Okresní soud v Bruntále · Rozsudek

19 C 279/2018

č. j. 19 C 279/2018-324

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-07-10 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBU:2020:19.C.279.2018.1

Citované zákony (14)

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobců: a/ celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b/ celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 173 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 182 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 2. 2. 2016 do 31. 12. 2017, ve výši 8,5 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 9 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 9,75 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 10 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2019 do 1. 2. 2020, vždy z částky 50 Kč, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 3. 8. 2016 do 31. 12. 2017, ve výši 8,5 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 9 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 9,75 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 10 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2019 do 1. 2. 2020, vždy z částky 50 Kč, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 3. 8. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 8,5 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 9 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 9,75 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 10 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2019 do 1. 2. 2020, vždy z částky 50 Kč, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 385 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 173 700 Kč od 1. 5. 2015 do zaplacení, z částky 167 800 Kč od 29. 6. 2015 do zaplacení, z částky 31 450 Kč od 13. 5. 2018 do zaplacení, z částky 12 050 Kč od 5. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 73 100 Kč od 31. 1. 2016 do zaplacení, vyjma úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 2. 2. 2016 do 31. 12. 2017, ve výši 8,5 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 9 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 9,75 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 10 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2019 do 1. 2. 2020, vždy z částky 50 Kč, do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 63 900 Kč od 2. 8. 2016 do zaplacení, vyjma úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 3. 8. 2016 do 31. 12. 2017, ve výši 8,5 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 9 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 9,75 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 10 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2019 do 1. 2. 2020, vždy z částky 50 Kč, do zaplacení, se zamítá.

V. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 45 650 Kč od 2. 8. 2017 do zaplacení, vyjma úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 3. 8. 2017 do 31. 12. 2017, ve výši 8,5 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 9 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 9,75 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 10 % ročně s počátkem prodlení za každý den od 1. 7. 2019 do 1. 2. 2020, vždy z částky 50 Kč, do zaplacení, se zamítá.

VI. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náklady řízení ve výši 30 571,20 Kč vyčíslené v písemném vyhotovení rozsudku, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobci domáhali proti žalované zaplacení smluvní pokuty dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. za porušení povinnosti podle § 7 citovaného zákona doručit žalobcům řádné vyúčtování služeb do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalovaná je vlastníkem bytového domu [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. Žalobci jsou nájemci bytu nacházejícího se v podkroví uvedeného domu. Nájemci dalšího bytu v domě žalované jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná jako pronajímatel bytu provedla vyúčtování služeb, avšak nesrozumitelně, vadně a v rozporu s předpisy. Předmětem vyúčtování měly být služby za osvětlení společných prostor, komíny, vodné a stočné. Žalovaná vyúčtovala vždy pouze vodné a stočné. Proto je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu za vadné vyúčtování služeb za zúčtovací období od 1. 4. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 100 Kč denně od 1. 5. 2016 do 31. 3. 2018 v celkové výši 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 5. 2016 do zaplacení. Dále požadovali smluvní pokutu za vadné vyúčtování za zúčtovací období 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 50 Kč denně za dobu od 1. 5. 2017 do 31. 3. 2018 v celkové výši 16 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 5. 2017 do zaplacení. Stejná výše smluvní pokuty spojená s vadným vyúčtováním za výše uvedená zúčtovací období související s pronájmem bytu nájemcům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla postoupena smlouvou ze dne [datum] žalobci b), který tak požadoval vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 86 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 000 Kč od 1. 5. 2016 do zaplacení a z částky 16 750 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení. Podáním ze dne [datum] žalobci uplatnili další nárok vůči žalované, a to žalobci společně uplatnili nově pohledávku 142 700 Kč představující smluvní pokutu ve výši 100 Kč denně za dobu od 1. 5. 2015 do 27. 3. 2019 za nikoliv řádné vyúčtování služeb za zúčtovací období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 a žalobce b) samostatně pohledávku ve stejné výši. Podáním do protokolu o jednání ze dne [datum] vzal žalobce b) částečně zpět žalobu o zaplacení částky 86 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 000 Kč od 1. 5. 2016 do zaplacení z částky 16 750 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení. Podáním ze dne [datum] žalobci žalobu vzali částečně zpět ohledně nároku na zaplacení částky 86 750 Kč s úrokem z prodlení z částky 70 000 Kč od 1. 5. 2016 do zaplacení z částky 16 750 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení. Současně uplatnili nový nárok, a to právo na zaplacení smluvní pokuty za zúčtovací období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 ve výši 100 Kč denně za dobu od 1. 5. 2015 do 31. 1. 2020 ve výši 173 700 Kč s úrokem z prodlení od 1. 5. 2015 do zaplacení, za zúčtovací období od 1. 1. 2015 do 28. 2. 2015, smluvní pokuty ve výši 100 Kč denně za dobu od 29. 6. 2015 do 31. 1. 2020 v celkové výši 167 800 Kč s úrokem z prodlení od 29. 6. 2015 do zaplacení, smluvní pokuty za zúčtovací období od 1. 3. 2015 do 30. 9. 2015 ve výši 50 Kč denně za dobu od 31. 1. 2016 do 31. 1. 2020 v celkové výši 73 100 Kč s úrokem z prodlení od 31. 1. 2016 do zaplacení, smluvní pokuty za zúčtovací období od 1. 10. 2015 do 1. 4. 2016 ve výši 50 Kč denně za dobu od 2. 8. 2016 do 31. 1. 2020 v celkové výši 63 900 Kč s úrokem z prodlení od 2. 8. 2016 do zaplacení, smluvní pokuty za zúčtovací období od 2. 4. 2016 do 1. 4. 2017 ve výši 50 Kč denně za dobu od 2. 8. 2017 do 31. 1. 2020 v celkové výši 45 650 Kč s úrokem z prodlení od 2. 8. 2017 do zaplacení, smluvní pokuty za zúčtovací období od 2. 4. 2016 do 1. 4. 2017 ve výši 50 Kč denně za dobu od 2. 8. 2017 do 31. 1. 2020 v celkové výši 45 650 Kč s úrokem z prodlení od 2. 8. 2017 do zaplacení, smluvní pokuty za zúčtovací období od 2. 4. 2017 do 12. 1. 2018 ve výši 50 Kč denně za dobu od 13. 5. 2018 do 31. 1. 2020 v celkové výši 31 450 Kč s úrokem z prodlení od 13. 5. 2018 do zaplacení, smluvní pokutu za zúčtovací období od 12. 1. 2018 do 4. 2. 2019 ve výši 50 Kč denně za dobu od 5. 6. 2019 do 31. 1. 2020 v celkové výši 12 050 Kč s úrokem z prodlení od 5. 6. 2019 do zaplacení.

