19 C 206/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále – pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobce a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného , země všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o: soudní úpravu poměrů spoluvlastníků

I. Žaloba, aby soud určil, že rozhodnutí žalovaných ze dne [datum] o výlučném užívání pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa], část [územní celek], pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], se ruší, a uspořádal poměry spoluvlastníků, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně k rukám právní zástupkyně náklady řízení ve výši 20 749,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal proti žalovaným, aby soud určil, že rozhodnutí žalovaných ze dne [datum] o výlučném užívání pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa], část [územní celek], pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], se ruší, a uspořádal poměry spoluvlastníků tak, že zajistí ochranu bydlení žalobce. Uvedl, že žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Dům byl historicky užíván matkou žalobce [jméno] [příjmení] s manželem [celé jméno žalovaného], zemřelým v roce [rok]. Asi od [rok] byl dům spoluužíván nynějším většinovým spoluvlastníkem žalovanou [číslo] s manželem. Matka žalobce užívala byt 3+1 ve druhém nadzemním podlaží a žalovaná s rodinou první nadzemní podlaží. Darovací smlouvou ze dne [datum] získal podíl na nemovitostech žalobce a v roce 2012 začal byt ve druhém nadzemním podlaží užívat společně s matkou. V roce 2016 začal pracovat mimo [obec]. Byt užíval nepravidelně, přičemž osobní majetek měl stále v bytě. Matku pravidelně navštěvoval a pravidelně i užíval byt, a to na základě konkludentní dohody spoluvlastníků. V dubnu 2019 žalobce přestěhoval matku do Domova důchodců [anonymizována dvě slova], [obec], aby byla v jeho blízkosti. Zhoršený zdravotní stav žalobce, kdy od [datum] byl dlouhodobě práce neschopen, ke dni [datum] byl uznán invalidním, vyústil rozhodnutím opětovně trvale užívat byt v [obec]. Žalobce byt užíval bez jakýchkoliv omezení ze strany většinového spoluvlastníka, naposledy ve dnech 17. – [datum] a 22. – [datum] s tím, že [datum] odjel pro svou matku za účelem jejího převozu do [obec] a společného bydlení v [obec]. Při odjezdu [datum] byl poprvé, vulgárním způsobem, manželem žalované [číslo] upozorněn na skutečnost, že do domu už nebude vpuštěn. Záměr o rozhodnutí o výlučném užívání domu žalovanou [číslo] nebyl s žalobcem předem projednán a neměl možnost se k tomu vyjádřit. Žalobci není známo, zda ostatní menšinový spoluvlastníci byli rovněž opomenuti nebo se na rozhodnutí podíleli. [datum] žalobce informoval žalovanou o cestě do [obec], ta mu odpověděla negativně. Zpřístupnění užívání domu nezajistila ani [stát. instituce]. Žalobce proto [datum] podal návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v povinnosti ostatních spoluvlastníků strpět užívání bytu žalobcem, kterému soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyhověl. V důsledku rozhodnutí většinového spoluvlastníka musel žalobce zajistit náhradní ubytování v ubytovacích zařízeních v [obec], což pro něho i jeho matku představuje finanční zátěž. Vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobce a jeho matky může rozhodnutí žalované [číslo] způsobit žalobci těžkou újmu, a to i v ekonomické rovině. Znemožnění užívání rodinného domu matkou žalobce, která dům dříve nerušeně užívala 35 let, představuje traumatický zážitek ohrožující její zdraví. Žalobce trpí bipolární afektivní poruchou, lehkou až střední depresí a má další fyzická omezení. Matka žalobce je osobou závislou na pomoci jiné osoby. Vzhledem k tomu, že žalobci bylo neočekávaně odepřeno pro život podstatné právo bydlení, dále že zdravotní stav žalobce i matky, o kterou pečuje, jsou závazně zhoršeny, vzhledem k jejich věku, lze mít za to, že žalobci jako přehlasovanému spoluvlastníku hrozí těžká újma neúměrným omezením užíváním společné věci možnými důsledky v podobě zhoršení zdravotního stavu nebo majetkového úpadku v důsledku podstatně zvýšených nákladů na bydlení. Lze mít za to, že rozhodnutí o výlučném užívání nemovitosti většinovým spoluvlastníkem a vyloučení užívání spoluvlastníkem menšinovým za účelem bydlení, může být považováno za rozhodnutí o významné záležitosti dle 1129 odst. 1 občanského zákoníku, které musí být přijato alespoň dvou třetinovou většinou hlasů spoluvlastníků.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Po zahájení řízení žalovaní [číslo] převedli spoluvlastnické podíly na žalovanou [číslo] která vlastní spoluvlastnický podíl [číslo]. Žalovaní popřeli, že by žalobce v domě v minulosti někdy bydlel. V domě bydlela pouze jeho matka. Žalobce je osobou psychicky narušenou, žalovaní z něho mají strach. Matka žalobce v domě bydlela do roku 2019. Jelikož není soběstačná, byla umístěna do domova důchodců. Není zřejmé, proč žalobce matku z domova důchodců přemístil do penzionu v [obec]. Tvrzení žalobce o péči o matku jsou nepravdivá. Žalobce matku přemístil do penzionu v [obec], ač k tomu nebyl žádný důvod. V penzionu ji nechal bez dozoru minimálně od 7. do [datum] a sám odjel. Nemovitosti užívá výhradně žalovaná [číslo] s manželem. Do domu investuje, udržuje ho a hradí náklady. Žalovaná [číslo] v domě žila od narození do roku [rok] a od roku [rok] dosud. Žalovaná [číslo] nabízela žalobci, že jeho spoluvlastnický podíl odkoupí. Žalobce nejprve souhlasil, ale dosud dohodu neuzavřel. Dům není právně ani stavebně rozdělen. Je pravdou, že se v něm nachází dva byty. Byt ve druhém nadzemním podlaží neodpovídá výši spoluvlastnického podílu žalobce.

