 komunikačními prostředky na dálku smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě níž poskytla žalované částku spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni částku vrátit spolu s výpůjčním úrokem ve výši 27,8% ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 3,05% z uvěrového rámce, tj. ve splátkách nejméně po 1 827 Kč. Kč. Na základě uvedené smlouvy za dobu jejího trvání žalovaná načerpala finanční prostředky v celkové výši 61 823 Kč a uhradila pouze 3 657 Kč. Protože žalovaná však nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 21.9.2022 zesplatnila a požadovala uhradit celou do té doby nesplacenou jistinu ve výši 59 999,21 Kč, dlužný obchodní úrok do dne zesplatněním úvěru a nadále běžící z nesplacené jistiny do 2.1.2023 v celkové výši 11 247,09 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalovaná v úvěrové smlouvě rovněž přistoupila k pojištění schopnosti splácet, když pojistné činilo 162,60 Kč měsíčně. Žalobkyně proto požadovala uhradit rovněž dlužné pojistné za dobu trvání smlouvy v celkové částce 487,80 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala obchodní úrok snížení v souladu s omezujícím ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a úrok z prodlení z neuhrazených částek, a to od 3.1.2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žaloba byla žalované doručena do její datové schránky dne 8.6.2023 a předvoláním k jednání ve věci samé bylo žalované doručeno dne 25.8.2023 rovněž do její datové schránky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle řádně obeslána bez omluvy nedostavila, proto soud jednal v nepřítomnosti podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Žalobkyně v průběhu řízení opakovaně avizovala, že mezi účastnicemi probíhá jednání o mimosoudním vyřešení věci, s tím, že naposledy podáním ze dne7 .9.2023 žádala o schválení smíru, který bude soudu doručen. Soud však až do jednání ve věci samé neobdržel návrh na schválení smíru žalovanou. S ohledem na tuto skutečnost soudu soud projednal předloženou žalobu, aniž by rozhodoval o návrhu žalobkyně na schválení smíru, a to na základě předložených listinných důkazů.

5. Ze smlouvy Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr [číslo] ze dne 28.3.2022, včetně příloh, soud zjistil, že žalobkyně měla uzavřít s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě níž se zavázala žalované poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem 60 000 Kč s úrokovou sazbou úrokem ve výši 27,8% ročně, a že žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 1 827 Kč Součástí smlouvy je i přistoupení žalované k pojistné smlouvě – pojištění schopnosti splácet, když výše měsíčného pojistného je stanovena jako 8,9% z minimální měsíční splátky úvěru. Součástí úvěrové smlouvy je i označení bankovního účtu, na který měl být úvěr žalobkyní žalované poskytnut. Text předložené smlouvy obsahuje připojené podpisy, a to v části„ Podpisy smluvních stran“, kdy v rubrice„ Podpis klienta“ je připojeno [číslo] u nadepsaného označení žalobkyně je připojen vlastnoruční podpis s vyznačením jména Ing. [jméno] [příjmení], přičemž není zjevné, kdo a kdy tyto údaje na smlouvu připojil. Soudu byla popsaná písemná smlouva předložená v elektronické podobě, jako soubor ve formátu PDF, který byl dle údajů o vlastnostech dokumentu vytvořen dne 28.3.2022 v 11:

32. K dokumentu není připojen žádný elektronický podpis. Z přehledu informací o činnosti klienta generovaného ź interního systému žalobkyně dne 11.5.2023 vyplývá, že žalobkyně eviduje část elektronické komunikace s žalovanou,, a to konkrétně časy odeslání SMS žalované k kódy k registraci do systému a s kódem pro odsouhlasení smlouvy a čas zpětného přijetí SMS kódu jako podpisu smlouvy. V přehledu není zaznamenáno vygenerování smlouvy ani jeho vložení na webové rozhraní přístupné žalované.

6. Z kopie občanského průkazu a zdravotní průkazky žalované má soud za prokázané, že žalobkyně měla k dispozici kopie osobních dokladů žalované s údaji, které se shodují s údaji uvedenými v předložené smlouvě.

