19 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] ve [anonymizováno], Slovenská republika, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se manžel domáhal rozvodu manželství, které s účastníci uzavřeli dne [datum] ve [anonymizováno], Slovenská republika. V návrhu uvedl, že v manželství, z něhož se narodily tři děti ([jméno], nar. [rok], [jméno], nar. [rok], a [jméno], nar. [rok]), se v posledních letech prohlubovaly vzájemné neshody a rozpory mezi manžely. Účastníci mají odlišné postoje ke společnému soužití a obtížně hledají společnou řeč. Vzhledem k tomu, že manželé dosud nemají vypořádáno společné jmění, nadále oba obývají společnou nemovitost, nicméně společně již nehospodaří, intimně se nestýkají, a netráví spolu dovolené ani volný čas. Manželství se dostalo do krize, kterou již není možné překonat. Manžel je přesvědčen, že tento svazek je hluboce a trvale rozvrácen, nenese již známky fungujícího vztahu, neplní svou společenskou funkci a možnost obnovy společné domácnosti a fungujícího harmonického soužití je nereálná. Poukázal na to, že manželka již v minulosti podala návrh na rozvod manželství, řízení však bylo zastaveno z důvodu neuhrazení soudního poplatku. Proto byl nucen podat návrh na rozvod manželství sám.

2. Manželka nesouhlasila s návrhem na rozvod manželství, jakož ani s tvrzeními v něm uvedenými, a navrhla jeho zamítnutí. Namítala, že vztahy mezi manžely by bylo možné napravit. Ona sama se na vzniklé krizi nijak nepodílela a od počátku hledá možnost usmíření. Proto není pravdou, že nejeví zájem o obnovení společné domácnosti. Naopak je to manžel, který se rozhodl vůbec nekomunikovat a nereagovat na její návrhy týkající se například partnerské terapie, kterou i věnovala manželovi jako dárek k Vánocům. Manžel na to nikterak nereagoval, a proto byla nucena terapii zrušit. Účastníci se po celou dobu intimně stýkali, manželka v naději, že zachraňuje manželství. Manželka má velký zájem na tom, aby děti narozené z manželství vyrůstaly v kompletní rodině, aby měly rodiče, kteří je budou vychovávat společně, aby měly jeden domov. Má zájem i o společné dovolené a společné trávení času. Manželka je přesvědčena, že není možné rozvést manželství bez pokusu o jeho záchranu. Navrhla, aby účastníkům byla nařízena manželská poradna, příp. mediace.

3. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:

4. Z oddacího listu účastníků, vydaného Úřadem městské části města Brna, [obec] - střed dne 12. 1. 2021, soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] ve [anonymizováno], Slovenská republika. U obou se jedná o manželství první.

5. S ohledem na skutečnost, že manželka je cizím státním příslušníkem, konkrétně občankou Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní příslušnosti a rozhodného práva. Ohledně mezinárodní soudní příslušnosti soud uzavřel, že soudy České republiky jsou příslušné k projednání a rozhodnutí této věci s ohledem na skutečnost, že na jejím území se ke dni zahájení řízení nacházelo bydliště obou manželů (článek 3 bod 1 písm. a) Nařízení Brusel II bis). Podle § 50 odst. 1, § 49 odst. 1 zákona č. 91/2002 Sb., o mezinárodním právu soukromém se rozvod účastníků řídí hmotným právem České republiky, a to rovněž s ohledem na jejich obvyklý pobyt v době zahájení řízení.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 28. 5. 2020, č. j. 25 Nc 2160/2019-32, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2020, č. j. 101 Co 264/2020-79, bylo zjištěno, že byla pravomocně upravena péče a vyživovací povinnost k nezletilým dětem účastníků pro dobu, kdy manželství rodičů trvá, a pro dobu po rozvodu. Konkrétně byly nezletilé děti [jméno] ([datum narození]), [jméno] ([datum narození]) a [jméno] ([datum narození]) svěřeny do péče matky a otci bylo uloženo přispívat na jejich potřeby výživným, jehož úhrn pro všechny tři děti činí 13 000 Kč měsíčně.

7. Ze spisu Okresního soudu v Berouně sp. zn. 7 C 109/2019 bylo zjištěno, že manželka podala dne 24. 10. 2019 návrh na rozvod manželství. Uvedla v něm, že účastníci spolu nežijí jako manželé nejméně od prosince 2018. Obývají sice oba společný dům, jejich manželství však představuje již jen formální svazek, který neplní svoji základní funkci a rozvod proto představuje jediné řešení. Toto řízení o rozvod manželství bylo zastaveno usnesením ze dne 27. 1. 2020 pro nezaplacení soudního poplatku; právní moc nastala 20. 2. 2020.