3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. V době zahájení řízení byl žalobce podílovým spoluvlastníkem nemovitostí, a to pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa], část [územní celek], pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], se spoluvlastnickým podílem [číslo], a to na základě darovací smlouvy z [datum] 1. žalovaná vlastnila spoluvlastnický podíl [číslo], který získala v roce [rok] dědictvím částečně v rozsahu spoluvlastnického podílu 1/4 v roce [rok] převodem v rozsahu spoluvlastnického podílu 1/4 a zbývající spoluvlastnický podíl děděním v roce [rok]. Zbylými podílovými spoluvlastníky se spoluvlastnickým podílem [číslo] byli žalovaní 2. a 3. na základě dědictví v roce 2007 (výpis z katastru nemovitostí). Žalovaní 2. a 3. své dědické podíly převedli na 1. žalovanou darem na základě smlouvy z [datum] (výpověď 1. žalované, vyrozumění o provedeném vkladu do KN). Žalobce je osobou trpící bipolární afektivní poruchou, lehkou až střední depresí. [datum] byl pro svůj zdravotní stav uznán invalidním, kdy vedle chronických psychických potíží bylo zjištěno též onemocnění pohybového ústrojí – páteře (posudek OSSZ Bruntál o invaliditě, lékařská zpráva MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.). Žalobce se k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Z výpovědi 1. žalované soud zjistil, že předmětný dům žalovaná užívala od dětství do dospělosti. Po provdání se odstěhovala s manželem do [obec], kde bydleli 8 let. V té době byl dům jednobytový, v patře byly dva pokoje a půda. Dům tehdy užíval otec s manželkou. Otec následně nabídl 1. žalované se souhlasem zbývajícího spoluvlastníka, bratra 1. žalované, že spoluužívání domu v [obec], ve kterém již byla v patře zhotovena nová bytová jednotka. Vchod do domu a bytů byl společný. 1. žalovaná s rodinou se nastěhovala do bytu v přízemí a otec s manželkou bydleli ve druhém nadzemním podlaží. Otec zemřel v roce [rok]. Po jeho smrti jeho spoluvlastnický podíl zdědili žalovaní a jeho manželka, která v bytě v patře nadále bydlela. Soužití mezi ní a rodinou 1. žalované bylo bezproblémové. Žalobce o svou matku nejevil zájem, nejezdil za ní ani na Vánoce. V jejím bytě nikdy nebydlel. Když matka žalobce onemocněla a potřebovala péči, žalovaná [číslo] jí pomohla zajistit lékařskou péči a následnou hospitalizaci, kdy nakonec byla matka žalobce umístěna v [anonymizováno] [územní celek]. Bylo třeba zajistit další péči, proto 1. žalovaná kontaktovala žalobce, aby toto zajistil. Žalobce pro matku zajistil bydlení v domově důchodců na [anonymizováno], kde byla matka žalobce umístěna asi rok a půl. Po celou tuto dobu zůstal byt po matce žalobce prázdný. 1. žalovaná jej neužívala, a to ani žalobce. Mezi 1. žalovanou a žalobcem došlo k ústní rozepři, když žalobce proti vůli 1. žalované chtěl byt navštívit s neznámou ženou, s čímž 1. žalovaná nesouhlasila. V létě roku 2020 1. žalovaná zprostředkovala žalobci žádost obce Býkov o zajištění péče o pozemek žalobce v obci. Na to žalobce přijel do [obec] i do bytu matky, který na žádost 1. žalované uklidil. Za dva týdny žalobce se souhlasem 1. žalované byt opět navštívil asi na dobu jednoho týdne. Při odchodu žalobce 1. žalovaná s manželem oznámili žalobci, že do domu již nesmí vstoupit. Za tři dny žalobce telefonoval 1. žalované, že spolu se svou matkou jedou do domu v [obec], kde budou bydlet. Po příjezdu žalobce 1. žalovaná do domu nevpustila, žalobce poté matku ubytoval v penzionech v [obec]. Zhruba v měsíci září žalobce matku s taškami postavil před dům žalované, žalovaná matku žalobce do domu nevpustila, a to ani druhý den, kdy se situace opakovala. Jelikož žalobce nebyl dostižitelný, žalovaná jeho matku za asistence policie převezla k ošetření do nemocnice, kde byla následně hospitalizována. Byt v patře zůstal nadále neužívaný. Žalobce v bytě nemá žádné své věci.

