19 C 19/2025

Plný text

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A . sídlem Adresa žalobkyně A , zapsaná ve Vnitrostátním soudním rejstříku č. zápisu hodnota a identifikačním číslem REGON hodnota , jednající v České republice prostřednictvím Jméno žalobkyně A ., organizační složka podniku, IČO IČO sídlem Adresa žalobkyně B (značka žalobkyně: hodnota ) zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: jméno FO , narozený datum v ČR bytem adresa o zaplacení částky 464 645,10 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 30. 1. 2025 (na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 464 645,10 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela 6. 8. 2021 smlouvu o hotovostním úvěru „PUJCKA PRO“ č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč na jeho účet mKONTO. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet formou 96 anuitních měsíčních splátek po 7 855,68 Kč včetně úrokové sazby ve výši 5,9 % ročně. Jelikož žalovaný opakovaně porušil smlouvu a dostal se do prodlení s hrazením splátek, vyzvala ho žalobkyně dopisem k doplacení dlužných splátek. Žalovaný dlužné splátky neuhradil a žalobkyně tak dopisem odstoupila od smlouvy, čímž se stal celý dluh ke 26. 4. 2024 splatným. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky a žalobkyně tak vedle dlužné jistiny úvěru ve výši 464 645,10 Kč požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 14 459,96 Kč, úrok ve výši 5,90 % ročně z částky 464645,10 Kč od 27. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 464 645,10 Kč od 27. 4. 2024 do zaplacení.

2. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní příslušnosti.

3. Z registru obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný je státním občanem , země, . V České republice má evidován pobyt na adrese , adresa, .

4. Ve věci paralelně vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , číslo jednací, žalovaný soudu sdělil, že ke dni 30. 1. 2025 se zddržoval v , země, , kde žije od konce roku 2022, a to konkrétně na adrese , adresa, . Bylo rovněž zjištěno, žalovaný se v , země, zdržuje od konce roku 2022.

5. Soudu je dále z jeho úřední činnosti známo, že žalovaný byl účastníkem řízení v opatrovnické věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , spisová značka, , v níž vystupuje jak otec nezletilých dětí. Z tohoto soudního spisu vyplynulo, že , jméno FO, (žalovaný v projednávané věci) žil v České republice do listopadu 2021, kdy se vrátil zpět do , země, (kde se zdržoval na adrese , adresa, ).

6. V návaznosti na toto zjištění učinil soud dotaz na matku nezletilých dětí ohledně se pobytu žalovaného. V odpovědi uvedla, že , jméno FO, se do České republiky nevrátil. Jeho poslední známá adresa trvalého pobytu byla do roku 2022 na adrese , adresa, . Následně se zdržoval na různých místech; žádnou další konkrétní adresu jí nikdy nesdělil.

7. Podle § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.

8. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště.

9. Podle článku 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis), nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

10. Citovaná ustanovení § 84 a § 85 odst. 1 o. s. ř. jsou v souladu s článkem 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis. Dovodit mezinárodní soudní příslušnost k projednání a rozhodnutí předmětné věci by bylo možno v případě, že by ke dni zahájení řízení žalovaný měl své bydliště v České republice příp. v jiném členském státě Evropské unie. Tato podmínka však splněna není. Žalovaný se jednoznačně nejméně od počátku roku 2022 v České republice nezdržuje, neboť bydlí v , země, , jejímž je občanem. Tato okolnost vyplývá z jeho sdělení, které zcela koresponduje s obsahem opatrovnického spisu jeho nezletilých dětí, který je u Okresního soudu v Berouně veden, jakož i ze sdělení matky dětí žalovaného, která potvrdila, že žalovaný se do České republiky nevrátil. Skutečnost, že má žalovaný nadále v České republice evidován pobyt ve smyslu předpisů správního práva, na učinění závěru, že bydliště žalovaného se v České republice nenachází, nemůže nic změnit.

11. Soud dále zkoumal, zda mezinárodní soudní příslušnost k projednání a rozhodnutí této věci není založena článkem 6 odst. 1 nařízení Brusel I bis. Podle tohoto článku nemá-li žalovaný bydliště v některém členském státě, určuje se příslušnost soudů každého členského státu podle jeho vlastních právních předpisů, s výhradou čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 2 a článků 24 a 25.

12. Citované ustanovení zakládá mezinárodní soudní příslušnost pro řízení směřující proti žalovaným, jejichž bydliště se nenachází v některém členském státě Evropské unie a odkazuje pro takové případy na procesní úpravu příslušnosti zakotvenou národním právním řádem konkrétního členského státu; podmínkou je však, že se musí jednat o některé z řízení, na něž odkazují články Nařízení Brusel I bis (taxativní výčet).

13. Protože projednávaná věci není žádným z řízení, na které článek 6 odst. 1 odkazuje, uzavřel soud, že mezinárodní soudní příslušnost ve smyslu nařízení Brusel I bis zde není dána a dále uzavřel, že nevyplývá ani z procesních předpisů České republiky, tj. ze zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle jehož § 6 odst. 1 by byla dána, jestliže by zde byl podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky.

14. Dále soud zkoumal, zda je mezi Českou republikou a , země, uzavřena dvoustranná smlouva, která by upravovala mezinárodní pravomoc soudů, a uzavřel, že taková smlouva uzavřena není.

15. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

16. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit soud řízení zastaví.

17. Se zřetelem k výše uvedenému v projednávané věci není dána mezinárodní soudní příslušnost soudů České republiky. Její nedostatek představuje ve smyslu § 104 odst. 1 tzv. neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, který je důvodem pro zastavení řízení (výrok I.).

18. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť řízení bylo zastaveno a nebyly shledány podmínky pro aplikaci ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř.