19 C 314/2020

Plný text

Okresní soud v Bruntále - pobočka v Krnově rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Dočkalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 124 510,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 483,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 235 011,16 Kč od 8. 5. 2019 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 109 027,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1,70 % ročně z částky 235 011,16 Kč od 8. 5. 2019 do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky 115 027,01 Kč od 8. 5. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného náklady řízení ve výši 15 249,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Bruntále soudní poplatek ve výši 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [obec a číslo]. Žalobkyně zjistila neoprávněný odběr kontrolou provedenou společností [právnická osoba] dne 23. 5. 2016. Žalobkyně stanovila dobu neoprávněného odběru od 1. 7. 2013 do 23. 5. 2016 se škodou ve výši 334 555,01 Kč Náklady na zjišťování a odstranění neoprávněného odběru byly vyčísleny částkou 15 483,16 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl žalovaný uznán vinným z přečinu krádeže, které se dopustil v době od 23. 5. 2014 do 23. 5. 2016 v [obec] u rodinného domu [adresa], kdy bez svolení a vědomí žalobce neoprávněně odebíral elektrickou energii, a to přes dva neměřené kabely napojené na hlavní domovní vedení u elektroměrového rozvaděče a vedoucí do objektu domu, takto neoprávněně odebral elektřinu v množství 40 939 kWh a způsobil tak žalobci škodu ve výši 225 528 Kč, která byla žalobkyni přiznána k náhradě. Ve zbytku žalobkyni odkázal s nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních. Předmětem žaloby žalobkyně učinila nárok na náhradu škody za období od 1. 7. 2013 do 22. 5. 2014 ve výši 109 027,01 Kč, náklady za zjišťování a odstranění neoprávněného odběru ve výši 15 483,16 Kč, úrok z prodlení z částky 350 038,17 Kč od 8. 5. 2019 do 19. 6. 2019.

2. Žalovaný vznesl proti pohledávce žalobkyně námitku promlčení. Dále popřel, že by v žalovaném období neoprávněně čerpal elektřinu. Žalovaný uvedl dále, že v trestním řízení vznesl připomínky k obsahu znaleckého posudku soudního znalce [jméno] [příjmení], na kterých stále trvá.

3. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Dne [datum] zaměstnanci společnosti [právnická osoba] zjistili při kontrole odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného], neoprávněný odběr elektřiny, konkrétně třífázové neoprávněné napojení provedené skrytě pod omítkou (protokol o kontrole odběrného místa). Žalobkyně dne [datum] uhradila společnosti [právnická osoba] náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 15 483,16 Kč stanovené podle Rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne 1. 4. 2014 mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] (čestné prohlášení [jméno] [příjmení] z [datum], oznámení dodavatele o úpravě ceny dle rámcové smlouvy ze dne [datum], výpis z účtu žalobkyně z [datum], faktura společnosti [právnická osoba] [číslo]). Žalobkyně se připojila s nárokem na náhradu škody v trestním řízení proti žalovanému vedeném u Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka] podáním ze dne 3. 6. 2016 došlým soudu 13. 6. 2016, ve kterém uplatnila nárok na náhradu škody za 24 měsíců neoprávněného odběru od 23. 5. 2014 do 23. 5. 2016 ve výši 413 460,76 Kč, nákladů za zjišťování neoprávněného odběru ve výši 15 483,16 Kč. Ve svém vyjádření žalobkyně uvedla, že uplatňuje v souladu s legislativou maximální dobu trvání neoprávněného odběru 24 měsíců s tím, že je přesvědčena, že k neoprávněnému odběru docházelo za mnohem delší dobu, než za kterou je proveden výpočet podle vyhlášky. Součástí podání byla i tabulka spotřeby elektřiny v odběrném místě za období od roku 2006 do 2016 (uplatnění nároku na náhradu škody). Žalovaný prostudoval trestní spis před podáním obžaloby dne [datum] (záznam o prostudování spisu). V podání ze dne [datum] žalobkyně upravila výpočet škody za uvedené období na částku 349 296,06 Kč, kterou požadovala v trestním řízení (vyjádření žalobkyně). Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že dokládá kopii dopisu odběratele [celé jméno žalovaného] doručeného dne [datum], ve kterém sděluje, že cca před třemi lety začali do domu jezdit jeho rodiče a že tito řádně platí ze svého účtu celoročně zálohy za energii a vodu. S tím dle žalobkyně koresponduje kontakt evidovaný ve scanu zákaznického systému ze dne [datum], kdy osoba volající z tel. [číslo] (dle úředních záznamů se jedná o tel. kontakt obviněného), která se představila jako [celé jméno žalovaného], otec odběratele, žádala o změnu měsíčních záloh na 1 500 Kč. K vyjádření žalobkyně doložila tabulku se spotřebou za období od roku 2005 do roku 2017 (vyjádření, dopisu [celé jméno žalovaného], scan zákaznického systému, tabulka spotřeby). V trestní věci byl ustanoven znalec z oboru energetika, odvětví ceny a odhady nákladů a cen v oblasti energetiky a vytápění, [jméno] [příjmení], který ve znaleckém posudku ze dne [datum] [číslo] který dospěl k závěru, že podle historie spotřeb elektřiny v odběrném místě je zřejmé, že k neoprávněnému odběru elektřiny mohlo docházet již od roku 2008. V dodatku ke znaleckému posudku ze dne [datum] vypočítal výši škody za neoprávněný odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 334 555 Kč (znalecký posudek, dodatek). Podáním doručeným soudu [datum] žalobkyně nově uplatnila nárok na náhradu škody v trestním řízení za období neoprávněného odběru od [datum] do [datum] v celkové výši 350 038,16 Kč včetně nákladů za zjišťování neoprávněného odběru ve výši 15 483,16 Kč (podání žalobkyně). V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil na náhradu škody částky 2 000 Kč 20. 6. 2019, 10. 7. 2019 a 15. 8. 2019 (podání žalobkyně). Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] doručeným žalobkyni dne 18. 2. 2020, soud uznal žalovaného vinným, že od [datum] do [datum] v [obec], okres [okres], u rodinného domu [adresa], bez svolení a vědomí společnosti [právnická osoba], neoprávněně odebíral elektrickou energii, primárně určenou pro provoz elektrokotle o příkonu 12 kW, a to přes dva neměřené kabely napojené na hlavní domovní vedení u elektroměrového rozvaděče a vedoucí do objektu domu, a takto neoprávněně odebral elektřinu celkového množství 40 939 kWh a společnosti [právnická osoba] způsobil škodu ve výši 225 528 Kč. Žalovanému uložil povinnost uhradit škodu ve výši 219 528 Kč, když byla uhrazena částka 6 000 Kč. Se zbytkem nároku na náhradu škody byla žalobkyně odkázána na občanskoprávní řízení. Rozsudek nabyl právní moci [datum] (rozsudek).

5. Soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrhy žalobkyně licencí na distribuci elektřiny, plnou mocí [právnická osoba], výpočtem náhrady škody, upomínkou z [datum], předžalobní výzvou, a žalovaného sdělením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

6. Podle § 3036 přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Podle § 3079 odst 1 přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

8. Podle ust. § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

9. Podle ust. § 112 věta první zákona č. 40/1964 Sb., uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace.

10. Podle ust. § 51 písm. d) zákona č. 458/200 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

11. Podle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

12. Podle ust. § 51 odst. 3 energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

13. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům.

14. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným. Žalovaný se dopustil neoprávněného odběru elektřiny podle ust. § 51 odst. 1 písm. d), odst. 2 energetického zákona, kdy takto odebíral elektřinu dodávanou do distribuční soustavy žalobkyní nejméně od 1. 7. 2013. Vzhledem k tomu, že k porušení zákona (§ 51 odst. 1 písm. d), odst. 2 energetického zákona) došlo za účinnosti zákona [číslo] Sb., je třeba podle § 3079 odst. 1 přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytím účinnosti tohoto zákona, posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., stejně jako promlčení práva s odkazem na ust. § 3036 přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. Jak vyplývá z podání žalobkyně v trestním řízení ze dne 3. 6. 2016 a 12. 2. 2018, dále dopisu syna žalovaného doručeného žalobkyni [datum], scanu zákaznického systému ze dne 24. 6. 2013, tabulky spotřeby elektřiny v odběrném místě za období od roku 2006 do 2016, žalobkyně nejméně 13. 6. 2016 věděla o škodě způsobené neoprávněným odběrem i o tom, kdo za ni odpovídá. Soud přitom odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2904/2016, podle kterého se počátek subjektivní promlčecí doby práva na náhradu škody váže k okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích, a o odpovědném subjektu. K tomu dochází tehdy, když poškozený zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně i její rozsah tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích, tedy když poškozený má k dispozici údaje, které mu umožňují podat žalobu na náhradu škody. Na tomto závěru nemohou nic změnit ani závěry znaleckého posudku soudního znalce [jméno] [příjmení] v trestním řízení ohledně výše škody, ze kterých žalobkyně v občanskoprávním řízení odvozuje výši uplatněné pohledávky, neboť žalobkyně mohla výši pohledávky stanovit i na základě výpočtu podle ust. § 9 vyhláčky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Subjektivní promlčecí lhůta tak začala plynout nejpozději dne 13. 6. 2016. Pohledávku z náhrady škody za neoprávněný odběr za období od 1. 7. 2013 do 22. 5. 2014 žalobkyně uplatnila v trestním řízení až dne [datum], tedy po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty podle ust § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Tato pohledávka byla proto ke dni zahájení řízení promlčena, proto nemůže být s ohledem na vznesenou námitku promlčení dle ust. § 100 odst. 1 věta druhá, třetí zákona č. 40/1964 Sb. žalobkyni přiznána. Soud žalobu o zaplacení částky 109 027,01 Kč s úrokem z prodlení zamítl.

15. Podle ust. 51 odst. 3 energetického zákona je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady za zjištění neoprávněného odběru ve výši 15 483,16 Kč. Pohledávka vznikla uhrazením nákladů žalobkyní dne 20. 7. 2016, byla uplatněna v trestním řízení dne [datum] a žalobkyně byla trestním rozsudkem doručeným dne [datum] odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Promlčecí lhůta se po dobu trvání trestního řízení stavěla podle ust. § 112 věta první zákona č. 40/1964 Sb. Žaloba byla podána před skončením promlčecí lhůty dle § 106 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb.

16. Dle 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, přičemž prodlení žalovaného u pohledávky na zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr za období od 23. 5. 2014 do 23. 5. 2016 a nákladů za zjištění neoprávněného odběru nastalo prvního dne poté, co byl žalovaný o plnění požádán ve formě uplatnění nároku v trestním řízení včetně seznámení se s návrhem při studiu spisu, tedy 13. 4. 2017 (§ 517 odst. 1, § 563 zákona č. 40/1964 Sb.). Žalovaný je proto povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 235 011,16 Kč od 8. 5. 2019 do 19. 6. 2019. Ve zbývající části soud žalobu o zaplacení úroku z prodlení zamítl.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, žalovaný má právo na náhradu nákladů ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, t. j. 62 % z nákladů, a to odměny advokáta ve výši 6 100 Kč/úkon (převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání), režijního paušálu ve výši 300 Kč/úkon dle § 7, § 11 odst. 2 písm. h), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jízdného [okres] – [obec] a zpět 50 km vozidlem zn. Škoda Octavia RZ 1 TF9325 s průměrnou spotřebou nafty 4,1 l /100 km při vyhláškové ceně 22,48 Kč bez DPH ve výši 266 Kč, náhrady za ztrátu času při cestě ve výši 200 Kč za celkem 2 půlhodiny, DPH 21 %, soudního poplatku 800 Kč dle pol. 2.1.) Sazebníku poplatků.

18. Žalobkyně byla osvobozena od soudního poplatku dle ust. § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb. Dle § 2 odst. 3 cit. zákona zaplatí soudní poplatek za část předmětu řízení, ve kterém byl neúspěšný, žalovaný. Dle pol. 2.1.) Sazebníku poplatků činí poplatková povinnost žalovaného 800 Kč.