19 C 190/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: ochranu osobnosti požadující omluvu a 150 000 Kč za nemajetkovou újmu

I. Žaloba, podle které se žalobce domáhá proti žalované písemné omluvy:„ Zaměstnankyně žalované strany se mnou nevhodným způsobem žertovala, poslala mě k praktickému lékaři pro dokumentaci a současně téhož dne odeslala svůj negativní návrh. Její lékařské zprávy ze dne [anonymizováno] a [datum] jsou podle mě z odborného hlediska naprostý paskvil. Zaměstnankyně [anonymizováno] [příjmení] operuje s promlčenými skutečnostmi a jednoznačně tvrdí, že nejsem schopen řídit motorová vozidla, ačkoliv jsem o řidičský průkaz přišel za neobyčejně kuriózních okolností, a pokud [anonymizováno] [příjmení] tvrdí, že nejsem schopen řídit motorová vozidla, tak vzhledem k reálné situaci práva řídit motorová vozidla, jde o nehoráznou diskriminaci a odtržení od skutečnosti. Naposled je faktem, že jsem kvůli jejímu počínání přišel o tři měsíce z končící tříleté lhůty pro navrácení řidičského průkazu, která vypršela v říjnu 2019, což bych jinak stihl“, se zamítá.

II. Žaloba o zaplacení částky 150 000 Kč se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náklady řízení ve výši 20 570 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] doplněnou při jednání dne [datum] se žalobce domáhal proti žalované písemné omluvy a náhrady nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] navštívil ordinaci [anonymizováno] D. [příjmení] v žalované nemocnici s tím, že potřebuje vyšetření kvůli navrácení řidičského průkazu. Našel si i praktického lékaře a dne 15. 5. opět navštívil psychiatričku, která mu řekla, aby si u praktického lékaře požádal o doporučení k vyšetření psychiatrem. Druhý den žalobce získal doporučení s tím, že praktický lékař odešle zdravotnickou dokumentaci psychiatričce. Doporučení předal v psychiatrické ambulanci a následně se dvakrát bezúspěšně dotazoval, zda došla zdravotnická dokumentace. Praktický lékař později sdělil, že dokumentaci neodeslal s odkazem na negativní zprávu psychiatričky z [datum]. Žalobce spatřuje v jednání [anonymizováno] [příjmení] postup non lege artis, pokud poslala žalobce k praktickému lékaři pro zdravotnickou dokumentaci a téhož dne stanovila svůj lékařský názor bez zdravotnické dokumentace na základě svého rozmaru. Dále chybovala v tom, jak popsala lékařskou diagnózu ve dvou lékařských zprávách, ve kterých hodnotila žalobce fakticky jako nesvéprávnou osobu, kverulanta, histrióna a schizofrenika. Žalobce se proto vedle nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč domáhal proti žalované písemné omluvy„ Zaměstnankyně žalované strany se mnou nevhodným způsobem žertovala, poslala mě k praktickému lékaři pro dokumentaci a současně téhož dne odeslala svůj negativní návrh. Její lékařské zprávy ze dne [anonymizováno] a [datum] jsou podle mě z odborného hlediska naprostý paskvil. Zaměstnankyně [anonymizováno] [příjmení] operuje s promlčenými skutečnostmi a jednoznačně tvrdí, že nejsem schopen řídit motorová vozidla, ačkoliv jsem o řidičský průkaz přišel za neobyčejně kuriózních okolností, a pokud [anonymizováno] [příjmení] tvrdí, že nejsem schopen řídit motorová vozidla, tak vzhledem k reálné situaci práva řídit motorová vozidla, jde o nehoráznou diskriminaci a odtržení od skutečnosti. Naposled je faktem, že jsem kvůli jejímu počínání přišel o tři měsíce z končící tříleté lhůty pro navrácení řidičského průkazu, která vypršela v říjnu 2019, což bych jinak stihl“.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že [anonymizováno] [příjmení] není registrujícím lékařem žalobce a není tak legitimována k vypracování lékařského posudku o zdravotní způsobilosti žalobce o vydání či navrácení řidičského průkazu. Není pravdivé tvrzení, že [anonymizováno] [příjmení] prohlásila, že žalobce není schopen vlastnit řidičský průkaz. Jako vysoce odborně fundovaná osoba, na základě vlastního vyšetření žalobce, stanovila v rámci své specializace diagnózu [anonymizována dvě slova], což znamená smíšené a jiné poruchy osobnosti. Dne [datum] žalobce přišel poprvé do ordinace [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce nežádal o odborné vyjádření stran způsobilosti k řidičskému oprávnění. Takové vyjádření ani nemohl obdržet, protože se jednalo o prvé setkání pacienta s lékařem, navíc taková odborná stanoviska jsou vydávána jen na žádost registrujícího lékaře. Žalobce požádal o vydání stanoviska dne [datum], kdy v lékařské zprávě z tohoto dne [anonymizováno] [příjmení] vyjádřila obecný předběžný závěr ohledně způsobilosti žalobce k řízení motorových vozidel.