7. Z výpisu z běžného účtu žalované vedeného u [příjmení] [příjmení] za měsíc leden 2022 má soud za prokázané, že žalovaná neměla žádný příjem ze zaměstnání či ze sociálních dávek. V průběhu měsíce ledna 2022 měla na účtu kreditní obrat v platbách od různých fyzických osob ve výši 500 až 1 700 Kč v celkové výši 21 721 Kč, přičemž z výpisu není možné zjistit právní důvod takového plnění. Rovněž je zjevné, že z uvedeného účtu nejsou hrazeny žádné běžné životní výdaje, ať již na bydlení, či na stravu, drogerii a další běžné výdaje.

8. Z Potvrzení o prověření bonity klienta ve spojení s úvěrovou zprávou má soud za prokázané, že žalobkyně o žalované vede záznamy, v nichž eviduje základní údaje týkající se úvěru a dále informace o dotazech do veřejných i neveřejných registrů. Žalobkyně eviduje výši příjmu žalované 34 000 Kč, příjem partnera 50 000 Kč a splátky jiným společnostem 25 000 Kč. Zároveň žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná je vdaná, má 4 nezaopatřené děti, žije ve vlastní nemovitosti, příjem má mít ze svobodného povolání. Daňové přiznání či alespoň přehled příjmů si žalobkyně nevyžádala. Z příložného výpisu z NRKI – úvěrová zpráva - vyplývá, že žalovaná měla celkem 1 existující splátkové úvěr se splátkou 1 215 Kč měsíčně, když jeho nesplacená jistina činila 83 766 Kč. Zároveň byl žalované v roce 2021 zesplatněn jeden úvěr z důvodu prodlení s jeho úhradou.

9. Z nahrávky telefonního hovoru mezi operátorkou žalobkyně a žalovanou má soud za osvědčené, že tato k dotazům operátorky potvrdila, že žádá o úvěr ve výši 60 000 Kč. Že uvedla, že náklady na domácnost činí 25 000 Kč, aniž by bylo zjevné, o jaký druhá nákladů jde (tj. zda jde o náklady na bydlení, náklady na stravu šestičlenné rodiny, náklady na splátky jiných úvěrů apod). Operátorka nepožadovala žádné upřesňující informace, nežádala o sdělení struktury výdajů, neptala se na výdaje na děti, bydlení. Nezajímal jí příjem partnera a jeho výdaje. Nepožadovala zaslání jakýchkoliv dokladů osvědčujících příjem a výdaje žalované a jejího partnera.

10. Z potvrzení o odchozí úhradě z účtu má soud za prokázané, že žalobkyně na bankovní účet žalované (číslo účtu, na nějž byla částka poukázána, se shoduje s číslem účtu předloženým žalovanou žalobkyni – viz odstavec 7 tohoto rozsudku) celkem částku 61 823 Kč.

11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad pak soud zjistil, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku ve výši 3 657 Kč a že se ocitla v prodlení se 3. splátkou úvěru splatnou dne 20.6.2022.

12. Z výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne 21.9.2022, včetně podacího archu ze dne 22.9.2022, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého do té doby nesplaceného úvěru, neboť došlo k jeho zepslatnění, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání výzvy. Z předžalobní výzvy ze dne 13.10.2022, včetně podacího archu ze dne 14.10.2022, vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení svého dluhu před podáním žaloby.

13. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

16. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

19. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

24. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ v platné smlouvě o spotřebitelském úvěru Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr [číslo] ze dne 28.3.2022 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou.

25. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované, a na základě lustrace žalované v registrech NRKI, CEE a ISIR. Žalobkyně však zcela pomíjí, že její zákonnou povinností ve smyslu ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je údaje si nejen vyžádat, ale i ověřit.