2. Na dispozice žalobců se žalobním návrhem soud reagoval usnesením ze dne [datum], kterým změnu žaloby na základě podání žalobců ze dne [datum], podle které se žalobci a) a b) domáhali zaplacení částky 229 450 Kč ze zákonným úrokem z prodlení z částky 142 700 Kč od 1. 5. 2015 do zaplacení, z částky 70 000 Kč od 1. 5. 2016 do zaplacení, z částky 16 750 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení, žalobce b) se domáhal zaplacení částky 229 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 142 700 Kč od 1. 5. 2015 do zaplacení, z částky 70 000 Kč od 1. 5. 2016 do zaplacení, z částky 16 750 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení, nepřipustil. Ve výroku I. rozsudku ze dne 8. 4. 2019 č.j. 19 C 279/2018-212 soud řízení o žalobě žalobce b) na zaplacení částky 86 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 000 Kč od 1. 5. 2016 do zaplacení, z částky 16 750 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení zastavil. Usnesením ze dne 13. 5. 2020, č.j. [číslo jednací] soud řízení zastavil ohledně žaloby žalobců na zaplacení částky 86 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 000 od 1. 5. 2016 do zaplacení, z částky 16 750 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení. Dále připustil změnu žaloby, podle které se žalobci v žalobě domáhají zaplacení částky 70 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 5. 2015 do zaplacení, 167 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení 29. 6. 2015 do zaplacení, 73 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 31. 1. 2016 do zaplacení, 63 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 2. 8. 2016 do zaplacení, 45 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 2. 8. 2017 do zaplacení, 31 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 13. 5. 2018 do zaplacení, 12 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 5. 6. 2019 do zaplacení.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že splnila své povinnosti ve vztahu k řádnému vyúčtování služeb. S odkazem na ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. uvedla, že výše smluvní pokuty se řídí ujednáním nejméně 2/3 nájemců. Při uzavírání nájemních smluv se žalovaná s ostatními nájemci dohodla, že smluvní pokuty nebudou vzájemně účtovány, což by mělo být závazné i pro žalobce. Způsob rozúčtování zvolila žalovaná podle § 5 zákona č. 67/2013 Sb. tak, aby vyúčtování navazovalo na vyúčtování, které sama obdržela od dodavatelů. Všichni nájemci s výjimkou žalobců s uvedeným konkludentně souhlasili tak, že požadovanou částku zaplatili, nebo peníze z vyúčtování služeb přijali. Pro případ, že by soud uznal nárok žalobce jako oprávněný, vznesla žalovaná proti pohledávce žalobců námitku započtení následujících pohledávek. Žalobci porušili svou povinnost vyklidit byt po uplynutí výpovědní lhůty na základě výpovědi z nájmu bytu, a to od 1. 3. 2017. Žalovaná vůči žalobcům uplatnila smluvní pokutu ve výši 50 Kč denně za nevyklizení bytu od 1. 3. 2017 do 8. 4. 2019 ve výši 76 900 Kč. Žalovaná dále uvedla, že nájemní vztah [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k bytu žalované zanikl ke dni [datum] na základě výpovědi z nájmu bytu ze dne [datum]. Oba byt nevyklidili, proto jsou povinni platit smluvní pokutu 50 Kč denně za dobu od 1. 12. 2017 ve výši 49 600 Kč. Byt protiprávně užívaný žalobci je určen pro matku žalované [jméno] [příjmení], která namísto toho užívá byt [číslo] v domě [adresa] v [obec], v katastrálním území Horní Předměstí. Matce žalované tak vznikla škoda způsobená tím že za období od 1. 5. 2017 do 1. 3. 2019 nemohla pronajímat byt v [obec], která byla vyčíslena na částku 198 000 Kč. Matka žalované pohledávku postoupila žalované. Žalovaná dále sama nemůže užívat byt užívaný [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy v případě řádného vyklizení bytu by jej mohla od 1. 2. 2018 užívat k bydlení. Žalovaná tak musí užívat k bydlení pokoj ve svém hotelu [příjmení] v [obec], [příjmení] ducha 5, [adresa]. Žalované tak vzniká škoda na ušlém zisku, kdy nemůže hotelový pokoj pronajímat třetím osobám. Žalovaná vyčíslila škodu na částku 20 000 Kč měsíčně při 30 % obsazenosti hotelu a ceně za ubytování 2 000 Kč za den. Za dobu od [datum] a [datum] celková škoda činí 280 000 Kč. Žalovaná dále uplatnila pohledávku vůči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], která na ně přešla z právní předchůdkyně [jméno] [příjmení] podle § 2279 odst. 3 a § 2280 občanského zákoníku, kdy se jedná o dluh za nájem a služby přiznaný rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalovaná dále uvedla, že žalobci opakovaně odmítli přistoupit na upravenou výši nájmu, v současné době platí nájem ve výši zhruba 10 % z obvyklé výše nájemného v dané lokalitě. Výši nájemného stanoveného rozsudkem vydaným [název soudu] ignorují. Bezplatně a bez svolení žalované užívají nebytové prostory celého skladu s plochou 14m2 a garáž o ploše 13m2, kterou by žalovaná mohla pronajímat. Žalovaná dále uvedla, že náklady za spotřebovanou elektřinu ve společných prostorech nelze objektivně vyčíslit z důvodu prováděných prací na revitalizaci domu. Do skončení revitalizace objektu se pro nedostatek místa v rozvodné skříni měří spotřebovaná elektrická energie ve společných prostorách a stroji používanými při revitalizaci měřidlem určeným pro byt [číslo] který obývá správce domu. Úklid společných prostor se po dobu stavebních prací provádí dodavatelem nebo pronajímatelem. Žalobci nerespektují rozsudek soudu o vyklizení bytu, veškerá soudní řízení u okresního a krajského soudu všemožně oddalují a protahují. Žalovaná se domnívá, že chování nájemců je v rozporu s § 6 a 7 občanského zákoníku.

4. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalovaná je vlastníkem pozemků st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], část [územní celek], v [katastrální uzemí], v obci [obec], od [datum] (výpis z katastru nemovitostí ve věci OS [obec] sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná oznámením ze dne 11. 3. 2015 a s písemným sdělením ze dne 20. 3. 2015 informovala žalobce o změně vlastníka domu s účinností od 5. 2. 2015 s tím, že správu nemovitosti přebírá s platností od 5. 2. 2015 žalovaná jako nový vlastník (písemné oznámení a sdělení). Na základě rozhodnutí Městského národního výboru v [obec] o schválení dohody o výměně bytů ze dne 21. 6. 1990 a dohody o užívání bytu ze dne 6. 8. 1990 byli žalobci nájemci bytu o velikosti 1 + 1 v podkroví domu ve vlastnictví žalované. Nájem skončil výpovědí ze strany žalované ze dne 12. 11. 2016 dnem 28. 2. 2017 (rozhodnutí o přidělení o schválení dohody o výměně bytu, dohoda o užívání bytu, usnesení nejvyššího soudu ČR č.j. 26 Cdo 384/2018-224). Žalovaná jako pronajímatel byla povinna žalovaným poskytovat služby spojené s užíváním bytu, a to osvětlení společných prostor, čistění komínu, dodávky vody s tím, že na základě evidenčního listu ze dne 10. 2. 2014 činila měsíční záloha za osvětlení společných prostor 30 Kč, měsíční záloha za čištění komínu 10 Kč a záloha za dodávky studené vody 720 Kč (evidenční list z [datum]). Za zúčtovací období od 1. 1. 2014 [anonymizováno] 31. 12. 2014 byly vyúčtovány společností [název práv. osoby] služby spočívající v osvětlení společných prostor, čištění komínu a dodávek studené vody s výsledným přeplatkem ve výši 993 Kč vyúčtováním ze dne 15. 4. 2015. Za období od 1. 1. 2015 do 28. 2. 2015 bylo provedeno vyúčtování rovněž společností [název práv. osoby] kdy předmětem vyúčtování byly služby osvětlení společných prostor, čistění komínu a dodávky studené vody s výsledným nedoplatkem 87 Kč. Vyúčtování bylo vystaveno 27. 4. 2015. Za zúčtovací období od 1. 3. 2015 do 30. 9. 2015 bylo provedeno vyúčtování žalovanou, přičemž předmětem vyúčtování bylo pouze vodné a stočné s výsledným nedoplatkem 2 376 Kč. Vyúčtování bylo vyhotoveno 19. 10. 2015. Za období od 1. 10. 2015 do 1. 4. 2016 žalovaná vyúčtovala vodné a stočné s přeplatkem ve výši 1 450 Kč. Vyúčtování bylo vyhotoveno 8. 4. 2016. Za zúčtovací období od 2. 4. 2016 do 1. 4. 2017 žalovaná vyúčtovala dne 10. 4. 2017 vodné a stočné, přičemž žalobci byli povinni zaplatit nedoplatek z vyúčtování 326 Kč. Za zúčtovací období od 2. 4. 2017 do 12. 1. 2018 žalovaná opětovně vyúčtovala pouze vodné a stočné dne 20. 1. 2018, kdy žalobci měli nedoplatek ve výši 267 Kč. Za zúčtovací období od 12. 1. 2018 do 4. 2. 2019 žalovaná vyúčtovala pouze vodné a stočné dne 28. 2. 2019 s přeplatkem žalobců ve výši 448 Kč (vyúčtování služeb). Vyúčtování za vodné a stočné za období od 1. 3. 2015 do 30. 9. 2015 provedla žalovaná opakovaně dne 8. 4. 2016 s nedoplatkem ve výši 2 324 Kč (vyúčtování ze dne 8. 4. 2016).