3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Žalobce dne [datum] navštívil ordinaci psychiatrické ambulance žalované. Jednalo se o první návštěvu lékaře. Vyšetřen byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V prvé části lékařské zprávy jsou obsaženy údaje z anamnézy pacienta s informacemi rodinnými, osobními, sociálními, pracovními, psychiatrickými. Následuje část s popisem příznaků, kde lékařka uvedla mj. výrazně zanedbaný, nápadný zevnějškem, páchnoucí, kverulační tendence, sociálně zcela neukotven, dle spisů, které má sebou, uzavírán jako smíšená porucha osobnosti, histrionská, kverulační, schizoidní, schizotypální, anamn. Popsán i psychotický proces v jedné životní etapě. V další části zprávy stanovila diagnózu F 61 smíšená porucha osobnosti, schizotypální ???, schizoidní ??, histrionská, kverulační tendence vs. psychotická porucha NS?? Dle lékařské zprávy ze dne [datum] žalobce popisuje, že je to takové mrtvé v [obec], [obec], ukazuje své spisy, měl dopravní nehodu, nadávky na psychiatra, dopravní psycholog ho neuschopnil. Chce zpět řidičský průkaz. V popisu příznaků lékařka uvedla: lucidní, podivínský, nelze vyloučit psychotické fenomény, lehce narušen kontakt v realitě, soc. selhávající, kverulující, nelze vyloučit jenomosobnost, nebo i vrub psychotické nástavby, pořád se dožadující svých práv. Diagnóza nezměněna. V poznámce uvedla, že bude žádat o navrácení řidičského průkazu, kde dle lékařky i dopravního psychologa toho schopen nebude (zdravotnická dokumentace) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vystavil dne [datum] žádost o psychiatrické vyšetření žalobce s ohledem na schopnost řízení motorových vozidel (žádost). Z lékařských zpráv zdravotnické dokumentace žalobce doložených žalobcem soud zjistil, že žalobce byl v sedmdesátých letech hospitalizován v psychiatrické léčebně, kdy byla u žalobce diagnostikována anomální osobnost se schizoidními rysy. V roce 2016 v lékařské zprávě MUDr. [jméno] [příjmení] uvedena diagnóza obj. susp. paranoidita s upozorněním, že žalobce je držitelem řidičského průkazu. Praktický lékař [anonymizováno] [jméno] [příjmení] následně uvědomil policii a vystavil poukaz na psych. vyšetření ke zdravotní způsobilosti pro řidičské oprávnění, které žalobce absolvoval dne [datum]. Řidičský průkaz žalobce odevzdal [datum] (potvrzení o odevzdání průkazu).

5. Ostatní důkazní návrhy vyjádřením [anonymizováno] [příjmení], vyjádřením KSZ [obec] ze dne [datum], notářským rozhodnutím sp. zn. [spisová značka], propouštěcí zprávou z psychiatrie v PL [obec] v ledna [rok], výpisem z karty řidiče, příkazem MěÚ [obec] ev. č. [spisová značka], výstřižky z novin č. l. 23 – 26, 56 – 60, odbornými články č. l. 61 – 64, lékařskou zprávou [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] soud zamítl, neboť jsou nadbytečné pro skutkový stav věci a následné právní hodnocení.

6. Po právním posouzení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k těmto závěrům.

7. Podle ust. § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

8. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

9. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

10. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

11. Žalobce odůvodnil své nároky na základě jednání žalované při poskytování lékařské péče žalobci, které bylo v rozporu s náležitou odbornou úrovní, čímž se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, označované jako non lege artis (§ 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Zároveň z obsahu petitu žaloby požadující písemnou omluvu plyne, že žalovaná svým jednáním měla porušit právo žalobce na ochranu osobnosti, kdy lékařka žalované nevhodným způsobem žertovala se žalobcem tím, že jej poslala k praktickému lékaři pro žádost o vyšetření a stejného dne vypracovala negativní stanovisko. Navíc jejím tvrzením, že žalobce není schopen řízení motorových vozidel, se dopustila diskriminace žalobce.

