19 C 106/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat žalobci urnu, ve které se nachází popel s podezřelý výraz jméno FO, narozené datum, zemřelé datum, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení ve výši 13 950 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 11. 4. 2024 se žalobce domáhal proti žalovanému vydání věci urny s podezřelý výraz jméno FO, narozené datum, zemřelé datum. Uvedl, že žalobce je synem zemřelé, žalovaný jejím manželem. Po zpopelnění má urnu s podezřelý výraz v držení žalovaný. Při smutečním rozloučení se účastníci a ostatní členové rodiny dohodli, že zemřelá bude dle jejího přání uložena do hrobu vedle jejího bratra a matky v Anonymizováno, přičemž záležitost zařídí žalovaný. Žalovaný prohlásil, že s urnou bude nakládat dle své libosti. Účastníci mají špatné vztahy několik let, což vygradovalo v řízení o rozvod manželství matky žalobce a žalovaného, kdy žalobce svědčil ve prospěch své matky. Žalobce hodlá dostát přání matky, proto se domáhá vydání urny za účelem pohřbení do společného rodinného hrobu v Anonymizováno vedle bratra matky žalobce.

2. Žalovaný uvedl k žalobě, že s manželkou se dohodli na společné dovolené v Anonymizováno v roce 2015 nebo 2016, že po smrti se nechají zpopelnit a urnu s popelem žalovaný uloží v hrobě maminky manželky v obci Anonymizováno. Toto přání manželky žalovaný splní. Doplnil, že hrob matky manželky je odlišný od rodinné hrobky s podezřelý výraz bratra manželky, kdy hroby jsou vzdáleny asi 100 metrů.

3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Mezi účastníky je nesporné, že urnu s podezřelý výraz jméno FO, narozené datum, zemřelé datum, má v držbě žalovaný. Z výpovědi svědků neteře jméno FO, synů jméno FO a jméno FO, spisu z rozvodového řízení zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, výpovědi jméno FO při hlavním líčení dne datum v řízení u Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka má soud za prokázáno, že vztah jméno FO se žalovaným byl dlouhodobě neuspokojivý a problematický. Návrh jméno FO na rozvod manželství byl rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka zamítnut. Naopak její vztah se syny byl standardní, kdy žila ve společné domácnosti a pečovala o syna jméno FO podezřelý výraz postiženého po nehodě v roce 1991. Žalobce byl s matkou v běžném kontaktu a pomáhal matce s různými záležitostmi. jméno FO udržovala blízký vztah s dcerou svého bratra jméno FO žijící v Anonymizováno, se kterou se vzájemně navštěvovaly, pravidelně jezdily na společné dovolené, naposledy v červnu 2023 do Anonymizováno, dále byla v denním kontaktu přes sociální sítě. jméno FO po smrti svého bratra, otce jméno FO, ke které došlo v roce 2010, rozhodla být pohřbena do rodinného hrobu v obci Anonymizováno vedle svého bratra, když dříve měla přání spočinout v hrobě své matky, který je na odlišném místě hřbitova. Toto své rozhodnutí nezměnila do své smrti, přičemž jej sdělila v červnu 2023 v rámci své dovolené jak žalobci, tak svědkyni jméno FO (výpověď jméno FO, výpověď žalobce). Svědek jméno FO uvedl, že matka hovořila o tom, že si přála být uložena do hrobu své matky. Nebyl schopen časově zařadit, kdy se tak vyjádřila. Výpověď svědka měla však nízkou vypovídací hodnotu s ohledem na rozumové schopnosti svědka vlivem jeho podezřelý výraz omezení. Svědek jméno FO neměl od své matky informaci o jejím rozhodnutí, pokud se týče o přesném místě posledního odpočinku.

5. Žalovaný do koncentrace řízení tvrdil, částečně odlišně od žalobce, že přání manželky bylo, aby byla uložena na hřbitově v obci Anonymizováno, ale nikoliv v rodinném hrobě vedle svého bratra, ale v samostatném hrobě její matky, kdy toto přání měla naposledy vyslovit na společné dovolené s žalovaným v Anonymizováno v roce 2015 nebo 2016. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že později, a to v roce 2023 rozhodla jméno FO o svém pohřbu tak, jak uvedl žalobce, soud se důkazně nezabýval skutečnostmi tvrzenými žalovaným, neboť podstatné bylo její rozhodnutí učiněné naposledy před její smrtí. Pokud žalovaný po lhůtě koncentrace řízení uvedl nová odlišná skutková tvrzení o tom, že v roce 2023 na výletě v Anonymizováno s manžely Anonymizováno manželka rozhodla o pochování v hrobě své matky, nesmí soud ve smyslu ust. § 118b občanského soudního řádu k těmto skutečnostem přihlížet. Soud proto návrh žalovaného k prokázání této skutečnosti výslechem svědků manželů Anonymizováno zamítl. Návrh žalovaného na provedení důkazu fotodokumentací zachycující společné okamžiky s manželkou soud rovněž zamítl, neboť dle názoru soudu nemohou vyvrátit prokázaný skutkový závěr o podobě rozhodnutí manželky o svém pohřbu.