6. Žalovaná k prokázání námitky spočívající v tom, že se dohodla s 2/3 většinou nájemců v domě, že smluvní pokuty nebudou vzájemně účtovány v souvislosti s vyúčtováním služeb, předložila k důkazu nájemní smlouvy a dohody o platbách za služby a způsobu vyúčtování s ostatními nájemci, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] k bytu [číslo] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] k bytu [číslo] [jméno] a [jméno] [příjmení] k bytu [číslo] ze dne [datum], Mgr. [jméno] [příjmení] k bytu [číslo] ze dne [datum] (dohoda ze dne [datum]), s Mgr. [jméno] [příjmení] k bytu [číslo] o velikosti 3 + kk v třetím nadzemním podlaží domu ze dne [datum], [jméno] [celé jméno žalované] k bytu [číslo] o velikosti 1 + 1 ve čtvrtém podlaží domu (chyba v čísle bytu, přičemž se jedná o byt odlišný od bytu užívaného Mgr. [jméno] [příjmení]) ze dne [datum]. Vyjma smlouvy uzavřené mezi žalovanou a Mgr. [jméno] [příjmení] jsou ostatní nájemní smlouvy i dohody o platbách za poskytované služby a způsobech jejich vyúčtování podepsány ve stejný den. V dohodě o platbách za poskytované služby a způsobech jejich vyúčtování se žalovaná jako pronajímatel a nájemce dohodli, že po dobu nájemního vztahu bude nájemce za poskytované služby pronajímatelem úklid společných prostor, osvětlení společných prostor platit měsíčně společně s nájemným, a to podle sjednané částky uvedené v nájemní smlouvě, paušálně, jako nevyúčtovatelnou položku. Pronajímatel a nájemce se dohodli, že za dodávku vody a odvádění odpadních vod bude nájemce platit pronajímateli měsíčně, formou záloh, společně s nájemným, a to podle sjednané částky uvedené v nájemní smlouvě. Dále se dohodli, že vyúčtování se bude provádět ročně po vyúčtování dodavatelem, a vzhledem k probíhající revitalizaci domu bez sankcí za nepravidelnost dodaného vyúčtování poskytovatelem služeb, viz § 7 a § 13 zákona číslo 67/2013. Další poskytované služby provoz a čistění komínů, umožnění příjmu televizního signálu, nebude pronajímatel do ukončení prací souvisejících s revitalizací domu účtovat (dohody o platbách za poskytované služby a způsobu jejich vyúčtování, nájemní smlouvy). Soud se nezabýval pravostí těchto listin k námitce žalobců, podle kterých jsou nájemní smlouvy rodiny [příjmení] účelové, dohody o platbách za poskytované služby a způsobu jejich vyúčtování žalobci rovněž účelové a vyhotovené po podání žaloby, a to s ohledem na právní posouzení věci. Pokud žalobci namítali skutečnost, že nájemní smlouva k bytu [číslo] byla uzavřena duplicitně jednak s [jméno] [celé jméno žalované] a jednak s Mgr. [příjmení], lze podotknout, že předmětem obou smluv byly rozdílné bytové jednotky, pouze došlo k nesprávnému uvedení čísla bytu.

7. Z dohody o postoupení pohledávky mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou ze dne 5. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaná se zavázala [jméno] [příjmení] poskytovat bezplatné doživotní bydlení v domě na adrese [adresa]. Podle dohody měla [jméno] [příjmení] převzít byt do užívání ke dni 1. 5. 2017. Vzhledem k tomu, že byt nebyl manžely [příjmení] vyklizen, způsobili manželé [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] škodu na ušlém zisku za pronájem bytu [jméno] [příjmení] na adrese [ulice a číslo] [obec] 8 000 Kč měsíčně za ušlé nájemné za dobu od 1. 5. 2017 do 30. 6. 2018 ve výši 112 000 Kč. Tuto pohledávku [jméno] [příjmení] předmětnou smlouvou postoupila žalované.

