18 C 99/2024

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení Kč 80 091 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni 45 614,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 27.2.2024 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 9 784,79 Kč spolu s obchodním úrokem ve výši 28,94 % ročně z částky 51 163,91 Kč od 20.9.2022 do 13.10.2022 kapitalizovaným částkou 962,64 Kč a nadále běžícím ve výši 15 % ročně z částky 51 163,91 Kč od 14.10.2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 20.09.2022 dosáhne částky 108 057,00 Kč smluvní pokutou ve výši 25 502 Kč úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 20.9.2022 do 17.1.2024 částkou 11 318,50 Kč a nadále běžícímo ve výši 15 % ročně z částky 55 399,21 Kč od 18.1.2024 do 26.2.2024 ao ve výši 0,25% ročně z částky 9 784,79 Kč od 27.2.2024 do zaplacení;se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 12.3.2024 domáhala zaplacení částky ve výši 80 901 Kč jako dlužného úvěru s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že, jako společnost s povolením České národní banky poskytovat spotřebitelské úvěry, uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu č. , číslo, na základě níž poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 53 000 Kč. K vyplacení úvěru ze strany žalobkyně došlo dne 23.3.2022, a to na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit žalobkyni zpět spolu s úrokem 28,94 % ročně, a to v 48měsíčních splátkách po 2 064 Kč, počínaje měsícem duben 2022. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru žalovanému ověřila jeho schopnost úvěr splácet, a to ověřením jeho předchozí úvěrové historie v databázích SOLUS a NRKI a dále vnitřním skóringem – hodnocením klienta. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 18.9.2022, neboť se žalovaný dostal do prodlení delšího než 65 dní se splátkou č. 4 splatnou k 15.7.2022. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil žalobkyni ještě částku 1 193,79 Kč.Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady dlužné jistiny 53 625,93 Kč (včetně sjednaného úroku splatného do dne zesplatnění). Dále požadovala úhradu částky ve výši 998 Kč sestávající ze dvou smluvních pokut ve výši á 499 Kč za prodlení s úhradou splátky 4. a 5. splátky po dobu delší 30 dní. Žalobkyně rovněž požadovala uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši 400 Kč, sestávající z částky 2 x 200 Kč za každou ze 2 splátek č. 4 a 5, s níž se žalovaný ocitl v prodlení po dobu delší 15 dní. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny a dlužného obchodního úroku od 20.9.2022 do 11.3.2024 v kapitalizované výši 25 502 Kč a obchodního úroku z nesplacené jistiny, tj. z částky 51 163,91 Kč, ve výši 28,94% ročně od 20.9.2022 do 13.10.2022, kapitalizovaného částkou 962,64 Kč a nadále běžícího ve výši 15 % od 14.10.2022 do zaplacení, avšak maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 108 057 Kč. Žalobkyně uvedla, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k dobrovolnému plnění, žalovaný na ni nereagoval, a proto se obrátila na soud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k ústnímu jednání, k němuž byl podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslán, nedostavil, na svou obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru číslo , číslo, soud zjistil, že uvedeným návrhem měl žalovaný dne 22.3.2022 v 19:14:40 požádat o poskytnutí úvěru ve výši 53 000 Kč a zavázat se žalobkyni vrátit částku ve výši 90 048 Kč v 48 měsíčních splátkách po 2 064 Kč.Návrh smlouvy byl ze strany žalobkyně akceptován dne 23.3.2022 v 6:58:36 prostým elektronickým podpisem.Uvedený návrh byl soudu předložen jako elektronický dokument ve formátu PDF. Z vlastností dokumentu bylo zjištěno, že byl vytvořen dne 11.11.2019 a upravený dne 23.3.2022 v 6:58:37 hod. K dokumentu jsou připojeny dva elektronické podpisy z jejichž vlastností lze zjisti, že oba byly připojeny žalobkyní. Po připojení každého z podpisů nedošlo ke změně podepsaných dat. Z vlastností podpisů vyplývá, že identita podepisující osoby není známa, certifikát není veden v sezamu důvěryhodných certifikátů a vystavitelem certifikátu je přímo žalobkyně. Tedy žádný z podpisů není založen na kvalifikovaném prostředku pro vytváření elektronických podpisů ani na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis. Podpis u osoby žalovaného připojila žalobkyně v čase 22.3.2022 v 20:14:40 s připojením (otiskem) jedinečného kódu , číslo, . V otisku podpisu na smlouvě je však uveden čas o jednu hodinu dříve než došlo k připojení podpisu. Nelze zároveň přehlédnout, že v textu samotné smlouvy (v zápatí) je uvedena datace verze smlouvy dnem 22.3.2022 v 19:14:55, tedy až po jejím tvrzeném podpisu žalovaným.K uvedenému kódu žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že kód vepsal žalovaný do SMS zprávy zaslané žalobkyni (spolu se svým jménem a příjmením), čímž se má za to, že vyjádřil souhlas se všemi dokumenty vloženými do klientské zóny žalovaného na webovém rozhraní žalobkyně, tedy i s návrhem smlouvy. Jedinečný kód vygenervala žalobkyně a zaslala jej žalovanému jako variabilní symbol platby 1 Kč, kterou zaslala na účet žalovaného v průběhu ověřování jeho osobních údajů.Shodným způsobem měl být uzavřen i dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, jímž žalovaný měl požádat o uzavření smlouvy popsaným způsobem, přičemž veškeré dokumenty, tedy i tento dodatek měl být odsouhlasen jedinou SMS zprávou. Uvedený dodatek byl soudu předložen rovněž jako dokument ve formátu PDF s připojenými elektronickými podpisy žalobkyně se shodnými vlastnostmi podpisů jako u návrhu smlouvy o úvěru, a to jak na pozici klienta, tak úvěrujícího (viz. dodatek č. 1 ze dne 22.3.2022).Shodně měl žalovaný podepsat i Přílohu č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet, kterým měl žalovaný přistoupit k rámcové pojistné smlouvě v příloze popsané (viz. příloha č. 1 k návrhu ze dne 22.3.2022).Oznámení o schválení úvěru (akceptace návrhu) byla žalovanému zasláno na adresu uvedenou v návrhu úvěrové smlouvy dne 24.3.2022 a do jeho dispozice bylo dodáno dne 28.3.2022 spolu se splátkovým kalendářem a sdělením účtu pro úhradu splátek (viz oznámení ze dne 24.3.2022 a dodejka ze dne 28.3.2022).Bezprostředně před tvrzeným podpisem návrhu úvěrové smlouvy byl vyhotoven i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – o 3 sekundy (viz. Předsmluvní formulář z 22.3.2022).