5. Žalobce se jednání neúčastnil, proto skutková tvrzení a případné důkazní návrhy ve vztahu k námitkám 1. žalované nedoplnil, současně nemohl být soudem poučen dle ust. § 118a občanského soudního řádu. Z důkazů navržených žalobcem soud zamítl nadbytečné důkazní návrhy rozhodnutím o přiznání invalidního důchodu, rozhodnutím o podpoře v nezaměstnanosti, výslechem žalovaných 2. a 3. Výslech žalobce nemohl být proveden pro nepřítomnost žalobce. Výslech manžela 1. žalované byl nadbytečný z důvodu výpovědi 1. žalované, která nebyla v rozporu se skutkovými tvrzeními žalobce, navíc nebylo pravděpodobné očekávat, že výpověď manžela žalované bude odlišná než výpověď 1. žalované. Výslech matky žalobce soud neprováděl s ohledem na nepříznivý zdravotní stav svědkyně i absenci skutkových tvrzení žaloby, které výpověď svědkyně měla prokázat.

6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

7. Podle ust. § 1128 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

8. Podle ust. § 1128 odst. 2 občanského zákoníku, rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.

9. Podle ust. § 1129 odst. 1 občanského zákoníku, k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

10. Podle ust. § 1129 odst. 2 občanského zákoníku, spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § [číslo] odst. 3 platí obdobně.