8. Manžel jako účastník řízení vypověděl, že postoj manželky, tedy nesouhlas s návrhem na rozvod manželství, je pro něho překvapivý, neboť v řízení, ve kterém byly upravovány poměry nezletilých dětí, se manželka vyjadřovala tak, že vztahy mezi manžely nefungují, manželství je nefunkční. Ohradil se k tvrzením obsaženým ve vyjádření manželky, které se nezakládají na pravdě, je zcela zřejmé, že manželství účastníků je nefunkční cca dva roky. Účastníci po tuto dobu společně nehospodaří, netráví společně volný čas, nejezdí společně na dovolené, nejsou schopni spolu komunikovat. Situace je pro účastníky složitá, neboť obývají společnou nemovitost, kterou vlastní ve společném jmění manželů. Manžel měl zpočátku snahu manželskou krizi řešit, nyní však již trvá na rozvodu manželství. O rozvodu začala hovořit manželka v roce 2019, poprvé se tak stalo cestu ze Slovenska domů. Rozvod zmiňovala vícekrát, např. také přestala vyřizovat hypotéku na investiční byt, který zamýšleli účastníci pořídit, a to s odůvodněním, že nebude vyřizovat společnou hypotéku s někým, s kým se bude rozvádět. Když pak manželka návrh na rozvod manželství skutečně podala, nebylo to pro něj takové překvapení. Přesto jej to zasáhlo a manželkou podaný návrh je nyní jedním z důvodů, proč nyní na svém návrhu na rozvod manželství trvá. V průběhu opatrovnického řízení mu manželka opakovaně sdělovala, že již děti neuvidí, že je odveze na Slovensko. Postupem času v něm uzrál názor, že toto již dál není možné, že to již neumí dát zpátky, a že v manželství není schopen pokračovat. Ve společné nemovitosti žijí účastníci odděleně. Manžel již druhý rok spí na matraci v dětském pokojíčku. Účastníci rovněž hospodaří odděleně. Manžel poukazuje manželce výživné pro děti vyměřené soudem a finanční prostředky na provoz domu. Jinak si potraviny pro sebe nakupuje sám. Police v lednici mají účastníci rozdělené. Není pravdou, že by s manželkou společně trávili volný čas či se společně stravovali. Pouze souhlasil se společným obědem celé rodiny vždy v neděli. K nařízení mediace manžel uvedl, že manželská krize trvá již příliš dlouho a je přesvědčen, že je v zájmu celé rodiny, aby bylo manželství rozvedeno. Špatné vzájemné vztahy účastníků se pak negativně projevují i na psychickém stavu nezletilých dětí narozených z manželství. Manželka je velmi autoritativní a za kompromis považuje to, co chce sama.

9. Manželka jako účastnice řízení vypověděla, že se nikdy nechtěla rozvádět. Měla za to, že pokud chce stanovit výživné pro děti, musí podat návrh na rozvod manželství. Chtěla pouze dosáhnout toho, aby manžel přispíval na potřeby dětí výživným. Řízení o rozvod manželství, které bylo zahájeno k jejímu návrhu v říjnu 2019, tak vyvolala pouze proto, že chtěla stanovit výživné na nezletilé děti. Bylo jí řečeno, že pokud soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství neuhradí, bude řízení zastaveno, což se také stalo. Manželka v průběhu manželství trpěla vážnými zdravotními obtížemi. Byl jí přiznán částečný invalidní důchod. Je přesvědčena, že jsou dány důvody pro zamítnutí návrhu ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, které spatřuje ve zhoršení svých finančních a sociálních poměrů, pokud by manželství bylo rozvedeno. Těžko by se třemi dětmi řešila bytovou situaci. Není ani pravdou, že by účastníci spolu intimně nežili, jak tvrdí manžel, a netrávili volný čas. Účastníci společně pravidelně obědvají a večeří. S rozvodem manželství nesouhlasí, neboť je přesvědčena, že je zde ještě prostor pro nápravu narušeného vztahu, navíc se na rozvratu manželství nepodílela. Manžel jí nikdy neřekl, jak sám situaci v manželství vnímá.