6. Žalobkyně předložila částečné výpisy ze svého interního programu, v němž dle svého tvrzení eviduje veškeré pohyby na klientských účtech a klientských smlouvách, z nichž vyplývá, že žalobkyně měla dne 22.3.2022 v 18:37:06 (tedy před vytvořením návrhu úvěrové smlouvy a jeho tvrzeným podpisem žalovaným) odeslat na účet žalovaného částku 1 Kč s variabilním symbolem, který je shodný s jedinečným kódem, kterým následně žalovaný měl smluvní dokumentaci podepsat a textem v poznámce „Pojistena pujcka , číslo, . Podpisovy kod identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. , právnická osoba, .“.Dále měla dne 22.3.2022 v 18:38:18 být žalovanému odeslána na jeho telefon SMS s textem „PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na , jméno FO, jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod. Timto z , jméno FO, strany dojde k podpisu techto dokumentu: Navrh smlouvy, Prilohu c.1 ke smlouve, Prihlaska do pojisteni, Dodatek c.1 ke smlouve o uveru, Prohlaseni klientu, Informace pro klienty poskytovane zprostredkovatelem uveru, formular Hodnoceni klienta, Cestne prohlaseni politicky exponovane osoby, Souhlasy se zpracovanim osobnich udaju - Prehled - dalsi souhlasy.“Následně pak žalobkyně ve svém interním systému eviduje přijatou SMS zprávu ze dne 22.3.2022 v 19:13:20 s textem: „Souhlasim , jméno a příjmení, VS, tel. číslo, “, tedy s variabilním symbolem, jenž byl připojen jako doklad o odsouhlasení a podpisu smluvní dokumentace ze strany žalovaného. Čas přijetí podpisové SMS zprávy se však s údaji uvedenými na dokumentech, jež měl žalovaný touto SMS podepsat neshoduje.

7. Z interního dokladu vytvářeného z elektronického výpisu obratů na bankovním účtu žalobkyně ve spojení s výpisem z běžného účtu žalobkyně má soud za prokázané, že tato odeslala dne 23.3.2022 na účet shodný s účtem vedeným na jméno žalovaného u ČSOB částku 53 000 Kč pod variabilním symbolem shodným s číslem úvěrové smlouvy.