6. Jako nadbytečné soud zamítl důkazní návrhy žalobce čestnými prohlášeními jméno FO, jméno FO a žalobce, rodným listem žalobce, úmrtním oznámením matky žalobce. Důkaz výpisy z účtu matky žalobce soud hodnotil bez důkazní hodnoty a do celkového hodnocení důkazů je nezahrnul.

7. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

8. Podle ust. § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

9. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

10. Podle ust. § 82 odst. 1 zákona č. občanského zákoníku, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

11. Podle ust. § 82 odst. 2 občanského zákoníku, po smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých.

12. Podle ust. § 114 odst. 1 občanského zákoníku, člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel.

13. Podle ust. § 81 občanského zákoníku je chráněna osobnost člověka. Jedná se o absolutní právo daného člověka, kterému odpovídá povinnost ostatních subjektů neoprávněně nezasahovat do osobnostních práv druhého člověka podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že po smrti člověka je aktivně legitimován k ochraně jeho osobnosti osoba blízká. V rámci práva na ochranu osobnosti je člověk oprávněn rozhodnout o svém pohřbu podle § 114 odst. 1 občanského zákoníku. jméno FO učinila rozhodnutí o svém pohřbu, kdy bylo prokázáno, že rozhodla o uložení svých podezřelý výraz v rodinném hrobě v obci Anonymizováno, ve kterém jsou uloženy podezřelý výraz jejího bratra, otce jméno FO. Proto žalovaný jako manžel zemřelé není oprávněn rozhodnout o podobě jejího pohřbu a je povinen dle § 82 odst. 1, § 114 odst. 1 občanského zákoníku rozhodnutí zemřelé manželky respektovat a nezasahovat do něj. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dosud nenaplnil toto rozhodnutí manželky, navíc má v úmyslu toto rozhodnutí nerespektovat, kdy, dle jeho vyjádření, hodlá její podezřelý výraz uložit do hrobu matky. Z ust. § 82 odst. 1 a § 114 odst. 1 občanského zákoníku neplyne pro žalovaného nebo jiné osoby povinnost konat dle rozhodnutí zesnulé, nýbrž pouze povinnost neporušovat a nezasahovat do jejího práva. Proto není dán nárok osoby blízké, domáhající se ochrany osobnosti zesnulé osoby podle ust. § 82 odst. 2 občanského zákoníku, aby žalovaný byl povinen podezřelý výraz manželky uložit do hrobu dle jejího rozhodnutí. Pokud žalovaný přání manželky nerespektuje a dobrovolně nesplní, lze její rozhodnutí naplnit pouze tím způsobem, že žalovaný bude povinen vydat urnu s jejími podezřelý výraz osobě, která vůli zemřelé dobrovolně naplní. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost vydat žalobci urnu, ve které se nachází popel s podezřelý výraz jméno FO, narozené datum, zemřelé datum, za účelem uložení podezřelý výraz v rodinném hrobě v obci Anonymizováno, ve kterém jsou uloženy podezřelý výraz jejího bratra, otce jméno FO.

14. Dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu soud úspěšnému žalobci přiznal náhradu účelných nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč dle pol. 4 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, odměnu advokáta ve výši 1 500 Kč / úkon dle § 7, § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění do datum, režijní paušál ve výši 300 Kč / úkon dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění do datum (převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne datum), odměnu advokáta ve výši 750 Kč / úkon dle § 7, § 9, § 11 odst. 2 písm. g), odst. 3 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění do datum, režijní paušál ve výši 300 Kč / úkon dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění do datum (odročené jednání dne datum) odměnu advokáta ve výši 2 300 Kč / úkon dle § 7, § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, režijní paušál ve výši 450 Kč / úkon dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. , v platném znění (účast na jednání dne datum, datum). Pokud se jedná o úkon právní služby, a to vyjádření ze dne datum, nejedná se účelné náklady řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, trojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobce domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.