11. Podle ust. § 1130 občanského zákoníku, přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, může soudu navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil. Ustanovení § [číslo] odst. 3 platí obdobně.

12. Podle ust. § 1139 odst. 1 občanského zákoníku, navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.

13. V řízení o rozhodnutí ve věci nakládání se společnou věci ve spoluvlastnictví musí být účastníky řízení všichni spoluvlastníci. V průběhu řízení však 2. a 3. žalovaní převedli spoluvlastnický podíl na 1. žalovanou, došlo k zániku jejich pasivní věcné legitimace. Z tohoto důvodu soud žalobu proti nim, zamítl.

14. V řízení bylo prokázáno, že ohledně užívání společné věci, tedy pozemků s rodinným domem, byla v roce [rok] uzavřena dohoda mezi spoluvlastníky 1. žalovanou, otcem žalované a bratrem žalované v konkludentní nebo ústní formě, podle které bude společná věc užívána tak, že byt v přízemí bude užívat 1. žalovaná s rodinou a byt v patře otec žalované se svou manželkou. Tato dohoda byla dále plněna i po smrti otce žalované, kdy byt v patře dále užívala manželka otce. Dohodu konkludentně akceptoval žalobce poté, co nabyl spoluvlastnický podíl. V řízení nebylo prokázáno, že by tato dohoda byla zrušena nebo změněna. Žalobcem tvrzené rozhodnutí 1. žalované z července 2020 nelze považovat za rozhodnutí o správě společné věci, když fakticky žalovaná pouze projevila vůli být nadále vázána původní dohodou o užívání. Soud k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4201/2017, podle kterého jsou spoluvlastníci smluvními projevy vázáni, nedojde-li ke změně poměrů nebo není-li dohoda nahrazena novou dohodou všech spoluvlastníků. Změna v osobě jednoho ze spoluvlastníků sama o sobě není podstatnou změnou poměrů, která by měla vliv na vázanost smluvních projevů spoluvlastníků o užívání společné věci. V řízení nebylo prokázáno, že by došlo k jiné podstatné změně poměrů, když navíc dohoda byla plněna i v době, kdy žalobce nabyl spoluvlastnický podíl matky v roce [rok], a to až do léta [rok]. I v této době byt užívala k bydlení pouze matka žalobce, když občasné krátkodobé návštěvy bytu žalobcem nelze za takové užívání za účelem bydlení považovat. I přesto by toto rozhodnutí nebylo rozhodnutím o významné záležitosti ve smyslu ust. § 1129 odst. 1 občanského zákoníku, ale pouze o běžné správě dle ust. § 1128 občanského zákoníku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 5. 1998 sp. zn. 2 Cdo 374/97). Žalobce právo bydlení uspokojoval v jiném místě, kde navíc byla v jeho dosahu ubytována v domově pro důchodce i matka žalobce, o kterou žalobce dle svých tvrzení pečoval. Žalobce se nijak nepodílel na údržbě a nákladech do nemovitostí. V tomto ohledu tak nemohou obstát ani důvody tvrzené žalobcem pro rozhodnutí soudu dle ust. § 1130 občanského zákoníku tkvící v tom, že vyloučením žalobce a jeho matky z užívání společné věci hrozí žalobci a jeho matce těžká újma na zdraví nebo majetku. Soud proto žalobu zamítl.

15. Dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu mají žalovaní společně a nerozdílně právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v odměně advokáta 1 200 Kč za každého žalovaného/úkon dle § 7, § 9 odst. 1, § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání), režijním paušálu 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 3 vyhlášky, 21 % DPH, jízdném vozem [jméno] [příjmení] [registrační značka] s průměrnou spotřebou benzínu 95 14,3 l [číslo] km při vyhláškové ceně [částka] při cestě [obec] – [obec] a zpět 620 km ve výši 6 592,75 Kč, náhradě za ztrátu času při cestě 14 půlhodin ve výši 1 400 Kč.