8. Z listiny Hodnocení klienta, vyplývá, že žalovaný měl tuto podepsat shodným způsobem jako návrh smlouvy o úvěru a další dokumenty (tj. jedinou SMS zprávou zaslanou žalovaným žalobkyni k její výzvě), že jde o formulář žalobkyně, v němž jsou uvedeny příjmy a výdaje žalovaného. Konkrétně je uveden příjem žalovaného ze zaměstnání 34 700 Kč měsíčně. Výdaje na živobytí žalovaného ve výši 3 860 Kč (s poznámkou životné minimum) a náklady na bydlení v družstevním bytě 20 000 Kč, náklady na dopravu, záliby apod. 5 000 Kč, spoření, pojištění apod. 1 700 Kč, tedy celkové výdaje 30 560 Kč. Z formuláře vyplývá, že žalovaný je svobodný, nemá děti a nemá žádné jiné úvěry. Z formuláře nevyplývá, jaké konkrétní doklady byly před poskytnutím úvěru žalovaným poskytnuty, či po něm požadovány.

9. Z potvrzení o přijaté platbě vystaveného bankou žalovaného vyplývá, že tento obdržel od společnosti , právnická osoba, dne 10.2.2022 částku 33 942 Kč a dne 9.3.2022 částku 36 929 Kč, přičemž tato společnost má být dle údajů uvedených na Kartě klienta jeho zaměstnavatelem. Průměrná mzda v uvedeném období tak činila 35 435 Kč, tedy částku o něco vyšší než je částka uvedená v Hodnocení klienta. Žalobkyně měla rovněž k dispozici výpis poplatků za rok 2022 vystavený ČSOB, a.s. žalovanému, z něhož má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem účtu, na nějž byly poukázány žalobkyní prostředky z poskytnutého úvěru.

10. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 18.3.2018 soud zjistil, že žalobkyně učinila dotaz na uvedenou evidenci s výsledkem, že u žalovaného není evidována žádná dlužná částka po splatnosti.

11. Z informace z nebankovního registru klientských informaci (NRKI) ze dne 22.3.2022 soud zjistil, že u žalovaného bylo stanoveno skóre platební morálky ve výši 393, tedy v kategorii II. s popisem – menší riziko, lepší segment klientů. Na základě jakých údajů bylo uvedené hodnocení vystaveno, však z předložené listiny nevyplývá.

12. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici doklad osvědčující osobní údaje žalovaného a jeho totožnost. Zároveň z předmětného občanského průkazu lze ověřit, že adresa trvalého pobytu žalovaného je adresa ohlašovny (obecného úřadu).

13. Z karty klienta – bilance má soud za prokázané, že žalobkyně vedla evidenci úvěru poskytnutého žalovanému, včetně záznamů o provedených platbách žalovaného, a že u žalovaného eviduje úhradu na úvěrovou smlouvu v celkové výši 7 385,79 Kč, přičemž žalovaný uhradil řádně a včas pouze tři první splátky.

14. Z výzev k zaplacení ze dne 15.8.2022 a 15.9.2022 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila pro žalovaného výzvy s upozorněním na prodlení s úhradou konkrétních splátek úvěru, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru, včetně uplatnění nároku na poplatky za odeslání výzvy k úhradě dlužných splátek. Doklad o odeslání upomínek či jejich doručení soudu nebyl předložen.

15. Z oznámení ze dne 18.9.2022 vyplývá, že žalobkyně vyhotovila oznámení o zesplatnění úvěru pro žalovaného a vyzvala ho k úhradě částky ve výši 56 593 Kč, avšak z výzvy ani jiného důkazu předloženého žalobkyní nevyplývá, že by bylo oznámení odesláno či doručeno žalovanému.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 21.2.2024 ve spojení s podacím archem ze dne 21.2.2024 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalovanému předžalobní výzvu.

17. Na základě provedených shora uvedených důkazů má soud za zjištěné, že žalovaný jednal s žalobkyní o poskytnutí úvěru, a že ta mu poskytla částku 53 000 Kč. Žalovaný před podáním žaloby uhradil žalobkyni celkem 7 385,79 Kč.

18. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Podle § 562 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

22. Podle § 561 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

23. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisujeli se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

24. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

25. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

26. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky:a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou;b) umožňuje identifikaci podepisující osoby;c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; ad) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

27. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

30. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu částky 45 614,21 Kč, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ v úvěrové smlouvě č. , číslo, uzavřené mezi účastníky, neboť nemá za prokázané, že by žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru právě takového znění, jež bylo předloženo soudu.

31. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovaným jednali, že žalovaný poskytl žalobkyni některé své doklady (o příjmu, občanský průkaz, osvědčil existenci svého bankovního účtu). Zda byl žalovanému zřízen klientský účet na webovém rozhraní žalobkyně, soud za prokázané nemá. Soud rovněž nemá za prokázané, že žalovaný zaslanou SMS zprávou podepsal právě smluvní dokumentaci předloženou žalobkyní.