8. Soud do celkového hodnocení důkazů nezahrnul důkazy provedené vyúčtováním služeb z bytu žalobců za roky 2010 – 2014, nájemní smlouvou mezi žalovanou a Mgr. [jméno] [příjmení] založenou ve spise OS [obec] sp. zn. [spisová značka], neboť tyto důkazy jsou bez významu k celkovému právnímu hodnocení věci. Ze stejného důvodu soud poté zamítl důkazy dopisem žalované ze [datum], ceníkem vodného a stočného, vyúčtováním, dopisem žalobců z [datum], ze dne [datum], oznámením [právnická osoba] o provedení příkazu k úhradě, vyúčtováním z 20. 1. 2018, dopisem žalobců z [datum], dopisem žalované z [datum], dopisem žalobců z [datum], oznámením nájemcům, dopisem žalobců z [datum], z [datum], dopisem žalobců z [datum], stvrzenkou, fotografií vodoměru, výzvou k vyklizení, stavy vodoměrů, dopisem žalobců z [datum] s dodejkou, stavem vodoměru, vyúčtováním z [datum], dopisem žalobců z [datum] s dodejkou, cenou vody, cenou vodného a stočného, dopisem žalované z [datum], vyúčtováním z [datum], oznámením o postoupení pohledávky, dopisem žalobců z [datum], dopisem žalobců z [datum], dopisem z [datum], dopisem žalované z [datum], vyúčtováním, dopisem žalobců z [datum] s dodejkou, stanovením tržní ceny pronájmu bytu realitní kanceláře [příjmení] [jméno], internetovou nabídkou ubytování hotelu [příjmení], průměrnou cenou pronájmu, informací o jednotce z KN, zápočtem pohledávek ze [datum], informací z KN, přidělením bytu, dohodou o užívání bytu, evidenčním listem, evidenčním listem (nájemce Fr. [příjmení], [jméno] [příjmení]), první stranou rozsudku č.j. [číslo jednací] OS [obec] č.l. 209, dědickým spisem po [jméno] [příjmení], spisy OS [obec] [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], potvrzením dodavatele o výši nákladů za dodávku vodoměrů, výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], doklady o platbách nájmu za byty žalované od roku 2015, dodatkem ke kupní smlouvě z 2. 7. 2015, spisem [spisová značka] OS [obec].

9. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

10. Podle ust. § 2 písm. b) zákona č. 67/2013 Sb., o poskytování plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů, pro účely tohoto zákona se rozumí příjemcem služeb 1. nájemce bytu, nebo 2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.

11. Podle ust. § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb., zúčtovacím obdobím je období, za které poskytovatelé služeb provedou rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše 12 měsíců a jeho počátek určí poskytovatel služeb.

12. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

13. Podle odst. 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají.

14. Podle ust. § 9 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., písemná dohoda o paušální platbě nemusí být uzavřena se všemi nájemci.

15. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., ve znění do 31. 12. 2015, jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže by splnění povinnosti v této lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé smluvní strany.

16. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 sb., ve znění účinném od 1. 1. 2016, jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

17. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 sb., ve znění účinném od 1. 1. 2016, výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

