19 C 12/2026

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: jméno FO , narozená datum bytem adresa o zaplacení částky 248 628,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 248 628,45 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 21 973,73 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do 13. 10. 2025, s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 609,90 Kč za dobu od 2. 2. 2025 do 13. 10. 2025, dále s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 248 628,45 Kč od 14. 10. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky 248 628,45 Kč od 14. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 45 338,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky.

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2025, ve znění jejího upřesnění, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 248 628,45 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného zůstatku úvěru na základě smlouvy o úvěru ze dne 14. 11. 2023 č. , hodnota, . Uvedla, že dle této smlouvy, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, poskytla žalované po řádném posouzení její úvěruschopnosti a v souladu s principy obezřetného úvěrování (vycházejíc z údajů poskytnutých jí žalovanou a ověřených v dostupných databázích včetně porovnání příjmu a výdajů a takto zjištěných disponibilních zdrojů klienta), kdy nezjistila žádnou skutečnost bránící v poskytnutí úvěru, peněžní prostředky ve výši 293 298 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem sjednaným ve výši 9,99 % ročně a s příslušnými poplatky dle smlouvy a ceníku, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 4 181 Kč vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Vzhledem k tomu, že žalovaná tomuto svému závazku nedostála, neboť se s hrazením splátek dostala do prodlení, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním prohlásila dne 1. 2. 2025 celý úvěr za okamžitě splatný s tím, že dne smlouvy byla oprávněna připisovat úroky, úroky z prodlení i poplatky k jistině úvěru. Žalovaná tak nadále žalobkyni dluží částku 248 628,45 Kč, úrok ve výši 9,99 % ročně, účtovaný z jistiny a kapitalizovaný za dobu ode dne 2. 2. 2025 do 13. 10. 2025 částkou 18 609,90 Kč a dále jdoucí z dlužné jistiny v téže sazbě ode dne 14. 10. 2025 až do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení, účtovaný z řádně a včas nesplacených částek a kapitalizovaný za období ode dne 2. 2. 2025 do 13. 10. 2025 částkou 21 973,73 Kč a dále jdoucí v zákonné sazbě z dlužné jistiny ode dne 14. 10. 2025 až do zaplacení. Žalovaná nereagovala ani na zaslanou předžalobní upomínku, a proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyjádřila výslovný souhlas již v podané žalobě, a v případě žalované, která nereagovala na výzvu soudu a poučení ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., se má za to, že souhlas byl dán, rozhodl soud věc, aniž nařizoval jednání.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 14. 11. 2023, ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 11. 2023, ze všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, ., z ceníku pro soukromou klientelu, z posouzení úvěruschopnosti klienta včetně potvrzení o výši příjmu, z výpisu z úvěrového účtu č. , hodnota, za období od 14. 11. 2023 do 31. 12. 2023 a za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 31. 12. 2024, z prohlášení o okamžité splatnosti dluhu ze dne 1. 2. 2025 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 5. 2. 2025, z podkladů pro soudní řízení k úvěrovému účtu č. , hodnota, , jakož i z předžalobní výzvy ze dne 15. 10. 2025 včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 15. 10. 2025.

5. Na základě obsahu výše uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 14. 11. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 293 298 Kč a žalovaná se zavázala žalobkyni tento úvěr spolu se sjednaným 9,99 % ročním úrokem splatit v 108 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 181 Kč; poslední splátku ve výši 154 Kč dne 22. 11. 2032, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 12. 2023, a hradit též ceny spojené s poskytnutím a správou úvěru a s jeho případným vymáháním ve výši dle sazebníku. Před uzavřením smlouvy žalobkyně individuálně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě údajů jí poskytnutých a jejich ověření v dostupných zdrojích. Žalovaná v úvěrové žádosti uvedla své příjmy, které byly bankou ověřeny na základě potvrzení vystaveného zaměstnavatelem, a dále deklarovala své výdaje. Žalobkyně při hodnocení vycházela nejen z údajů sdělených žalovanou, ale rovněž z vlastních interních informací a statistických podkladů, na jejichž základě stanovila obvyklé životní náklady a normativní náklady na bydlení, a porovnala je s příjmy žalované. Současně byly zohledněny stávající úvěrové závazky žalované zjištěné z bankovních a nebankovních registrů a posuzováno celkové splátkové zatížení ve vztahu k jejím příjmům. V rámci tohoto procesu žalobkyně ověřila, že žalovaná ani její zaměstnavatel nebyli v době podání žádosti v insolvenčním řízení, a z dostupných registrů ani z interních evidencí nebyly zjištěny žádné negativní skutečnosti, které by poskytnutí úvěru bránily. Na základě porovnání příjmů, výdajů a splátkového zatížení žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná disponuje dostatečnými disponibilními prostředky k řádnému splácení úvěru, a její žádosti proto vyhověl. Protože však žalovaná takto poskytnutý a v plné výši čerpaný úvěr řádně nesplácela, vyzvala jí žalobkyně v souladu se smlouvou ke splnění dluhu ve stanovené lhůtě do 1. 2. 2025, v důsledku jejíhož marného uplynutí prohlásila zůstatek úvěru s příslušenstvím za splatný k uvedenému datu, a to v souladu se smluvním ujednáním. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, a to ani přes výzvu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 15. 10. 2025. Dlužná jistina úvěru tak činí celkem 248 628,45 Kč, přičemž žalobkyně k jistině dále účtovala smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny v částkách 18 609,90 Kč a 21 973,73 Kč (kapitalizovanými k datu 13. 10. 2025), spolu s tímto příslušenstvím dále jdoucím z dlužné jistiny ode dne 14. 10. 2025 (tj. od data následujícího po dni poslední kapitalizace tohoto příslušenství) až do zaplacení.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 1968 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 293 298 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnuté a v plné výši čerpané prostředky uhradit ve sjednaných splátkách spolu s úroky a sjednanými poplatky. Protože však poskytnutý úvěr nebyl řádně splácen, vznikl žalobkyni v důsledku zesplatnění celého zůstatku úvěru spolu s příslušenstvím v souladu se smluvními podmínkami nárok na vrácení poskytnutého plnění včetně sjednaných úroků, poplatků a úroku z prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by zpochybnila žalovaný nárok co do jeho základu či výše. Soud tak má za prokázané, že žalovaná řádným a včasným neplněním sjednaných splátek úvěru porušila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy a dlužnou částku nesplaceného úvěru s příslušenstvím žalobkyni řádně a včas neuhradila. Žalobkyně se tak domáhala svého nároku důvodně. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 248 628,45 Kč, jakož i smluvního 9,99 % ročního úroku a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 248 628,45 Kč v částkách 18 609,90 Kč a 21 973,73 Kč (kapitalizovanými k datu 13. 10. 2025), a spolu s tímto příslušenstvím dále jdoucím z dlužné jistiny ode dne 14. 10. 2025 (tj. od data následujícího po dni poslední kapitalizace tohoto příslušenství) až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 45 338,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatek za žalobu ve výši 9 946 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále také jen vyhlášky) z tarifní hodnoty ve výši 248 628,45 Kč v částce 9 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění) včetně paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 1 350 Kč za tři úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., představovanou částkou 6 142,50 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Třídenní lhůta k plnění byla rovněž stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).