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] ve [anonymizováno], Slovenská republika, z něhož se postupně narodily tři děti – v roce [rok] syn [jméno], v roce [rok] syn [jméno], a v roce [rok] dcera [jméno]. Pravomocným rozhodnutím opatrovnického soudu byly všechny děti pro dobu po rozvodu manželství svěřeny do péče matky a otci bylo uloženo přispívat na jejich potřeby výživným. Toto opatrovnické řízení bylo vyvoláno v říjnu 2019 matkou, která současně podala i návrh na rozvod manželství. Dosáhnout dohody ohledně majetkového vypořádání pro dobu po rozvodu se účastníkům nepodařilo. Oba manželé jakož i jejich nezletilé děti žijí ve společné nemovitosti, která je zatížena hypotékou. Žijí však odděleně a odděleně i tráví čas se svými dětmi. Společně nehospodaří. Manželka argumentuje citovým vztahem, který nadále k manželovi chová; má zájem na obnovení společného soužití. Manžel považuje manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a soužití již po kritických situacích, které s manželkou zažil, obnovit nechce.

11. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

12. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

13. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

14. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že podmínky k rozvodu manželství jsou v projednávané věci splněny, neboť manželství účastníků, které trvalo téměř osm let, se již nejméně rok a půl nachází ve stavu hlubokého, trvalého a nenapravitelného rozvratu. Účastníky spojují pouze jejich tři nezletilé děti a majetkové záležitosti (dům a hypotéka na jeho pořízení), na jejichž vypořádání nejsou schopni sami se dohodnout. Na trvající krizi v jejich manželství mělo významný vliv podání návrh na rozvod manželství manželkou, která jej podala, ač – jak v probíhajícím řízení tvrdí – vůbec neměla v úmyslu se rozvést. Argumentace manželky, že návrhem na rozvod pouze chtěla řešit financování potřeb nezletilých dětí, se jeví jako nevěrohodné, a to již z toho důvodu, že manželka měla v předchozím řízení právní zastoupení a tedy odborné právní poradenství.

16. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, kterými je soud podle § 756 občanského zákoníku povinen se zabývat, hodnotil soud jednotlivé okolnosti, které účastníci ve svých výpovědích popsali, přičemž návrhy na doplnění dokazování nebyly žádným z účastníků učiněny a soud rovněž nedospěl k závěru, že je třeba dokazování dalšími důkazy doplňovat. Příčinu rozvratu v projednávané věci spatřuje soud v rozdílnosti povah účastníků a v jejich osobnostních odlišnostech, což mělo za následek nefunkční komunikaci mezi manžely a citové ochlazení – zejména ze strany manžela. Byť manželka možnost obnovení manželského soužití nevyloučila s tím, že k manželovi i nadále chová citový vztah, je zjevné, že s ohledem na dobu, po kterou účastníci společně nežijí jako manželé, je naděje na obnovení manželského soužití pouze mizivá. Manžel svůj zájem na zachování manželství a na obnově společného soužití za daného stavu věci jednoznačně vyloučil. Manželství účastníků se tak stalo čistě formálním svazkem, který neplní žádnou z funkcí uvedených v § 655 občanského zákoníku.

17. Navrhovala-li manželka aplikaci tvrdostní klauzule ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) o. z., uzavřel soud, že neprokázala žádné skutečnosti, které by představovaly mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství. Manželka (a to již s ohledem na předchozí rozvodové řízení, které vyvolala) není manželem, který se na rozvratu převážně nepodílel. Rovněž nevyplývá, že by jí rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma, neboť zákon má v takovém případě na mysli pouze případy skutečně výjimečného charakteru jako je věk manžela, závažný zdravotní stav s nejistou prognózou či nesoběstačnost, na jejichž základě se taková osoba důvodně spoléhala na pomoc a podporu ze strany druhého manžela, a kdy by rozvodem manželství tuto ztratila. Soud pak zároveň neshledal žádné skutečnosti, pro které by manželství účastníků nemohlo být rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem jejich nezletilých dětí, daným zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku). Soud má za to, že rozvodem manželství se situace v rodině účastníků spíše stabilizuje, což bude ku prospěchu dětí. Rozvod manželství účastníků tak pro děti ve srovnání s aktuální situací nebude představovat zásadní újmu.

18. Ze všech uvedených důvodů soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I.).

19. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle ustanovení § 144 věta prvá o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, přičemž zároveň nebyly shledány žádné takové okolnosti případu či poměry účastníků, které by byť i částečné přiznání náhrady těchto nákladů odůvodňovaly (výrok II.ú.