18. Podle ust. § 2221 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

19. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 10. 2019, č. j. 71 Co 291/2019-228 zrušil původní rozsudek zdejšího soudu ze dne 8. 4. 2019, č. j. 19 C 279/2018-212 v napadené části, t. j. v odstavcích II. a III. výroku, a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že ve smyslu § 226 odst. 1 občanského soudního řádu, je soud prvého stupně vázán právním názorem soudu odvolacího. Odvolací soud ve svém usnesení přijal závěr, že příjemci služeb vzniká právo na pokutu dle § 13 zákona číslo 67/2013 Sb., také tehdy není-li mu doručeno řádné vyúčtování služeb, kdyby bylo doručeno v zákonné 4 měsíční lhůtě.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se stala vlastníkem a pronajímatelem bytového domu k 5. 2. 2015. Podle ustanovení § 2221 občanského zákoníku, tak na ni přešla práva a povinnosti z platných nájemních smluv včetně smlouvy o nájmu bytu užívaného žalobci jako nájemci. Z ustanovení § 2221 nelze vyvodit, že by na nového vlastníka bytu přecházelo právo na zaplacení nájemného a služeb za období před nabytím vlastnického práva a s tím související povinnost vyúčtovat zálohy za služby spojené s užíváním bytu za období do nabytí vlastnického práva. Z tohoto důvodu má soud za to, že na straně žalované není dána pasivní věcná legitimace k úhradě pokuty za vadné vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním bytu za zúčtovací období roku 2014 a zúčtovací období od 1. 1. 2015 do 28. 2. 2015. Pokud se týče nároku žalobců na zaplacení pokuty za následná zúčtovací období, žalobci v žalobě správně vycházeli ze zúčtovacích období stanovených žalovanou jako poskytovatelem služeb v souladu s ust. § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky existoval nájemní vztah k bytu, přičemž obsah práv a povinností byl vymezen dohodou o užívání bytu a také vyplýval z obsahu evidenčního listu vyhotoveného předchozím vlastníkem a pronajímatelem v roce 2014 přičemž žalovaná jako pronajímatel byla povinna zajistit žalobcům služby spočívající v osvětlení společných prostor, čistění komínů a dodávce vody. Žalobci naproti tomu byli povinni hradit sjednané zálohy za poskytované služby proti povinnosti žalované poskytnout služby a po uplynutí zúčtovacího období služby řádně vyúčtovat. Žalovaná své povinnosti vyúčtovat poskytnuté služby za jednotlivá zúčtovací období od 1. 3. do 30. 9. 2015, od 1. 10. 2015 do 1. 4. 2016, od 2. 4. 2016 do 1. 4. 2017, od 2. 4. 2017 do 12. 1. 2018, od 13. 1. 2018 do 4. 2. 2019 nedostála, a to zejména z důvodu, že předmětem vyúčtování nebyly služby spojené s osvětlením společných prostor a čištěním komínu. Podle ust. § 13 zákona č. 67/2013 Sb., je proto poskytovatel služeb tedy žalovaná povinna příjemci služeb za porušení povinnosti řádného vyúčtování služeb ve lhůtě 4 měsíců po skončení zúčtovacího období zaplatit pokutu stanovenou v tomto ustanovení zákona s tím, že výše a způsob určení pokuty byla odlišná podle znění tohoto zákonného ustanovení účinného do 31. 12. 2015 a od 1. 1. 2016 tak, jak je uvedeno v citaci zákonných ustanovení výše. Dle ust. § 2 písm. b) zákona se příjemcem služeb rozumí nájemce bytu nebo vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. Právo na zaplacení pokuty ve smyslu § 13 citovaného zákona má tak pouze vlastník bytové jednotky případně nájemce bytové jednotky. V řízení bylo prokázáno rozsudkem Nejvyššího soudu č.j. 26 Cdo 384/2018-224, že žalobcům zaniklo nájemní právo k bytu k 28. 2. 2017. Po tomto datu tak žalobci nejsou aktivně věcně legitimováni k uplatnění práva na zaplacení pokuty ve smyslu § 13 citovaného zákona.

21. Pokud se týče jednotlivých námitek žalované, tyto soud nepovažuje za důvodné. Ve smyslu § 9 zákona č. 67/2013 Sb., a to odstavce 1, 2, musí být dohoda o paušální platbě za poskytované služby uzavřená v rámci konkrétního nájemního vztahu. Platnost takového dohody nelze vyvozovat ve vztahu ke všem nájemcům v bytovém domě na základě dohody s většinou nájemců. Pokud se týče námitky, podle které žalovaná s většinou nájemců v bytovém domě sjednala dohody o tom, že pokuta ve smyslu § 13 zákona č. 67/2013 Sb. nebude účtována a tudíž žalobci nemají nárok na zaplacení pokuty za vadné vyúčtování služeb, z obsahu dohod tato skutečnost nijak nevyplývá, když obsahem dohody byla jednak dohoda o paušální platbě za určité služby a dále dohoda o neuplatnění pokuty podle § 13 zákona za nepravidelnost dodaného vyúčtování poskytovatelem služeb. Námitku započtení pohledávky žalované vůči pohledávce žalobců soud rovněž považuje za irelevantní. Žalovaná vůči pohledávce žalobců jednak uplatnila pohledávky, které měly směřovat vůči [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z titulu nevyklizení bytu po skončení nájemního vztahu, z titulu přechodu závazků po smrti matky [jméno] [příjmení], dále z titulu odpovědnosti za škodu spočívající v ušlém zisku žalované v souvislosti s nemožností pronájmu hotelového pokoje v [obec] třetím osobám. Tyto pohledávky nejsou způsobilé k započtení, neboť se nejedná o vzájemné plnění mezi účastníky dle § 1982 odst. 1 občanského zákoníku. Ve vztahu k námitce žalované k započtení pohledávky žalované na zaplacení pokuty dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. proti žalobcům z důvodu, že žalobci po skončení nájmu nevyklidili a bez právního důvodu nadále užívají byt žalované, lze uvést, že z ust. § 13 zákona č. 67/2013 Sb. či jiného zákonného ustanovení takováto povinnost k úhradě pokuty žalobcům nevzniká. Pokud se týče uplatnění námitky započtení pohledávky žalované ve výši 112 000 Kč nabyté postoupením od [jméno] [příjmení] za škodu vzniklou nemožností užívat byt [jméno] [příjmení] v domě žalované z důvodu nevyklizení žalobci a s tím související nemožnost [jméno] [příjmení] pronajímat jí užívaný byt v [obec] soud uvádí, že opět se nejedná o platnou pohledávku způsobilou k započtení. Soud má za to, že mezi žalobci a [jméno] [příjmení] nevznikl odpovědnostní vztah k náhradě újmy, když ve smyslu ust. § 2910 občanského zákoníku je škůdce povinen nahradit újmu při zaviněném porušení zákonem stanovené povinnosti, přičemž soud má za to, že ve vztahu mezi žalobci a potencionální poškozenou [jméno] [příjmení] nelze shledat prvek zavinění. Nad rámec lze poukázat také na ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

22. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná nesplnila povinnost vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za zúčtovací období ve lhůtě nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období ve smyslu § 7 odst. 1 zákona číslo 67/2013 Sb., a to ve vztahu k vyúčtování za zúčtovací období od 1. 3. 2015 do 30. 9. 2015, od 1. 10. 2015 do 1. 4. 2016, od 2. 4. 2016 do 1. 4. 2017. Podle ust. § 13 zákona č. 67/2013 Sb., ve znění do 31. 12. 2015, činila výše pokuty 100 Kč denně za prodlení se splněním povinností, dle téhož ustanovení ve znění od 1. 1. 2016 činila 50 Kč denně. Za zúčtovací období od 1. 3. 2015 do 30. 9. 2015 je žalovaná povinna zaplatit pokutu za období od 1. 2. 2016 do 31. 1. 2020, to je 1 461 dní po 50 Kč ve výši 73 050 Kč. Za zúčtovací období od 1. 10. 2015 do 1. 4. 2016 pokutu za období 2. 8. 2016 do 31. 1. 2020, to je 1 278 dní po 50 Kč, celkem 63 900 Kč, za zúčtovací období od 2. 4. 2016 do 1. 4. 2017 pokutu za období od 2. 8. 2017 do 31. 1. 2020, to je 913 dní po 50 Kč v celkové výši 45 650 Kč. Celková výše pokuty tak činí 182 600 Kč. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku je žalovaná dále povinna zaplatit za dobu prodlení s úhradou dluhu úrok z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 350/2013 Sb., přičemž pokuta byla samostatně splatná za každý jednotlivý den prodlení. Soud proto přiznal žalobcům vedle jistiny pohledávky též zákonný úrok z prodlení v souvislosti s prodlením každé jednotlivé sumy denní pokuty. Ve zbývající části žalobu o zaplacení úroku z prodlení zamítl. Současně soud zamítl žalobu o zaplacení pokuty počítané za zúčtovací období do 28. 2. 2015 a od 2. 4. 2017 včetně příslušenství.

23. Pokud se týče práva na náhradu nákladů řízení, soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, a to na základě úspěchu stran ve věci, kde rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem činil 36 % ve prospěch žalované, která tak má právo v této výši na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta, a to ve výši 7 660 Kč/úkon (tarifní hodnota 173 500 Kč) dle § 7 vyhlášky číslo 177, 1996 Sb. (převzetí věci, písemné vyjádření z 5. 7. 2018, 5. 1. 2019, 27. 1. 2019), odměna advokáta ve výši 10 140 Kč/úkon (tarifní hodnota 458 900 Kč) dle § 7 citované vyhlášky (účast u jednání přes 2 hodiny 8. 4. 2019, písemné vyjádření z 5. 7. 2019), odměna advokáta ve výši 10 580 Kč /úkon (tarifní hodnota 567 650 Kč) dle § 7 citované vyhlášky (účast u jednání přesahující 2 hodiny 10. 7. 2020), 9x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.