32. K platnosti písemné smlouvy (jejíž existenci žalobkyně tvrdí, a kterou předložila soudu) je ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. třeba, aby k ní účastníci připojili své popisy. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit rovněž zaručený elektronický podpis (= v české terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

33. Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument – obsahuje dva elektronické podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě). Oba popisy, tedy i podpis žalovaného byly připojeny žalobkyní. Z údajů o podpisu se podává, že má jít v obou případech o podpis osoby s neznámou identitou, jejíž certifikát není v seznamu důvěryhodných certifikátů. Nejde tedy o podpis, který by vyhovoval podmínkám článku 26 eIDAS, neboť není jednoznačně spojen s podepisující osobou (nejméně s žalovaným), neumožňuje její identifikaci a nejméně žalovaný svůj podpis k dokumentu nepřipojil.

34. Může tak jít maximálně o prostý elektronický podpis, z něhož však nevyplývá identita podepisujícího. Zároveň z Dodatku č. 1 k návrhu úvěrové smlouvy bylo prokázáno, že připojení podpisu nemohl učinit žalovaný, když ten měl, dle tvrzení uvedeného v dodatku smlouvu, odsouhlasit zasláním SMS zprávy k rukám žalobkyně texty smluvní dokumentace. Nemohl tak stejným způsobem podepsat i dodatek, jímž se měl s žalobkyní dohodnout na jiném způsobu podpisu dokumentů, než předvídá zákon. Tedy žalovaný nepřipojil svá data (podpis) k jiným datum (dokumentu obsahujícímu smlouvu).

35. Nelze ani přehlédnout, že pokud by měl soud za osvědčené (což pouhým otiskem vybraných řádek z interního systému žalobkyně, aniž by bylo možné sledovat alespoň v rozhodném období časovou neporušenost řady úkonů, soud nemá), že žalovaný zaslal žalobkyni tvrzenou SMS zprávu s VS jímž měl odsouhlasit texty smluvní dokumentace, že tak učinil již v 19:13:20, ač soudu předložený návrh úvěrové smlouvy je pořízen až s časem 19:14:55 a na smlouvě je čas podpisu smlouvy uveden jako 19:14:40 a fakticky byl připojen až v čase 20:14:40.

36. V důsledku shora uvedeného žalobkyně neprokázala, že soudu předložená smlouva je shodná se smlouvou, která měla být vložena do klientské zóny žalovaného a měla jím být následně odsouhlasena tvrzenou SMS zprávou. Naopak bylo prokázáno, že soudu předložená úvěrová smlouvy nebyla podepsána právě žalovaným. Soud tak nemá za prokázaný obsah úvěrové smlouvy, kterou měli účastníci uzavřít, tedy obsah smluvních podmínek, za nichž žalovaný prostředky od žalobkyně přijal.

37. Nelze rovněž přehlédnout, že jedinou SMS zprávou měl žalovaný odsouhlasit celou řadu dokumentů, aniž by bylo možné zpětně ověřit, které konkrétní dokumenty a v jakém konkrétním znění touto zprávou skutečně odsouhlasil, rovněž neměl možnost, některé žalobkyní připravené dokumenty neodsouhlasit.

38. Za situace, kdy nebyla prokázána existence písemné úvěrové smlouvy a ani obsah ujednání mezi účastníky, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., tedy úhrady částky 53 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný do dnešního dne žalobkyni uhradil 7 385,79 Kč, je nárok žalobkyně oprávněný v rozsahu částky 45 614,21 Kč.

39. Bezdůvodné obohacení je dle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. splatné na výzvu věřitele. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vrácení částky (neboť doložila pouze oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 19.9.2022, nikoliv však, že by tato výzva byla doručena či alespoň prokazatelně odeslána žalovanému). Za této situace soud vyšel z toho, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému doručena až v předžalobní výzvě ze dne 21.2.2024, odeslané týž den. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, kdy žalovaný výzvu obdržel, vycházel soud z ustanovení § 573 o.z., dle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V souladu s citovaným ustanovením nastala fikce doručení výzvy žalovanému dne 26.2.2024, a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení s úhradou zbývajícího bezdůvodného obohacení a od tohoto dne soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 . Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

40. Protože nebylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě uzavřené Smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (obchodních úroků, smluvních pokut a poplatků) žalobu zamítl (výrok II.).

41. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tj. podle poměru úspěchu účastníků ve věci. Ve věci je poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného téměř shodný (když se žalobkyně domáhala úhrady částky 80 901 Kč a obchodních úroků kapitalizovaných ke dni rozhodní soudu částkou 12 300 Kč, tj. celkem částky 93 201Kč , přičemž byla úspěšná pouze v rozsahu částky 45 614,21 Kč), proto soud náhradu nákladů žádnému z účastníků nepřiznal.