12. Soud neshledal jednání žalované spočívající v postupu při psychiatrickém vyšetření žalobce ve dnech [anonymizováno] a [datum] jako postup non lege artis. Obsah lékařských zpráv odpovídá standardnímu postupu při vyšetření a tomu odpovídající lékařské zprávě, která se dělí na část anamnézy s informacemi rodinnými, osobními, sociálními, pracovními, psychiatrickými. Následuje část týkající se vyšetření lékařem s popisem zjištěných příznaků pacienta včetně informací ze zdravotnické dokumentace doložené pacientem. Nato navazuje diagnóza lékaře, která vychází z provedeného vyšetření a de facto se shoduje se závěry lékařů dle obsahu zdravotnické dokumentace žalobce. V lékařské zprávě ze dne [datum] lékařka v poznámce uvádí, že žalobce bude žádat o navrácení řidičského průkazu, kde dle lékařky i dopravního psychologa toho schopen nebude. Toto konstatování nelze považovat za zprávu z odborného vyšetření dle § 7 odst. 1, 3 vyhlášky č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Podle § 84 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zdravotní způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě prohlášení žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření. Z výše uvedeného je patrné, že žalovaná se nedopustila jednání non lege artis při poskytování lékařské péče žalobci. Neobdržela od posuzujícího lékaře žádost o provedení odborného vyšetření pro posudek o zdravotní způsobilosti pro účely řidičského oprávnění, tudíž nemohla provést odborné lékařské vyšetření a vystavit zprávu pro posuzujícího lékaře. V lékařské zprávě s ohledem na zjištěné skutečnosti a diagnózu žalobce pouze upozornila na zdravotní stav žalobce, který má vliv při posouzení zdravotní způsobilosti žalobce při řízení motorových vozidel. Pokud se týče nesouhlasu žalobce se stanovenou diagnózou, soud má za to, že stanovená diagnóza odpovídala výsledkům vyšetření, obsahu zdravotnické dokumentace žalobce. Je přitom třeba brát v úvahu, že lékařka při jejím stanovení vycházela pouze ze vstupního vyšetření žalobce, záznamů ze zdravotnické dokumentace doložené žalobcem, kdy lze i s ohledem na její formulaci s použitím ? vycházet z toho, že se jednalo o prvotní diagnózu s určitou mírou pravděpodobnosti, avšak vyplývající z výsledků vyšetření i obsahu zdravotnické dokumentace žalobce. Dle judikatury Nejvyššího soudu navíc ne každé nesprávné stanovení diagnózy bez dalšího zakládá postup non lege artis, pokud se lékař nedopustil závažného porušení postupů pro její určování, například v případě bezdůvodného nevyužití dostupných diagnostických metod (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2005, sp. zn. 7 Tdo 219/2005). Odpovědnost za postup lege artis (§ 2645 o. z.) tak není odpovědností za výsledek, nýbrž za správnost provedení lékařského zákroku, tj. za jeho provedení s péčí řádného odborníka (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2968/2018).

13. Ke vzniku odpovědnosti za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být splněny dle § 82 odst. 1, popřípadě § 2956 o. z. hmotněprávní podmínky: musí být dána existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení či jeho ohrožení osobnosti fyzické osoby v její jednotě, dále neoprávněnost (protiprávnost) tohoto zásahu a jejich vzájemná příčinná souvislost. Uvedené sankce za nemajetkovou újmu jsou založeny na objektivním principu bez zřetele na zavinění a bez ohledu na subjektivní pocity dotčené osoby. Soud neshledal, že žalovaná se dopustila zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení či jeho ohrožení osobnosti žalobce. Jak vyplývá z odůvodnění výše, žalovaná se nedopustila zásahu do práva na ochranu důstojnosti žalobce tím, že lékařka žalované nevhodným způsobem žertovala se žalobcem tím, že jej poslala k praktickému lékaři pro žádost o vyšetření a stejného dne vypracovala negativní stanovisko. Pokud lékařka s ohledem na výsledky vyšetření a tomu odpovídající diagnózu žalobce ve zdravotnické dokumentaci upozornila na riziko s ohledem na zdravotní stav žalobce v souvislosti s jeho zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel, nemůže se jednat o diskriminaci osoby žalobce. Žalovaná se tak nedopustila jednáním tvrzeným žalobcem zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce.

14. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalované přísluší právo na náhradu nákladů, a to odměnu advokáta 3 100 Kč/úkon, režijní paušál 300 Kč/úkon dle § 7, § 9 odst. 4 písm. a), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci 2 x vyjádření k žalobě, účast u jednání přesahující 2 hod.), 21 % DPH.