19 C 228/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10 980 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 8. 3. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 8 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 920 Kč od 14. 2. 2018 do 7. 3. 2020, z částky 8 700 Kč od 8. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 980 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 920 Kč od 14. 2. 2018 do zaplacení, když žalovaný dne 13. 1. 2017 uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru. Pohledávka byla převedena v rámci převodu části podniku na společnost právnická osoba, která pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný na smlouvu zaplatil částku 9 780 Kč. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného dle doložených dokumentů v rámci finanční analýzy a credit scoringu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.

4. Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo ve výši 12 000 Kč. Ve smlouvě potvrdil převzetí úvěru, který byl povinen uhradit společně s celkovými náklady ve výši 8 760 Kč v 13ti měsíčních splátkách po 1 560 Kč (smlouva). právnická osoba převedla ke dni datum část závodu zahrnující pohledávky ze spotřebitelských úvěrů ve prospěch společnosti právnická osoba (obchodní rejstřík). Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, příloha). V době uzavření smlouvy o úvěru byl žalovaný invalidním důchodcem třetího stupně, pobíral invalidní důchod ve výši částka, který byl vyplácen v částce asi částka (oznámení ČSSZ z datum, ústřižky poštovních poukázek). Žalovaný čestně prohlásil, že rodičům přispívá na živobytí částkou částka, hradí elektřinu v částce částka. Úhradu elektřiny doložil potvrzením o vkladu hotovosti na účet právnická osoba (čestné prohlášení, potvrzení o vkladu). Dle finanční analýzy poskytovatele úvěru žili v domácnosti žalovaného dvě výdělečné činné osoby (finanční analýza). Žalobkyně doložila k důkazu smlouvu o nájmu bytu v obci obec o velikosti 3+1 uzavřené s nájemcem jméno příjmení, nar. 1969, ve které jako spolubydlící osoby byli uvedeni jméno celé jméno žalovaného, nar. 2007, žalovaný a jméno celé jméno žalovaného, nar. 1965 Smlouva byla doložena neúplná bez části obsahující výši nájemného. Podle zprávy ČSSZ ze dne datum žalovaný pobírá invalidní důchod třetího stupně ve výši částka, kdy z něho jsou prováděny exekuční srážky ve výši částka. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě pohledávky ve výši 20 199,90 Kč (výzva, podací lístek).

5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru.

7. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., když ze skutkových zjištění vyplývá, že žalovaný byl v době sjednání smlouvy invalidním důchodcem třetího stupně. Jeho invalidní důchod nebyl vyplácen v plné výši, kdy z něho byly prováděny exekuční srážky, jak plyne z potvrzení ČSSZ z datum, oznámení ČSSZ z datum a ústřižků poštovních poukázek. Dle nájemní smlouvy, neprokazující navíc výši nájmu, žily v domácnosti včetně žalovaného celkem čtyři osoby, z toho jedna nezletilá. Dle finanční analýzy byly výdělečně činné pouze osoby dvě. Z příjmu žalovaného byly hrazeny náklady na elektrickou energii. Žalovaný se dále podílel na nákladech domácnosti. Další okolnosti týkající se poměrů domácnosti žalovaného ověřovány nebyly, stejně jako zdravotní stav žalovaného a náklady s tím spojené. Z takto neúplně zjištěných údajů o příjmových a výdajových poměrech žalovaného i domácnosti jeho rodiny lze usuzovat na poměry domácnosti žalovaného i samotného žalovaného, které nesvědčily o úvěruschopnosti žalovaného. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je následkem porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, což je v rozporu s eurokonformním výkladem ochrany spotřebitele. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 21. dubna 2016 ve věci Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová proti FINWAY a.s. plyne, že povinnosti stanovené v čl. 5 a 8 směrnice 2008/48/ES přispívají k uskutečnění cíle sledovaného směrnicí vedoucího k zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelův Unii. Vnitrostátní soud musí zajistit užitečný účinek ochrany spotřebitele požadované ustanoveními směrnice, posoudit z moci úřední porušení povinnosti vyplývající ze směrnice, přičemž sankce za porušení povinnosti musí mít odrazující povahu. Evropský soudní dvůr ve věci C -679/18, OPR. – Finance s. r. o. proti GKP uvedl, že články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Porušení povinnosti zkoumat řádně úvěruschopnost spotřebitele je tak nutno sankcionovat absolutní neplatností smlouvy podle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku. Účastníci neplatného závazku jsou povinni si navzájem vydat poskytnutá plnění (§ 2991, § 2993 občanského zákoníku). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným postoupením dle ust. § 1879 občanského zákoníku. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni částku 2 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu prodlení po skončení lhůty k plnění dle oznámení postoupení pohledávky (§ 573, § 1959 písm. e) občanského zákoníku). Ve zbytku soud žalobu zamítl.

12. Dle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s přihlédnutím k tomu, že žalovaný náklady řízení neúčtoval..

13. Dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu soud žalobkyni přiznal náhradu účelných nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč dle pol. 2 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků, odměnu advokáta ve výši 200 Kč / úkon dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., režijní paušál ve výši 100 Kč / úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, sepis žaloby), 21 % DPH k nákladům za právní zastoupení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem u soudu výkonu tohoto rozhodnutí.