26. V projednávaném případě neměla žalobkyně ověřen ani příjem žalované, když z jí předloženého výpisu z účtu není možné příjem, tím méně v tvrzené výši, ověřit. Za sitauce, kdy má mít žalovaná příjem ze svobodného povolání, není dokladem o jejím příjmu výpis z bankovního účtu, ale daňové přiznání ve spojení s výpisem z účtu či účetní evidence. Nelze přehlédnout, že dle předloženého příjmu žalovaná v daný měsíc dosáhla v kreditním obratu pouze 2/3 tvrzeného měsíčního příjmu, tedy výpis z uvedeného měsíce nemůže být dokladem osvědčujícím výši příjmu žalované. Rovněž nelze přehlédnout, že si žalobkyně nezjistila žádné údaje týkající se druhu svobodného povolání, tedy nemůže být schopna ani usuzovat na pravidelnost příjmu žalované, na její závislost na jednotkách odběratelů apod. (bezesporu bude rozdíl, pokud bude žalovaná vykonávat svobodné povolání jako advokát, lékař či jako spisovatelka, příležitostná zpěvačka nebo malířka) shodně, jaké výdaje musí žalovaná vynaložit na dosažení jejího příjmu, a to nejen výdaje přímo spojené s její výdělečnou činností, ale i povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění. Jak žalobkyně zohlednila, že žalovaná má čtyři nezaopatřené děti, tedy běžné výdaje na zajištění základních životních nákladů rodiny (bydlení, strava, ošacení, léky, nálady spojené se vzděláváním dětí) boudu nepochybně přesahovat i tvrzený příjem žalované. Za této situace by měla mít žalobkyně ověřen i příjem partnera žalované a jeho výdaje, včetně rozsahu jeho závazků, věk dětí, popř. další údaje ovlivňující výši a strukturu výdajů, jak současných tak i statistický předpoklad jejího budoucího vývoje. Bez takovýchto údajů nelze objektivně provést jakékoliv hodnocení úvěruschopnosti žadatele, a to ani matematickým či statistickým modelem. Z předložených listin pak nelze dovodit, zda žalobkyně zohlednila skutečnost, že v roce předcházejícím poskytnutí úvěru byl žalované jiný úvěr pro prodlení s jeho splácením zesplatněn.

27. Z výše uvedeného má soud za to, že žalobkyně objektivně nemohla provést porovnání příjmů a výdajů žalované a její domácnosti, tím méně, že by měla tyto příjmy a výdaje za osvědčené, čímž založila existenci důvodných pochybností o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr [číslo] ze dne 28.3.2022 je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná.

28. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované v průběhu trvání smlouvy částku 61 823 Kč na její bankovní účet, a že žalovaná vrátila žalobkyni částku 3 657 Kč, tedy že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 58 166 Kč (61 823 Kč – 3 657 Kč), které je povinna vydat.

29. Soud se dále zabýval ve smyslu ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, jaké jsou možnosti žalované jako spotřebitele bezdůvodné obohacení splatit. Za situace, kdy žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu, ani na výzvu soudu k vyjádření k žalobě, nemá soud možnost posoudit příjmové a majetkové poměry žalované. Žalovaná tedy neuvedla nic na svoji obranu, z níž by vyplývalo, že není v jejich majetkových poměrech dlužnou částku splatit. Z uvedených důvodů soud uzavírá, že za situace, kdy žalovaná měla od úhrady poslední splátky úvěru do dne podání žaloby více než ½ roku, měla dostatek času k řešení své situace a lhůtu k plnění určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů. Zároveň splatnost neuhrazené jistiny nastala již dnem doručení oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21.9.2022, tj. ve smyslu ustanovení § 573 o.zů třetím pracovním dnem po odeslání oznámení o zesplatnění, tj. dne 27.9.2022, a od 28.9.2022 je žalovaná v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení a od tohoto dne přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně tj. ve výši sazby stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když úrok z prodlení v souladu s návrhem žalobkyně kapitalizoval do 2.1.2023 (výrok I).

30. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy a tím i všech doprovodných ujednání včetně ujednání o výši poplatků za poskytnutí úvěru, o výši nákladů spojených s upomínáním a o smluvní pokutě (výrok II.).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci, když však přiznal žalobkyni náhradu v nekrácené výši, neboť byla v řízení neúspěšná v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 713,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 484 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 087,01 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 760 Kč ve výši 2 469,60 Kč.